Názory k článku
Wikikonference: je Wikipedie jenom pro boomery?

Otazka je, jestli mladou generaci zajima prispivani do Wikipedie. Ubyvaji editori? A pod.

Problém je, že povedzme "Consensus" mi spraví lepší prehľad, než wikipedia. Chýbajú im tam kvalitní revieweri, preferujú publikovanie opakovaných bludov, lebo sú dobre podložené literatúrou.

Viacej by mali propagovať záložku "Talk" na wikipedii, tam sa človek dozvie, aké sú problémy s člankom a často je dosť prínosná.

Písať články sa mladým asi nechce, lebo je to tam dosť zaprdené.

Ano. Představte si, že Wikipedie nedělá research. Je to encyklopedie. Publikovat jen to, co je dobře podložené je její základní princip od počátku a je to tak naprosto v pořádku.

Jenomže dobře podložený blábol je dobře podložený blábol.

To bohužel na věcí nic nemění.

To by me zajimalo, jak vlastne poznas ze to je blabol, kdyz to je jak pises dobre podlozeny blabol.

Jsou tri pripady:
1, je to blabol, a neni to podlozene zadnou literaturou - pak to na wikipedii nema co delat.
1, je to blabol, a je to podlozene pochybnou nebo marginalni literaturou - pak to ma byt zvyraznene ze to neni obecna shoda
1, je to blabol, a je to podlozene rozsahlou literaturou - pak nevim jak ty poznas ze to je blabol.

(neberu pripady kdy na wiki nekdo skodi)

Šlo by ukázat příklad nějakého toho dobře podloženého bludu?

Napríklad aspektovo-orientované programovanie je tam ešte stále spomínané ako starý príklad cez "god methods" a iné prístupy, často aj uplatňované v praxi tam proste nie sú. Subjektovo-orientované programovanie tam je len ako krátka zmienka.

Potom ľubovoľné životopisy spisovateľov, prekladateľov a ich dielo. Napríklad moja manka je tam uvedená ako prekladatelka J.K. Rowlingovej, čo akosi nie je pravda, ona do tej Rowlingovej robila iba básne. A takýchto blbostí je tam veľa. A povedzme článok o Ľubomírovi Feldekovi v angličtine je riadny blábol. Človek by to aj začal napravovať, ale vždy sa potom ozve nejaký editor, ktorý je ideálne americký správca unixu a vymienač toneru v tlačiarni, človeka prejde všetka chuť bojovať s veternými mlynmi, lebo je to strašne bolestivé, tak to radšej nechá tak.

Potom články o historických osobnostiach sledujú nie stav súčasného poznania, ale naratívy, ktoré sa práve niekomu hodia. Len tu nechcem nikoho uvádzať, aby som neurazil, toto je citlivá téma.

Problém těch AI je, že ani ty informace z Wiki nedokáží přežvýkat správně. Před cca půl rokem jsem se ptal ChatGPT (Copilota) na to, jestli ještě dnes vlastně existují nějaké viry (počítačové). A pokud ano, tak jestli by mi mohl dát příklady z posledních 5 let, kdy byl takový vir použitý. A že tím nemyslím trojské koně, ransomware, infostealery atd., ale opravdu vir. No matlal mi tam asi 10 minut vše možné, neustále jsem ho opravoval, házel data, jak ho napadlo (vše si upravil tak, aby se to vlezlo do té podmínky 2020+) Pak jsem otevřel Wikipedii, kde to bylo pěkně popsané v bodech. A takových příkladů mám spoustu a to zrovna nepatřím k lidem, kteří by AI používali často.

Používať copilota na fakty nie je správne použitie, to je generatívna AI, nie databáza, ani vyhľadávač.

Tam skôr perplexity, ak ide o všeobecný rozhľad, alebo consensus, ak ide o vedecké články.

28. 9. 2025, 23:32 editováno autorem komentáře

Bude se to postupně diferencovat. Cena kvalitního obsahu vzroste, odliší se originální a generovaný obsah, AI se začne víc používat jako procesní nástroj a vzniknou nástroje, které budou činnost AI kontrolovat. Jiný směr povede nutně k úpadku a nezbývá než doufat, že ten úpadek nebude muset být moc velký, než se lidstvo vzpamatuje.