dovod preco taketo zakony su zlo nie je v bohumilej teorii, ale v sedej praxi.
nikto sa tu nezamysla, co presne ide vyliat z vanicky.
v nasej "spadovej skole" bolo pod rozlisovaciu schopnost pedagogov rozoznat smartphone a citacku knih.
na druhej strane celkom uspesne preslo nosenie smart-hodiniek...
--
co tak pozorujem svet okolo seba, tak niekedy pocas druheho stupna ZS zacina byt telefon pre dieta uzitocne zariadenie. Takze v tom najlepsom pripade mi pride, ze to ma nezmyselne nastavenu dlzku.
Ale nenaučí je to ta škola, protože tam budou ty mobily zakázané. (Pokud se neschováte pod některou výjimku - což nelze pro nějaké zdokonalování se v uživatelských dovednostech použít.)*
* Před chvílí se vyjádřil ředitel jedné ze zdejších škol: V případě schválení povinného zákazu mobilů mimo použití v rámci výuky jsem odhodlán napsat do našeho výukového plánu, že mobily a tablety jsou pro výuku na škole nezbytné a studenti jsou v hodinách vedeni k jejich používání.
. Typicky český přístup...
Divil byste se, kolik toho zvládnete děti naučit během relaxace, odpočinku a pohybu během přestávky!
Vtip je v tom, že mobil by vynechat měli, ale zároveň by měli mít možnost ho použít (třeba pro koupi svačiny nebo poslání zprávy: Mami, přijdu později, jdu s kamarádkou do parku.
). Musí to být jejich (naprosto nesvobodné) rozhodnutí.
A zákaz je extrémní forma regulace - asi jako snaha řídit intenzitu osvětlení vypínačem.
Myslím, že mobilu si užívaj mimo školu víc, než je zdrávo. Zákazem mají možnost rozvíjet svoje soft skills. Pořád tvrdím, že tím o nic nepříjdou. Naopak získají.
třeba pro koupi svačiny
Platební kartu mít může. A po škole vám může utrácet v mekáči jak chce. O tuhle dovednost nepřijde. Ve škole se naopak naučí alternativě, což se mu hodí :-)
Mami, přijdu později, jdu s kamarádkou do parku.
No problem. A to mají naše děti na ZŠ kompletní zákaz od začáku.
Musí to být jejich (naprosto nesvobodné) rozhodnutí.
Nemusí.
A zákaz je extrémní forma regulace - asi jako snaha řídit intenzitu osvětlení vypínačem.
Spíš asi jako zákaz kouření, pití alkoholu, šikany, pornografie atd. atd. atd.
Sumasumárum tím zákazem děti o nic nepřijdou.
Možnost rozvíjet své soft skills mají i v případě, že mobily zakázané nejsou - v tom je nikdo neomezuje, maximálně oni sami.
Zakázané jsou alkohol, tabák, pornografie - a nikoliv lahev, krabička na doutníky, časopisy. Mobil totiž není sám o sobě nijak nebezpečný. Když, tak by bylo potřeba zakázat (ve škole!) TikTok, Facebook, WhatsApp...
Pokud se nerozhodnou samy (odložit mobil), nikdy se závislosti na mobilech nezbaví.
Je to stejné, jako při léčbě jiných závislostí: zákazem, odpíráním návykové látky nikdy nikoho ze závislosti nevyléčíte - jakmile se ke své droze dostane, okamžitě upadne zpět do závislosti. Nutnou podmínkou je totiž vědomé rozhodnutí pacienta.
Netvrdím, že to rozhodnutí musí být nutně zcela svobodné a samostatné.
"Když, tak by bylo potřeba zakázat (ve škole!) TikTok, Facebook, WhatsApp..."
Aby pravidla fungovala, musí být srozumitelná a vymahatelná. Sebrat dětem ve škole mobily je jednoduché. Kontrolovat co na mobilu dělají je složitější.
Možná by to šlo kdybychom ve škole každé dítě zavřeli do budky, kde by mělo svého "AI agenta". Ten by byl jeho neúnavným učitelem a guvernantem. S ostatními dětmi by smělo komunikovat pouze přes tohoto agenta. Technologie pro takovou výuku by jistě ochotně nabídly Google, Microsoft i Meta a to bych tedy nechtěl :-)
Zažil jsem (před desítkami let!) pravidlo, že žáci nesmí do školy nosit žádné nápoje
. Učitelé si tím chtěli zjednodušit kontrolu, zda někdo nevnáší rum v čaji nebo vodku v lahvi vody. Už tenkrát se zjistilo, že to je nesmysl.
Jak píšete: Sebrat dětem ve škole mobily je jednoduché. Kontrolovat co na mobilu dělají je složitější.
Já jen dodám, že nejen jednoduché, ale neúčinné a tu závislost to vůbec neřeší. Studenti se jen o přestávce vytratí do kabinek na WC, kde na ně (snad!) nikdo neuvidí.
"Já jen dodám, že nejen jednoduché, ale neúčinné a tu závislost to vůbec neřeší."
Teď si nejsem jist, jestli cílem toho zákazu je vyřešit závislost nebo spíše zlepšit prostředí školy a komunikaci mezi žáky.
Jako vedlejší efekt si možná někteří žáci uvědomí "hernajs, vždyť já bez toho pitomého mobilu nevydržím" a později "kruci, vždyť ono se dá dělat i něco jiného než sjíždět sociální sítě", ale spíše se bude nadávat a bědovat, že musím počkat pár hodin na konec vyučování, abych zjistil co postnul můj oblíbený influencer a mohl napsat, že "kámo, ta úča po nás zas něco chce!" honem musím na WC, vyndat tajný mobil a podívat se...
Žel, ono to reálně nejspíš nezlepší ani tu komunikaci mezi žáky - závisláci si prostě počkají na konec školy, a teprve pak spolu budou komunikovat prostřednictvím sociálních sítí, nebo si pustí všechny ty shorty, co jim za dopoledne utekly. O přestávkách se prostě budou nudit, cpát svačinou, případně nadávat, že nemohou mít mobil.
Právě to, že ekvivalentní opatření fungují na mnoha školách roky
, ale problém se zhoršuje,
Ten přístup ideově vychází z dob, kdy mobily měly tlačítka, a hlavním důvodem, proč se spolu žáci přestali bavit, bylo posílání SMS a poslech MP3. Ano, už tenkrát se ty zákazy objevily, a už tenkrát si (zejména učitelé) pochvalovali, že to funguje.
Pak přišly chytré mobily. Zpočátku to nebyla velká změna - jen ti bohatší, s datovým tarifem, trávili přestávky připojeni k internetu psaním na xchat apod., seč jim FUP limit stačil. Komunikace v reálném světě školy byla pro socky. Tenkrát ty mobily neměly tolik jiných využití: teprve se prošlapávaly cesty a datový limit to držel zkrátka. I tenkrát to mohlo fungovat, s tím, že děcka se těšila na návrat k nějaké wifině - třebas do obchoďáku. (Ale ve škole byl klid.)
S nástupem dostupných mobilů, dostupného datového připojení, a návykových aplikací, přestalo tohle opatření fungovat.Tahle závislost přestala být jen pro bohaté. Od té doby samotná restrikce, zákaz mobilů (přístrojů!) přestává fungovat. Je to jako pokoušet se léčit závislost na kokainu prostředky, které (možná) fungovaly proti alkoholismu.
Takže opakuji: ne, nefunguje to! Závislost na některých mobilních aplikacích je úplně jiný level závislosti - a ten je potřeba řešit úplně jinými prostředky!
Tvrdit, že prostý zákaz mobilů ve školách funguje, je pouhým lhaním si do kapsy
. Tohle se fakt musí řešit jinak. A zavádět opatření, které nikam nepovede, je minimálně neefektivní, mnohem spíše kontraproduktivní.
Americká prohibice přes sto lety přinesla nejen vlnu zločinu, ale také pokles akoholismu v USA. Po jejím skončení počet alkoholiků začal opět stoupat... Dva roky po skončení prohibice vznikla asociace Anonymní alkoholici - která za stejnou dobu 13 let snížila počet těžce závislých alkoholiků skoro dvojnásobně. Hlavním důvodem je to, že byli schopni přijmout, že zákaz není ta pravá medicína.
Porovnáváte stavy nic neřešíme
a zakázali jsme telefony
- chybí tam porovnání jiného opatření. Pokud je výchozím stavem úplná anarchiie, pak zlepšení stavu dosáhnete v podstatě libovolným opatřením - i kdyby to bylo přestávkové předčítání pohádek.
Navíc jde o zlepšení pouze optické - typická léčba symptomů, nikoliv nemoci. (Když dáte nemocným vitamíny místo antibiotik, jejich stav se také zlepší.)
"Závislost na některých mobilních aplikacích je úplně jiný level závislosti - a ten je potřeba řešit úplně jinými prostředky!"
„Pokud jde o samotnou otázku efektů zákazu používání mobilního telefonu ve škole, zkušenosti ze zahraničí (Francie, Nizozemsko) dokládají pozitivní dopad jak na koncentraci žáků k učení a na prospěch, tak na školní klima a výskyt šikany,“ napsali předkladatelé ve zdůvodnění.
Tohle je ukázka typického vyzobávání rozinek: prezentuji výsledky, které mou tezi podporují.
Nic proti, ale potom má následovat fáze diskuse, tedy argumentačně se vypořádat s protiargumenty či protinávrhy. Teprve pak by mělo být připravováno opatření...
Žel, obávám se, že tohle půjde rovnou do parlamentu, kde jednak nelze předpokládat nějaká větší protiargumentační bitva, a kromě toho ji vládní koalice prostě bude ignorovat - protlačí si svůj návrh pak, kal leží, protože může
.
Nicnedělání je u některých puberťáků zřejmě oblíbený způsob trávení času (když nemají přístup na sítě nebo na hry). A ještě si doma budou stěžovat rodičům, že o přestávkách se nudí, protože nesmějí nic dělat. Dnešní děti prostě často žádné klasické přestávkové zábavy
neznají, ve třídě spolu nekomunikují, nemluví. Dokonce i dívčí spolky často nevznikají, kluci nehrají hokej s gumou a pravítkem...
Pokud jsou navyklé, že je nějaká aplikace v mobilu zabaví, bez ní jsou zcela bezradné. Což je stav, který má řešit zákaz mobilů ve školách - jenže to není ani nejlepší ani jediné možné řešení, navíc má být aplikované plošně i tam, kde to není potřeba.
Je šance ty děti z té závislosti dostat, nebo nedopustit, aby do ní spadly, ale ta nespočívá v zákazu mobilů! Pokud to máme vyřešit, je k tomu vhodná příležitost.
Bude hloupé ji promarnit ve prospěch jednoduchého opatření, které pomůže jen částečně, protože nevyžaduje žádnou práci - a které zkomplikuje skutečné řešení tam, kde už funguje.
"A ještě si doma budou stěžovat rodičům, že o přestávkách se nudí, protože nesmějí nic dělat."
Na to by jim rodiče měli říct: "my jsme se dokázali zabavit bez mobilů, dokážete to taky". Pravděpodobně však řeknou: "ty můj chudáčku, hned půjdu napsat řediteli sprostý e-mail, to si za rámeček nedá".
Některé děti si nedovolí říct, že se nudí, protože okamžitě dostanou naloženy úkoly, aby se nenudily :-)
"Dnešní děti prostě často žádné "klasické přestávkové zábavy" neznají, ve třídě spolu nekomunikují, nemluví"
Což není dobře.
"Je šance ty děti z té závislosti dostat, nebo nedopustit, aby do ní spadly, ale ta nespočívá v zákazu mobilů!"
Dostat děti ze závislosti IMHO není cílem toho zákazu.
"Bude hloupé ji promarnit ve prospěch jednoduchého opatření, které pomůže jen částečně, protože nevyžaduje žádnou práci - a které zkomplikuje skutečné řešení tam, kde už funguje."
Jaké je tedy to skutečné řešení? Nechat děti, aby si o přestávce četly wikipedii, počítaly na kalkulačce, platily mobilem a procházely turniketem? To ale nevyřeší problém s komunikací mezi dětmi a uvolněním, aby se mohly soustředit na další hodinu.
V devadesátých letech se objevily digihry a databanky, škola koupila na chodby pingpongové stoly a část dětí o přestávkách hrála "obíhačku".
Nebo by se místo zákazu mobilů o přestávkách zavedlo povinné cvičení, které prokrví mozek a při kterém se mobil nedá používat? :-)
Dostat děti ze závislosti IMHO není cílem toho zákazu.
To máte, žel, pravdu.
Jaké je tedy to skutečné řešení?
Nemám žádný patent na správná řešení, ale úplně by stačilo správně identifikovat příčinu (té závislosti) a zaměřit to opatření na ni.
A příčinou nejsou mobily, ale některé (!) aplikace, aktivity, které s nimi děti dělají. Takže zákaz by měl směrovat na ně - a zároveň je potřeba podpořit jiné aktivity, které naopak pomáhají rozvoji schopností těch dětí. (Ne, nepředpokládám, že místo TikToku si budou listovat Wikipedií...) Nemusí jít o digitální aktivity - jen je potřeba jim nechat možnost ten mobil k povoleným činnostem použít.
Jasně, že to je náročné na hlídání, že to znamená více práce i pozornosti pedagogů, že je potřeba děti motivovat nabídkou zástupných aktivit (ping-pong je dobrý...) Ale IMHO je opravdu hloupost nedat jim možnost, až budou o přestávce rozebírat, komu se líbil film Odyssea, kdo ho viděl, komu to přišlo dlouhý, atd, aby si k tomu podali hodnocení na IMDB (a pocvičili si angličtinu) nebo ČSFD, aby se koukli na upoutávku, případně aby si koupili na odpoledne lístky do kina. To jsou totiž vyloženě žádoucí přestávkové aktivity
, které paušální zákaz mobilů efektivně znemožní. (Jasně, můžou to skouknout a lístky koupit po škole - ale to už se zase rozprchnou k TikToku či Instagramu...)
A především: konkrétní opatření by měla být vždy (!) záležitostí školu, jejího školního řádu, a sladěná s jejím vzdělávacím plánem, nikoliv nařízená centrálně, zákonem, navíc od počátku zapleveleným několika výjimkami...!
"Jasně, že to je náročné na hlídání, že to znamená více práce i pozornosti pedagogů, že je potřeba děti motivovat nabídkou zástupných aktivit (ping-pong je dobrý..."
Na to by Vám třeba někteří pedagogové namítli: "a co ještě všechno byste nechtěli, abychom dělali?"
Já si zkrátka myslím, že to dopoledne bez mobilu děti přežijí a naopak se naučí, že občas není po ruce wikipedie nebo kalkulačka a je třeba použít tu hmotu v lebce :-)
"A především: konkrétní opatření by měla být vždy (!) záležitostí školu, jejího školního řádu, a sladěná s jejím vzdělávacím plánem, nikoliv nařízená centrálně, zákonem, navíc od počátku zapleveleným několika výjimkami...!"
Třeba zákaz kouření na školách je také nařízen centrálně, učitelé kuřáci mají smůlu.
Na to by Vám třeba někteří pedagogové namítli: "a co ještě všechno byste nechtěli, abychom dělali?"
Na to je jednoduchá odpověď: A proč to na některých školách funguje a pedagogové to zvládají?
;-)
Vzpomínám na naši učitelku dějepisu a povinnou ceduli Nekuřácké pracoviště
nalepenou na evidentně používaném skleněném popelníku v jejím kabinetě... :D
Kouření ve zakázáno jaksi globálně, není rozdílu mezi učitelem z žákem.
Alkohol je také zakázaný jaksi globálně, ale nikomu nevadí, že žáci si do školy nosí lahvičky s čert-ví-čím, aby dodrželi pitný režim, a o přestávkách obsah vydatně konzumují.
Tady ale vzniká zákaz jen pro někoho, platný jen někdy (o přestávkách...) a od počátku s několika ne zcela jasnými výjimkami. Zákaz nevinného přístroje, nádoby
na škodlivé aplikace.
S trochou štěstí děti neuvidí nasávajícího či pokuřujícího učitele, ale velmi pravděpodobně ten zákaz telefonů bude vymáhán i pedagogy, kteří sami nedají mobil z ruky, občas zkontrolují statusy i během hodiny, a ani je nenapadne, že posílat informace pro rodiče na WhatsApp nemusí být spolehlivé.
Ó, jak výchovné!
Psychiatr není úplně ta správná inštance - tohle patří pod adiktology. Ale jinak máte v zásadě pravdu.
Já vidím problém hlavně v tom, že ti mezizávisláci se beztak rychle naučí prchnout z dohledu, a zůstane buzerace (Kde máš mobil? Ještě jsi ho neodevzdal! Nevymlouvej se, že ho nemáš!
- což je odposlechnutý monolog pedagoga jedné ZŠ, odposlechnutý u turniketů u vchodu) těch nezáviskáků. (Tohle je trochu přehnané, ale doufám, že princip chápete.)
Takové chování odpovídá situaci, kdy máte skupinu lidí, kde někteří mají příznaky nakažlivé choroby, a místo abyste ty nemocné léčil drahým penicilinem, tak je všechny naženete do jedné velké skupiny a dáte jim vitamíny, aby vypadali zdravě.
Možná to někoho vyléčí, ale garantuji vám, že na konci budete mít těch nakažených více, než na začátku.
martinpoljak:
Ale tuší a ví. Jenže se tam opravdu snaží (a musím přiznat, že celkem úspěšně) ty děti vychovat a dostat je na určitou úroveň zodpovědnosti. A je to znát: jejich absolventy v prvním ročníku gymplu poznáte podle toho, že se chovají, jako by střední školu už nejméně dva roky navštěvovali.
Tuhle školu prostě opravdu nemá smysl nutit k nějakému zákazu.mobilů. (Na druhou stranu: některé jiné aspekty jejich výuky nejsou tak úplně vhodné pro mé potomky, takže tuhle školu jsme nezvolili.)