Názory k článku
Suncatcher: AI satelity ve vesmíru od Google

Suncatcheru byla poslední otázka poprvé položena, napůl žertem, v květnu 2061, v době, kdy lidstvo poprvé vstoupilo do světla. Tato otázka vzešla nad pohárkem, z pětidolarové sázky.

25. 9. 2026, 13:57 editováno autorem komentáře

Charles Stross: Accelerando. Civilizace jako nekolik slupek dysonovych sfer plnych pocitacu, ktere simuluji lidske bytosti. Kazda slupka vyuzije cast energie a chladi se o dalsi vnejsi slupku. Tam spejeme :)

Uplne k happyendu to teda nevedlo...

Měli by to dát na oběžnou dráhu slunce a trochu blíž k němu. To by bylo energie.

Bude to na oběžné dráze Slunce.

Kolem slunce? A na to jsi prisel kde? Jejich preprint paper zminuje jen LEO (nizka obezna kolem zeme).

A Země obíhá podle tebe kolem čeho?

Kolem ceho neco obiha se urcuje podle lokalniho maxima vlivu.
Ten LEO satelit je na obezne draze zeme, ne slunce.
Ze ma SSO charakteristiku, je jenom specifikum, nelze kvuli tomu rikat ze "satelit obiha slunce".

Spravne tvrzeni by bylo "soustava satelit-zeme obiha slunce", samotny satelit nikoliv.
Stejne jako nikdo nerika ze mesic obiha slunce :)

A ted me muzete upalit :D

Zeme obiha kolem hmotneho stredu lokalni kupy galaxii, samozrejme. Ale proc jsi zminil slunce misto lokalni kupy galaxii, to fakt netusim, proto se ptam.
(konec iroine, ted vazne - proc zaplevelujes diskuzi nesmyslnymi tvrzenimi o vecech kterym nerozumis? ne, vlastne to nechci vedet, hlavne uz tu nic nepis)

Jojo, polární dráha, a ideálně se synchronně s oběhem Země kolem Slunce stáčející tak, aby rovina orbity byla pořád kolmá ke spojnici Země-Slunce, protože pak to bude na světle trvale, jako by to bylo v L4/L5, ale bez daně v podobě obrovský latence (L4 a L5 jsou cca 1/6 oběhu před/za Zemí, takže 16m40s nejkratší možnej roundtrip.

26. 9. 2026, 16:15 editováno autorem komentáře

To neni tak lehke, pac do toho "kecaj" planety - vetsina veci ma silne excentrickou drahu, coz jde proti vasemu planu.

A pak existuje stabilni L1 bod, cca 1.5M km od zeme, coz znamena 5s ping, 10s roundtrip. Nepouzitelne pro ineraktivni sluzby, a ten prinos je velice maly - zisk energie je +2% pouze.

A cim blize jdete slunci, tim je horsi ping. Na pul ceste k slunci, tj za 4x vykon zaplatite roundtrip 8m20s v nejlepsim pripade - on ten objekt tam musi obihat jinou rychlosti, takze byt nejlepsi pripad je vzdalenost 0.5AU, nejhorsi bude 1.5AU - a to vam jeste slunce bude stinit ve vyhledu nezanedbatelnou dobu :D

Astro je skvely misto na blby napady, vid :) ono to tam funguje zcela jinak nez bezny clovek se zakladnim vzdelanim predpoklada. (ale to plati i napr. pro polovodice, chemii.. atd).

Víc energie taky znamená víc tepla. Už takhle se jim to bude chladit blbě. Navíc mimo magnetické pole Země to pro elektroniku není žádný med.

No tak vyhodí heatpipu na dno planetárního oceánu Neptuna.

Vzhledem k nákladům si říkám, jestli by nebylo ve výsledku levnější a snazší postavit dvě megadatacentra s FVE a větrníkovejma elektrárnama (jedno na jižním pólu a druhý plovoucí na severním) a propojit je optikou a prodlužkou.
A jako záloha by tam mohli dát Sievertovy termočlánky. Horkej konec v almaře, studenej venku.

"Svěcenou vodu neměli, tak jsem koupil obyčejnej benzín."
- Jean-Paul Belmondo, Policajt nebo rošťák

26. 9. 2026, 16:20 editováno autorem komentáře

Jenze na tohle bude nejspis vypsanej nejakej ten grant anobrz dotace. A kdyz dostanes cizi prachy na blbost, tak tu blbost proste zrealizujes.

S AI výpočetními stroji na nízké oběžné dráze, kde stále svítí sluníčko se roztrhl pytel - SpaceX a Starmind:
https://x.com/JoeTegtmeyer/article/2102462602106327097

Ti to budou mít napojeně na Starlink a asi to bude řešit nějaké zpracování ze senzorů na oběžné dráze - sledovačky...

Ale žádné sledovačky, protože kdyby to zjistil Aštar Šeran, tak všechny ty satelity uzemní.

Nevím kdo je Šeran, ale četl jsem něco o senzorech sítě Starshield, která již existuje.

Tak to si doplň vzdělání, je to fakt sranda :-D

Sledovat tě můžou, pokud jsi vojenská základna, vojenská technika nebo větší uskupení vojenských sil. Potom ještě jestli jsi právě vystřelená balistická nebo hypersonická raketa. Optické senzory pravděpodobně budou horší než na velkých specializovaných satelitech, které umí rozlišení 10cm. Umí lokalizovat různé vysílače, ale nejspíš ne jednotlivé mobilní telefony kvůli jejich malému vysílacímu výkonu, na to jsou jiné velké satelity. Síla Starshield je v jejich počtu, teď údajně 241 kusů, čímž dokáží zajistit téměř kontinuální sledování cíle, rychlé získávání a předávání dat. A jinak samozřejmě slouží pro vysoce zabezpečenou komunikaci pro vládní a vojenské účely.

jaka je vyhoda mit to ve vesmiru? Ano sviti porad, ale jaderna elektrarna taky bezi porad. Problemy s chlazenim, radiaci, opravami, upgrady. Co na to tom teda je?

Z laického pohledu bych řekl že jaderku trvá postavit aspoň 20 let vč. všech povolení (záleží na státu), nedělá to moc dobrý PR (typické AI a energii chci, ale elektrárnu v blízkosti nechci). Navíc jak vidno, poslední dobou lidi v USA mají fobii z DCček. Satelity se dají vypusit téměř "ihned" a lidem to je putna, protože nebudou mít nic v okolí. Ale třeba za tím je něco jiného.

Výhoda? Předstíráš, že je to tvůj plán, a tím boostuješ akcie.

Ziska se tim minimalne 4x levnejsi provoz - na zemi mas pres den rekneme 8h max vykonu z FVE, tady to mas 24/7 a nejsou tam ztraty z atmosfery ci podle rozmaru pocasi.

Na zemi mas odpadni teplo, ktere nejde zuzitkovat a prispiva k zhorseni klimatu. I kdyby jsi ho vyzaril, tak kvuli atmosfere a odrazum zemi neopusti. Ve vesmiru se to vyzari radiatory prevazne mimo zemi.

Opravy-upgrady ... na to se uz davno nehraje. Je to spotrebni zbozi s jasne danym zivotnim cyklem a chybovosti skrze vyrobni generaci. Bohuzel zde funguje neuprosna ekonomika toho, ze cokoliv opravovat resp navrhnout s moznosti opravy stoji nasobne vice. Proto je taky mnoho pozemskych veci neopravitelna - lepeni je snazsi nez sroubovani, ktere vyzaduje dalsi mechanicke dily na rozprostreni tlaku a pod.

Btw i mainframy jsou reseny takovym neopravitelnym zpusobem byt je tam pozadavek na 24/7 - nikdo tam bezne neprijde menit nejake dily, protoze to je naddimenzovany a zalozni hw je primo soucasti stroje - takze to staci pripadne aktivovat, pokud to RAS nezachrani rovnou.

Opravitelnost se resi hlavne tam, kde na to jsou navazane dalsi vydelky - treba v automotive je servisni sit a nahradni dily, ktere jsou urcite nedilnou soucasti ekonomicke kalkulace modelu vozu.

Koupit Karlštejn bys nechtěl?

Nene, staci kdyz si ho zmerim :D

"Ziska se tim minimalne 4x levnejsi provoz"

a kolko krat nakladnejsie bude vybudovanie datacentra vo vesmire ako na zemi?

To nejsou datacentra. Jsou to "akceleratory" / jednoucelove udelatka.

Produktem tam neni obecny compute (napr. VPS) ale velice specificky processing (rekneme LLM inference).

A co se nakladu tyce - musite uvazovat o TCO v ramci zivotniho cyklu, tj. porizovaci i provozni naklady dohromady. V satelitu ten pomer je jiny.. ale v souctu porad nizsi nez na zemi - a o to tam jde.

"V satelitu ten pomer je jiny.. ale v souctu porad nizsi nez na zemi - a o to tam jde."

vazne? :)

keby to bolo lacnejsie ako na zemi tak by to vsetko lietalo na leo uz davno, ci? :)

Ne, nevychazi to. Koukni kolik stoji vynest naklad do vesmiru. Krome serveru tam musis vypalit i hromadu solarnich panelu a stejne tolik radiatoru. Naklady na elektrinu se ti vrati mozna za 100 let, ale to uz ten hardware asi bude lehce za zenitem.

Na nízké orbitě jsou jen specifické polární dráhy, na kterých je trvalé osvětlení, na jiných je to cca 50:50, ale oproti pozemní elektrárně s tou výhodou (kromě nezávislosti na počasí), že noc je mnohem kratší, takže stačí menší kapacita akumulátorů, ale zase musí vydržet víc cyklů.
Komunikační satelity nemohou být jen na trvale osvětlených drahách, ale "serverové AI" v podstatě ano, pokud nevadí trochu delší odezva. na místa dál od jejich dráhy (tam, kde je kolem poledne nebo půlnoci a zároveň je to daleko od pólů).

"jaka je vyhoda mit to ve vesmiru?"
rekl bych ze je za tim snaha vyhnout se legislative jednotlivych zemi

Misto, aby s tim sli do pr...le, zasvini obeznou drahu

Tak uvidíme, jak se postaví k uklízení toho smetí, až tomu dojde životnost. Něco vzadu v hlavě mi napovídá, že na to nakonec půjdou peníze z veřejných rozpočtů...

Spis je otazka, kolik kovoveho prachu ci oxidu bude unosne v atmosfere. Jednak to bude kazit radiova spojeni, druhak to muze mit zdravotni problemy.

Po regulaci freonu, nejspis nastane, nebo asi nenastane, regulace pro "shori to v atmosfere".

Nebylo by od věci to zregulovat včas a ne řešit následky.

Rek bych ze pisku ze sahary je v atmosfere o par radu (o hodne radu) vic. Tohle vazne problem neni.

Problem je to co lita mimo atmosferu.

Komercni firmy celkem to uklizeni resi, vsechny novejsi satelity to delaj celkem poradne. Az na pripady poruch, a vojenske satelity, ktere to casto neresi vubec. Takze stejne nakonec toho bordelu pribyva.
Ale vetsi problem je imho to co pise RDa vyse.

"Komercni firmy celkem to uklizeni resi"

Protoze musej, ono to totiz ve skutecnosti regulovano je. Jenze jedna vec je ze posles na sestup nejakej satelit, druha co vsechno po nem nahore zustane.

Uz kdyz se treba podivas na start nejaky ty muskovo rakety, tak uvidis jak od toho v ruznych faizch startu odpadavaj ruzny kousky treba barvy. To co nazemi neznamena nic, je ve vesmiru prurazna strela. A i jedinej takovej kousek muze vpohode znicit celej satelit.