No jenže darwinova teaorie je založená na genetické náhodě a přežití mutanta. Navíc by naše planeta měla být poseta pozůstatky nepovedených mutací a slepých větev, co jaksi není.
Pokus co popisuješ je cílený kreační zásah inteligentí bytosti :-D A matematici, fyzici či programátoři by ti o "náhodě" v kauzálním světě věděli říct své. V skratce - náhoda není, všechno má příčinu.
Psal jsem experimentálně potvrzena.
Experimentálně potvrdit můžeš třeba to, že se ti šutr při patřičné teplotě roztaví. Máš hypotézu, že pokud jeho teplotu zvýšíš nad určitou hodnotu, změní skupenství. Tak ohřeješ šutr a pokud se roztaví, máš to potvrzeno, když ne, zkusíš zvyšovat teplotu a upravíš hypotézu podle výsledku. Při tom nezáleží, jestli jeho teplotu změníš dubovým polenem (lesní sklo z písku), plynovým hořákem nebo vhozením do lávy s příslušnou teplotou.
Tady byla prováděna selekce (v praxi je jedno, jestli nejlepší rostlina, která splňuje parametry, je ponechána na množení a zbytek zkonzumován, nebo jestli se o to postará hmyz nebo houba) a množilo s, co prošlo selekcí. Takže je prokázáno, že hypotéza přežití těch, co se líp přizpůsobí nějakýmu kritériu, tím byla potvrzena. A při tom je jedno, jestli kritérium nastaví člověk, predátoři, parazitický organismy, geologická změna nebo imaginární nadpřirozená bytost. Prostě výběr a přizpůsobení funguje, i kdybys na nose skákal a ušima se odrážel.
Experimentálně potvrdit jde i evoluční teorii a potvrzena byla. Třeba pokusem, kdy do roztoku chudého na glukózu a bohatého na citrát v bezkyslíkatém prostředí byly vloženy bakterie E. coli. E. coli normálně umí bezkyslíkatě zpracovávat jenom glukózu, takže v roztoku chudém na glukózu moc neprosperovala, ale přežívala. Po asi 20 000 generacích se začaly prosazovat mutace, které uměly lépe nakládat s glukózou, a po asi 26 000 generacích se objevila mutace, která dokázala bezkyslíkatě metabolizovat citrát, po dalších asi 20 000 generací se stále zlepšovala, až tu verzi, která přežije jen na glukóze, prakticky vytlačila. Genomy všech generací jsou přitom k dispozici, takže můžeš celý proces detailně studovat. Celý experiment běžel přes 20 let.
"náhoda není, všechno má příčinu"
To spolu tak úplně nesouvisí a proto výrok není pravdivý. Např. hod kostkou levou rukou. Příčinu má, všechno od kostky, přes levou ruku házejícího, mozkové vzruchy až po denní objem jeho prdů lze změřit, ovšem samotný hod v podání tohoto krásně nedokonalého člověka je natolik nepřesný (díky omezené možnosti přesně řídit jakýkoliv pohyb a vzruch), že vytváří náhodu i bez jakýkoliv ostatních neměřitelných vlivů (obecně poruch ...) ... Prostě nějaký přesný hod je pod rozlišovací schopnosti člověka a tím je tvořena náhoda. A takových úkazů jsou miliardy. Ostatně kdyby nebyly, ti tví vědci by dokázali vypočíst blízkou budoucnost jako sled rovnic a vztahů ...
Pokud se bavíme o hlavním Darwinově objevu na poli evoluce, tedy o mechanismu přirozeného výběru, tak ten dosud ani náhodou překonán nebyl, naopak jeho platnost pozdější výzkumy na poli evoluční biologie podpořily a upevnily. Samozřejmě že v jiných věcech se Darwin mýlil (třeba myšlenka pangeneze z pohledu dnešních znalostí vypadá až směšně), ale přirozený výběr, jak ho popsal, zůstává prakticky beze změn jedním ze základů evoluční biologie.
Lysenko si výsledky vylhal.
Ano, existují epigenetické jevy, které přinášejí trochu toho lamarkismu (on s tím Lysenko nepřišel, víme? On jenom posílal odpůrce na Sibiř a falšoval výsledky), ale hodně často ta změna, třebas u methylací DNA, není trvalá a celkově to nebude zdaleka tak významný mechanismus jako výběry nebo třebas neutrální evoluce.
Nebudem sutazit o rovnke zdroje AI bude potrebovat elekrinu a ludia potraviny takze AI bude evolucne v pozicii asi ako kamzik voci sykorke, aj ked sa bude urputne snazit zozrat vsetku travu tak semienka pre sykorku nejake zostanu, plus musky a nejake dazdovky. Naopak ak bude viac AI a budu sutazit o elektrinu vyhra najlepsi.