No já jsem začínal ve škole na konsulu. První počítač co jsem měl byl Smep pp06 s procesorem 8088 4.7MHz (to už bylo skoro x86) Potom 486 66MHz, 486 100MHz, 486 120MHz, Pentium 166MHz. Teď Duron 1.2GHz a notebook IBM Thinkpad s Celeron 2.4GHz
Atari 800XL, 64 kB RAM, 0.0 GB HDD, pouze kazeťák s geniálním Richterovým Turbo 2000. Potom 286, specialitka 486 s BlueLighting (stale funkcni) a nakonec Celeron 900, to mi na praci i zabavu staci.
ZX 48 (gumak)
Zx 48+
Didaktik M ( Brana do sveta profesionalnych pocitacov ;-))
Didaktik Gama '88, '89, seda, tmaveseda, cerna (nejhezci ;-))
Didaktik 40 (Disketova jednotka :D)
Melodik (ZvukObvod s AY38912)
a dodnes mam plne fukcni sestavu
ZX 128 +2
mb02 (megahustej nejen disk iface)
Divide(pro pripojeni ATA zarizeni, nechte si vyhledat, doporucuju :))
jo a pamatujete si nekdo "SPLASENEJ HREBIK" ? :-D :-D
Nojo, ja hlava dubova zapomel na BT stovku :-) [a.k.a. 100 stran za tyden]. Rychlost tisku a kontrast jsem menil otacenim na autotrafu pro vlacky a jeste to slo vevnitr doladit nejakym trimrem.
Tu jsem k Atarku samozrejme taky mel, za silenych 1500,- ve stare mene. Nejlepsi bylo, ze v te dobe se nedaly sehnat devitipinove konektory, kterymi se BT stovka k Atarku pripojovala - byly to obousmerne joystickove porty, stejny konektor maji dnesni seriove porty. Takze jsme si pres Svazarm sehnali 25pinovy konektor a pekne si ty devitipinove vybrousili a zalili do epoxydu :-)
Jo Alfíky jsem měl dva, zajmavé bylo, že s programem Desktop od Proximy na ZX Spectrum + fungoval a na Didaktiku M ne, teď koukám na 5,25" disketu Alfi software package. BT 100 jsem měl půjčenou od kamaráda, kombinovanou s kazeťákem. K Alfíkovi existovalo tuším i skenovací čidlo. Alfíka jsem se pokoušel rozběhnout poté na 486ce, ale nějak nemám pogramátorské střevo, ve funkci jednojehličkové tiskárny to šlo, ale nějaké inteligentnější vykreslování jsem nezvládnul. Kdyby někdo chtěl, mám tady k Alfíkovi dokumentaci.
HPGL je jazyk pro plottery v úsečkovém formátu s podporou písem. Dá se nastavit že se místo písma použijou rovnou úsečky, Ovladač by potom byl triviální a Alfi by nedegradovala na jednojehličkovou tiskárnu.
nějaký minigraf Aritma A0507 - stejný problém, můj "ovladač" kreslí čáry a kolečka ... tak teď to napaspovat na existující implementaci HPGL (která oběkt rozloží na úsečky)
Na ovladači jistě nebude pro programátora nic těžkého , jen to já nezvládnu vymyslet a napsat, ovladač který bral obrazovku a tisknul jí nějakým inteligentnějším způsobem , tedy ne jako jednojehličková tiskárna, měl na Specrtu pod 10 KB, přesnou velikost už nevím, byl realokovatelneý, psaný v assembleru, počítal s mechanickou nepřesností stavebnice (motorům sem tam nějaký krok utekl), jedna verze dokonce uměla malovat i barevně - měnila se pera.
Dobrý den, na serveru www.root.ct/zpravicky, jsem našel vaši nabídku
dokumentace k Alfimu. Pokud by jste ji ještě měl, eventuelně cokoli
jiného k Alfimu, mám případně zájem.
Dobrý den,
zaujala mě vaše poznámka, že ALFI ve funkci jednojehličkové tiskárny fungoval. Můžete mi sdělit na jaký program, případně jeho dostupnost? Mám eminentní zájem ho rozchodit na PC ať už v emulaci nebo i jinak.
Budu vděčný za každou radu i poznatek.
Děkuji Vávra
ja si taky neodpustim .)
Gumák
XTcko, 512KB RAM, FDD
P120@133, 16MB RAM, 850MB disk, FDD
Celeron 433@466, 128MB RAM, 4GB disk, FDD, CR-RW
Athlon 2500+@2200Mhz, 768MB RAM, 2x120GB disk, CD-RW, DVD+-RW (FDD je prezitek ;)
jo a pred par lety se u nas na zizkove vyklizelo stary vetesnictvi a zbyl jim tam funkcni ROBOTRON, tak skoncil u me doma jako ozdoba a masivni tezitko :D
Commmodore 64 na hry a ZX Spectrum+ na programování.
ve škole IQčka, následně Didacticy, jedna učitelská 286 (ještě teď si pamatuji jak jsme obdivovali Wolfa 3D :D