Začínám se bát.
Uživatelské rozhraní Thunderbirdu asi není dokonalé, ale nakonec je to pro mne to nejlepší, jaké jsem kdy vyzkoušel. Včetně možnosti pluginů.
Představa, že vznikne něco méně přívětivého (protože moderního) a bez možnosti přenést stávající nastavení a domácí facelifting, mne poněkud děsí.
Poznámka: ten strach z "modernosti" je možná trochu staromilské škarohlídství, ale opravdu poslední dobou opouštím jeden modernisovaný software za druhým, zpravidla ve chvíli, kdy přejde na tmavý design (bez možnosti přepnout zpět), případně vymazlenou kombinaci "tmavě šedé písmo na světle šedém pozadí", což mi poněkud stěžuje čtení.
Případně optimalizace pro malá zařízení s volnými plochami kolem malé aktivní oblasti, zvětšení mezer mezi položkami seznamů (takže jich vidím méně), případně přidání dalších informací k položkám (s týmž dopadem). Nebo opuštění pohodlného ovládání z klávesnice a nastavení pro ovládání dotykem...
Ve skutečnosti statické buildy od Mozilly fungují velmi dlouho. Teď jsem zkusil Firefox 4.0.1 (první 64bit verze co jsem našel, nějak mi nefungují 32bit binárky a nechce se mi to teď řešit) z roku 2011 a normálně funguje na Debianu unstable, dokonce zobrazí root.cz, s CSS, ale bez obrázků, protože i.iinfo.cz nepodporuje dostatečně staré TLS.
Ten problém s používáním starého Thunderbirdu je, že obsahuje plnohodnotný prohlížeč (mj. kvůli HTML mailům) a prohlížeče se musí neustále záplatovat.
Kdybyste byl méně arogantní ňouma a obtěžoval jste se uvažovat, možná byste jednak zjistil, že jsem se k tomu vyjadřoval oběcně a o Thunderbirdu nemluvil a dál to, že problém je z hlediska UX nesmyslné kombinování snahy matlat po displeji a zároveň to něco používat profesionálněji. Dejte, vy boomere, účetní do do ruky tablet. Naschvál, jak daleko vás požene.
Řeči podobných matláků fakt miluju. Vůbec nevíte, která bije ale máte na všechno názor. Tomu domovu důchodců se v tom podobáte mnohem víc, než si myslíte :-D
Mimochodem, co takový unixový shell, ten je tak nemoderní? Vim bych kompletně redesignoval. Emacs taky. To je jasné. A koho napadlo používat pro sazbu LaTeX? Tak nemoderní... A Midnight Commander rovnou vaporizovat, vždyť se podobá Norton Commanderu! Takový dinosaurus.
To je právě ta dementizace/debilizace daná vám podobnými. Přesně takhle se projevuje. Děkuji za skvělý příklad.
Z latexu si pamatuju, že to selže, když v math mode použiju česká písmenka. Ale třeba ten problém mají jen některé „distribuce“ nebo už to v roce 2023 vyřešili…
Shell má problém v tom, že si programy přes pajpy předávají nestrukturovaný text, takže se pak ve skriptech dělají věci jako foo | grep bar | cut -d " " -f 5, a 80% skriptů selže když zpracovávají název souboru s mezerami a 99% skriptů selže když zpracovávají název souboru s newline.
Debilizace se projevuje i věkem.
Chcieť od použivateľov, aby používali unixový shell, je obyčajný gatekeeping. Vim a emacs sú retro editory, ktoré majú isté use casy a na ne sú dobré. Ja som zhodou okoľností písal vysokoškolské práce a príspevky na konferecie v LaTeX-u (Ktorý je sám o sebe debilizácia TeX-u) a používal som na to vim (machri používajú ed). Ale od svojej manky by som takéto veci nevyžadoval. Aj ten vim, LaTeX, a Emacs sa stále prerábajú a majú aj matlacie verzie :)
Asi viete dobre, aký som ja debilný :) Btw, midnight commander je hrozný. To je nástroj pre ľudí, čo nevedia používať shell. Majú tam 25 rokov neopravené glitche.
Kúpte si Geriavit, vraj je to dobré aj na nervy :) Človek potom neprská na v diskusii na root.
No hlavně že si to dokážete zdůvodnit.
Předně, jste to Vy / Vaši kolegové, kdo po uživatelích chce, aby používali to, co je podle Vás geniální, a ještě ostatním doporučujete Geriavit (a asi i chápu, kam míří ta poznámka o gatekeepingu, možná Vám křivdím, ale cítím v tom takové to já bych ty všechny shelly zrušila).
Nechť snad proboha uživatel pracuje v tom, co mu vyhovuje, ne? Někdo umí efektivně matlat, někdo další klikat, jiný je velmi efektivní v shellu - jediná stopka by měla být v otázce bezpečnosti - tam prohazovat plyn s brzdou nikdo svéprávný naštěstí ani nezkoušel, bohužel s dotykáčem v autě to prošlo i přes upozorňování odborníků na bezpečnost od samého počátku, a začíná se vracet k čudlíkům až teď, ale běžné práce na PC se to netýká.
10. 2. 2023, 22:02 editováno autorem komentáře
Wasper: Stále sa bavíme o faceliftingu zastaralých aplikácii? To je proste vývoj. Ak nesúhlasíte s Mozillou, vytvorte si fork. Bude mať dvoch vývojárov, zároveň aj používateľov, ktorí sa spolu pohádajú kvôli flaštičku geriavitu a stane sa z toho mŕtvy fork.
Ja si budem matlať v novom thunderbirde lekvárovými prstami a makovými zubami sa vám budem smiať.
Obdoba této věty dnes:
> "jsem BFU, potřebuju patlat po displeji"
byla v:
50. letech 20. století:
"jsem BFU, potřebuju magnetické pásky."
…profíci používají pouze na děrné pásky/štítky.
60. letech 20. století:
"jsem BFU, potřebuju klávesnici."
…profíci používají upravené psací stroje/dálnopisy.
80. letech 20. století:
"jsem BFU, potřebuju myš."
…profíci používají pouze klávesnici.
…atd.
Jenomže problém není v tom, že to nějaká část uživatelů potřebuje. Problém je v tom, jak to pak někdo patlá do jednoho uživatelského rozhraní tak, že to nestojí za nic ani pro jedno, ani pro druhé. A to zvlášť u produktů, které k tomu prostě nejsou určeny.
Traktorem taky nevozíte (tedy většinou, párkrát jsem traktorem na oběd jel) děti ze školky. A to ani Fastracem. Protože prostě k tomu ta věc nikdy nebyla postavena a každý si radši sežene nějaké auto. Chcete-li matlat po displeji (taky občas matlám po displeji), matlám v jiných klientech, které jsou od začátku uzpůsobené matlání po displeji a ty zase nepoužívám doma na notebooku/desktopu.
A dementizace/debilizace produktu spočívá mimo jiné typicky v tom, že produkt bez ohledu na to, čím je přizpůsobuji debilním masám, které nejsou schopny používat správnou věc ke správnému účelu. Dalšími projevy pak je zahazování všeho, co tupou masu nezajímá takže pak je problém pořídit za rozumné peníze něco, co je profesionálně použitelné.
Efektivní pracovní prostředí je na nic když pro něj není podpora aplikací a formátů z okolí. Naštěstí má Linux už mezi power-usery dostatečné zastoupení na to, aby na něj mysleli i výrobci specializovaného SW (a samozřejmě i toho běžného, což jsou většinou teda OSS projekty, ale masivně podporované firmami).
No, tak to bude dobry test webextension addon API. Jsem vazne zvedavy, jestli ty "uz-se-nikdy-nerozbijou" addony vydrzi =)
Docela se bojim, jak to UI dopadne, aby to nedelali podle modernich trendu, tedy vsude hromada bileho mista, ovladaci prvky schovane po rozsirenim menu, nesmyslne prvky atd. Proste aby z toho nedelali dalsi klon Outlooku, ktery je tak hloupy v UI az to boli.
Jak se lidi libi vam UI v thunderbirdu? Ja ho mam nejradsi, je prehledne, efektivni, nastavitelne… I to hledani mi prijde super, ikdyz uzivatele ho z nejakeho duvodu nechapou.
Já osobně ostatně Thunderbird používám jenom kvůli hledání a dokonce jenom, když potřebuji hledat protože funguje podstatně lépe, než v kdejakém jiném klientu. A minimálně lépe, než v Evolution.
Mimochodem, kdyby někdo věděl o nějakém desktopovém klientu (klidně electronovém), co umí hledat lépe, sem s ním, on ani Thunderbird není ideální.
pokud by slo jen a jen o hledani a hodne a rychle, tak mozna terminalovej notmuch a nad nim si udelat "Desktop" GUI treba s YAD||Zenity :-)
Existují dva brandy produktů, kde si vždycky říkám, kolik toho jejich vývojáři musí smršit, abych ten produkt konečně opustil a nahradil jiným, byť to bude bolestivé, protože v tom původním produktu jsem tak zažraný, že se bude muset stát něco opravdu zásadního, abych ho byl ochoten opustit.
Tím prvním jsou od pradávna Windows a s Windows 11 to začíná být opravdu vážné, jenže k opuštění asi nedojde, protože to používá strašně moc lidí a několik z nich se spoléhá na to, že s tím docela dobře umím a kdykoli jim jsem schopen s tím pomoct.
Tím druhým je Thunderbird, který používám od doby, kdy to ještě byl Netscape kombinující web browser, html editor, mail klient a možná ještě něco, co jsem vždycky míjel. Na jednu stranu je obdivuhodné, že to pořád pracuje s těmi samými daty jako kdysi dávno (maily si většinou ze serverů stahuji a na serveru je nenechávám, tzn. všechno je to v mnoha gigách někde na disku), jen se to postupem času proupgradovalo až k současné verzi, na druhou stranu je tam tolik chyb, které mě někdy přivádějí k šílenosti, že si říkám, že tohle už fakt déle nepůjde používat.
No, uvidíme, co ta kompletní překopávka rozhraní přinese ;-). Ani Microsoft se nikdy ze dne na den (z verze naverzi) nerozhodl kompletně překopat rozhraní (jasně, „Metro“, ale pořád tam byly ty staré Windows a ty „nové“ šlo kompletně ignorovat, mimochodem třeba pro mě byly Windows 8.1 skvělou verzí, od desítek to jde zase do kytek a jedenáctky jsou instantní zlo). Na druhou stranu … co chce kdo nového vymýšlet na mailovém klientovi? ;-)
Že se občas netřídí příchozí maily podle pravidel, protože „se složkou se pracuje“, že se občas staré již přečtené maily označují za nepřečtené, že občas načítání složek trvá dlouho, že občas správce hesel zapomene všechna hesla a takové ty drobné provozní problémy, které by si takhle vyspělý produkt (myslím stran toho, jak dlouho už existuje) neměl dovolit.
Jestli tím myslíš podporu takového toho „správného“ OAuth2, tak to mi funguje. Ale ta implementace teda vypadá jak phishing (vyskočí okýnko s embedded prohlížečem, kde nejde zjistit URL ani nic, neřekne to že teď má vůbec takové okýnko vyskočit, a žádá tě to o přihlášení se v té stránce). Obecně mám problém, že jsem zaboha nedokázal nikde na internetu najít jak vlastně OAuth funguje - nějaké tipy?
Mozes zacat napriklad na prvej linke ktoru vyhodi google po zadani "OAuth2 explained":
https://auth0.com/intro-to-iam/what-is-oauth-2
Nepodařilo se mi namatchovat ten popis na to, co jsem viděl, třeba proč si pro použití například GMailu s nějakým fetchmailem musím u Googlu „zaregistrovat aplikaci/projekt“ nebo použít nějakou jejich „online aplikaci“ u google-drive-ocamlfuse.
Zaregistrovat to treba preto lebo do toho tokenu vkladaju rozne osobne informacie o tebe od emailu az povedzme po fotku. Takze pri tej registracii povies ake udaje pozadujes (to sa neskor zobrazuje uzivatelovi ako consent ktory mas poskytnut) a ake privilegia ziskas (kam ta pustia v ramci googlu, calendar, drive, mail, ...). Samozrejme musia mat moznost nejako toto vsetko riadit pripadne ta odpojit a to sa deje prave na zaklade tej registracie.
Aplikaciu musis pouzit pretoze nikto nevie ako ty konkretne mas nastavenu autorizaciu, login/pass, 2nd factor, aky 2nd factor, crossdomain autorizaciu, rozne dalsie vyzvy, ... dalo by sa to urobit aj bez toho ale musel by si implementovat vsetky tieto varianty.
Ale to vůbec neodpovídá tomu popisu v článku a tomu na co jsem pochopil že má oauth být. Dle článku a jak jsem to pochopil i z jiných dříve studovaných materiálů:
- klient si vymyslí ID a secret a řekne scope (k jakým prostředkům chce přístup) a endpoint URI (kam se mu POSTne výsledek autentizace)
- já (majitel Google účtu) řeknu „ano tohle schvaluji“
- Google postne na endpoint URI token; na endpoint URI typicky poslouchá klient, uloží si token a ten pak používá pro přístup k prostředkům
Proč ty požadované údaje („co je v tokenu“ - mail, fotka? proč? myslel jsem že token je čistě něco jako „unikátní heslo“, a privilegia) neposílám v tom scopes?
Výsledek tedy je, že když vyrobím emailového klienta, a ten má podporovat všechny možné poskytovatele (stejně jako dříve podporoval všechny poskytovatele co měli „normální IMAP s heslem“) - GMail, MS365, různé MS365 hostované u každé firmy on-premise - tak si musím u každého založit účet, „appku“, a co teda vlastně ta appka přesně dělá? Přesněji, založení aplikace mi dá client id (které nemůže být tajné, protože je třeba nahardcodované v Thunderbirdu a každý si ho může přečíst) a to pak zadávám když žádám o autentizaci (tj. client ID není ID „počítače“ ale appky?), secret je předpokládám unikátní vygenerovaný na „počítači“, a co dělá online část té aplikace? Uloží token zašifrovaný secretem(?) který dostane POSTnutý od Authorization serveru a pak ho mému emailovému klientovi poskytne poté co se zeptá jestli už autorizace proběhla?
> Aplikaciu musis pouzit pretoze nikto nevie ako ty konkretne mas nastavenu autorizaciu, login/pass, 2nd factor, aky 2nd factor, crossdomain autorizaciu, rozne dalsie vyzvy, ...
Ne, to mě přece nezajímá, pointa je že klient požádá o autorizaci a pak uživatel toto schvaluje libovolným způsobem (ideálně ve svém browseru, v horším případě - Thunderbird - v embedded browseru), klientovi je úplně jedno jak.
(díky moc jestli mi tohle vysvětlíš, už jsem to chtěl dlouho nastudovat a přišlo mi to právě hrozně komplikované)
Ano je to komplikovane ;-)
Token nie je plain random cislo ale tzv JWT token pretoze google podporuje OIDC. Vo vseobecnosti token MOZE byt random cislo ale v pripade OIDC to musi byt podpisany kus informacie. Viac napriklad tu:
https://stackoverflow.com/questions/20159782/how-can-i-decode-a-google-oauth-2-0-jwt-openid-connect-in-a-node-app
Ak si ho chces dekodovat skus toto:
https://jwt.io/
Google nic nepostne urobi redirect (302). To co posle google zalezi od nastaveneho FLOW. Tych flow je niekolko:
https://darutk.medium.com/diagrams-of-all-the-openid-connect-flows-6968e3990660
No a to ako funguje Thunderbird je prave dovod preco je prehlaseny za nebezpecnu aplikaciu pretoze si drzi access_token (a refresh_token) u seba a je to tucna aplikacia. Nefuguju tam aspon zakladne ochrany ako napr CORS v browseri. Ktorykolvek doplnok moze 'uniest' refresh_token a tym padom tvoj account aj ked nema pristup k login/password-u.
Pokial tvoja aplikacia podporuje viacero IdP (Identity Provider) musi si tam zalozit account aby mal ten client_id a client_secret ktorym tam bude pristupovat a ano aj ten by mal byt tajny za beznych okolnosti ale v Thunderbirde bude nahardkodovany takze dalsi dovod preco je prehlaseny za nebezpecny. Normalne ide redirect cez browser takze ten client_id/client_secret tiez vidis ale naspat ide iba 'code' takze cez tvoj browser access_token nejde. Ak nedoverujes klientskej aplikacii v browseri ze si z code ten token nevypyta mozes pouzit specialny flow 'code flow with pkce'.
No oAuth a OIDC je dost komplikovane ale aspon nejako standardizovane takze sa to da pouzivat cross domain. Odporucam citat zdroje na auth0 ti to maju dobre spracovane a je to napriklad centralizovany IdP co by sa v minulosti nedalo urobit. Ak by si chces nejaky open source IdP odporucam keycloak.
Aha, díky, snad chápu.
A že Google vyžaduje tu registraci aplikace, tak to je z "politických důvodů" aby mohl admin GSuite třeba říct "uživatelům nepovolíme Thunderbird"? Protože „normální IMAP“ přece funguje tak, že uživatel dostane heslo, a jakého mail klienta použije, to už je na něm… (ale jakmile uživateli povolíme jakoukoli desktopovou aplikaci, tak si stejně může použít libovolnou jinou, protože si z té první ukradne buď získané tokeny, nebo rovnou client id pokud je to ten „thunderbirdí“ flow)
> No oAuth a OIDC je dost komplikovane
No a to je právě ten problém, že se jako uživatel bojím že když nerozumím tomu, co který token znamená, který mám chránit a na co vlastně klikám (podpořeno tou UX embedded browseru, který bohužel Thunderbird používá, a vypadá to úplně jak phishing), tak se dostávám do pozice BFU který neví co dělá a bude z toho průšvih. A přitom si myslím že pro naprostou většinu normálních použití by úplně stejně fungovalo „app specific password“, které před rokem zrušili…
Je to podobná situace jako naprosto jasné oprávnění klíčů třeba v SSH nebo keyslotů v LUKSu v linuxovém světě vs. celá ta tragédie kolem pass-the-hash a klíče pro Bitlocker ve Windows světě…
Podobný „dark pattern“ jsem zažil když jsem třeba chtěl otevřít soubor z Google Drive v https://app.diagrams.net/ - zaboha jsem nedokázal rozlišit, jestli tomu dávám přístup jenom k vybranému souboru, nebo k celému drive, a navíc se celá ta interakce odehrává v „iframe“, takže netuším, jestli mi ta aplikace nekreslí divadlo. Upřímně, naprosto to nechápu, jak se počítá, že se v tomhle zorientuje BFU, když já, byť s těmito konkrétními technologiemi nemám zkušenosti, ale jinak si myslím že jsem technicky dost znalý, nedokážu zjistit co se děje? Nebo se spoléhá na to že „google schválil diagrams.net aplikaci a tak nebude evil“?
(no a pak je tu ještě ten problém s funkcionalitou, já naštěstí používám Thunderbird, kde je to nějak, byť tragicky, implementované, ale kdybych používal třeba fetchmail+mutt, tak vyletím z kůže…)
Furt mi přijde divné, že kdyby tohle zavedl ještě Seznam a Centrum a Vodafone a já nevím kdo ještě, tak budou autoři emailových klientů konfigurovat 10000 služeb na světě a registrovat nějaké aplikace, zatímco teď to bylo „zjistěte si od poskytovatele adresu IMAP a SMTP serveru a zadejte to do tohoto políčka“. Nebo se očekává že se „aplikace“ registrovat nebudou a většina to bude mít nějak „otevřené“ a emailovému klientovi se řekne adresa endpointu a on se připojí s nějakým svým client_id a nazdar?
No je to technologia na WEB/browser, akonahle opustite tuto zahradku tak to zacina byt komplikovane. Keby napriklad aplikacia bezala v browseri tak ani nezbadate ze ta aplikacia pristupuje na nejake API googlu vsetko je to single sign on.
Na klasicke IMAP api podla mna nadalej staci username/password. Problem je ze thunderbird (myslim, nepouzivam ho) chce pristupovat aj na ine Google API za ucelom ziskavania dalsich informacii (calendar, ...) takze tam uz potrebuje tie tokeny. A ano teoreticky by stacilo preniest refresh_token do thunderbirdu a mozete fungovat.
Tu je nahlad na tie API:
https://developers.google.com/workspace
Kdyby běžela v prohlížeči, tak buď musím plně důvěřovat poskytovateli služby (který musí řešit úplně ty stejné problémy které jsem popsal - jak to připojit na GMail, MS365, Seznam, … - ne, ve skutečnosti navíc místo IMAPu bude používat nějaké provider-specific API?), nebo si ji provozuju lokálně a pak to řeším taky ;)
> Na klasicke IMAP api podla mna nadalej staci username/password.
Bohužel nestačí, minimálně pro GSuite účty zakázali i app-specific password a enforcují oauth.
Ale já nechci speciální Google API, já chci používat poštovní klient přes POP3/IMAP jako to funguje všude jinde na světě… (a říkám že teď mám štěstí že to za mě naštěstí nějak vyřešili vývojáři Thunderbirdu)
GMail od 30.5.2022 neumoznuje pouzit name+passwd pro pristup k mailum, resp. ani pro odeslani, pouzivam gmail na notifikace ze serveru a "musel" sem resit prechod na OAuth2:
- zaregistrovat si u nej nejakou vymyslenou aplikaci, abych ziskal client_id a client_secret (povolit ji gmail api, scopes gmail.compose, credential oauth2)
- pro ziskani oath2_token pomoci refresh_tokenu pak pouzit jejich gmail-oauth2-tools/oauth2.py
- protoze nemam workspace musela "app" byt jako externi (ne interni) a v rezimu testing, coz omezuje platnost refresh_token na 7dni
- msmtp pak misto jmeno+heslo autorizovat pres passwordeval volane bash script vyuzivajici ten oauth2.py
- ale pro obnoveni refresh_token po 7dnech musim pustit skript co mi vygeneruje url na kterem musim rucne v web prohlizeci 2x potvrdit ze jde o neoverenou aplikaci, ziskam verification_code, z ktereho skript dale ziska ten refresh_token a zmeni v configu/profilu
to vse "jen" pro "odesli mail z meho gmail uctu pres smtp"
btw: snazil sem se pochopit/probrat, zda mi neco neunika nebo je to opravdu takto "uchylne" a jen na 7dni tu, bez vysledku:
https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/479886
priznam se ze to sem nezkousel...
ted zkusil, z thunderbird source zjistil jeho hardcodovane client_id a client_secret, to nastavil do meho oauth2 profilu, zkusil s tim ziskat pres url refresh_token (pres oauth2.py, postup jak delam pro ty sve client_*) a zarvalo...
patral sem dal a zjistil ze refresh_token si uklada thunderbird jako heslo k uctu, v Thunderbird/Nastaveni/ZobrazitHesla, radek s Poskytovatel oauth://accounts.google.com, zkopiroval ho, pridal do oauth2 profilu a msmtp diky temto 3 udajum si pres ty skripty vytahl oauth2_token s platnosti 60m
takze by to takto asi fungovalo, jen nevim jak dlouho, zahlidl sem info ze long time refresh_token je na 2roky, mozna 200dni, tim ze thunderbird normalne nepouzivam nevim zda se po teto dobe znovu zada pres ten web popup prihlaseni k GMail...
Napadl mě třeba další UX problém:
> Ak nedoverujes klientskej aplikacii v browseri ze si z code ten token nevypyta mozes pouzit specialny flow 'code flow with pkce'.
I pokud jako uživatel vím, že taková věc existuje a že některé flows umožňují takové zneužití a některé ne (na jednu stranu mi tohle přijde jako příšerně složitá problematika na vysvětlení, na druhou stranu můžeme očekávat, že „desktopové aplikace“ v dnešní době používají spíš power-useři), jak poznám, který flow se zrovna teď používá? Maximálně studiem protokolu a zkoumáním fragmentů otevřené URL… Google to tam myslím fakt nikde nepíše…
Ved google to vyriesil za vas, prehlasil ze ta aplikacia je neporiadne zabezpecena ;-).
To za vas v principe riesi ciastocne google zas na druhej strane je zodpovednost aplikacie. V principe nic nebrani zneuzitiu ale zas na druhej strane ak k tomu dojde google dokaze dohladat komu token vydal a pozerat ci sa to deje casto a pripadne taku aplikaciu zakazat.
Pripadne ak odovzdavate tieto tokeny dalej tak si to mozte riadit aj sam cez AUD (audition).
V reale sa IdP obvykle sustreduje na tu cast ktora bezi v browseri respektive na strane klienta. To ze server niekomu praskne vas token sa zabranit neda ale da sa velmi presne zistit komu (ktore aplikacii client_id+aud) bol token vydany.
Vzhledem k tomu, že za "méně bezpečnou aplikaci" považuje Google i samotný Gmail, tak bych s tím moc nepočítal.
Mluvím o situaci, kdy chcete pomocí Gmial klienta odesílat zprávy s adresou odesílatele z jiného svého účtu.
Nastavení -> Účty a import -> Odesílat poštu jako -> Přidat další e-mailovou adresu -> jiná vaše adresa na neco@gmail.com
Stejně vás to žene k tomu, abyste povolili přístup pro méně bezpečné aplikace