Vlákno názorů k článku
Steve Ballmer: Linux je větší hrozba než Apple od ferenc - Od marca 2008 do jan. 2009 stupol podiel...

Ona ta preempce ve Windows taky neni zadny zazrak. Stryc co ma Okna si zvyknul, ze kdyz se pali DVD, nesmi s pocitacem delat nic. Zvlastni, ze na Debianu jsem mohl klidne treba i kompilovat. A to jsem mel horsi stroj.
Jadro ma prumernou latency 8 us. To je moc?
Sprava pameti u Windows je taky kapitola sama pro sebe. Okna radsi swapuji jako cert.
X11 ma spoustu nedostatku, ale reseni klient-server je super vec. Muzu si tak vzdalene pustit program z jineho pocitace pres ssh (to je brnkacka) a ten mi bezi jako bych ho spustil na svem pocitaci, muzu do nej vkladat text ze schranky a podobne. Nehlede na fakt, ze podle Linuxu uz ted i Windows 2008 jdou instalovat bez graficke nastavby.
Ovladani v terminalu je u Linuxu daleko jednodussi nez u Windows (do doby nez MS opajcoval doplnovani prikazu Tabem to byl v Oknech vylozene vysmech). Windows nema manualove stranky jako Linux (na jedne konferenci priznal colvek, prednasejici o Monadu, ze toto Windowsaci Linuxakum zavidi), k nalezeni navodu nestaci pouzit 2 slova ale musi se prohledavat MSDN a dalsi.
Windows nema jednotnou strukturu adresaru, kazdy instalovany program se instaluje po vsech certech.
Windows ma strasne nejednotny vzhled. V Linuxu neni problem pouzivat jedno desktopove prostredi a k nemu prislusne programy. V pripade nutnosti neni problem nastavit programy z jinych DE aby do aktualniho zapadly. Ve Windows vypada kazdy program jinak (staci se kouknout takrka na libovolnou verzi MS Office).
Sprava programu ve Windows je nezkutecna pakarna. Zadny balickovaci system, kde si vyberu co chci nainstalovat. Clovek musi behat po webu a hledat pouzitelne programy pochybne kvality nezridka vybavene Adwarem a podobnou svoloci. O jednotne aktualizaci si muzu leda nechat zdat. Obvykle se kolecko s hledanim nove verze programu opakuje. Proste bordel nad bordel.
A masivni PR Linuxu? Tys snad upad. Pokud vim, tak pocitacove casaky v drtive vetsine pripadu matlaji 100+1 triku jak udrzet Windows nazivu.
A Balmr rikal, ze se Linux siri. Takze se siri a siri at si mrizemi v klecovem luzku cloumas sebevic.

Preempce kernelu je věc, u které se neargumentuje strýčkem :). U preempce i latency jsou problémy Linuxu tak velké, že často rská i přehrávání zvuku. Když v NT obsluhujete interrupt jedné úrovně, a přijde do toho interrupt vyšší úrovně, tak se obsluha toho prvního odloží. V případě Linuxu se interrupty po dobu obsluhy přerušení prostě zakážou, takže vám může utéct interrupt od zařízení, které potřebuje rychle obsloužit. Linux je v tomhle tak špatně navržený, že například nemá smysl implementovat rezervaci přenosového pásma a servisy přehrávání multimédií (jako na Vistě), protože by to kernel stejně zabil. A tohle bude trvat opravit mnoho let, stejně jako trvalo spoustu let třeba dodělat multithreading. Špatný počátečný návrh holt znamená řadu problémů v pozdějších fázích.

Windows XP jsou poměrně stavěné na malé množství paměti, a udržují krátký list dirty pages. To umožňuje rychle alokovat velká množství paměti. Nemá to ale smysl směšovat s příšerností Linuxu, zvanou OOM Killer. Asi víte, že Linux o dostupnosti paměti prostě lež, a předěluje aplikacím i paměť, kterou nemá. Spoléhá se na to, že jí aplikace nebudou používat. Když pak tu slíbenou paměť nemá, tak vylosuje proces, který odstřelí. S Windows to nesnese srovnání, je to prasárna.

Nebyla řeč o ovládání terminálu (před doplňováním pomocí tabu se doplňovalo F klávesami). Všimněte si, toho humusu terminálových sekvencí. Když aplikace na Linuxu chce přesunout kurzor nebo změnit barvu textu, prostě vypíše na terminál sekvenci. Bohužel na každý terminál jinou. K tomu existuje pár databází terminálových sekvencí. Nemůžete se pak divit, že je v tom bordel, a když se připojíte k Linuxu, terminál bude většinou špatně nastavený (nepůjdou kurzorové šipky, delete/backspace, změny atributů budou házet sekvence znaků na obrazovku). To se potom esc hjkl velmi hodí. Za dob dálnopisu musely být terminálové sekvence super feature, ale v devadesátých letech??? NT mají pár API typu "přesuň kurzor", "změň baru textu", "vyplň obdélník danými znaky", a aplikace žádné stupidní sekvence neřeší.

X11 je super věc??? Vždyť má příšerně vysokou režii. Pro grafický přístup ke stroji je X11 pomalé, rozežrané jako prase. A nemůžete se ani odpojit od session a znovu se k ní připojit. Srovnejte s Remote Desktopem: spustíte klient, napíšete jméno stroje, a jede to. A jede to na rozdíl od X11 přijatelně i přes dial-up nebo GPRS, clipboard běhá i objektový (přenesete v něm obrázek, nebo buňky Excelu), běhá i audio, autentizace smart kartou, a ještě můžete protokol rozšiřovat. Lokální zobrazení je potom ve Windows řešené tak, že Linux nedohonil ještě ani to 15 let staré GDI.

Nalezení návodu je super věc. Zkuste na svém distru na desktopu přijít na to, jak přidat uživatele, změnit rozlišení obrazovky, změnit heslo apod. Ve Windows stisknete Start/Help, a zeptáte se. V Linuxu je to podobné, jen nedostanete odpověď :)

Ve Windows je samozřejmě struktura adresářů. Adresář Program Files vám snad něco říká. Na rozdíl od Linuxu si ale můžete programy nainstalovat i jinam. To víte, svoboda volby ;)

Nejednotný vzhled, tomá být nějaký vtip? Na Linuxu je velká hromada dialogů pro otevírání souborů a výběr fontů, a většina z nich vypadá jako noční můra návrháře GUI. Ve Windows jsou dialogy jednotné, samozřejmě pokud je aplikace neobohatí vlastními prvky.

Správa programů ve Windows není odkázaná na programy, které někdo předkompiloval a zabalil do balíčku pro konkrétní verzi konkrétního distra. Balíček ABC pro Mandrivu X.Y, tentýž (ale lehcejiný) balíček pro Mandrivu X.Y+1, tentýž (ale opět lehce jiný) balíček pro Ubuntu X.Y atd. Stovky dister, tisíce verzí, tj. potřeba tisíce verzí balíčků. Mizerná zpětná kompatibilita (zkuste dnes nainstalovat balíček starý 10 let), a výběr aplikací prakticky omezený na to, co dostanete s distrem.

Nikdy jste neviděl časopis s distrem Linuxu na CD/DVD? Na mě v devadesátých letech padaly pořád, pak přišel internet.

Navíc co říkal Balmer, ale vím, že se Linux od roku 1991 přes nulovou cenu rozšířil mezi méně než procento uživatelů. Důvodem je mizerná užitná hodnota.

> Špatný počátečný návrh holt znamená řadu problémů v pozdějších fázích.

Jojo, zlata slova. Ze se vas ten Bill nezeptal, nez vubec vybafli s prvnimi Widlemi. :-)

> Windows XP jsou poměrně stavěné na malé množství paměti, a udržují krátký list dirty pages

Nemyslite, ze v dobe XP pocitace mely obvykle jiz vice, nez tech vasich 64MB pameti? Hlavne ty, ktere se s XP prodavaly, protoze se 64MB to sice mozna teoreticky bezi, ale prakticky to privede uzivatele do blazince. Nemyslite dale, ze po trech servis packs uz to Microsoft mohl davno opravit tak, aby algoritmus adaptoval vyuziti pameti podle toho, kolik ji v pocitaci opravdu je? A nemyslite, ze s tim mel pocitat jiz prvotni navrh, kdyz kazdemu muselo byt jasne, ze pocitacu se 64MB pameti bude rychle ubyvat? Dovoluji si pouzit citat z klasika: "Špatný počátečný návrh holt znamená řadu problémů v pozdějších fázích." A nemyslite, ze firma se stadem programatoru a prakticky neomezenymi prostredky by mela mit na vic, nez je sprava pameti v XP, kterou by se mohl pysnit i zacinajici garazovy programator?

> NT mají pár API typu "přesuň kurzor", "změň baru textu", "vyplň obdélník danými znaky", a aplikace žádné stupidní sekvence neřeší.

NT take nemaji zadny vzdaleny pristup, nepocitame-li rconsole nebo jak se to, coz stejne nikdo moc nepouziva, protoze je to na hovno. Navic NT neresi vzdaleny pristup z hafa nejruznejsich zarizeni. Na NT se leze z NT, obvykle nejdale na vzdalenost nepresahujici delku kabelu klavesnice. BTW, zajimalo by mne, jak to vase API typu "přesuň kurzor" pouzijete ze skriptu. Nakonec stejne asi skoncite u ANSI sekvenci, jako v DOSu.

Remote Desktop? Ono to uz umi pripojit nekolik ruznych uzivatelu tak, aby kazdy delal na svem pisecku, bez toho, aby se tahali o mys, klavesnici a aplikace?

Ve Windows samozrejme adresarova struktura je. Slouzi k tomu, aby se do ni rozptylovaly casti programu podle volby generatorem nahodnych cisel. Co se nepodari dostatecne nahodne umistit, jako treba nastaveni, je nahodne rozptyleno po registry.

Nejednotny vzhled neni vtip, mrknete se na Nero, WMP a Notepad. Pripadaji vam stejne?

Vyber aplikaci, ktere dostanu s distrem Windows je jeste horsi, nez v kteremkoliv distru Linuxu. Ono treba tech 15 tisic nebo kolik balicku v Debianu nejsou jenom knihovny. Navic se mi nestane, ze neco nainstaluji a ono to pak krici, ze si musim nekde vygooglovat runtime vbr453783.dll.

BTW, kolik 10 let starych aplikaci na sve Viste provozujete?

"Pokud jde o propojení jednotlivých aplikací, dosáhl Microsoft téměř dokonalosti, protože nyní například lze psát poštu tak, že pracuji-li třeba s Excelem, mohu do buňky tabulky napsat zprávu a po vyvolání příslušné funkce tlačítkem s obálkou na třetí nebo na sedmé nástrojové liště se vyvolá Word, který zavolá Office Manager, který zavolá Outlook a ten zprávu odešle. Pouze je třeba pamatovat na to, že příjemce se zadává pořadovým číslem, pod kterým je uveden v adresáři Outlooku a že "Téma" čili "Subject" je automaticky nastaveno dle názvu buňky." (http://alt-f4.cz/clanek.php3?clanek=office) :-)

Hodnocení správy paměti od člověka, který ani nezná pojem dirty page, je irelevantní.

NT samozřejmě mají vzdálený přístup, konkrétně Remote Desktop (plus existuje Telnet server s NTLM autentizací, implementace ssh, a řada dalších možností). Jakým způsobem se dostane informace o typu "přesuň kurzor" na terminál uživatele, to není věc aplikace. Když jsme u toho, jak na unixech ve skriptu přesunete kurzor? Máte ve sktipru seznam všech terminálů a patřičných sekvencí k přesunutí kurzoru? :)

Remote Desktop aní připojit více uživatelů od NT 4.0 Terminal Server Edition. Zkuste si aktualizovat znalosti.

Nero vypadá jako Notepad (tedy moje staré Nero), a WMP používá stejné dialogy jako Notepad.

Těch 15k balíčků v Debianu je pěké číslo, bohužel mezi nimi není prakticky pro uživatele žádný zajímavý SW. A ten SW sde pak nedá sehnat ani nikde jinde. Namátkou třeba české mzdy, nebo SW pro restaurace, že. Vygooglovat runtime ve Windows opravdu není třeba. To se týkalo aplikací ve Visual Basicu, které občas autoři šířili bez VB runtime, aby ušetřili prostor na serveru.

Na své Vistě mám 10 let starých aplikací několik. Ve Windows nejsme odkázaní na SW, který je součástí "distra" OS.

Pokud jde o propojení jednotlivých aplikací, dosáhl Microsoft opravdu téměř dokonalosti. Zbytek popisu je sice blábol, ale tohle sedí. Nikdo dnes nedovede nabídnout totéž v podobném rozsahu.

Clovece vy jste trouba non-plus ultra, ktery nekde videl ze nejaky Winstrom prijde se mzdami v unoru 2009 a ted vsude mele o neexistujicich mzdach jakoby WS bylo jedine ucetnictvi pod sluncem.

Debian ma vice nez 20k balicku a z toho knihovny a dokumentace jsou odhadem maximalne 20%.

Nove nero vypada jinak, upgradujte si SW :-P

WMP používá stejné dialogy jako Notepad

Ale vypadá úplně jinak. Stejně tak Internet Explorer. A stejně tak Office.

bohužel mezi nimi není prakticky pro uživatele žádný zajímavý SW

Nj, není tam ani MS Word ani MS Internet Explorer a dokonce ani MS Windows Vista :/

Nikdo dnes nedovede nabídnout totéž v podobném rozsahu.

Ale dovede, KDE tohle mají daleko propracovanější, třeba system-wide podporu všemožných protokolů, celosystémové Single-Sign-On, KWallet, propojení e-mailu, adresní knihy, mapy, kalendáře a IM, KRunner se Strigi a tak dále a tak dále. A to KWord (MS Word) ani nemusí vypadat a ovládat se úplně jinak než Kate (Poznámkový blok) a Amarok (Windows Media Player) - mám na mysli třeba způsob ovládání menu nebo jako vypadá dialog nastavení, aby bylo jasno.

Aplikace typu WMP, WinAmp, World of Goo, Fight Simulator a další holt mají odlišný grafický styl.

Word je pro uživatele velmi zajímavá aplikace. Ale vyjma toho chtějí účto, mzdy, systém pro správu restaurace, plánování výroby, správu základní školy atd. Ne každý vystačí s bashem, mplayeremm, vi a gcc.

KDE propracovanější? LOL. Už ve Windows 95 jste mohl vidět objektové foldery v Exploreru, například Control Panels. KDE se teprve s Plasmou pomalu dostává tam, kde byl MS před 14 lety. Single sign on je koncept, který MS prosazoval před více než 10 lety, a dnes je to stejně úsměvné, jako prosazovat elektrifikaci. KWord je hračka, zkuste OpenOffice. Ten je bohužel pomalý, a vypadá úplně jinak, než cokoliv na Linuxu (protože je to obšleh MS Office dialog po dialogu, menu po menu).

Způsob ovládání se holt časem mění. Když MS změnil způsob ovládání v Office 2007 (podle mě velmi úspěšně), těžko mohl zároveň změnit přes noc způsob ovládání v celém OS, a ve všech aplikacích na trhu. To jen na Linuxu je aplikací pět a půl, jsou šířené v rámci distra, a psané pro konkrétní verzi knihoven (zkuste poslední KWordu používat na 7 let starém distru).

Openoffice vychazi z komercniho baliku puvodne vyvtvoreneho fy StarDivision a vzhledem k datu zalozeni firmy to jen stezi muze byt obsleh ms office ;-).

K pouzivani posledni verze Kwordu na 7 let starem distru neni nejmensi duvod!

Budes nabizet komercne ten generatoru blabolu? Rad bych koupil jednu licenci.

Aha, uz mi to doslo. Oni pouzivaji stejne dialogy, akorat maji jiny graficky styl. To je jiste mnohem lepsi, nez kdyz aplikace pouzivaji jine dialogy, ktere vypadaji skoro stejne.

Program pro potapece! Zapomnel jste na program pro potapece. A pro chovatele kraliku.

Na potapece, chovatele kraliku, projektové managery, skladatele, hráče počítačových her, grafiky a další samozřejmě nezapomínat. Ona většina lidí na rozdíl od vás využívá počítač jako nástroj pro zvýšení efektivity primárně nepočítačové práce. Kdo to nepochopil, asi už nepochopí.

Fakt jste nenašel menstruační kalendář pro Windows? Já ano, a trvalo mi to asi půl minuty. Mám za to, že by se jich dalo najít víc než 10.
http://4womenonly.mutexdevelopments.com/
http://4womenonly.mutexdevelopments.com/screens/full.gif

Pro práci s odpady samozřejmě také existuje SW.
http://www.inisoft.cz/program.php?id=1&verejna=0
http://www.inisoft.cz/image.php?obr=/img/img_php/obrazky/114_vo.gif

Vyjma toto existuje třeba SW pro tetovací salóny. Holt někdo pochopil, že lidé potřebují SW, a někdo je odkázaný na těch 10k "praktických balíčků", které dostal se svým distrem ;)

Ale vsechny az jako reakce na mencal, tj po "inspirovani se".

Nechci na praci s odpady, ale na to co jsem psal. Chapu ze se to musi takhle bastlit kdyz neexistuje poradne reseni.

Bezmala 30k balicku, 10k je dalsi "upravena pravda" Laela Ophira.

A kdo říkal, že ta aplikace je reakcí na mencal?

Chtít můžete co chcete, nic proti tomu ;)

Někdo tu psal o 11k balíčků dodávaných v rámci Debianu. Já je počítat nebudu. Faktem je, že jde o snůšku knihoven, command line utilit, duplicit (X aplikací dělajících totéž, samozřjemě ani jedna pořádně), SW odpadu, balíčků bez popisu, a dokonce i pár použitelných věcí.

Kdyz je neco M30, asi to nebude do dreva.

Vruty M30 se delaji a ve strojarine se pouzivaji milimetry neni to 30cm v prumeru ;-)

Jde spis o to, ze kdyz je neco do dreva, znaci se to spise prumer 30x300 (pokud tedy chcete opravdu velky sroub. M v M30 znamena metricky zavit, abyste si to nepletl s Whitworthem (W). Metricky zavit ve dreve moc dobre nefunguje.

To bylo naliceno na Vseveda a vy mi to jen kazite ;-)

Už ve Windows 95 jste mohl vidět objektové foldery v Exploreru, například Control Panels.

KDE 3 to mělo taky („system:/“), v KDE 4 to zavrhli jako blbost, což opravdu je, protože to nemá nic společného se správou souborů. Ale já měl na mysli spíš SFTP nebo HTTP DAV, což Windows dodnes úspěšně neumí.

KDE se teprve s Plasmou pomalu dostává tam, kde byl MS před 14 lety.

MS před 14 lety uměl widgety? Já myslel, že to byla jedna z velkých novinek Windows Vista (pardon, to jsou vlastně gadgety). Plasma je převážně přepsaná Superkaramba, není to nic převratně nového. Jen tak mimochodem, KDE uměly widgety v době, kdy to ještě neuměl ani MacOS X.

Single sign on je koncept, který MS prosazoval před více než 10 lety, a dnes je to stejně úsměvné, jako prosazovat elektrifikaci.

Nepsal jsem, že by SSO byla v KDE novinka, KDE to umí přibližně 5 let. Ale i přes úsměvnost jeho prosazování jej Windows dodnes pořádně neumí. Ale to je spojené s tím, že Windows neumí transparentně přistupovat ke vzdáleným souborů jinak než přes SMB (no, vlastně je tam i nějaká částečná podpora nezabezpečeného FTP) a nemají žádného správce hesel jako je KWallet, tak vlastně ani nemají možnost nějak SSO propagovat do systému.

KWord je hračka, zkuste OpenOffice. Ten je bohužel pomalý, a vypadá úplně jinak, než cokoliv na Linuxu (protože je to obšleh MS Office dialog po dialogu, menu po menu).

KWord není hračka, na psaní běžných dokumentů úplně stačí. A na rozdíl od MS Wordu si bez problémů poradí i s ISO ODF.

OpenOffice umí používat dialogy prostředí, ve kterém běží, tedy i dialogy z KDE. Jinak menu v OOo se liší daleko víc od menu v MS Wordu, než se microsoftí šachy liší od těch v MacOS X.

zkuste poslední KWordu používat na 7 let starém distru

Naprosto bez problémů, proto taky KDE/Qt má styly. Změnou stylu se jednoduše změní vzhled ovládání všech aplikací najednou a pořád všechny vypadají stejně.

MS má od Windows 95 poskládaný Windows Explorer z COM objektů. Všimněte si, že v Exploreru je každé kontextové menu, toolbar, speciální adresář (desktop, recycle bin, control panel), property sheet pod. nějaký COM objekt. Je to skládačka, kde můžete dílky přidávat či nahrazovat. Gadgets jsou v tomhle kontextu technologicky zajímavé asi jako Notepad.

SFTP ani WebDav nemůžou fungovatjako běžný FS. Neumí totiž například zamykání. MS má podporu WebDav a FTP, ale z popsaných důvodů nemůže být plnohodnotná. Ovšem není problém implementovat redirektor pro protokoly, které jsou rozumnější. Například pro Novell, AS/400, nebo cokoliv jiného (implementace existují).

Single Sign On je primárně o tom, že máte JEDEN uživatelský účet. Všimněte si, že od uživatelé ve firmách mají JEDEN doménový účet, který určuje oprávnění ke všem počítačům, lokálním souborům, file serverům, poště, webu, a často informačním systémům. Říká se tomu Windows Domain, a používá to prakticky každá firma. Vyjma toho umí Windows i ukládat hesla, pokud jste si toho nevšiml (Control Panels\User Accounts\Manage my network passwords).

KWord je obdobou WordPadu, tedy primitivní editor ani ne na úrovni Wordu 2.0. Ano, s ISO ODF si poradí. Problém je, že nikdo nepoužívá ISO ODF, ani KWord.

OpenOffice už dnes umí používat dialogy KDE. Super vychytávka. Navrhuji psát každou aplikaci tak, že bude mít vlastní dialogy, a umět vyjma toho používat dvě nebo tři nejběžnější sady dialogů. To proto, aby to měli autoři aplikací lehčí, a aby byli uživatelé šťastnější. Sláva systémovým řešením ;)

KWord na 7 let starém distru? Zkušenost mi říká, že instalace čehokoliv nového na staré distro je problém, který zpravidla končí na verzích Qt, GTK a glibc.

MS má od Windows 95 poskládaný Windows Explorer z COM objektů. Všimněte si, že v Exploreru je každé kontextové menu, toolbar, speciální adresář (desktop, recycle bin, control panel), property sheet pod. nějaký COM objekt. Je to skládačka, kde můžete dílky přidávat či nahrazovat.

Něco jako KParts?

SFTP ani WebDav nemůžou fungovatjako běžný FS. Neumí totiž například zamykání.

<irony>Samozřejmě, bez zamykání to přeci nemohou ostatní aplikace používat. Jak jen to KDE dělá, že to funguje?</irony>

MS má podporu WebDav a FTP, ale z popsaných důvodů nemůže být plnohodnotná.

To, že FTP neumí zámky, nějak brání MS v implementaci šifrování a toho, aby se dalo k FTP přistupovat z libovolné aplikace bez nutnosti mít to FTP předem připojené?

Single Sign On je primárně o tom, že máte JEDEN uživatelský účet.

SSO je primárně to, že se přihlásíš jednou a jsi přihlášen všude, aniž bys musel znovu zadávat heslo (viz Wikipedia). Počet účtů je limitace pro ty, kteří neví, že to limitace není.

Ano, KParts jsou jedním z pokusů o obšleh COM. Rozdíl je v tom, že COM je starší, a je opravdu masivně používaný. Aplikace ve Windows (včetně Windows Exploreru a MSIE) jsou často prostě poskládané z komponent. Unixy jsou tak 10-15 let pozadu, a už to asi nedohoní.

To by mě bez ironie zajímalo, jak KDE docílí toho, aby aplikace dokument na FTP zamkla, jako na lokálním FS.

Jistě je možné SFTP implementovat ve Windows stejně, jako je implementované FTP. Otázka je, proč to dělat. WebDav se zdá lepší alternativa. A není přece nutné zavádět všude stejný humus, jaký má Linux ve FS (jeden na to, další na ono, ale žádný pořádný).

Vyšší počet účtů samozřejmě je omezení. Když mám doménový účet ve firmě, přihlásím se kamkoliv, kde mám právo, a použiji jakýkoliv prostředek, ke kterému mám právo. Když mám hromadu účtů ve svém KDE, tak se nepřihlásím ani na konzoli jiného stroje, natož z toho jiného stroje na tiskárnu, ke které mám heslo na svém desktopu. Nemluvě o všech změnách hesel atd. Unixy samozřejmě umí Kerberos, ovšem ten se z MIT a počítačových labů nějak nerozšířil, na rozdíl od Windows Domains a Novell Directory Services. Zlomem potom bylo, když se Kerberos rozhodl použít MS v Active Directory. A unixy zase zůstaly někde vzadu.
ale nakonec můžete nadále věřit tomu, že KDE je průkopníkem Single Sign On. Křesťani věří tomu, že Ježíš změnil vodu ve víno, a přesto je nechají volně chodit po ulicích.

XFS soudruhu, XFS.

To by mě bez ironie zajímalo, jak KDE docílí toho, aby aplikace dokument na FTP zamkla, jako na lokálním FS

A proč by to měla zamykat? To se s tím bez zámků nedá pracovat? (mimochodem na rozdíl od Windows linuxové aplikace soubory většinou nezamykají)

Jistě je možné SFTP implementovat ve Windows stejně, jako je implementované FTP. Otázka je, proč to děl

To se nedivím, když ani to FTP není implementované pořádně.

jeden na to, další na ono, ale žádný pořádný

To bych rád věděl, jaký má Windows pořádný souborový systém na NAND média. Ne, FAT ani NTFS na to opravdu není dobrá volba.

Když mám doménový účet ve firmě, přihlásím se kamkoliv, kde mám právo, a použiji jakýkoliv prostředek, ke kterému mám právo. Když mám hromadu účtů ve svém KDE, tak se nepřihlásím ani na konzoli jiného stroje, natož z toho jiného stroje na tiskárnu,

Když mám doménový účet ve firmě, přihlásím se kamkoliv, kde mám právo, a použiji jakýkoliv prostředek, ke kterému mám právo. Když mám hromadu účtů ve svém KDE, tak se nepřihlásím ani na konzoli jiného stroje, natož z toho jiného stroje na tiskárnu, ke které mám heslo na svém desktopu.

Možná by nebylo od věci si zopakovat definici SSO. Nic o cizích konzolích a omezení na doménu se tam nepíše :)

ale nakonec můžete nadále věřit tomu, že KDE je průkopníkem Single Sign On. Křesťani věří tomu, že Ježíš změnil vodu ve víno, a přesto je nechají volně chodit po ulicích.

A Wokenáři věří tomu, že SSO a doména jedno jest :)

Pokud přimapujete FTP do FS, mělo by se chovat jako FS. To, že linuxové aplikace nezamykají soubory, je samozřejmě velký problém. Vede to k bugům a race conditions. Například když DB otevře soubor, měla by ho zamknout, jinak hrozí, že ho omylem otevře jiná instance DB engine, a dojde k závažnému problému. Totéž platí i pro word processor. Když soubor nezamknete, a pak chcete uložit změny, mohl někdo soubor v mezičase změnit. Vy jeho změny přepíšete, a ani to nezjistíte. Možná si myslíte, že změnu poznáte podle data poslední změny souboru. Jenže ten timestamp má poměrně malou přesnost, takže se nemusí nutně změnit při zápisu do souboru. To jsou důvody, proč je file locking potřeba, a proč (S)FTP nemůže nahradit file sharing.

MS má pořádně implementovaný SMB protokol, a existují další implementace. Jak jsem psal, (S)FTP nelze implementovat pořádně.

Pro která NAND média? Na SSD se běžně používá NTFS, může být s větší velikostí bloku. Osobně bych doporučil počkat na SSD s lepšími parametry, protože současným SSD po čase dost ubírá výkon wear leveling.

Bez ohledu na sportohledně definice Single Sign On se můžeme shodnout na tom, že původní tvrzení o tom, že KDE vyniká v SSO je nesmysl, a Linux je tradičně léta pozadu.

Například když DB otevře soubor, měla by ho zamknout, jinak hrozí, že ho omylem otevře jiná instance DB engine, a dojde k závažnému problému.

Databáze samozřejmě své soubory zamykají a z toho důvodu nemohou fungovat přes FTP (SFTP umí soubory zamykat).

Jak jsem psal, (S)FTP nelze implementovat pořádně.

Hmm, aha, takže neexistence zámků je důvod, proč nelze implementovat ani šifrování FTP ani připojování on-demand. Fakt super argument. Ale u MS se tomu nedivím.

Pro která NAND média?

Flash a SSD disky, IDE CF a další média, která se při přepisování pořád toho samého sektoru celkem rychle zničí.

Osobně bych doporučil počkat na SSD s lepšími parametry, protože současným SSD po čase dost ubírá výkon wear leveling.

Super, takže neexistence vhodného FS je problém technologie. Ale opět se tomuto argumentu u MS nedivím (viz argumenty jako že necertifikované ovladače jsou viníky HW problémů ve Windows zatímco u neoficiálních linuxových ovladačů k HW, ke kterému ani není dokumentace, je to vina celého Linuxu).

Bez ohledu na sportohledně definice Single Sign On se můžeme shodnout na tom, že původní tvrzení o tom, že KDE vyniká v SSO je nesmysl, a Linux je tradičně léta pozadu.

Nemůžeme, v připadě SSO je KDE stále o mnoho let napřed před MS (viz SSO pro všechny protokoly podporované KDE a pro všechny webové služby, ve Windows se teprve IE7 naučilo SSO pro webové služby a to ještě jen částečně). Opět opakuji, že SSO není doména, protože si to evidentně pleteš. Jinak doménu s SSO lze celkem bez problémů rozběhat i v Linuxu (např. přes SFTP nebo Kerberos + NFS)

Neexistence zámků je jedním z důvodů, proč FTP není vhodnou náhradou file sharingu.

Flash a SSD disky používají wear leveling, takže se při zápisech do toho samého sektoru nepřepisuje ten samý blok média. To byste ale mohl vědět. Z toho důvodu také optimalizace FS nedává moc smyslu (snad mimo změnu velikosti bloku).

Necertifikované ovladače jsou statisticky velmi často viníky problémů ve Windows. Neexistuje způsob, jak by MS mohl zajistit, že když si vy postavíte v garáži zařízení, a Franta vám k němu napíše driver, tak to celé bude fungovat. Pokud má být PC otevřená platforma, nelze vám to zakázat. Jedinou možností je potom certifikace toho, co opravdu funguje. Fakt to nechápete?

V případě Linuxu je problémem omezená podpora HW, a fakt, že neexistuje možnost před koupí zjistit, jestli dané zařízení bude opravdu fungovat. MS má svůj Hardware Compatibility List. HW na něm uvedený musí vyhovovat daným kritériím, a prochází přísným testováním. Na Linuxu nejvýše zjistíte, že zařízení jednomu Frantovi údajně nějak fungovalo.

Windows mají správu účtů, včetně těch pro webové sites, a to dříve než v MSIE 7. Doména je formou SSO. A pro firemního uživatele je samozřejmě daleko lepší mít JEDEN účet ke všem zdrojům ve firmě, než mít 50 účtů s 50 hesly uloženými v jeho KDE, u kterých si musí zvlášť měnit hesla, a musí si je nosit s sebou mezi počítači. STFP nemá s doménou nic společného, a NFS protokol je bezpečnostní katastrofa ("autentizace" přes číslo UID/GID). Kerberos je pěkná věc, ale implementace na unixech není jednoduchá. Windows Domains prostě fungují, a to už minimálně 14 let. Na rozdíl od unixového Kerbera jsou jednoduché, umožňují vzdálenou správu počítačů (nastavit vlastnosti klientských strojů přes Group Policy, vynutit vzdálenou instalaci apod), a mají spoustu referencí s velikostí desítek tisíc účtů. Linux je tradičně velmi pozadu.

Hezky FUD.

Staci neumoznit instalaci nepodepsanych driveru, znesnadnit instalaci takovych driveru nebo udelat system poradne.

V MS HCL zjistite akorat ze to nejakym par frantum z MS fungovalo ;-)

Posledni odstavec je plny dosti odvaznych tvrzeni. Az si myslim ze PAM byl vymazan z povrchu zemskeho :-D

Vynuceni vzdalene instalace funguje na unixech od praveku.

O linuxu a unixech nejsou bezne takove informace publikovany. Unix je domenou armady, myslite ze budou zverejnovat co kde a jak maji udelane jen aby uspokojily par tlachalu?

Pokud dnes znemožníte instalaci nepodepsaných driverů, přestane zákazníkům fungovat HW, který ještě včera úspěšně používali. Vyjma toho to vede k nutnosti certifikace driveru, který si sám napíšete doma.

Znesnadnění instalace dávno nastalo, Windows vypisují celkem drsnou hlášku. Výrobci šuntů to vyřešili tak, že tu hlášku odklepnou v kódu (pošlou tomu oknu správnou klávesu).

Udělat systém pořádně - co konkrétně máte na mysli? Pn existuje nějaký způsob, jak psát kernelové drivery tak, aby *nemohly* mít žádný vliv na stabilitu systému? A existuje možnost tak napsat třeba driver řadiče? Jestli takový způsob popíšete, velmi rád si to přečtu.

Jak na unixech vynutíte vzdálenou instalace na řekněme skupině pěti tisíc strojů? Berte v úvahu, že ty stroje nemusí být momentálně připojené. V Group Policy si prostě nastavíte, co chcete, a až se stroj připojí, tak akci provede. Také není problém provést dotaz například na instalaci daného produktu.

Informace nejsou publikovány? LOL, LOL. Už to nehulte.

Ja to nejenom ze beru v uvahu, ale delam to docela casto. Pokud potrebujete skolicku unixu (coz evidentne potrebujete), muzeme se dohodnout na individualnich lekcich ale ne takto, flamovanim, se spoustou urazek a zesmesnovani z vasi strany. Platba 60% predem, zbytek po ukonceni kazde lekce/konzultace a to hotove, seky neberu ;-).

Uz to nehulte vy. Snad nejste tak najivni a opravdu si nemyslite ze vsichni vam povesi na nos co zrovna maji v siti?

Vaše "vím, ale neřeknu" je úhybný manévr, který nefunguje. Zkuste to ještě jednou, k věci, a argumentujte u toho.

Zajímá mě, jaké existují možnosti, a jaké existují reference. Pokud jsem si všiml, tak jde o běžnou praxi. Vaše "ale armáda..." je prostě jen další pokud mlžit.

V případě Linuxu je problémem omezená podpora HW, a fakt, že neexistuje možnost před koupí zjistit, jestli dané zařízení bude opravdu fungovat. MS má svůj Hardware Compatibility List. HW na něm uvedený musí vyhovovat daným kritériím, a prochází přísným testováním. Na Linuxu nejvýše zjistíte, že zařízení jednomu Frantovi údajně nějak fungovalo.

A co Ubuntu Hardware Compatibility List?

STFP nemá s doménou nic společného

Samo nemá, ale lze jej použít pro implementaci domény (třeba pomocí PAM + sshfs + KDE).

Ono i suse nebo rh maji hezkou HCL, jen ophir ji ted "nechce videt" protoze se nehodi do kramu :-)

Ubuntu Hardware Compatibility List? Když něco linkujete v odpovědi na výrok "nejvýše zjistíte, že zařízení jednomu Frantovi údajně nějak fungovalo", tak se podívejte, co vlastně linkujete. Existuje nějaký HCL pro Red Hat, SuSE a Ubuntu. Bohužel ty opravdové HCL jsou směšně krátké, a typicky jsou na nich serverové sestavy (Red Hat). Ubuntu HCL je téměř prázdný, a jsou to příspěvky záznamy jednoho Franty, který říká "mě to doma funguje". A aby toho nebylo, jsou tam i zařízení, které nefungují.

Ukázky:
jen 19 audio zařízení, z toho jen 8 údajně někomu opravdu fungovalo.
http://www.ubuntuhcl.org/browse/search?offset=0&category=22&manufacturer=&os=&order-by=&keywords=

HW testoval jeden Franta u sebe doma:
http://www.ubuntuhcl.org/browse/product+creative-labs-soundblaster-live-24-bit-pci?id=671
Creative Labs SoundBlaster Live! 24-bit (PCI) (Audio Devices)
Posted April 7, 2008, 1:48pm by dahu, using Ubuntu Linux
Work but no surround, no hardware mixing...

Jestli tohle má být obdobou MS HCL, tak je to velmi pozdě, a méně než málo.


Sshfs se možná dá použít pro implementaci domény. Nakonec http se dá použít také. Ani jedno ale nemá s doménou společné nic jiného. Jinak implementovat jiný doménový systém lze i ve Windows, viz třeba Novell Directory Services.

Konkrétně, k věci.

No jasne, spinava stranka je asi od neceho umazana. A Remote Desktop a X jste srovnaval vy, ne ja. Kdyz uzn mel jste vybavit Terminal Server, aby to srovnani tolik nekulhalo.

Vase stare Nero je asi uz hodne stare, aktualizujte si znalosti.

Zapomnel jste na software pro potapece a pro evidenci ostepu.

K vasemu 10 let staremu softu vam gratuluji. Me staci vetsinou ten novy. Jinak ten vas deset let stary windowsi soft bych si nejspis spustil na Linuxu bez nejmensich problemu. Ale my zase v Linuxu nejsme odkazani na 10 let stary software.

OAž budete mít na Linuxu nějaký ten SW typu her, účetnictví, nebo té vaší evidence oštěpů, tak vás začne mrzet ten SW každého půl roku přepisovat pro aktuální verzi Qt a GTK. Jenže k tomu se musíte nejprve dostat k té první části: mít nějaký SW. Teprve poté má smysl se zabývat zpětnou kompatibilitou Linuxu (která je dnes v troskách).

LOL, koupim tvuj generator blabolu. Rekni si cenu.

V linuxu si muzes program nainstalovat i jinam, ale prednost ma systemove reseni, rad pred bordelem :-).

Nechces si na tema dokonalost windows popovidat s panem Silhavym? On je take expert na windows, ale vase nazory se znacne rozchazeji tak nevim komu verit :-D.

Office 2003, Microstation, ovladaci panely Ati.............., to vsechno jsou konzistentni a jednotne dialogy? Clovece uz to neber/nehul, dela ti to spatne.

Obrat se na spravce balicku jednotlivych distribuci a vysvetli jim to, pravdepodobne te poslou nastudovat si neco o LSB a LTS verzich.

Balmer rikal: MAME Z LINUXU STRACH.

trošku si dovolím schladiť váš optimizmus. Nehovoril, že má strach z kvality Linuxu a nekvality Windows. Strach môže mať skôr z "marketingu" Linuxu. Čokoľvek zdarma je vždy dosť veľkou konkurenciou. Applu sa nebojí, lebo ten je limitovaný cenou. A Linux má aj obrovskú bezplatnú reklamu u redaktorov rôznych IT časopisov, ktorí o ňom v skutočnosti vedia menej než ja, ale aj tak ho chvália, lebo je to in.
PS: aj ja si ten Balmerov dôvod len domýšľam, ale kvôli väčšej variabilite uvažovania ho sem dám :-)

Těžko aplikaci zabránit, aby si implementovala vlastní dialogy. Je jasně psané, jak mají aplikace sdílené dialogy používat, a naprostá většina aplikací se toho drží. Na Linuxu je to proti Windows katastrofa.

LSB je pěkná myšlenka, ale bohužel málo a pozdě.

Balmer říkal, že mají z Linuxu? Já si toho nevšiml. Chce to více číst, méně si domýšlet a vymýšlet.

Vynikajici odpoved! Demagogie za 1, domaci ukol z LSB za 5 (podivejte se od kdy existuje), ostatni rovnez za 5.

2 zakladni linuxove dialogy jsou problem, kdezto 5 ruznych pod windows je super feature? :-)

Balmer o tom mele leta, nedomyslim si nic to jenom vy se snazite (z nepochopitelnych duvodu) tvrdit opak a to ze linux neni pro MS velkou hrozbou.

Ano, dialogy mají být pokaždé stejné a stejně tak vzhled aplikací, ale to druhé nedodržuje ani MS. Naproti tomu třeba v KDE mají všechny dialogy i aplikace stejný vzhled.

Dialogy mají být sdílené tam, kde to má smysl. Nečekáte snad, že WinAmp bude mít klasické okno, nebo Flight Simulator a Age of Ampires budou používat ovládací prvky stejně jako zbytek aplikací.

Aplikace distribuované s KDE (obdoba Notepadu a Kalkulačky) mají poměrně jednotný vzhled. U aplikací napsaných pro Qt/KDE to už být pravda nemusí.

Clovece, ocekavam, ze Amarok bude vypadat, jako zbytek KDE. Jestli me neco sere, tak jsou to debilni interfacy, jako ma Winamp a dalsi. Kdyby se to dalo zapnout volitelne, jeste bych to sezral. Ale ta dobrovolna povinnost mi vadi.

Nicméně takové aplikace lze v principu napsat. U TuxRaceru a world of Goo by vás zase asi sralo, kdyby měly standardní dialogové prvky.

Panenko skakava, to jsou cancy.

Jsi v pasti tak to priznej a prestan argumentovat hrama. Je to nouzovy a chaby argument az na pudu.

Ja (a ostatni taky) rikam, ze staci spustit takrka libovolnou aplikaci a presto bude mit totalne jiny vzhled. Nevim proc sem tahas to, ze u ruznych aplikaci je potreba jiny druh ovladani a dialogu pro otevreni/ulozeni souboru apod. Asi se chytas kazdeho stebla jako ten povestny tonouci.

Ano, jine programy obcas potrebuji jiny druh menu, ale aby na mne skoro kazdy program vybafnul jinou barvou, naprosto jinym vzhledem nerespektujicim nastaveni motivu, na to si nezvyknu. A presne tohle je problem Windows. Zatimco v Linuxu pouziju treba v KDE prislusne aplikace, ktere se vyznacuji jednotnym vzhledem respektujicim nastaveni motivu (pripadne lze takto uzpusobit i GTK aplikace) s tim, ze jsou pochopitelne uzpusobeny planovanemu pouziti, tak u Windows toto neni. Tam je to jiny pes jina ves. MS Office od verze 2000 vys jsou toho krasnym prikladem. O tune dalsich pouzivanych programu nemluve.

Tak prestan mlzit a blabolit a vycouvej se stazenym ohonem do toho tveho Windowsiho ciskusu plneho vsemoznych silenych barevnych kombinaci.

To nejsou jenom hry. Jsou to i přehrávače multimédií, a další aplikace, které se z nějakého důvodu *záměrně* liší od vizuálního stylu zbytku systému.

Ve Windows mají naopak aplikace vzhled velmi podobný. Výjimek je malé procento. Na Linuxu máte aplikace v KDE stylu, GTK stylu, Motif stylu, Java stylu, OOo s vlastním stylem atd. Ani v rámci jednoho distra nejsou dialogy jednotné. Navíc je kvalita SW naprosto otřesná.

Jaké konkrétní aplikace, které jsou součástí Windows, mají jinou barvu? Já vím o Windows Media Playeru, kde bylo záměrem autorů aplikaci odlišit (stejně jako u těch her, nebo WinAmpu, a WMP lze přepnout do standardního vzhledu).

Co *konkrétně* je špatně na vzhledu Office 2000 a výše?

Prosim? Co tohle jsou za zvasty. Staci pustit programy jako Total Commander 7, IE, ICQ/Qip, antivirus, anti-whatever, palici programy, Office od 2000 vyse, spravce wifi siti dodavany s ovladacem, spravce graficke karty ... a clovek tam nenajde ani pribliznou shodu motivu. Nebo se snad zmeni vzhled techto aplikaci kdyz zmenim motiv Windows? Nebo kdyz nic, daji se alespon tyto aplikace prizpusobit tak, at pouzivaji motiv alespon podobny

Java jde skinovat v celkem pohode navic je jeji vzhled stejny problem i ve Windows. Neni problem nastavit GTK at pouziva KDE motiv a obracene to ma jit taky (nezkousel jsem). Motif se skoro nepouziva a jenom takovou argumentaci odhalujes, ze jsi v uzkych. OO.o je problem. Ale zase tomu jde zmenit motiv. Do KDE3 zapadaly pekne. KDE4 motiv proste jeste neni.

Standardni vzhled Winampu do Windows taky nezapada. Ale dejme tomu, ze to mi tak nevadi.

Spatne na Office od 2000 vyse je prece vzhled. A cem se v tomhle vlakne asi bavime? Vzdyt kazde vypadaji jinak a ani jedno do systemu graficky nezapada.

Proste v tomhle je ve Windows bordel jak blazen. Oproti tomu je vzhled v Linuxu, prez sve nedostatky, jednotnost sama.

Ty jmenované programy mají interface vpodstatě shodný, tedy až na spravce wifi siti dodavany s ovladacem a spravce graficke karty, což jsou věci, které ze svého stroje neznám. A styl těchto aplikací se samozřejmě se změnou stylu Windows změní. Fakt si myslíte, že když řekněme změníte barvy, nebo schéma z Windows Vista na Windows Classic, tak se to na vzhledu MS Office neprojeví? Zkuste si to.

Motif používá většina unixových aplikací napsaných mezi lety 1980 a 2000. Ten zbytek používá převážně Open Look, nebo je psaný přímo pro X11 libs (i takoví masochisté se našli). Faktem je, že počet aplikací pro unixy je tak malý, že jste možná nikdy nepotkal žádnou, která by nebyla součástí vašeho distra. Pravda, těch pár aplikací dodaných s KDE vypadá stejně, a stejně vypadá i těch pár aplikací dodaných s Gnome. Bohužel by default nevypadají stejně ani KDE a Gnome aplikace v rámci jednoho distra. Proč? Protože KDE a Gnome mají vlastní sdílené dialogy, a další aplikace používají své vlastní dialogy.

Nevíte, proč by aplikace měly mít nějaké motivy? Ve Windows aplikace používá vzhled systému, až na jisté sociální výjimky. Proč by OOo měl mít motivy KDE 4, KDE 3, Gnome, a ještě vlastní motiv? To pochopím u nějaké skinovací hračky typu WMP, Winampu apod. Ale u kancelářské aplikace? Když ono to na Linuxu jinak nejde :/

K Office ještě jednou. Co je konkrétně špatného na vzhledu Office 2000 a vyšších verzí?

Vase prispevky jsou dukazem toho ze aplikaci jsou mraky a vas chleba je v ohrozeni hahahaaaaaaaaaaaa

Nastesti jsem se nezucastnil sazky ktera se tady organizovala, necekal jsem ze jste tak "nechytry" a vytahnete Motif :-D. Tech par aplikaci pro KDE, jsou tisice, mozna desitky tisic.

Jak njde, kdyz to je tak by default u drtive vetsiny aplikaci?

Spatny je jejich roztristeny a nesystemovy vzhled.

Mohu se zeptat, jak konkrétně mé příspěvky dokazují, že aplikací pro Linux jsou mraky? Obávám se, že najít takový důkaz bude nad síly vaše, a nakonec kohokoliv jiného.

Pripominam, ze se bavime o Linuxu. Ne o jinych UNIXech. Zkus pro zmenu argumentovat k veci. Motif je na Linuxu v tezke minorite. Znam jenom asi 2 programy, ktere jej pouzivaji. XnView a stary Acrobat 5. Nepouzivam ani jeden.

Ty vyjmenovane programy maji kazdy diametralne odlisny vzhled. Nemluvim o odlisnosti vzhledu z duvodu jineho ucelu programu. Mluvim o odlisnosti vzhledu jako takoveho. Pokud je jedno program modry, druhy hnedy, treti zluty, je neco spatne (ano, vim, ze se budes chtit chytit slova, myslim ty barvy obrazne).

Potkal jsem mraky aplikaci, ktere nebyly soucasti Debianu.

Je humerne, kdyz se na duvod stejneho gui pta nekdo, kdo je schopen blabolit o designu aplikaci. Pokud je vzhled jednotny, uzivatel neni rozptylovan, lepe se mu pracuje...

Abych predesel opakovani otazky ohledne Office na kterou jsem odpovedel dostatecne presne aby clovk, ktery s nimi nekdy neco delal a neni uplne slepy pochopil. Ti mene chapavi si mohou delat screenshot poslednich verzi Office a najit si rozdily sami ci za pomoci nekoho bystrejsiho.

Těch vyjmenovaných programů je pár ze stovek tisíc aplikací, které pro Windows existují. A i ty jmenované mají prakticky stejný vzhled, s výjimkou Windows Media Playeru. Odlišná je právě tak ta barva u WMP.

Na otázku ohledně MS Office jste neodpověděl. Není přece problém konkrétně popsat, čím se Office 2000 liší od zbytku aplikací, zvláště když jeto tak výrazné. Office 2007 má místo menu pár karet, což jistě je změna, ale ta postupně přijde i do zbytku systému. Tak velkou změnu není možné udělat naráz ve všech existujících aplikacích, a ani by to nemělo smysl.

Ještě k situaci na Linuxu. Je možné dát dohromady řekněme 8 aplikací pro Linux, které budou mít výrazně odlišné dialogy File/Open, a výrazně odlišný dialog výběru fontu. Nakonec i v rámci distra vypadajíjinak KDE aplikace, jinak Gnome aplikace, a jinak OOo. Tak vypadá opravdový chaos. A to mluvíme jen o uživateli. Pro vývojáře je situace daleko horší.

Aha. Takze kdyz se vzhled trochu lisi kvuli pouziti jineho toolkitu, je to spatne. Pokud se ale lisi *zamerne*, je to dobre, pokud je to ale na Windows. Dokazuje to vlastne velke moznosti GUI Windows. Moje GTK aplikace v KDE vypadaji mene odlisne od rady aplikaci na Windows.

Pokud se vzhled liší kvůli použití jiného toolkitu, je to špatně (a roztříšetní vývoje do více funkčně prakticky shodných toolkitů je samozřejmě také špatně). Pokud se vzhled liší proto, že aplikace vyžaduje nestandardní interface, je to rozhodnutí autora.

Vysledek pro uzivatele je ale stejny, aplikace je jina a nezapada do systemu. Zatim co v linuxu mame majoritni vzhledy typicky 2-3, ve windows neni problem mit kazdou druhou aplikaci jinou.

Ukazte mi bezneho uzivatele co si instaluje Motif aplikace :-D

Ve Windows mají aplikace prakticky stejný vzhled. Výjimek je pár. Pravda ale je, že vzhledem k malému počtu aplikací pro Linux může být absolutní počet aplikací s divokým vzhledem pro Windows vyšší, než celkový počet GUI aplikací pro Linux.

Co je mi po tom, kdo si instaluje Motif aplikace? Problém je v tom, že Linux nemá jednotné sdílené dialogy, protože je platforma roztříštěná. Skoro to připomíná unix wars z osmdesátých let.

Tak proc ty Motif aplikace vubec berete do huby? Majoritu tvori QT/GTK, ostatni jsou okrajove.

A proč ne Motif? Je to jen další framework pro unixy, včetně Linuxu. Pokud jsem si všiml, tak unixy (včetně Linuxu) nemají žádný "oficiální" framework. Co si nainstalujete, to máte. S čím byla aplikace napsaná, to používá. Proto jsou aplikace každý pes jiná ves. A i když aplikace vypadají ve stylu daného frameworku, nic to nevypovídá o jejich kvalitě. Nutno říci, že kvalita bývá příšerná, i když podle recenzí na rootu to tak nevypadá :)

Protoze je to PRAVEKY framework pro unix a pouzivate jej ucelove pouze k dokazani sve pravdy. Dnes neexistuji aplikace urcene pro BEZNE UZIVATELE v Motifu, vse je v GTK/Qt.

Je snad něco špatného na "účelovém" používání fakt k dokázání nějaké "své pravdy"?

Motif je stejně neoficiální framework, jako GTK nebo Qt. Linux NEMÁ žádný oficiální framework. Linux je totiž špatně definovaný. Jediné, co na systému opravdu musí být, je nějaká verze glibc. Jestli tam bude X11, OSS, Alsa, Qt, GTK, KDE nebo jakékoliv další komponenty, to nikdo nikdy neví, a je to jen věcí konkrétního autora distribuce.

Když jsme u aplikací, tak ty jsou buď součástí daného distra (a ani přesto nemají jednotný vzhled, přesto jim mnohdy chybí nápověda, lokalizace, a balíčky jsou popsané jen vlastním jménem), nebo připravené v balíčku pro konkrétní verzi konkrétního distra. Pokud člověk potřebuje víc, než jen browser, email a terminál, tak se z tohoto důvodu Linuxu zdaleka vyhne.

Cemu konkretne chybi napoveda, lokalizace a podrobnejsi popis, seznam balicku prosim. Uz vidim jak vytahnete nejaky obskurni balicek pro "jaderne elektrarny" se slovy "bezny uzivatel to chce mit na svem desktopu" :-D

Klidně zjistím, ale ve vašem případě platba předem ;). Zdarma snad jen to, že Ubuntu má 38,5% textů nepřeložených do češtiny. Přitom jde o zřejmě nejlépe přeložené distro.

A co aplikace pro Win16? Ty taky vypadají dost odlišně a ten toolkit dneska také skoro nikdo nepoužívá :)

Win16 je emulovaná historie. Linux žádný oficiální framework nemá. Xlib, Xt, Xaw, Motif, GTK, Qt, GTK, wxWindows, EWL, KWWidgets, Lesstif a další jsou prostě rovnocenné.

Nečekáte snad, že WinAmp bude mít klasické okno, nebo Flight Simulator a Age of Ampires budou používat ovládací prvky stejně jako zbytek aplikací

U her to chápu, je to součást stylu celé hry, ale WinAmp mě tím vždycky hrozně štval (taky jsem jej nikdy nepoužíval).

Mozna mate pravdu, ale me ke stesti staci, ze mi ta prehistoricka spatlanina nepada a bezi rychleji, nez Widle. Navic jiz nejakych pet let bez reinstalace, akorat pod tim obcas vymenim disk za mene ojety.

Pět let bez reinstalace? Já vždycky slyším "budu reinstalovat na novou verzi distra, ty upgrady tak nějak moc nefungují". S tou stabilitou a rychlostí Linuxu to není tak slavné, ale jestli vám vyhovuje, tak buďte dlouho a šťastně živ. Klidně i s klávesami esc hjkl.

No ona asi ta hlavní pointa bude v tom, že u Linuxu upgradovat ani reinstalovat není nutnost :) Jinak v Debianu jsou upgrady celkem v pohodě (v Ubuntu tak od 6.06 také), naproti tomu třeba u OpenSUSE (alespoň když jsem jej měl) byly takové, že po upgradu jsem musel hledat SystemRescueCD, abych vůbec mohl nabootovat.

V málo systémech je upgrade a reinstalace nutností.

A to i ve Widlich? Nejak jsem si nevsiml, ze by se mi XP premenily na Vistu. Tedy zaplat panbuh, moje Windowsova plecka by to neudychala.

I ve Windows. Nakonec jestli vám na počítači dále jedou XP, tak sám vidíte, že upgrade na Vistu není nutný.

Jedou, jedou. Vzdyt jsem nekde rikal, ze to zapinam 3x do roka, aby se tomu neco nestalo. Zapnuti Windows je stejne o nervy. Nez se to zupdatuje, nez se updatuje Avast.... A pak to kolikrat chce i restartovat a clovek ceka pul hodiny, nez neco vlastne muze delat.

Dekuji. Vystacim si s obycejnymi kurzorovymi klavesami. A s Gentoo me upgrady moc nezerou, upgraduje se prubezne, kdyz zrovna nejsem liny. Proto to jiz pet let facha, az na par obcasnych problemu spise dobre. Jede to jiz na druhem disku a na druhem mobu (tomu prvnimu vyprskly kondenzatory). Za ta leta tomu akorat obcas pridam trochu pameti, kdyz zrovna nekde nejaka nadbytecna vznikne.

Reinstalace neni nutna, ja to delam vzdy s novym notebookem (zrovna vyjde nova verze distribuce) a chci si osahat instalator. Pak tomu dam seznam balicku, pripojim home (stary 15 let?) a mam to v puvodnim stavu se vsemi aplikacemi behem nekolika desitek minut.

Podivej Pirohu, na poslednim setkani s obchodnikem od MS jsem mel pocit ze jej odnekud znam. Stejny expert jako ty, na pripojeni vice uzivatelu k destopu mi radil serverove widle s citrixem a vubec neresil ze to chci na domaci sit :-D.

Nicmene hlavnim tematem byla migrace firemnich stroju z linuxu/unixu na widle, ma vubec cenu brat tyhle experty vazne?

Umi widle konecne sdilet jeden PC pro nekolik (rekneme 10) uzivatelu pripojenych lokalne ve stejnou dobu a pro dalsi po siti ala terminal server? Zeby to linux umel diky predpotopni technologii a moderni windows s tim maji problem?

Windows a preemptivni multitasking, to je vtip nebo skolacka implementace v redmondu? Jak je tedy mozne ze zbastleny linux ma lepsi vykon na stejnem HW, jakto ze oracle kteremu jde vzdy jen o prvenstvi, dela vykonostni testy prave na linuxu?

Vysvetli proc linux vyuziva RAM efektivne i kdyz ma spatnou spravu pameti, zatim co dokonale widle pri stejne operaci uswapuji disk k smrti?

Podívej, ty nulo, tvoje kecy o expertech a "expertech" mě neimponují. Zkus to k věci, nebo mlč.

Windows dávno umí Terminal Server, a na rozdíl od nepoužitelného X11 se opravdu jako terminálový server ve velkém používají.

Kdo říkal, že má Linux lepší výkon na stejném HW? Oracle podporuje Linux, protože je to primárně unixová firma (s unixově předraženým a uživatelsky nepřívětivým SW). Na Windows podíl Oracle klesá, protože mu silně konkuruje MS SQL Server.

Linux nepoužívá paměť efektivně, a Windows neuswapují disk k smrti. Minimálně to druhé si může každý zkusit doma.

Pirohu, pirohu slusnost to je tva nejvetsi deviza :-). Bohuzel pro tebe si to opravdu muze kazdy doma vyzkouset:

1. XP+4GB RAM a velky obrazek a system swapuje jako o zivot, RAM je samozrejme z velke casti nevyuzita
2. linux s mnohem vetsim obrazkem vyuzije dostupnou ram a az pak swapuje (pokud vubec swapuje), zadna RAM nezustane nevyuzita a operace probehne RYCHLEJI!!

Uzivatel si ma tedy koupit domu terminal server :-D, vy experti na MS jste opravdu posahani. Priste cti na co reagujes.

Reseni je na snade. Poridte si 64bit a W XP 64, kupte 8 MB pameti. Windows XP ji pak budou vyuzivat 4GB a mate vystarano, minimalne do doby, kdy budete potrebovat otevrit jeste vetsi obrazek.

To, že systém swapuje, přece není nic špatného. Znovu říkám, že XP byly psané s ohledem na HW v roku 2002. S malým množstvím paměti si poradí daleko lépe, než Linux se svým lhaním o paměti a následným OOM Killerem (ano, tak vypadá memory management z garáže). Navíc 2 roky staré Windows Vista swapují daleko méně.

I kdyz neco bylo navrzeno na HW roku 2002, tak pokud to neumi vyuzit dostupnou pamet, tak je to blbe. Pri vyvoji se nema pocitat s tim, ze pocitace maji fixni pamet 64MB, ale radsi s tim, ze maji 64MB a vice. Pokud je ji vice, ma byt vycpana uzitecnym zpusobem, tedy napriklad cache. Swapovat se ma jen tehdy, je-li k tomu duvod (nedostatek pameti). Nevidim duvod k tomu, aby nekdo investoval do dvojnasobku pameti, nez kolik potrebuje, jenom proto, ze W XP ji vyuziva obvykle tak okolo poloviny. BTW, tohle delaji minimalne jiz W2k. Cili zase nekdo neco opraskl z predchozi verze a moc se tim nezabyval. Proc jednoduse neuznate, ze to Microsoft posral? A proc to neopravil, treba v SP2, kdyz i Billu Gatesovi muselo byt jasne, ze 640kB isn't enough for everybody?

Windows XP samozřejmě nepočítají s fixní velikostí RAM, a umí využít více, než 64MB.

U swapování se mýlíte, s lehkostí laikům vlastní. Představte si, že máte na počítači 64MB RAM, a z toho 63MB používají aplikace. Vy jste neswapoval, protože to přece není potřeba. Teď nějaká aplikace chce 15MB paměti. Co uděláte? Začnete TEĎ swapovat, a aplikace bude čekat, dokud neuvolníte dost paměti. Nebylo by bývalo lepší swapovat dříve, a nechat data v paměti i ve swapu? Když potom potřebujete paměť, tak prostě použijete tu, kterou dlouho nikdo nepoužíval, a která má kopii ve swapu. Zkuste se podívat na základy memory managementu, než se k němu budete vyjadřovat.

Tomu, že Windows typicky používají tak polovinu paměti, se nelze než smát. Z čeho tak soudíte? Z nějakého teploměru, u kterého netušíte, co ty hodnoty znamenají?

Když jsme u velikosti cache, tu můžete měnit. Musíte ovšem vědět, kde to nastavit. Překvapí, když nemáte problém zacházet s vi, editovat hromady konfiguráků, znát syntaxi stovky příkazů, ale neumíte přepnout jeden přepínač v GUI.
http://technet.microsoft.com/en-us/library/cc784562.aspx

Pokladam za chytrejsi swapovat podle potreby nez swapovat preventivne. A tech vasich 15MB se naswapuje dost rychle, takze to neni problem. BTW, kdyz aplikace na Windows zazada o pamet, tak ji asi dostane, protoze hafo furt je volne. A ve stejnem okamziku se zacne swapovat, takze aplikace ma pamet bez cekani, ale bezi pak na systemu zpomalenem preventivnim swapovani. Cili prast jako uhod. A situace, kdy se pamet vycerpa nenastane asi nikdy, i kdyz po ni aplikace volaji. Kdyz uz Windows nemaji kam swapovat, aby si udrzely tu volnou pulku pameti, tak vykriknou, ze zvetsuji docasne swap file a je to. Disk se pak toci, jak blazen, vsechno je pomale, az z toho cloveku tecou nervy, ale mame hrejivy pocit, ze mame jeste pulku pameti volnou.

Tim teplomerem myslite Process Explorer? Myslite, ze je tak tezke precist si, jak tam pisi, kolik pameti je free? Zkuste to, snad to zvladnete take, vcetne vypoctu rozdilu oproti instalovane pameti - tu tam tusim uvadeji take. A dostanete se zhruba na polovinu po vetsinu casu.

BTW, na Linuxy je /proc/sys/vm/swappiness, kterym se nastavi, jak moc se ma swapovat. Pokud chcete, aby Linux swapowal, jak Windows XP, nastavte to na 100. Jinak existuje i patch, ktery nastavuje swappiness dynamicky podle toho, kolik pameti je v vyuzito aplikacemi. Jak dalece to chodi dobre jsem nezkousel.

Dekuji vam za link, schvalne to nekdy zkusim. Ovsem pokladal bych za vhodne, aby tohle MS dopatlal do GUI. Jestli si totiz mysli, ze lide po vecerech ctou registry, jestli tam nahodou neni neco o sprave pameti, tak se myli. Nastaveni teto dulezitosti by nemelo byt obskurne skryto v takovem chlivku, jako je registry.

Vy jste známý expert na memory management, který nakonec prohlásil, že dirty page je zřejmě od něčeho špinavá :), takže mě vaše soudy nechávají chladným. Pokud má systém být schopen rychle reagovat na požadavek na alokaci paměti, tak MUSÍ swapovat "preventivně". Samotné swapování potom systém nijak nezpomaluje, ten dál běží naplno. Swap je na lepších systémech na zařízení, které je zcela samostatné, nebo se alespoň méně intenzivně využívá. I v případě, že máte disk jen jeden, je popsaná alternativa lepší, protože vede k výrazně lepšímu výsledku, pokud swapující aplikace nepotřebuje zároveň intenzivně pracovat s diskem. S trochou uvažování je to celkem jasné. Stejně tak je jasné, že pro 4GB RAM se vyplatí jiná optimalizace, než po 64MB. On možná ani memory management Visty nebude na 200GB paměti úplně ideální, a bude chtít jinou optimalizaci.

Tím teploměrem mám na mysli Task Manager. Není těžké si přečíst, kolik paměti je free. Těžké je pochopit, že "Physical Memory: Available" znamená ve Windows XP "This is the amount of physical memory that can be immediately reused without having to write its contents to disk first." To NENÍ paměť, která je nevyužitá.

Velikost cache se samozřejmě nastavuje v GUI. Ve vlastnostech systému jděte na tab Advanced, poté tlačítko Settings v sekci Performance, tab Advanced, a nastavte Memory usage na System cache.

Ještě když jsme u swapu. Na Linuxu když dojde paměť, tak se vylosuje proces, a ten se odstřelí. Ve Windows se zvětší swap, a vypíše se o tom hláška. Když není možné swap zvětšit, tak dostane aplikace chybu při alokaci paměti, a může se podle toho zařídit. Správa paměti je ve Windows totiž řešená daleko lépe, než na Linuxu.

Když to shrnu. Ukazujete, že mluvíte o správě paměti bez nejmenší znalosti věci. Sice si myslíte, že víte, jak se má správa paměti dělat, ale ve skutečnosti jste úplně mimo. Máte v počátači spoustu nevyužité paměti, jenže se ukazuje, že je ta paměť nevyužitá jen ve vašich myšlenkách.

Vazne? Swapovani beh systemu nezpomali? Vy mate doma si scsi diskove pole s nejakym nadupanym radicem. Ja mam akorat stare blbe IDE a tam je to citit. Co vetsina aplikaci dela po vetsinu casu? Bezi, a obcas zazada o pamet. Cili obcasne zdrzeni asi nebude tak hrozny problem. Ostatne Linux si drzi porad trochu pameti volne, takze hadam, ze muze alokovat vetsinu pozadavku okamzite a pak si v klidu neco odswapowat nebo zmensit cache. Cili proc drzet pamet volnou, kdyz tam muze byt cache?

"Windows defines available memory as physical memory that's not assigned to a process, the kernel, or device drivers. As its name implies, available memory is available for assignment to a process or the system if required."

Cache je take proces, ne? Cili co v te pameti tedy je, kdyz je available a neni prirazena zadnemu procesu, tedy ani cache, jadru nebo driveru? Vista tam cpe treba SuperPrefetch. Co tam cpou Windows XP?

Swapování zpomalí přístup k zařízení, na kterém je umístěný swap. Běh CPU ani práci s pamětí prakticky nezpomalí (resp. ne relevantním způsobem). Ke zpomalení aplikace dojde, pokud se snaží přistupovat k datům na disku, na kterém je swapu. Ovšem aplikace nemusí zrovna vyžadovat data z disku, nebo může být swap na jiném disku.

Popis, který jsem uváděl já, je popis hodnoty "Physical Memory: Available" v Task Manageru XP, jak je popsán v MSDN. Faktem je, že to není paměť, která je nevyužitá.

Cache NENÍ započítána v paměti žádného procesu. Aktuální velikost cache najdete v XP v Task Manageru, na kartě Performance, v sekci Physical Memory, položka System Cache. Na mých XP je to právě teď jen asi polovina RAM, protože mi na stroji běží několik serverů. Musím znovu opakovat, že než o něčem mluvíte, je dobré o dané věci alespoň něco málo vědět. Jinak jste tím víc za osla, čím úporněji tvrdíte nesmysly.

Uzivatele windows maji zpravidla 1 disk, jsou to konzumenti kupujici PC z makro/tesco/lidl takze swapovani jim PC zpomaluje.

Ještě jednou: swapování nezpomaluje počítač, ale přístup k zařízení, na kterém je umístěný swap. Jistě chápete, že je to zásadní rozdíl.

Zajimavy je VYSLEDEK. Mimochodem test s obrazkem na windows stroji se SAS disky kde swap je na jinem disku nez data a jinem nez system, dosahuje opet horsich vysledku nez stejna operace na beckove implementaci komercnich unixu s mensim poctem disku ;-).

Vaše testy na moji hlavu ;)

Posadil jsem k tomu nezakomplexovaneho uzivatele a jednoznacne si vybral Linux. Mimochodem v horsi HW konfuiguraci a presto s lepsi odezvou a celkovym vykonem.

Já myslel, že alespoň napíšete detaily "testu". Vy zatím píšete, že kdyby si uživatel vybral Windows, bylo by to proto, že je zakomplexovaný :)

Detaily jsou v prispevcich v tomto vlakne, snad nechcete grafy, tabulky a mereni? To uz by bylo opravdu hazeni perel .....

A navic neumite ani cist, viz veta se zakomplexovanym uzivatelem, tak k cemu by vam to bylo? ;-)

Z toho bylo jasná jen to, že šlo o něco s obrázkem, a že jste ani nepoužil stejný HW. Jak říkám, vaše testy namou hlavu.

Spravne, win jsou i na lepsim HW vyrazne pomalejsi. A to jsem jim dopral v testu s uzivatelem vseho vic (disku a ram) ;-)

Nehlede na to ze volbami ve Session Manager\Memory Management system spise rozdrbete nez zrychlite :-)

Vaše tvrzení je stejně platné, jako že systém spíše rozdrbete než zrychlíte zásahem do /proc/sys/vm. To otázka, co s nastavením děláte, a jak tomu rozumíte.

Navic jsem nikde nepsal o "expertech" ale povazoval jsem vas oba dva za rovnocenne experty bez uvozovek.

Linux nepoužívá paměť efektivně

Samozřejmě, ono je lepší mít půlku paměti úplně nepoužitou, než tam mít disk cache, že?

A výrok souvisí s předmětem diskuse?

Windows pouzivaji pamet neefektivne. Pulka je ji tam furt jen pro ozdobu. V Linuxu je vyzrana az skoro do posledniho byte: je v ni cache a buffery, pokud neni potreba na neco jineho.

A ja zase videl nedavno behem jedineho dne 3 modre smrti na 2 Vistach a 1 XP. Vse aktualizovane.
1 z tech Vist sly do kopru uplne.

Na jinem pocitaci mi zase Windows mrzly alespon jednou za den. Neustal to disk a sel do kopru. S novym diskem to same, tak jsem tam hodil Debian Unstable, ktery je stabilitou hrube prekonaval, kdyz zatuhnul jednou za rok a to jsem s nim delal psi kusy.

Pak jsem si koupil novy pocitac, predelal do nej disk ze stareho a Debian nabootoval jako obvykle. Az tohle zvladnou Windows, prijd se nam sem pochlubit.

Možná vás to překvapí, ale když máte špatný HW (nejčastěji paměti nebo zdroj), stroj padá. Když máte v systému nějaký mizerný driver (velká část těch co nejsou certifikované pro Windows), systém padá. Ani jedno není věcí MS.

Pokud vám disk "neustál padání Windows", tak byl problém zřejmě někde jinde, než v těch Windows. Padání OS nemá nic společného s poškozením disku. Až budete věci rozumnět, budete to sám vědět.

Své počítače občas upgraduji. Jednu instalaci jsem měl postupně na třech základních deskách. Samozřejmě kdejaká lama musí reinstalovat každé dva měsíce, protože se jí ztratila ikonka, a lama je pak ztracená.

Stroj s Windows pada (treba hned po instalaci), ten samy stroj s Linuxem ne. Tohle ze neni chyba MS? Ale no tak. Ted tu o Cervene Karkulce, prosim.

Disk neustal opakovane totalni vytuhy Windows nasledovane tvrdym resetem protoze mekky nepomahal. Chapeme? O obcasnem zmacknuti Ctrl+Alt+Delete bych se nenamahal sem psat.

Jak probihal ten upgrade systemu? Ja vzal disk ze stroje s Celeronem a dal ho do stroje s Athlonem 64. Windows nenabootovala.

S opravou z CD jsem se nenamahal, kamaradovi to totalne zmastilo system kdyz ji naposledy provadel (opravu provadel na dost nestabilnim systemu, no vysledek byl jeste horsi nez pred tim).

Měl jsem v roce šrot, na kterém ani nedoběhla instalace Windows 95. Od toho jsou stroje certifikované pro Windows. Nepoužívejte HW stavěný v garáži. Pokud si myslíte, že když na stroji padá systém A, a nepadá systém B, tak musí být příčinou systém A, tak jste dost naivní.

Disk neustál tvrdé resety? Nesmysl. Disky jsou stavěné na stovky tisíc load cycles. Kdybyste resetoval pokaždých 15 minutách (24 hodin denně, 365 dní v roce), disk by podle údajů výrobce odešel za cca 4 roky. Znovu: až se něco naučíte o HW, budete to také vědět. A možná byste pak věděl i tom, že Ubuntu mělo problém, když parkovalo disk i více než jednou za minutu. To pak disky odcházejí opravdu rychle.
High frequency of load/unload cycles on some hard disks may shorten lifetime; na spoustě webů linkováno s titulky jako "Ubuntu ničí disky"
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/acpi-support/+bug/59695

Průběh upgrade systému byl u mě ten, že jsem disk přehodil do nového počítače, a zabootoval. Pokud boot neprošel, zkontroloval jsem nastavený typ řadiče v BIOSu, a případně ho přepnul z AHCI na IDE. Pokud to nepomůže, tak je třeba použít volbu Restore Startup Environment na bootovacím CD, případně z něj opravit instalaci. Jaké psí kusy prováděl se svým počítačem váš kamarád, to je mi celkem jedno.

Jestli si myslite, ze dobry stroj staveny v garazi, je horsi, nez znackovy pocitac s certifikovanym HW, tak se mylite. Samozrejme, pokud si koupite mobo od PC Chips, tak se nedivte. Ale zkuste si otevrit nejaky znackovy pocitac. Co jsem videl, akorat Fujitsu Siemens mel na mobu napsano Fujitsu Siemens. Jinak clovek kolikrat vidi to same, co si muze koupit v krame, akorat obcas v nejake zjednodusene verzi s nekompatibilnim a vykuchanym BIOSem.

IBM je MSI a HP pouziva zdroje LiteOn :-).

Problém je v tom, že musíte v té garáži postavit DOBRÝ stroj. A jak víte, jestli to vyjde? Viděl jsem kombinace základní desky a HDD, které v desítkách případů skončily do půl roku přepsaným začátkem disku, a tedy ztrátou dat (cca 10 let zpátky). Viděl jsem řadu doma stavěných strojů, které nerozchodily sleep či hibernaci, nebo při sleep a hibernaci zůstávaly běžet větráky. Viděl jsem dlouhou řadu strojů, které padaly díky vadným driverům. Ono stačí zvolit board od jinak seriózního výrobce, který na necertifikovaný model dá jinou zvukovou kartu, ke které neexistují certifikované drivery, a máte po stabilitě. A kdo staví počítače v garáží, zpravidla na takové detaily kašle, a o existenci certifikačních self-testů sestav ani netuší. Pak se nedivte, že z garáží často padají zmetky, které uživatelům několikrát za den padají.

Asi jsem strasny borec, ale me garazove stroje mi zatim fungovaly dost dobre. Zejmena pak pod Linuxem. At uz moje staricka K7M od tusim Asusu, tak moje dnesni "supermoderni" stroj s Abit VP6, grafikou z blesaku za 5Euro a zvukovkou SB128PCI z vyrazeneho pocitace. Beha pekne, nepada, vykon mi uplne staci. Zato znackovy Compaq s Windoze mi spadl uz kolikrat. Ale kdyz ho zapnu, tak nabehne. Ja ho zapinam tak 3x do roka, aby se mu nic nestalo a tak je v pohode.

Mě moje počítače z garáže také běhají poměrně dobře. Bohužel nezastavování větráků se mi u minulého stroje nevyhnulo, a koupě necertifikované zvukové karty (nad kterou jsem dlouho přemýšlel, a risknul jsem to) se také nevyplatila - driver padal. A to byla výrobcem chipu společnost C Media, která má řadu certifikovaných produktů.

Fakte ale je, že řada počítačů z garáže tak úspěšná není. To jsou potom ty vaše socky, co koupí nový počítač stavěný Frantou, a diví se, že to padá 3x za den.

Když jsme u Compaqu, tak jde o HW i SW. Když do kasle s nápisem Compaq narvete necertifikovanou síťovou kartu, máte potenciální problém. Když na certifikovaný HW nainstalujete necertifikovaný driver, máte potenciální problém. A když máte certifikovaný HW i drivery, nic ještě nezaručuje, že je ten HW v pořádku. Taková paměť může být vadná i u certifikovaného Compaqu. Tohle doufám chápete. Je to obdobou toho, že pro prevenci otěhotnění nestačí mít kondom, ale také ho v případě pohlavního styku použít. "Ale já měl kondom v kapse" je stejný argument, jako "ale to byl certifikovaný Compaq".

Veskery HW v tom Copaqu je tak stary, ze asi certifikovany bude. Pouziva origos drivery z Win XP, nikoliv od vyrobce. Navic vse znackove: 3com NIC, Adaptec SCSI, nejaka Matrox grafika nebo co... Zadny noname z Ciny.

Dlouho uvazovat nad zvukovkou C-Media? No to budes spis socka ty. Jsou to levne sunty kterym je radno se vyhnout. V Linuxu to slape pomerne dobre, ale nezridka to ani neumi plny duplex.

Tenhle kousek uměl Dolby Digital Live, tedy možnost připojit 5.1 zvuk přes optický výstup, a generovat ten 5.1 zvuk i z běžných aplikací (třeba z her). Byla to jediná karta na trhu, která to uměla. Když jsme u toho, tak na Linuxu jsem tehdy nebyl u několika karet schopný rozchodit ani ten optický výstup, o nějakém 5.1 nemluvě.

A možná byste pak věděl i tom, že Ubuntu mělo problém, když parkovalo disk i více než jednou za minutu

Tohle nebyl problém Ubuntu, ale buď firmware disku nebo BIOSu příslušného stroje. Windows ale sprostě a bez zeptání přepisovaly příslušnou hodnotu nastavenou firmwarem/BIOSem, čímž se příslušná chyba neprojevila.

Mám za to, že šlo o stroje s ACPI, u kterých Ubuntu nemělo zapnutou podporu ACPI. Root cause pravda neznám.

ACPI zapnuté bylo, nebylo zapnuté, aby Ubuntu nastavovalo power management disků.

No ty jsi mi expert k pohledani. Kde jsem to naposledy cetl jak Windows podporuje kupu hw a Linux nic?

Ano, je chyba Windows, ze neumi ustat spatny ovladac a ze se musi pouzivat certifikovany hv, zatimco u Linuxu toto netreba.

Pointou ani tolik nebylo to, ze umrel disk, ale to, ze Widle byly permanentne mrtve. Ten divny pocit v zaludku kdyz jsem se obaval, kdy mi to zase chcipne. Ty neustale zatuhy, to u Linuxu neznam. A to ani u vyvojovych verzi.

Navic, je to uz nejaka doba, takze disky tehdy nemusely byt tak odolne. Load Cycle Count je IMHO o tom, ze se korektne vypina disk a parkuji se hlavicky, ne ze se za behu odpoji napajeni a hned se zase zapoji. Pokud vim, tak pri tomhle hrozi, ze hlavicka skrabne o plotnu a dojde k vyskytu vadnych clusteru. A ze tech se mi na tom disku diky Windows vyrojilo.

Az ty jednou zjistis, co je a k cemu slouzi BIOS, az si prectes, ze reseni udajneho problemu Ubuntu spocivalo v tom, ze se praveze zapnula sprava napajeni disku v Linuxu a prestalo se pouzivat rizeni BIOSem, pak muzes blabolit.

Aha, kdežto Linux umí ustát špatný ovladač? Kdybyste něco málo věděl o vnitřnostech systému (ne, vi není vnitřnost systému), tak byste věděl, že situace je v Linuxu úplně stejná. Rozdíl je jen v tom, že na Linuxu jsou drivery rovnou součástí kernelu, a použít jakékoliv další drivery jsou VELKÝ problém.

Ještě jednou: Windows za běžných okolností nemrznou a nepadají. Pokud máte špatný HW, špatné drivery, nebo jiný podobný problém, budete mít problém v každém OS.

Argument s Ubuntu ničícím disky je možná trochu nefér, ale naprosto nesmyslné je tvrdit, že Windows mrznou a padají, nebo že Windows zničily disk díky častému resetu stroje.

Ty máš nějaký noční můry z vi, či co? Snad v každým druhým postu na něj nadáváš, většinou úplně mimo kontext. :)

To je uzasne. Me by se ale hodil spis select&paste kdekoliv, tedy nejen na tom terminalu. Tedy hodil by se mi zejmena jinde, nez na tom terminalu. Kfykoliv sednu k Windows, zkousim zezacatku delat select&paste a pak si vzdy uvedomim, ze sedim u Windows.

Já se zase vždy připojím k unxu, napíšu lsd, sakra překlep, backspace - shit, backspace neběhá, protože je to unix. Kurzorové šipky také nefungují, protože je to unix. V GUI zase neběhá objektový clipboard, resp. běhá v nejlepším případě v rámci aplikací jedné sady. To je horší, než ve Windows 3.1.

Backspace a kurzorove sipky nebehaji leda tak tobe v OphirUnixu.

Tomu se nedivte, kdybych byl UNIX, taky bych vam delal naschvaly.

Kurzorové šipky i backspace mi nefungovaly jen když jsem se připojil přes SSH na Windows.

Schránka v GUI funguje úplně v pohodě a i mezi aplikacemi různých sad, protože je to jedna z vlastností X serveru.

Z toho si nic nedelejte, zkuste se nekam pripojit pres MS FTP program. To vam spravi naladu.

Ještě dodatek: samozřejmě nešlo o chybu Windows, protože ty SSH neznají.

Clipboard funguje mezi aplikacemi různých sad? Super. Zkuste si vzít pár buněk z OOo Calcu, a vložit je to KWordu. Vloží se OBJEKT pár buněk, nebo jen text oddělený tabulátory? Hmm. Vlastností X Serveru je totiž textový clipboard (a některé frameworky umí i něco navíc, pro některé aplikace). Vlastností Windows minimálně od verze 3.1 je objektový clipboard. Holt dohonit OLE/COM není tak jednoduché.

Tak to zkuste mezi libovolnou KDE a Gnome aplikací.

Na to nemam cas, v linuxu je vic aplikaci nez wordpad notepad a kalkulacka. V mem pripade funguje vsechno a to jak texty tak obrazky a vzorce.

S tím časem vám to nevěřím, když vidím, kolik času trávíte diskusí. A když vám nelze věřit jednu věc, tak co vám vlastně věřit lze? ;)

Nedelam nic zadarmo, obzvlast pro windowsaky, takze si zaplatte pruzkum pokud vas to zajima :-P. V diskusi travim mnohem mene casu nez vy.

BTW, ja tuhle Widlovou neurozu dostal v dobach W98 a NT 4.0. Ted uz to mam zazrane v mozku a pomuze od toho akorat jiny OS, nez Widle. Ze jsou XP lepsi, s tim uz nic neudela. Hezka snaha, ale pozde.

Domenou windows je preci mnozstvi pouzitelneho HW tak co sem tahate certifikovane HW? Uzivatele si chteji koupit svuj oblibeny silvercrest z lidlu ktery pot tim linushitem nefunguje :-D

Certifikovaného HW je obrovská spousta. Neexistuje způsob, jak by MS mohl zajistit, že HW uvedený nezávisle na MS bude ve Windows správně fungovat. Proto MS HW certifikuje. Kdo to nedokáže pochopit, sedí si na vedení.

Kdo nedokaze pochopit ze MS MA PAKY NA TO ABY NEUMOZNIL NAHRANI NECERTIFIKOVANEHO DRIVERU, je s prominutim MOULA.

MS má páky i na to, aby vyžadoval digitální podpis u každé pouštěné aplikace, jako Apple na iPhonu. Ale Windows jsou otevřená platforma. Na pokusy o uzavírání platformy PS/2 doplatila třeba IBM, a MS tehdy propagoval otevřené systémy. Pokud nechápete, že zaříznutí možnosti použití necertifikovaných driverů je nežádoucí pro výrobce HW i pro vývojáře, jste moula vy.

Ten system opakovane sestreloval Windows. To je jasna chyba MS, ktery toto nema dovolit.

Kdyby padnul ten program, je jasne, ze je chyba v nem. Ale ze lehly Windows, je jasne ze je chyba v nich.

Říkal kdo?

Že lehly Windows, může být problém v HW, driverech, kernelovém modulu apod. Až se pár věcí naučíte, budete to také vědět.

Nevím sice, které Windows v té pokladně jsou, ale ještě si dobře pamatuji, jak jsem Windows 9x zablokoval pomocí tříbajtového programu napsaného v hexaeditoru (FA EF FE). Na druhou stranu musím uznat, že to bylo dokonale přenesitelné, fungovalo to na všech instalacích a v libovolné konfiguraci :)

V HW bude problem asi tezko. Docela se tu holedbate jak maji okna super kernel a ted se vymlouvate na driver?

No jo no. Co bych nechtel od unknown joudy z PR. Tam jsou obvykle stejna jelita jako jsi ty.

Driver je kernelový modul, a jako takový může způsobit řadu problémů. A to na Windows i na Linuxu. Ale časem se třeba naučíte i základy troubleshootingu. Ono je to u Windows, Linuxu, auta a automatické pračky ve skutečnosti dost podobné. Bohužel to chce trochu logického uvažování, takže to řada lidí nedá.

Proc by probuh provadel loveni bugu na linuxu kdyz padaji windows? :-D

Nojo, tuhle jsem spravoval pracku, bylo to v ovladaci zamku od dveri, musel jsem tam dat jiny, s novejsi verzi ovladace.

Jinak nemyslite, ze neni nutne dovolit ovladaci, aby se do kernelu zavrtal az tak hluboko, ze dokaze slozit system, i casti, ktere s tim nesouvisi? Proc by mi mel ovladac od USB akvaria zbourat partition table na disku, protoze slozi cele Widle? Intel procesory maji priority rings nebo jak se to. Proc by ovladac mel bezet jinde, nez v nejvzdalenejsim od dulezitejsich casti systemy? Zejmena, kdyz to neni ovladac, ktery je soucasti Windows distra, ale bastl nejakeho patlala z Taiwanu?

Jen tak mezi námi, ono se spousta dobrých a jednoduchých technologií nějak nepoužívá, kromě priority rings (které se degradovaly na dvě nebo v případě hypervisoru tři) ještě read-only deskriptory (místo kterých si někdo vymyslel celkem zbytečný NX bit). Hlavně že ACPI přežilo :)

Důvodem je portabilita. Protection rings jsou na různých platformách různé, ale user mode a kernel mode najdete prakticky všude.

Proboha, jaka portabilita? On nekdo nekam portuje Windows XP nebo Vista? Na co? Na vysavac s jinym procesorem?

Ne všechny platformy podporují ringy a z hlediska portability je úplně jedno, kolik ringů bude, prostě by některé hardwarově implementované měly víc softwarových čísel.

Jenže řada lidí popoisuje, že pračku nejprve opravují tak, že uříznou hadici, pak jí vymění, a nakonec konstatoval, že ta debilní pračka pořád nefunguje. Tedy oni to popisují u Windows, ale dost podobně.

Řeknu vám novinku (znalí odpustí zjednodušení). Dnešní operační systémy, včetně Linuxu, mají dva režimy. User mode, a kernel mode. Kód běžící v user mode nemá možnost přístupu k HW, a nemá možnost sahat do adresního prostoru jiných aplikací. Kód v kernel mode má možnost přístupu k HW, a má přístup všude. Drivery se obecně realizují v kernel mode, protože jinak nemají k HW přístup. Z principu pak mají přístup všude, a chyba driveru (stejně jako kernelu) může způsobit pád systému.
Pro doplnění je třeba uvést, že některé drivery lze realizovat i v user mode, s tím že přístup k HW se realizuje jiné části driveru, umístěné v kernel mode. Bohužel pořád potřebujete něco v kernel mode, a navíc je to velmi pomalé (povídání si s kernel mode je holt pomalé).

Je nyní jasnější, proč jsou drivery problém? A proč je VELMI dobrý nápad, když MS říká, že nepodepsané drivery jsou riziko, a drivery certifikuje? Až pokročíte k termínu kernel rootkit (viz třeba wiki), můžeme o rizicích driverů diskutovat dále.

To by ovšem automaticky znamenalo, že současné nepodepsané drivery přestanou fungovat, a zařízení by byla nepoužitelná. Obávám se, že by řada lidí protestovala, kdyby jim zítra přestal fungovat HW. Jinými slovy to není až tak dobrý nápad. Někteří anonymové ale samozřejmě vždy vědí, co by měl MS dělat :)

Jasne ze by to znamenalo uklid augiasova chleva, ale poradny system asi neni moc vysoka priorita, hlavne at to "nejak" generuje prachy. Hezky by to procistilo trh od garazovych vyrobcu HW a vsem usetrilo spoustu casu.

Myslite anonymniho Laela Ophira a jeho chytre rady na vsechno?

A nema byt jednou z vyhod hybridniho jadra vetsi posun k mikrokernelu, kdy proste pad jednoho driveru nesestreli cely system, ale tento driver muze byt za behu odstrelen a znovu nacten?

Ano, hybridni kernel neni mikrokernel, ale prece jenom je to tak vyhypovane, ze bych pak ocekaval vetsi odolnost systemu vuci vadnemu ovladaci treba virtualni mechaniky.

Zvlastni, ze Linuxoveho monolitu jsem na takove zahadne pady nenarazil. Tam jenom spatne nainstalovany proprietarni ovladac grafiky umi obcas sestrelit Xka, ale to je oprava na par minut a pak vse jede v klidu.

Na dosud demonstrovanou absenci znalostí si dost troufáš s těmi jelity. To je ta nedospělost.

Od nekoho jineho bych si to mozna vzal k srdci, ale od tebe?

Prijde mi humorne, kdyz na Linuxovy web zavita okenik, plka kydy a mele o dospelosti.

Ale no tak! Autor pokladniho systemu ma prece psat program opatrne, tak, aby nepadaly Widle.

Ale vždyť je to blábol. Pokud vůbec k inidentu došlo, a pokud byly pokladny opravdu na Windows, mohl být problém kdekoliv. Včetně HW, driverů, malwaru apod. Ovšem Jarda je s tím rychle hotový. Také bych chtěl, aby můj svět byl dvoubitový ;)

Nojo, malware na pokladne je typicky. Takova pokladni si vzdycky prinese nejakou hru vytistenou v carovych kodech na stohu papiru, pomoci scanneru ji nahraje do pokladny a pak si, v pracovni dobe, hraje na pokladne hangmana. A ani ten papit nenasprejuje lyzolem a pak se divi, ze to ma zavirovane a pada ji to, kdykoliv se v cene vyskytne sedmicka a dve trojky.

Hm. Trochu zkušenější člověk by věděl, že pokladní systém není jen ta pokladna. Pokladny jsou propojené do sítě, a připojené k serveru či serverům. Jde o běžnou počítačovou síť. A to, že malware do počítačové sítě lze dostat i jinak, než na čárových kódech, snad víte i vy. K tomu ještě přičtěte, že pokladny často nejsou aktualizované. V případě Linuxu by klidně mohly běžet na kernelu 2.2 bez aktualizací. To má pak malware snadnou práci.

Oo už je to tak, že někteří mají znalosti, a jiní píší o hrách na čárových kódech.

Myslite, ze do kazde samoobsluhy tahaji Internet na to, aby am sef mohl na serveru parit Doom?

kusím připomenout, o čem se bavíme. Nějaký pubescent s přezdívkou Rodelero tvrdil, že v Makru mají pokladny na Windows Embedded, a viděl, jak jim na pokladně padaly Windows. Osobně nevím, jestli Makro opravdu jede pokladny na Windows Mobile, a jestli k popisovanému incidentu došlo, to je další otázka. Nicméně já jsem k tomu říkal, že problém může být v řadě různých věcí, včetně HW, driverů, nebo nějakého malwaru. Vy jste k tomu psal nějaké bláboly o hrách v čárových kódech. Já tvrdím, že pokladny bývají propojené v počítačové síti. Jsme doufám oba na stejné stránce.

Pokládám za pravděpodobné, že prodejny Makro mají přístup na intenet. Dnes se spojení s centrálou typicky realizuje přes internet a VPN. Nicméně k infekci malwarem nenemusí dojít tak, že síť někdo napadne z internetu. Může jít o šéfa, který si otevře nevhodnou stránku v děravém browseru, nebo o infikovaný email zpracovaný děravým klientem, nebo o externího pracovníka který si připojil k síti infikovaný notebook, nebo o USB klíčenku s malwarem kterou použil nějaký zaměstnanec, nebo o průnik do WiFi sítě použité na prodejně... Možností je dlouhá řada. Pokud váš rozhled dovoluje vidět jen ty čárové kódy s hrami, tak jste zřejmě skončil u počítačových časopisů z osmdesátých let.

Někdy to fakt vypadá, že si řada lidí nevidí ani na špičku řasy. To neberte nijak osobně. Prostě jen spolu s tím Rodelerem oba patříte mezi těch 80+% lidí, kterým jsou i poměrně jednoduché vztahy mezi věcmi navždy skryté, protože je nevidíte, ani když vás už přímo praští do nosu. Musí to být jako žít v kleci pro křečka, s těmi pilinami a běhátkem. Občas jsem se na takové lidi chodil dívat do hospod IV. cenové skupiny. Stačí je jen pozorovat, je to jako v ZOO. Člověk by nevěřil, že jde o ten samý živočišný druh.

Toho pubescenta muzete nejak dokazat nebo dalsi vareni z vody a sproste osocovani nepohodlneho oponenta kteremu nedokazete rozumne argumentovat?

Milec windows a dela tady prednasku o ukrytych vztazich mezi vecmi, LOOOOOOL

Jste jeho otec, že vás to zajímá?

A kde jinde jsou vztahy mezi věcmi lépe ukryté, než ve Windows? :)

Proste mne to zajima. Je to fakt se kterym se muzete smirit, take muzete zacit stekat nebo si dat prasek ale nijak to nezmenite.

Vari z vody jako obvykle. Nerikej, ze te to prekvapuje.

No vy dva jste se sešli pěkně. Nechcete si spolu raději zahrát TuxRacer po síti? ;)

A co ty? Nechces si zajit nastudovat dalsi matros k nulanovi co klati mlada kuzlatka?

To mi chvíli trvalo dekódovat. Jo, ty vole krávo, je to vymazlený. Tak nějak se to u vás říká? Když jsme u toho, co je špatného na sexu s mladou ženou či dívkou? Vždyť mládí má své kouzlo.

Takhle jsi tu zacal mluvit ty. Slovicko "vymazlený" jsem v zivote nepouzil a zbyvajici dve slova ridka.

Cancy o kuzlatkach jsou z Hulanova slovniku. Ona sam tak o sobe pise. Povazujes-li ho za pubescenta, muzes mu to sdelit osobne. Urcite si budete rozumet. Treba na tebe ani nepoda zalobu.

Jiz nejake to desetileti mi neni nact a na hovadiny nemam cas. Dosla ti ta hromada kvalitnich argumentu?

Myslím, že tahle diskuse je ve stádiu, kdy není na co reagovat kvalitními argumenty. Proto říkám, že byste měli oba jít raději pařit po síti TuxRacer. Zjevně si budete rozumnět ;)

A co kdybys ty odtahnul za svymi? Ja jsem clenem Linuxove komunity, ty jim byt ani nechces, tak co tu delas? Lecis si krivdy z realneho zivota?

Správně, být komuniťanem je dnes in. Gratuluji. Já se tu snažím bavit k věci. A co vy? Jen tak to tu spamujete?

Nedavno nejaky upoceny clovicek z MS mlel cosi o vytvareni komunit ve spojitosti s MS softwarem :-D

To je klidně možné. Ovšem to nic nemění na tom, že napsat v technické diskusi "Ja jsem clenem Linuxove komunity, ty jim byt ani nechces, tak co tu delas" je naprostý blábol.

Zajima to mne. Mas pro to nejake dukazy nebo se hodlas dale chovat jak nejaky pritroubly nactilety sam?

Tohle jsou zvasty joudy, co onanuje nad tim, ze flamuje na Linuxoych serverech na tema "Windows je dokonale, aaaaach" a pak se nestydi poucovat o dospelosti a podobne.

Patrne mas problemy porozumet delsimu textu anebo se v tom nejak placas a nevis ktera bije.

Snazis se priohnout tema smerem, ze ty super Windows, ktere jsou staleti pred Linuxem, ve velke firme, ktera ma IT oddeleni na to, aby udrzovalo system aktualni (kdyz si mohou dovolit UNIXove servery od IBM a HP s podporou) nakonec nahlodala nejaka svoloc zvenku.

Malware nebude opakovane overovat jestli nejaky program napocital uz dost polozek a ma tedy sestrelit Windows, ktere prez vsechnu svoji nadcasovost to nedokazi ustat. Rekl bych spis ze ten Microsofti hybridni kernel nebude az takove terno.

To trapne narknuti, ze nedokazu pochopit vztahy mezi jednoduchymi vecmi me od takoveho chudaka, ktery je na tom tak spatne, ze si musi chodit honit ego na stranky komunity, jejimz clenem byt nechce, me urazit proste nemuze uz z principu. Kdyz mi ozraly alkoholik rekne, ze nicemu nerozumim ackoliv sam mele zvasty, taky me to nezvykla.

Cetl jsem, ze duznina jablek kolem jadrincu obsahuje latky podporujici rozvoj nervove soustavy.
Snez toho tak metrak denne a za par let se tvoje sance urazit me mozna dostane alespon do teoreticke hladiny.

Hochu, přijď s argumenty, nebo si běž hrát na pískoviště. Výběr je jednoduchý.

Rika ocas, co mele z cesty celou dobu?

Myslím, že na vulgarity tu nikdo není zvědavý. Jestli nemáš argumenty, jdi prudit jinam.

To mi pripomina jednu velmi zasvecenou "budhistku", kterou jsem videl na jedne party. Jedna z pritomnych slecen ji polozila otazku a dostala zajimavou odpoved: "To ti vysvetlovat nebudu, to bys nepochopila". Holt skromnost a pokora jsou znakem osvicenych.

skromnost a pokora je mysleno primarne pred Bohem. V bibli je v Petrovych dopisech pouzita velmi podbna veta o nevericich jako ze nejenom ze Boha nenasleduji a nasledne neziji bohulibim zpusobem zivota, ale nemohou ani pochopit proc krestane ziji tak jak ziji. To neni machrovani ale konstatovani faktu.

Bible nam dava nejenom informace o Bohu ale i metodiku jak je spravne pochopit. Pokud nenasledujete predepsany proces, tak to proste nepochopite. Kdyz totiz aplikujete hmotny styl mysleni na duchovni veci tak vam to nedava zadny smysl a protoze se smysl snazite najit tak dochazite k tomu ze v tom vidite veci ktere jsou naprosto zrejme a dokonce i logicke, ale jsou kompletne spatne. viz treba diskuze pod.

http://www.root.cz/zpravicky/ve-velke-britanii-je-cenzurovana-wikipedie/

Eh, já myslím, že jste se sám chytil :D

Nicméně k infekci malwarem nenemusí dojít tak, že síť někdo napadne z internetu. Může jít o šéfa, který si otevře nevhodnou stránku v děravém browseru, nebo o infikovaný email zpracovaný děravým klientem, nebo o externího pracovníka který si připojil k síti infikovaný notebook, nebo o USB klíčenku s malwarem kterou použil nějaký zaměstnanec, nebo o průnik do WiFi sítě použité na prodejně...

Jo holt kdyby chlapci z Makra používali Linux, nemuseli by si s malwarem a děravýma prohlížečema internetu, infikovanýma klíčenkama a kdo ví co ještě, takhle lámat hlavu :P

kdyby pouzivali linux tak nemaji v cem poradne uctovat a nemohli by pracovat.

pravda mohou ject SAP.

Makro asi neresi sve ucetnictvi a pokladni system v MS Money. Nedivil bych se, kdyby meli aplikaci napsanou na miru a v tom pripade ji mohou mit napsanou na jakoukoliv platformu. S ohledem na to, ze Makro tu je jiz nejaky patek, pojede asi neco i na UNIXu, protoze Windows v te dobe byly dobre tak na datlovani dopisu a s Windows by Makro neprodalo ani balicek tabaku. Pozdeji treba neco preslo na Windows, ale ten UNIX tam treba porad jeste nekde je, protoze proc predelavat neco, co jede? Ostatne, pokud meli vse na tom UNIXu, prechodem na Windows NT by se strelili do nohy. Misto jednoho fungujiciho stroje by meli hafo sracek, privadejicich adminy k silenstvi. A v takovem byznysu jde o prachy a na vypadky neni cas.

Obchodní řetězce typicky mají pokladní implementované systémy systémů, které lze běžně koupit. A vývoj na zakázku sice můžete mít více-méně pro jakoukoliv platformu, ale je otázka, na kolik to přijde. Vývoj pro jakékoliv unixy je v porovnání s vývojem Windows daleko delší, složitější, a na trhu ho nabízí daleko méně firem.

Pokladní systémy na Windows jsou zcela obvyklé, stejně jako vedení ekonomických agend. Nakonec jsem tu linkoval, že zákazníci Unisysu jedoucí Windows Data Center mají i bez clusteringu dostupnost nad 99.99%. Jenže vy jste králem HW vytaženého z odpadu, takže o podobných věcech nemáte zdání.

Myslite ty jejich x86 slataniny? Dekujeme, odejdete.

Samozřejmě si můžete pořídit o řád dražší ne-x86 slátaninu, a na ní provozovat o řád dražší SW, kterého je na trhu o řád menší nabídka. Nicméně od roku 1993 se podíl profi unixů na trhu zmenšil takovým způsobem, že je dnes člověk musí hledat s lupou. Kdo neodešel na Windows, odchází dneska na Linux. Sun zapadá (a dělá Windows-certified servery), HP vyrábí servery s Itaniem, a světu kraluje x86 kompatibilní HW. Kde jsou ty doby, kdy Sun ve velkém prodával předražené stroje, které měly nekompatibilní Sun konektor k monitoru, Sun myš, a pod ní Sun podložku (protože na jiné podložce myš nefungovala).

Chcete mi snad tvrdit, že pro Linux neexistuje malware, nedochází k bezpečnostním incidentům, a distra Linuxu nemají bezpečnostní díry? Uvědomte si, že pokladní systém dlouho funguje bez zásahu, a takové instalace bývají často bez aktuálních záplat. Navíc jsem psal, že malware je jedna z více možných příčin.

Aha, takze v Makru staci, aby se sef podival z Internet Exploderu (ten jste mel asi na mysli tim deravym browserem, nebot je to nejflagrantnejsi priklad) na svou oblibenou porno stranku a hned se infikuji pokladny? No, to ta sit v Makru asi stoji za pekne hovno, cert vi, ktery vul ji navrhoval. Navic by meli prestat pouzivat Widle, kdyz se tak snadno tim malwarem z porno stranek infikuje uplne vsechno, vcetne serveru, pokladen a drzaku na toaletni hajzlpapir. Osobne bych od supermarketu takove velikosti cekal trochu profesionalnejsi pristup.

Už mě to nebaví. Hrajete si na idiota, nebo jím opravdu jste? Nikde jsem nevrdil nic jako "v Makru staci, aby se sef podival z Internet Exploderu (ten jste mel asi na mysli tim deravym browserem, nebot je to nejflagrantnejsi priklad) na svou oblibenou porno stranku a hned se infikuji pokladny", ani to nevyplývá z ničeho, co jsem psal. Co jsem opravdu psal je to, že když spadne pokladna, může to mít řadu příčin, včetně HW, driverů a malwaru. Umalware jsem vyjmenoval několik běžných způsobů, jak do podnikových sítí proniká. A vy na základě toho zase usoudíte nějakou píčovinu. Bože :/