Times New Roman byl navržený pro úsporu místa do novin, takže aby se na co nejmíň prostoru vlezlo co nejvíce textu, což u dlouhých textů výrazně snižuje čitelnost.
Něco asi najdeš na wikipedii, já tuto informaci nasál ve škole v perfektním předmětu Zpracování textů na počítači, který učí docent Rybička a J. Přichystal. Možná to bude zmíněno v knize Průvodce tvorbou dokumentů, ale nemám ji teď po ruce, abych to ověřil.
To je poměrně známá pravda. Písmo Times (ať už originál, nebo kopie New Roman) je pojmenováno po stejnojmenných novinách. V novinách jak známo, šetří se místem.
Pro sazbu knih se volí lehčí písma.
Čas od času potkáte některé (většinou levnější) knihy vysázené Timesy, a je to utrpení číst.
Na zobrazovacích zařízeních je zase tradiční bezpatkové písmo, protože rozlišení nedostačuje na příjemné zobrazení patek.
Tradiční knižní písma jsou např. Garamond, Baskerville, Bookman, Book Antiqua, Palatino, Schoolbook a mnoho dalších.
Plně souhlasím, že znalosti typografie jsou katastrofické i mezi lidmi, kteří publikují. Stejně jako špatná gramatika, i špatná typografie čtenáře bolí.
"Plně souhlasím, že znalosti typografie jsou katastrofické i mezi lidmi, kteří publikují. Stejně jako špatná gramatika, i špatná typografie čtenáře bolí."
Ani se nedivím, když neexistuje žádná typografická norma - stará byla dávno zrušena.
A když jsem potřeboval poradit a volal na ujc, stejně mi neporadili.
A to se jednalo o hloupost, psát nebo nepsát mezeru (popřípadě jak širokou mezeru) v jednotkách.
Například W/m K nebo W/m · K nebo W/m·K nebo W/m.K nebo W/m . K :-)
Co toto? http://www.ujc.cas.cz/expertni-cinnost/csn016910/
Ona je zrušená? Nijak nerýpu, naopak mě to zajímá, nějakou dobu jsem se o to nezajímal.
A to se jednalo o hloupost, psát nebo nepsát mezeru (popřípadě jak širokou mezeru) v jednotkách.
Na to neexistuje přímo norma a může se to mírně lišit podle cítění sazeče.
Každopádně by mezera za číslem a před jednotkou neměla být větší, než šířka "N". Samozřejmě se ale předpokládá, že máte zbytek typografie v pořádku, např. správné dělení slov, aby mezi zbylými slovy v textu nebyly nepřirozeně široké mezery. Vypadalo by pak divně, kdyby jedna mezera v řádku byla "en" dlouhá, zatímco ostatní mezery výrazně širší (ale za to už by nemohla ta mezera u čísla, ale ty ostatní, nepřirozeně dlouhé).
Trochu zmatek je dán i tím, že na odbornou literaturu se používá často TeX, který je ale standardně nastavený podle amerických pravidel. My, pokud se někam můžeme dívat, tak jsou to německá typografická pravidla, protože ta naše s nimi byla (jsou) velmi podobná.
Přesně tak. Vytvářet nové písmo, které se "hodí" na seminární práce, je zbytečné. Písma s širší kresbou už existují. Přímo ve Wordu je k dispozici písmo Cambria, které je pro tento účel optimální. Bohužel Word cpe uživatelům jako defaultní písmo Calibri a písmo Cambria nabízí pro nadpisy, což je poněkud nevhodné.