Hm, v modernich clancich ppb jako 1e-12 uz asi neuvidime, ale ve starsich evropskych clancich to byvalo.
Ovsem i americky NIST uznava, ze pouziti je nevhodne:
"...this Guide takes the position that the language-dependent terms part per million, part per billion, and part per trillion, and their respective abbreviations "ppm," "ppb," and "ppt" (and similar terms and abbreviations), are not acceptable for use..."
https://www.nist.gov/pml/special-publication-811/nist-guide-si-chapter-7-rules-and-style-conventions-expressing-values
Minene jsou hlavne ty ppb, ppt. Jenze kdyz napisete ze ppm je ok, ale ppb a ppt uz ne, tak to nebude systematicke a konsistentni. Takze bud doporucite vse, nebo nic.
Hledaly nahrady techto vyrazu. Navrhy byly treba U, jako 'unit'. Takze ppb == nU. ppt == pU. Ale proti tomu se ozvalo hodne hlasu (nevim presne proc, patrat se mi nechce). Dalsi navrh co jsem videl byl treba pridavani nul do znaku: %, ‰, ‱. Ale to je necitelne.
Jenze vsechny tyhle relativni vyrazy maji jeden problem: neni z toho jasne ceho ku cemu to je pomer. Vyrazy jako %, ‰, ppm, ppb a ppt jen vyjadruji rad pomeru, ale nenaznacuji ceho je to pomer. Ale muzete napsat treba mm/m, nebo μV/V, ci nL/L. V chemii je casto videt treba μL/kg, nebo μg/L. Z toho je mnohem jasnejsi ceho to pomery jsou.
Takze to vypada, ze ppm, ppb a ppt budou spis navzdy nedoporucene, protoze pomer jednotek je vyrazove presnejsi nez jen pouhe vyjadreni radu pomeru. Jasne, ppm budeme porad asi vidat v zbeznych textech. Ale v pripade clanku, norem, a vsude tam kde je nutna presnost vyjadrovani je nedoporuceno pouzivat ppm, ppb a ppt.
A na to jsi prisel jak? A jak napises uhlovou rychlost [rad/ps]? Prijde ti citelne [radpps] (radian per pico second)? Nebo posunout picosekundu dopredu, aby nebyla uprostred, takze [1/ps rad]? To taky vypada blbe. Je rad jeste v lomitku? Mozna [1/ps . rad]. Stale ponekud komplikovane. Treba ps^{-1}rad? Ale psat mocninu je neprakticke, treba tady na rootu. Nebylo by lepsi se na per vykaslat, nepouzivat ho a proste napsat rad/ps?
Je mi lito ale tvuj navrh je extremne neprakticky.
Jo, moc lidi to nepouziva, ja sem tam ano. p jako pico je mnohem kratsi nez u kazdeho cisla mit 10^12.
Ale cetnost pouziti prece neni validni argument. Dulezita je konzistence celeho systemu jednotek. Kdyz do systemu strcite p jako per, tak to nefunguje. kdyz misto per pouzijete /, tak to funguje dobre.
Druha moznost je zrusit p jako pico a pouzit neco jineho. Ale proc predelavat system co ma zaklady uz 150 let stare, je normovany, odkazuji se na neho hromady dalsich norem, a to vse jen kvuli tomu ze nekdo chce psat per misto / ?
Fakt nechapu tuhle zatvrzelou snahu obhajovat anglicismus, od cecha, ktery ani s temahle vecma nedela.
kmph je nesmysl ktery pisou bud zmateni americti novinari pro evropske publikum, nebo hloupi evropsti novinari kteri to opisou od tech americkych. vsichni ostatni pisou km/h.
Ale jak pisu. Norma je jasna. p je pico. Je to napsane v uplne kazdem textu, ktery se zabyva standardizovanim nebo formalizaci fyzikalnich velicin a jednotek. Proto pisu, ze USB-IF si hraje na normy, ale neuznava jine normy.
A abych odpovedel presneji, ne, zakladni jednotky, nasobky a dily nemaji kontextove zavisly vyznam. Ty jsou definovany presne systemem SI, a to se reflektuje napriklad do ceskeho prava 505/1990 Sb. a 264/2000 Sb. Vetsina zemi na svete to ma obdobne, krome USA, Libye, Myanmaru a par ostruvku.
p jako per je proste dusledek anglictiny. Ale treba brit to uz dnes nenapise, protoze britove uz jsou celkem zvykli na SI a sem tam pouzivaji i ty km/h. American to napise (kdyz je nucen opustit mile), protoze neni v SI tak zbehly.
Navic kbps, Mbps a Gbps je holt zabehane v myslich mnoha lidi uz od 80. let, kdy spousta pouzivala dokonce jeste soustavu CGS. Jenze ted je rok 2022, a USB-IF je instituce, a od instituce bychom meli ocekavat presne vyjadrovani, zvlast kdyz jde o normy.
Aniž bych to šel studovat, tak udávat u kabelu schopnost přenést výkon ve wattech bez udání napětí... Jestli se nepletu, tak se obě strany musí být schopné dohodnout na nějaké napěťové hladině. 5V, 9V... Se obávám, že pro kabel jsou podstatné spíše ampéry... Bez toho napětí se k těm wattům nelze dobrat. Asi je to všechno už moc složité a dobrat se konkrétních hodnot ani nemá smysl (závisí na mnoha podmínkách). Kolik tam bude schopné opravdu téct bude záviset na obou stranách i na kabelu.
USB PD je poměrně složité, dříve bylo maximum 100W při 20V a 5A. Nově jde až 240W a to při 48V a zase 5A.
Samozřejmě to závisí na zařízeních na obou koncích a na kabelu. Ta udávaná hodnota je maximum, co si kabel nechá líbit.
https://www.root.cz/zpravicky/usb-power-delivery-2-1-nabidne-vykon-az-240-w/
https://en.wikipedia.org/wiki/USB_hardware#USB_Power_Delivery
Ony existují předepsané kombinace napětí a proudu pro určitý výkon, takže udat pouze výkon by mělo stačit. V tomto případě si myslím, že jde jen o jednoduchou substituci 3 A = 60 W (při napětí 20 V), 5 A = 240 W (při napětí 48 V). Zdá se, že Extended Power Range (nad 20 V) je kompatibilní pouze s čipovanými kabely pro proud 5 A, takže s 3A kabelem není možné získat víc než těch 60 W.
Díky. Máte asi pravdu. Pokud se pravidla nezmění, tak vlastně připadají v úvahu jen ty dvě hodnoty 3A a 5A. Teoreticky mohlo být uvedení těch ampér jednoznačnější. Ale je fakt, že 48V, už je hranice pro low-voltage. Vyšším napětím tedy v úvahu nepřipadá. Zvednutí proudu asi nepřipadá v úvahu z hlediska konektorů. Tedy je to vlastně takto jednoduché. Dva typy kabelů. :-)
Asi ten značený výkon vypadá marketingově lépe, ačkoliv často bude možný přenášený výkon nižší.
> Označovány nebudou další funkce, jako podpora Thunderboltu, jestli je kabel pasivní, nebo aktivní ani jestli umí PCIe tunneling.
Jj, to je nejlepší, také miluju to napětí jestli mi zařízení bude nebo nebude fungovat. Stejně tak jako se skoro nikdy nedá zjistit, jestli když připojím nabíječku s nižším výkonem, tak se to bude nabíjet pomalu nebo vůbec.
Na druhou stranu už třeba u VGA konektoru jsme vlastně nevěděli, jestli to zvládne rozlišení, obnovovací frekvenci a barevnou hloubku co umí protistrana.
Tohle je těžké. Než přišlo USB, měly počítače hromadu unikátních konektorů, každý kabel byl unikát. USB pak zavedlo více méně univerzální rozhraní a kabely, spolu s typem C pak možnost doslova propojit cokoli s čímkoli, aniž by daná kombinace dávala jakýkoli smysl, ale aspoň by nic nikdy nemělo shořet.
No a teď nám nějak uživatelé předpokládají, že jen na základě toho, že něco lze fyzicky propojit, to bude i správně fungovat a to podle očekávání - přičemž někdy je těžké vůbec odhadnout ta očekávání uživatele. Třeba taková power banka připojená k notebooku - kdo má koho nabíjet?
Mě nejvíc dokáže rozčílit, když se i v běžných českých obchodech objevují zařízení tak odfláklá, že třeba neobsahují ani signalizační rezistory pro detekci zapojení konektoru typu C. Pak si říkám, jestli ta standardizace má vůbec nějakou cenu, když to může kdokoli takhle okatě ignorovat.
Zrovna u té powerbanky připojené k notebooku to podle mne nikdo nemá hádat, protože to ani uhodnout nejde. Na té powerbance prostě má být tlačítko nebo přepínač, kterým se řekne, jestli se má nabíjet nebo vybíjet. Nebo na to má mít oddělené konektory. Nevím, jestli si výrobci myslí, že by to uživatelé nepochopili – já pokaždé, když mám powerbanku v ruce, tak na ní marně hledám, jak mám "směr" určit.
Taky jsem nepochopil, proč označení kabelů není kompletní a člověk může jen hádat, když něco propojí, jestli to pojede a co všechno (PD, Thunderbolt, jsou dokonce USB-C kabely podporující jen USB2..). I když ve standardech slibují už dlouho obrázky na kdeco, já mám snad všechny kabely bez jakéhokoliv označení. Už jen nechat tam kousek bílého místa na popis fixem by bylo výrazně lepší než vůbec nic - na černý kabel i konektory toho moc napsat nejde :-(