TIOBE vydal svůj známý index oblíbenosti programovacích jazyků za leden 2021. Na prvním místě je C, druhá Java a třetí Python. Před rokem byla Java první a C druhé.
Zároveň největší růst za rok zaznamenal Python a stal se jazykem roku 2020. Za rok 2019 to bylo C a za 2018 opět Python. Za rok 2020 dále hodně rostly C++, C a R.
Tip: pořádáme vlastní kurz programování v Javě
(zdroj: slashdot)
jj uvidíme. V této nice je zajímavé, že se do top 20 nedostala Julia, namísto toho tam straší Visual Basic Classic :)
Ad VB - po té co letos MS v podstatě pohřbil i VB.NET, si Visual Basic .NET našel svého pečovatele u Remobject https://www.elementscompiler.com/elements/mercury/.
Ta firma už takhle léta dělá na nějaké variantě Delphi/Pascalu. Umí to kompilovat do všeho možného - od linuxových binárek pro servery až po mobily a člověk může i míchat jednotlivé jazyky.
Tipnul bych si, že mohou být takoví zachránci pro korporátní legacy projekty.
11. 1. 2021, 20:15 editováno autorem komentáře
Tak je nás určitě povícero. Byl to vlastně můj první programovací jazyk. Několikrát jsem v něm i programoval na soutěžích pro základní školy.
Jo to byly časy. Jsem v tom zvládl napsat super ultra skvělý přehrávač mp3 a multimédií . Trvalo to pár dní a mohlo to konkurovat i Winampu (šlo to i skinovat, dost možní i skinama pro winamp) a v druhé verzi to umělo i videa (různé škálovaní, titulky a bůh ví co ještě, v podstatě vše co v tě době uměl MV2).
A vlastně už v 6té třídě na ZŠ jsem v tom dokázal napsat hru velmi podobnou bulánkům, akorát místo polštářků se tam pohybovali vojáčci (když teď počítám, tak jsem to možná napsal o pár měsíců dřív než bulánci vůbec vyšli :D)
Vlastně mne docela překvapuje že o něco podobného přestává být podle mne zájem. Celkem by mne zajímalo v čem dnešní školáčci programují. Sice mám mladšího bratra ale ten když byl ještě na základce tuším začal s Javou kvůli Minecraftu a pak C# kvůli unity. Ale to mi nepříjde tak super easy a rapid jako Visual Basic za mého dětství
Re. ...dnešní školáčci...
Jak kteří a jak kde.
Leckde je to M.I.T. Scratch, někde Baltík, Gemtree Petr, AppInventor, někde stále drtí Pascal, někde se snaží prorazit Javou, C, C#, jinde na to jdou od lesa JavaScriptem.
A mezi tím jsou občas vidět specializovaná prostředí jako GameMaker, Kodu Game Lab,...
Pak taky programování robotů jako BeeBot, LegoMinestrom, Mbot, Ozobot,...
A další...
Myslíš VB6? Vím o jedné dost rozáhlé aplikaci psané právě ve VB6 (a dost vymakané, například políčka pro vstup čísel akceptují vzorce atd.), kvůli které si ta firma nějak udržuje vlastní vbrun.dll, když to MS zabil.
Jj můžu zjisit více info. Je to firma jednoho kamaráda a u piva nám vykládal historky o tom, jak MS tlačili do podprovy vbrun.dll v novějších Windows a o háčkování, aby to tam skutečně nějak pracovalo (a řešili to docela nízkoúrovňově, co vím).
Tak to úplně není. Ano je pravda že zrovna tiobe index má svoje mouchy (tak jako každý jiný). Ale pokud se podíváme i na další známe žebříčky, tak se dá tvrdit že to plus mínus ten autobus sedí.
Osobně mám docela rád žebříček (https://redmonk.com/sogrady/2020/07/27/language-rankings-6-20/) co vychází na redmonk.com (během následujícího měsíce by měl být žebříček zase aktualizován.)
Pak zde máme například PYPL (PopularitY of Programming Language) zde už v názvu mám pocit že milují Python, ale i tak to je (může být) určitý ukazatel.
A pokud vezmeme top 20 z těchto tři tak se dá říct to co člověk tak nějak v podvědomí ví. A co se tam protíná. O procentech se zde bavit nebudu to je problém. Ale nej 10 se z toho dá asi odvodit.
A teď k těm problémům:
a) Tiobe index
- několikrát změnil to jak se to počítá
- je poměrně málo flexibilní, to znamená že i jazyky co byly populární se poměrně dlouho drží nahoře
b) Red Monk index
- bere v potaz jen github
- i kdyby bral další jako je gitlab tak je otázka zda by se započítaval jen OSS
- používá stackoverflow, bohužel to spíš poukazuje na neschopnost napsat vlastní kvalitní systém kde by se lidé mohli dotazovat. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je spousta jazyků kde se dá cokoliv vyřešit přes jejich systém. A zároveň je třeba si uvědomit, že potřeba se ptát může vznikat z důvodů ne zrovna idelní dokumentace. Aneb prostě ten jazyk je tak složitý že bez zeptání to nejde.
c) PYPL index je zase velmi specifický v tom co testuje a jak.
- není úplně jasné jak dochází k výsledkům (ačkoliv tvrdí opak)
- vlastně není jasné proč některé jazyky zařadí a některé ne
- celé je to založené na google trends, ačkoliv z mé zkušenosti se google trens chová pro každého jinak.
jj přesně. Ještě je nutné dát pozor na to, že všechny ty indexy bez rozdílu odráží trendy v jazycích, jejichž komunita je zvyklá komunikovat "po webu" - tedy o těchto jazycích jsou články, mají dotazy na StackOverflow, mají public Git repositáře s projekty. Ale potom je tam taková ta vesmírná temná hmota typu COBOL, o kterém na webu +- nic není (tedy v porovnání například s JS nebo Pythonem), protože lidé okolo COBOLu fungují úplně jinak - mají tlusté příručky, své znalosti si drží, filozofie: "proč by ostatně měli někomu zadarmo radit", postupy a návody jsou buď pevně dané nebo se řeší se supportem.
Asi nikdo nedokáže odhadnout, jak na tom třeba zrovna COBOL (a méně i FORTRAN) je, ale klidně to může být někde okolo 2-3%, což bohatě stačí na TOP 20 nebo i TOP 10.
