Ad VB - po té co letos MS v podstatě pohřbil i VB.NET, si Visual Basic .NET našel svého pečovatele u Remobject https://www.elementscompiler.com/elements/mercury/.
Ta firma už takhle léta dělá na nějaké variantě Delphi/Pascalu. Umí to kompilovat do všeho možného - od linuxových binárek pro servery až po mobily a člověk může i míchat jednotlivé jazyky.
Tipnul bych si, že mohou být takoví zachránci pro korporátní legacy projekty.
11. 1. 2021, 20:15 editováno autorem komentáře
Tak je nás určitě povícero. Byl to vlastně můj první programovací jazyk. Několikrát jsem v něm i programoval na soutěžích pro základní školy.
Jo to byly časy. Jsem v tom zvládl napsat super ultra skvělý přehrávač mp3 a multimédií . Trvalo to pár dní a mohlo to konkurovat i Winampu (šlo to i skinovat, dost možní i skinama pro winamp) a v druhé verzi to umělo i videa (různé škálovaní, titulky a bůh ví co ještě, v podstatě vše co v tě době uměl MV2).
A vlastně už v 6té třídě na ZŠ jsem v tom dokázal napsat hru velmi podobnou bulánkům, akorát místo polštářků se tam pohybovali vojáčci (když teď počítám, tak jsem to možná napsal o pár měsíců dřív než bulánci vůbec vyšli :D)
Vlastně mne docela překvapuje že o něco podobného přestává být podle mne zájem. Celkem by mne zajímalo v čem dnešní školáčci programují. Sice mám mladšího bratra ale ten když byl ještě na základce tuším začal s Javou kvůli Minecraftu a pak C# kvůli unity. Ale to mi nepříjde tak super easy a rapid jako Visual Basic za mého dětství
Re. ...dnešní školáčci...
Jak kteří a jak kde.
Leckde je to M.I.T. Scratch, někde Baltík, Gemtree Petr, AppInventor, někde stále drtí Pascal, někde se snaží prorazit Javou, C, C#, jinde na to jdou od lesa JavaScriptem.
A mezi tím jsou občas vidět specializovaná prostředí jako GameMaker, Kodu Game Lab,...
Pak taky programování robotů jako BeeBot, LegoMinestrom, Mbot, Ozobot,...
A další...
Tak to úplně není. Ano je pravda že zrovna tiobe index má svoje mouchy (tak jako každý jiný). Ale pokud se podíváme i na další známe žebříčky, tak se dá tvrdit že to plus mínus ten autobus sedí.
Osobně mám docela rád žebříček (https://redmonk.com/sogrady/2020/07/27/language-rankings-6-20/) co vychází na redmonk.com (během následujícího měsíce by měl být žebříček zase aktualizován.)
Pak zde máme například PYPL (PopularitY of Programming Language) zde už v názvu mám pocit že milují Python, ale i tak to je (může být) určitý ukazatel.
A pokud vezmeme top 20 z těchto tři tak se dá říct to co člověk tak nějak v podvědomí ví. A co se tam protíná. O procentech se zde bavit nebudu to je problém. Ale nej 10 se z toho dá asi odvodit.
A teď k těm problémům:
a) Tiobe index
- několikrát změnil to jak se to počítá
- je poměrně málo flexibilní, to znamená že i jazyky co byly populární se poměrně dlouho drží nahoře
b) Red Monk index
- bere v potaz jen github
- i kdyby bral další jako je gitlab tak je otázka zda by se započítaval jen OSS
- používá stackoverflow, bohužel to spíš poukazuje na neschopnost napsat vlastní kvalitní systém kde by se lidé mohli dotazovat. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je spousta jazyků kde se dá cokoliv vyřešit přes jejich systém. A zároveň je třeba si uvědomit, že potřeba se ptát může vznikat z důvodů ne zrovna idelní dokumentace. Aneb prostě ten jazyk je tak složitý že bez zeptání to nejde.
c) PYPL index je zase velmi specifický v tom co testuje a jak.
- není úplně jasné jak dochází k výsledkům (ačkoliv tvrdí opak)
- vlastně není jasné proč některé jazyky zařadí a některé ne
- celé je to založené na google trends, ačkoliv z mé zkušenosti se google trens chová pro každého jinak.
jj přesně. Ještě je nutné dát pozor na to, že všechny ty indexy bez rozdílu odráží trendy v jazycích, jejichž komunita je zvyklá komunikovat "po webu" - tedy o těchto jazycích jsou články, mají dotazy na StackOverflow, mají public Git repositáře s projekty. Ale potom je tam taková ta vesmírná temná hmota typu COBOL, o kterém na webu +- nic není (tedy v porovnání například s JS nebo Pythonem), protože lidé okolo COBOLu fungují úplně jinak - mají tlusté příručky, své znalosti si drží, filozofie: "proč by ostatně měli někomu zadarmo radit", postupy a návody jsou buď pevně dané nebo se řeší se supportem.
Asi nikdo nedokáže odhadnout, jak na tom třeba zrovna COBOL (a méně i FORTRAN) je, ale klidně to může být někde okolo 2-3%, což bohatě stačí na TOP 20 nebo i TOP 10.