Kdyby se dívali na obraz 6, taky by měl správnou odpověď ten první - pravdu v rámci této otázky v takovém stavu poznání. Jenže v tom meme ve kterém jste to viděl nebylo řečené jestli je to 6 a nebo 9, jenom že to z každé strany vypadá jinak.
Tím se divaji na obraz 6
jste zničil tu pointu. Pointa byla, že to nejde poznat a z každé strany to vypadá jako něco jiného (6 a 9)
Vycházíte z mylného předpokladu, že někdo může „mít pravdu“. Pravda je to, jak je to ve skutečnosti – tu nikdo nemůže vlastnit, ovládat. A pravda o tom vašem obrázku nejspíš bude taková, že na tom obrázku je bříško s nožičkou, bříško blíž k jednomu, nožička blíž k druhému, takže z pohledu jednoho to vypadá jako symbol „6“ a z pohledu druhého jako symbol „9“. Snad nemusím dodávat, že často „6“ vypadá jako „9“ vzhůru nohama a opačně.
Kdybychom předpokládali, že pravda je subjektivní, skončili jsme už u toho, že každý vidí něco jiného. Když předpokládáme, že pravda je objektivní, bylo potřeba vyřešit ten konflikt, že každý vidí něco jiného – a dozvěděli jsme se tak mnohem víc (resp. vůbec něco) o okolním světě. Dokonce jsme se dozvěděli i něco, co v zadání chybělo. Podle zadání by klidně mezi sebou mohli mít svislé sklo, na které by byla z jedné strany napsaná 6 – jenže pak by z druhé strany byla vidět jen stranově převrácená 6 (bříško by bylo pořád dole, ale nožička by vedla doleva). Díky tomu, že předpokládáme, že pravda je objektivní, víme, že ten obraz měli před sebou položený, třeba na stole nebo na zemi.