Názory k článku
Visual Studio: zdrojové kódy a vývoj pro Linux

Moznost ovladat aplikaci z klavesnice povazuji za zasadni vlastnost (zabit autory Thunderbirdu, ze nejde preformatovat mail/odstavec z klavesnice, ale musi se do menu!). Na nektere veci mam vsak radeji mys - nez se nekam pracne dostavat klavesnici, proste tam ukazu.
Narazku na schopnosti jako nebudu brat osobne :) (A programoval jsem uz v notepadu i mc.)

Ne rozhodně to osobně neberte, vycházel jsem s osobní zkušenosti :-) To že to máte raději neznamená že je to rychlejší. Zkrátka prstů máte 10 a myš jenom jednu. Ano existují 3 - 4 programovatelná tlačítka a nějaká ta mouse gestures nebo jak se tomu říká, ale principiálně budou Xhmaty na klávesnici stejně nejrychlejší, navíc je zde výhoda kompatibility hardware, tzn. klávesnice bude ve vztahu k SW všude přibližně stejná, myš se může lišit pokud si nenosíte s sebou. Nedivte se tedy, že nástroje snažící se maximálně podporovat efektivní kódování většinou kašlou na nějaké exotické periferie a zářivé ikony a pilují práci s klávesovými zkratkami.

Jen bych se zeptal, jak tu práci s klávesovými zkratkami pilujete. Učíte se je zpaměti, nebo prostě používáte jen ty, které umíte? V GUI najdete, co potřebujete, a když k dané věci klikáte už po páté, tak se konečně podíváte, jakou ta věc má klávesovou zkratku. Ve výsledku vždy najdete všechno bez memorování, a ty věci, které se vám vyplatí naučit (protože je děláte často) uděláte rychle z klávesnice. Samozřejmě potěší i IntelliSense (doplňování klíčových slov, jmen proměnných, tříd, metod, vlatností), zobrazování tooltipu s parametry funkcí a metod a jejich overloadů, integrovaný debugger atd.

Proto je veliké procento dnes psaného kódu napsané v IDE, a minimum v editorech typu vim a emacs.

Používám VIM a něco nuceně tlačit do hlavy nemusím - příkazy jsou intuitivní a sypu je ze sebe podvědomně. Uvedu příklad pro srovnání:

Úkol: chci označit text mezi uvozovkama a nahradit jej textem "ahoj"

GUI editor:

1. Zanechám psaní a uchopím myš
2. Nasměřuji kurzor těsně za otevírací uvozovku a stisknu (předpokládám, že se trefím napoprvé)
3. Táhnu těsně před uzavírací uvozovku a uvolním (předpokládám, že se trefím napoprvé)
4. Znovu se vracím s rukou na klávesnici
5. Píši ahoj

VIM:

1. Umístím kurzor kdekoli mezi uvozovky
2. napíšu vi"sahoj

Na vysvětlenou: v jako visual (budu vybírat), i jako inner (zajímá mě vnitřní část), " ohraničeno uvozovkama, s jako substitute (budu nahrazovat), ahoj ..to je zřejmé.

Mohl bych pokračovat dále. Např., chci-li skočit na deklaraci lokální proměnné, jejíž identifikátor je pod kurzorem, nemusím se proklikávat kontextovým menu - stačí mi stisknout gd ..Goto local Declaration. Pro globální je to zcela intuitivně gD (velké D).

Psaní kódu je přecijen především o psaní. A zvláště při psaní kódu a jeho (estetických) úpravách je kvalitní textový editor k nezaplacení. Většina lidí, co mi tvrdila podobné věci tak jako Vy, bzro změnila názor, když zistila, že to co já zmáknu v řádu (desítek) minut, by jim kolikrát trvalo v řádu hodin! ..používám "by", protože do takové práce se samozřejmně pak ani nepouštějí.

A ano, doplňování textu rovněž využívám - nicméně to vnímám jen jako kompenzaci mé politováníhodné neschopnosti psát kvalitně všemi 10 ;-)

Narozdíl od Vás, který jste viditelně zakusil jen jednu stranu, já začínal prací v IDE typu JBuilder a MSVC. Skončil jsem kde jsem a vím proč :-D

PS: Kdysi mne přesvědčily stránky, které VŽDY naleznu jako první odpověď google na dotaz "editor textů vim" ;-)

A co potom ta lahoda používání NetBeans s pluginem jVi :-)

Problém je úplně jinde. Většina lidí neumí GUI efektivně používat. Nakonec pokud popisujete nahrazení textu mezi uvozovkami tak, jak poposujete (zbytečná práce s myší, a dokonce pochybnosti, jestli se myší vůbec strefíte), tak je VELMI neefektivní. Osobně naprostou většinu výběrů provádím pomocí klávesnice. Pokud potřebuji vybrat slovo vlevo od kurzoru, nebudu přece hmatat po klávesnici, když lze stisknout CTRL+SHIFT+LEFT (na označení textu v uvozovkách je to zpravidla dost efektivní). Podobně celý řádek nebudu nikdy označovat myší; místo toho stisknu END, SHIFT+HOME, a je hotovo. Přitom mi zůstávají ty úžasné možnosti, které ne-GUI interface nikdy nenabídne. Například pokud už vezmu myš do ruky, a ukážu na proměnnou, naskočí mi u ní tooltip (malé okénko v blízkosti). Ten říká třeba "(local variable) string myString". Pokud ukážu u "st.ReadLine()" na ReadLine, dozvím se na tooltipu, že vrací string, krátký popis toho co dělá, a jaké výjimky vyhazuje. Přejedu na sr, a dozvím se, že je "(local variable) StreamReader sr". A když už chci jít na definici něčeho, tak na kontextové menu neklikám, protože vím, že ho mám na MENU key (ta mezi pravým CTRL a ALT), a pak stisknu podtžené G v položce Go To Definition (a samozřejmě se vybere definice podle kontextu). A víte, co je nejlepší? Že když nevím, že na definici přejdu MENU+G, tak stisknu pravou myš, a vyberu to z toho kontextového menu. Když to budu dělat dost často (3x-5x a více), tak to příště vědět budu. Vy se musíte příkazy nadrtit zpaměti, a ještě přicházíte o jedinečné features GUI. S těmi intuitivními příkazy vi(m) je to buď vtip, nebo velmi těžká deformace. Osobně mi málo co přijde méně intuitivní, než interface bez vizuálního feedbacku, kde nemám možnost vybrat z možností, a kde pokud neznám příkaz, prostě se k němu nijak nedostanu. Učit se takový interface je nesmírně zdlouhavé a neefektivní - a pořád to nepřináší možnosti GUI. Navíc velkou většinu features GUI (typu MENU+cokoliv, ALT+podtržená písmena z menu, CTRL+RIGHT, SHIFT+BACKSPACE) využijete v obrovské spoustě aplikací - od Notepadu, přes Word, až po Visual Studio.

Psaní kódu není hlavně o vlastním psaní, natož o psaní všemi deseti. Alespoň já píšu kód podobně, jako autor píše román - popřemýšlím, jak to vlastně udělám, a pak to nějak efektivně provedu. Sekretářka samozřejmě musí psát všemi deseti, a je důležité, aby měla svých 100 slov za minutu. Spisovateli je rychlost psaní na nic, protože jeho job NENÍ o vlastním psaní. Podobně s programátorem.

Lzes si do kapsy. Jedine s cim lze souhlasit je, ze naucit se ovladat vim je narocnejsi, clovek si o tom musi neco precist nebo si projet vim tutorial. Pokud se ho nauci, dostane se mu mimoradne fektivni nastroj na editaci textu, na ktere visul studio a podobne jednoduche editory nestaci. A tento nastroj je univerzalni, lze v nem porizovat libovolne druhy textu stejne efektivne. Tim pada argument na podobnost ovldani v ruznych specilizovanych editorech. Ta je totiz ve skutecnosti na zavadu.

A mimochodem ctrl-shift-left ktere tu tak obdivujes z menu nikde nevyctes, je to nekompatibilni s principy gui, musis se to dozvedet externe a nadrtit se to z pameti. Tahle featura je tedy to, co kritizujes a nam se na vimu libi, akorat ze takovych vychytavek zprijemnujicich praci mame k dispozici vic. A kdyz pochopis principy a zaklady ovladani, tak je ten system zkratek intuitivni.

Ano, naučit se vi(m) je náročnější. Pokud nějakou funkci neznám, nijak se k ní nedostanu. Na obrazovce nevidím, co dělám (nulový feedback). Není z čeho vizuálně vybírat - jen z toho, co si pamatuji. To je přece podle všech pravidel ukázka špatného interface.

Specializované editory jsou třeba. Například některé umí pracovat s formátováním a jsou vhodné na text (Word), jiné jsou vhodné na sazbu a zlom (QuarkXPress). Netvrdil bych, že vi je nahradí. Rovněž jsem popisoval features, které činí práci efektivnější i pohodolnější, a které vi(m) nenabízí. Jde o IntelliSense (vi má jen velmi slabou náhradu), tooptipy, integrovaný debugger, integrovaný editor dialogů apod.

CTRL+SHIFT+LEFT není třeba obdivovat. Kdo se umí pohybovat v textu v jakékoliv GUI aplikaci (včetně Notepadu), a ví, že SHIFT provádí rozšíření označení, může libovolně kombinovat. Na některé věci se pravda přichází hůře; ve vi(m) ale člověk sám nepřijde na nic.

Az budete nekdy sedet treba u ssh klienta, pripojeneho pres pretizenou (ci jinak diky technickym problemum znehodnocenou linku) k serveru kdesi v dali a budete tam potrebovat neco nutne a rychle upravit, pak asi pochopite a ocenite vyhody editoru "vi".
Ja vim, to vy nepotrebujete :-)). Vzdycky mne je lito MS postizenych nebohych chlapcu, kdyz je vidim, jak se za takovych podminek trapi s Windowsovymi servery a jsem potesen, jak Microsoft v posledni dobe s velkou slavou vynaleza prikazovou radku (MS je vubec velky vynalezce...) :)
Editor "vi" vznikl mimo jine prave pro takoveto podminky (tehdy bylo normalni byt k serveru pripojen po pomale seriove lince, dnes to tak sice neni, ale problemy s extremne pomalym pristupem v praxi nastavaji). Ze jej umeji nekteri lide velmi efektivne pouzivat i za normalnich "kancelarskych" podminek je jen jejich plus a zbytecne jim to vymlouvate - budete jim jen k smichu. Jinak vam take musim prozradit, ze to vase CTRL+SHIFT+LEFT muzete uspesne pouzivat i jinde nez ve Windows :-)

Vite glx, z diskuzi, ve kterych se vyskytujete mam pocit, ze umite psat, ale neumite cist. Nebo se jen snazite hadat za kazdou cenu. Vite o cem je tahle diskuze? Jestli ne, ja Vam to shrnu (ale stejne mam pocit, ze to do prostoru mezi vasim nosem a usima nedojde). Ale zkusim to: Predchozi diskuteri se bavili o editoru na PSANI PROGRAMU. Ne na editaci konfiguraku pri vzdalenem pripojeni na serveru. Chapete ten rozdil? Na editaci konfiguraku pri pretizene lince je textovy editior typu vimu nenahraditelny (ale to souvisi s logikou Linuxu a jeho konf. soubory). Ale psani kodu je tak trosku neco jineho, vetsina normalnich lidi to dela lokalne a chce od takoveho editoru trosku neco jineho nez zrovna malou narocnost pro ucpane linky. Ale co, Vy mozna programujete vzdalene na serveru. Pak bych byl rad, kdybyste mi sdelil vyhody tohoto reseni.

P.S:Pouzivam Eclipse a KDevelop a ackoliv jsou to windows like editory, na mys sahnu jen tehdy, kdyz se prepnu do firefoxu...

Mozna jste se narozdil ode me naucil i cist, ale nikoliv chapat "slozite" myslenky.
Tak jeste jednou bez textu, pres nejz jsem se dostal k tematu diskuse (snad to pochopite):

...
"Ze jej umeji nekteri lide velmi efektivne pouzivat i za normalnich "kancelarskych" podminek je jen jejich plus a zbytecne jim to vymlouvate - budete jim jen k smichu. Jinak vam take musim prozradit, ze to vase CTRL+SHIFT+LEFT muzete uspesne pouzivat i jinde nez ve Windows :-)"

Opravdu?
Pisete:"z budete nekdy sedet treba u ssh klienta, pripojeneho pres pretizenou (ci jinak diky technickym problemum znehodnocenou linku) k serveru kdesi v dali a budete tam potrebovat neco nutne a rychle upravit, pak asi pochopite a ocenite vyhody editoru vi"

Ano, mate pravdu, v pripade, ktery jste popsal, ocenim vyhody editory vi. Ale co ma tenhle argument spolecneho s diskuzi, zda je lepsi pro programovani windows-like IDE ci prosty editor?

To ze jste se naucil pouzivat vi, a pak ho zacal pouzivat i pro psani projektu a dopisu babicce je sice hezke (zvlast kdyz oboji asi delate na vzdalenem serveru s ucpanou linkou), ale jako argument v dane diskuzi mi to prijde totalne mimo misu.

Skutecne mate potiz s chapanim slozitejsich myslenek.
Proc jsem psal o tom, ze vi ocenime treba na pomale lince ? Abych uzivateli "LO" vysvetlil, proc je takovy jaky je - on totiz tvrdil cosi v tom smyslu, ze "vi" je ukazkou spatne navrzeneho interfacu.
Dal myslim nema smysl pokracovat. Mate potrebu prudit a ja nikoliv.

Rekl bych, ze potiz chapat mate Vy a nejste schopen zvolit spravne argumenty pro danou diskuzi. Myslim, ze LO chape, proc je vim takovy jaky je, chapu to i ja, ale on tvrdi (a ja si to myslim taky), ze pro programovani neni uplne vhodny. Nema integrovane debugovani, nema project manager, je to jen editor.A na to co jste popsal dobry. Ale vy tady vykladate, jak je skvely, jak se s nim da krasne spravovat vzdaleny server. A ne, tohle nebylo vysvetlovani jak vi ke svemu interfacu prisel, to byla argumentace, proc je tak skvely(zkuste si to po sobe precist). Nevim, jestli sam neco programujete, spis bych rekl ze ne, takze pak nechapu, proc vubec do tehle diskuze pisete. Pravdepodobne proto, ze potrebu prudit mate vy. Ale pokud opravdu vi pouzivate a pisete v nem projekty o x tisici radek, pak se omlouvam.

Proč bych seděl u ssh? Přes Remote Desktop můžu v pohodě pracovat v GUI, už na 33.6kbps modemu či GPRS/EDGE. Samozřejmě kdybych použil X11, tak zešedivím či zešílím (vyzkoušeno, jsem šedivější). VI poskytne výhodu, když budu potřebovat editovat 1MB soubor přes 1200bps linku pomocí terminálového přístupu. To je jistě impresivní, ale nějak se mi takové podmínky nevyskytují, a nevidím důvod vi používat za jakýchkoliv jiných okolností. Navíc nepracuji primárně na unixech, takže parsování a editace textů je pomálu. Konfiguraci upravím regeditem (připojím se s ním ke vzdálenému stroji, nebo si pustím regedit v terminálové session), a pokud narazím na 1kB konfigurák, s klidem ho budu editovat po síti, nebo si ho stáhnu.

Ano, vi vzniklo před desítkami let, kdy jeho ovládání mohlo být považováno za praktické. Dnes je tomu poněkud jinak. Srovnávat vi s IDE, když IDE mají věci typu IntelliSense, dialog editoru, intergovaného debuggeru atd., je dost mimo. Navíc v době, kdy se používají tak ukecané jazyky, že se bez IntelliSense (či jeho obdoby) píše nepohodlně.

Samozřejmě pokud se vám líbí vi, nechci vám ho brát. Říkám jen svůj názor na interface, který nemá vizuální feedback, nenabízí možnost výběru z možností, a ve kterém pokud neznám správný příkaz, tak se k funkci prostě nedostanu.

Ano, CTRL+SHIFT+LEFT běhá ve velkém procentu GUI prostředí. Proč mi to říkáte? Myslíte, že to nevím, nebo je to nějak objevné?

Remote Desktop, GPRS... hehe, pan je sebevrah :)

Tak jsem si to tak cetl a chtel hned napsat neco o neefektivite CRTL+SHIFT+LEFT atd. az pak jsem si vsiml, ze to pise "LO".

Mimochodem spisovatele potrebuji psat rychle (aspon ti, co znam), protoze pisi to, co se jim rodi v hlave a i chytra horakyne vi, ze nejrychlejsi je myslenka ;-)

Mne jednoduse prsty zdrzuji a to rozhodne nedatluju. Kdyz k tomu pak pridam i nejaky ten bordel ve zkratkach ve Windows (napr. v Outlooku), tak se obcas nestacim divit, co jsem to omylem odeslal.

Jinak male veci delam ve 'vi' a vetsi v emacsu (zkousel jsem i eclipse a netbeans).
Ze zkratek pouzivam nejakou (na emacs velmi) omezenou sadu a semtam si v ramci volna ze zajmu projdu referencni manual a neco noveho pojmu. GUI rozhodne nezatracuju, naopak.

Já na to chtěl reagovat, ale pak jsem zjistil, že to psal "ToM". Tak to teda ne. Reagovat prostě nebudu.

Jinak je dneska čtvrtek, a koně jsou nejlepší zvířátka. A ne že ne.

No pokud používáš myš, tak jak píšeš, tak se nedivím, že to není efektivní. Slovo lze obvykle označit poklepáním kdekoliv na něm a řádek poklepáním vlevo od něj.

To je sice krásné, ale já (je-li to narážka na můj příklad) NEpsal o nahrazení slova či řádku, ale úseku textu mezi uvozovkama -- mám takový pocit, že kousek zpátky v diskuzi už byly nějaké narážky typu "reaguješ (píšeš), ale nečteš na co reaguješ!" ;-)

To je samozřejmě ideální stav, problém je když ten úkon žádnou kl. zkratku nemá a nejde nadefinovat, což se v praxi vyskytuje. Já používám ty co umím a postupně se nenásilnou formou učím další. Problém je paměť :-) Ale kdy6 se tím živíte a používáte často tak i tohle problém není. Obecně to lze přirovnat k efektivitě práce ve Win a Lin (konzole). Rychlost spuštění aplikace, přes nalistování v průzkumníkovi vs. napsání na řádku. Ale to jsou detaily, které v praxi nemají takový význam. Hlavně že je na výběr.

Jestli máte po ruce Windows, zkuste si stisknout Win+R. Tím spustíte okno Run. Do něj napište C:\W. Rozbalí se vám seznam adresářů začínajících na W. Klávesou DOWN vyberte WINDOWS, napište \s. Rozbalí se vám seznam podadresářů začínajících na sy. Klávesou UP vyberte system32 (seznam se přetáčí). Přijde vám tohle neefektivní? GUI je velmi efektivní, pokud ho umíte používat. Zároveň vám podobné features ukážou, že GUI na Linuxu je často velmi špatné. Třeba tím, že jeho ovládání z klávesnice bývá velmi špatné.

Paráda, takže ve Windows se Microsoftu povedlo okopírovat doplňování z Bashe atd. Jsem nadšen! ;-)

Pravda, za některá GUI bych střílel, ale např. souborové dialogy KDE dělají to samé. Run command z KDE sice tohle nenabízí (asi by pro jistotu mohl, ale v Linuxu dáváme spustitelné soubory někam do $PATH, takže se bez toho žít dá), ale zase si pamatuje všechny příkazy zadávané dříve. Takže když zmáčknu f, nabídne mi to firefox, ale ne třeba fetchmail, protože ten jsem tímto způsobem nikdy nespouštěl. Že některá jiná prostředí nenabízejí totéž co KDE, je smutné, nicméně třeba ve FF a Gimpu můžu pomocí kgtk používat KDE dialogy se všemi jejich výhodami.

Když jsem naposledy zkoušel bash, tak na command line sám od sebe nic nedoplňoval. Po stisku TAB doplnil jméno, pokud byl jediný kandidát. Pokud bylo kandidátů více, neudělal nic. Na další stisk TAB potom vypsal na terminál všechny kandidáty. Máte snad na mysli nějaké jiné doplňování v bashi?

Samozřejmě Run dialog si pamatuje i příkazy zadávané dříve. Když napíšu no, nabídne notepad (protože ho často používám). Na re nabídne regedit, atd. Vyjma toho má historii na klávese DOWN či rozbalovacím tlačítku. Nechce se mi věřit, že byste nikdy neviděl Run dialog v XP.

Dobré je, že podobné features nabízejí v XP i File dialogy, MSIE apod. GUI funguje, jen musí být dobře napsané. Samozřejmě potom zamrzí exot napsaný v Javě, který nemá kontextová menu v textboxech, nefunguje v něm rolování myší apod. Multiplatformní aplikace jsou holt doma jen na jedné platformě (některé ani na jedné - Java).

Osobně rostu třeba z toho, když přítelkyně (mimořádně technický typ) používá Windows Explorer. Vybere první adresář myší, označí soubor, stiskne CTRL+C, sbalí strom, prokliká se do cíle, stiskne CTRL+V, začne klikat směrem do původního adresáře, a já jí trhám klávesnici z ruky... Těžko číci, proč lidé neumí dělat s GUI efektivně. Možná to prostě nepotřebují.

Run dialog ve Windows XP jsem samozřejmě viděl, ale nepoužívám ho - díky za info. Poslední Windows, která jsem používal k systematické práci, byla Windows 2000 a i tam jsem obyčejně spouštěl pár aplikací pořád dokola z panelu. Ty občasné výlety do Windows XP mě zatím nedonutily používat run dialog.

No ano, Bash dělá přesně tohle. Ale podle mě to docela stačí. Že to Run dialog ve Windows umí více GUI-like, je logické. Až někdo udělá shell s vestavěnou podporou ncurses, třeba to tam bude řešeno podobně.

Multiplatformní aplikace (třeba napsané v Qt) fungují dobře ve více platformách. A aplikace v SWT podle mě taky. Swing se holt možná ještě musí učit.


Já zase rostu např. z (také technicky založených) lidí, kteří jsou schopni používat na editaci programů atd. Poznámkový blok. Asi to souvisí s náturou.

Rádo se stalo. Podobné features má Windows Explorer v Adress Baru (alt+d přejdete na address bar), file dialogy apod.

Samozřejmě vlastní doplňování měly už NT4 (a možná i dříve). Bylo to na nějakých F-klávesách. Těžkopak mluvit o tom, že bylo okopírované z bashe.

Já nikdy multiplatformní aplikaci napsanou v Qt neviděl, takže nemohu posoudit. Aplikace v Javě jsou typicky invalidi na všech platformách.

Hele soudruhu, me to pise, ze soubor c:\w nebo jeho cast nebyla nalezena :-). Copak to?

Chtělo by to použít Windows XP. Případně na C: nemáte adresáře začínající na W. Nebo se vám jejich list zobrazí, ale nemačkáte klávesy DOWN/UP pro výběr z listu.

Zkusil jsem na Win 2000. Jo je to dobrý, vlastně stejně/rychlý jak v Lin. distrech, ale nevýhodou Woken v tomhle směru je, že maj celkem ukecanou (C:\) a nejednotnou hiearchii adresářů. Zkuste si tímhle stylem najít binárku excelu a jiných aplikací schovaných v PROGRA~1 pokud jejich cesty nemáte v PATH - pak je to skoro rychlejší přes toho průzkumníka. Na UNIXech s jejich /usr/bin mi to příjde praktičtější. To už ale odbíháme od tématu. A stejně se tu bavíme o ničem, naštěstí zde plýtvám pouze časem který jsem nastřádal při používání příkazové řádky :-)

Tak jsem zkoušel ještě něco a světe div se, napíšu excel a spustí se MS Excel, jak to ty Windows dělají nevím. Když třeba napíšu scalc tak se mi Calc s OO nespustí, tak nevím jaká je v tom logika.

Ono je pohodlne pri debugovani najet myskou na promenou v kodu a nechat si tim tak zobrazit aktualni stav te promenne. nebo se rychle prepinat mezi nekolika Watch okny. To nemluve o posunu ukazatele na aktualni provadeny radek kodu treba o par radku nize (proste se ta cast kodu neprovede, jde to i zpetne). Inu, kazdy ma jine potreby. Pro me by vim byla ztrata casu se prepinat do modu editace, vkladani a ostatni pomoci sekvenci znaku. radsi pouziju klavesu Insert a vsechny ostatni dostupne klavesy.

Jsou tu i lidé, kteří tvrdí, že používání debuggeru je pro špatné programátory, a že bez debuggeru se člověk více naučí. Já to přirovnávám k autu bez brzd, ve kterém jistě budete jezdit opatrněji. Ovšem od té doby, co jsou pro Linux i IDE s integrovanými debuggery, počet odpůrců debuggerů rapidně klesá ;)

IDE s integrovanými debuggery existují v Linuxu cca 8 let. Nemám rád taková jednostranná prohlášení a myslím, že každý nástroj má svoje místo, ale lidem jako je Linus (to je člověk, který se naštval a napsal za 14 dní základ jednoho z nejlepších současných SCM systémů) věřím, že se u nich nikdy nejednalo o kyselé hrozny.

a to je odkedy? kedy bol napisany GUD? (Grand Unified Debugger)

Debugger je dobry omezeny pomocnik, ale zly pan. U spatnych programatoru (to jsou ti, co jim tak zoufale chybi) je to zly pan. Jejich kod podle toho pak vypada a nejsou schopni resit ulohy, v nichz z principu nelze debugger pouzit.

Souhlas, že debugger je jen nástroj. Mnohdy není nezbytný, a někdy ani použitelný. Nicméně typicky výrazně zvyšuje efektivitu.