Vlákno názorů k článku
Vonku je PostgreSQL 8.3 RC1
od j.peterka - jsem prekvapen, ze na webu, kde by ocekaval...
-
j.peterka (neregistrovaný)jsem prekvapen, ze na webu, kde by ocekaval clovek min. 50% vysokoskolaku je takovy problem videt veci diferencovane. Hazi se tu ficurkama a pritom vystaci 95% vsech aplikaci se spravou dat v textovych souborech. Prevazna vetsina vsech svetovych dat se spravuje i nadala VSAMem.
Je to zdrcujici, jedna se o zpracovani dat. Jako kdyby jsme se bavili o doprave z mista A do B a pan Kolar by nam sdelil, ze ty nakladni auta v tom diamantovem lomu na Sibiri uvezou naraz 50 tun a to ten LIAZ nedokaze. -
1. vsam ma k textovym souborum dost daleko.
2. Unix/Win neumi strukturovany pristup k souboru, mainframe OS ano
3. DB2 bezi nad VSAMem.
4. Mainframe OS umi zajistovat napriklad integritu dat, auditing, archiving a recovery
Takze VSAM se nerovna to, cemu se na unix/win rika textovy soubor. Textovy soubor a OS pod nim zadnou takovou funkcionalitu nenabizi.
Banka by tezko skladovala data klientu v textovych souborech se sekvencnim vyhledavani, bez transakci a recovery.
Jinak mainframe programovani to je fakt hruza. Jazyk z praveku, ladici nastroje take a replay journalu se opravdu nepredre - ten software pocita uz s tim ze tyhle masiny prakticky necrashnou, protoze je i u relativne malych souboru schopen delat replay hodiny. Prace s paskou no to je taky unikum, zajimavy ze maji porad jeste podporu pro zalohovani na floppy disky.
Otazka neni zda to staci ci ne, programovat v COBOLU, JCL, PL/I a podobnych vykopavkach se proste nevyplati z duvodu nizke produktivity, jsou to jazyky z roku ~ 1960. -
Miloš (neregistrovaný)Každý jazyk stárně. Nicméně PL/1 byla naopak jazykem velice produktivním. Chybějící databáze ovšem nahradit nemohla. Pokud je pomineme, tvrdím, že tato vykopávka byla produktivnější, než třeba současná Java. Horší bylo, že šlo o jazyk nedeterministický a jeho devítiprůchodový kompilátor překládal pět stránek programu skoro hodinu. Dnes naprosto nepředstavitelné.
Stejně, jako pracovat s hromadnými daty bez databáze. Ovšem páskové stojany těchto mašin byly pro archivaci dat ideální (snad proto se používají dodnes) a nikdy jsem nepochopil, proč se neobjevily u serverů. -
Rejpal (neregistrovaný)
Horší bylo, že šlo o jazyk nedeterministický a jeho devítiprůchodový kompilátor překládal pět stránek programu skoro hodinu. Dnes naprosto nepředstavitelné.
Nikdy jsi neviděl v akci Stalina? ;-) -
Aha uz mne doslo, co mate na mysli. Ty databázové soubory se umí v mainframe OS tvářit i jako textové soubory a dokonce i jako tabulkové soubory. Ostatně to by se pak mohlo říci i oraclu ze je to textovy soubor, kdyz udelate SELECT tak z toho take leze text.
Krom toho ta nesql databaze umi referencni integritu, materializovane views, partitioning, 4 druhy indexů, transakce, auditing, recovery, online backup, checkpointing.
Dulezity bod ale je, ze kdyz se vám například nechce joinovat nebo sortovat na aplikační úrovni, tak stačí program linkout s SQLLIB (tak se jmenuje sql databáze db2) a máte okamžitě k dispozici kompletní SQL support pro přistup k těm stejným datům.
Takže ukládáním dat do těchto souborů žádnou funkcionalitu neztrácíte. SQL máte k dispozici na požádání. Pokud například jen vkládáte záznamy řekněme do 3 tabulek, tak to se dá udělat i ručně, bez použití SQL.
Kdyby k těm datům SQL přístup nebyl, tak pochybuji že by mainframe sales ještě dnes rostly.
