Názory k článku AI mění svět open source: zahlcení, inflace projektů a klesající motivace

Možno sa populárnym stane “biokód” vytvorený bez použitia AI. Aj s príslušnými certifikátmi. To môže byť zaujímavý biznis.

Ved to to. Handmade je skratka in...

s lidskym kodem a vibecodem mi to pripada jako s drevostavbou a kamennou stavbou.
kdysi mel drevenou chysi kazdy nuzak a kdo mel dum z kamene cihel byl nekdo. dnes ma cihlovou ci betonovou stavbu kazdy a drevenku maji jen ti bohatsi.
vibecode byl nedavno jeste neco extra, ale uz se z toho stava odpad a lidsky kod zacina byt luxusem.

Nevím, přijde mi že od začátku se to považovalo za odpad, a postupně se to nějak normalizovalo.

A co je luxus je otázka, při postupné korekci ceny tokenů (které jsou i tak pořád dotované) teď některé firmy nabírají zpátky lidi které vyhodily, protože jsou levnější.

tipuju, ze to budou zase vlny nahoru dolu s ai. za chvili nekdo prijde zase s necim novym v ai a vlna se zvedne a tak dokola.

třeba nekvalitní AI kód nás povede k tomu, že vybudujeme lepší nástroje pro kontrolu kvality kódu a to pomůže i AI.

Sice je super říct, že AI produkuje odpad, ale mě fascinuje jiná věc, i u repositářů, kde jsem si myslel, že automatické code kontroly jsou na velmi dobré úrovni mi AI ukázala jak strašné mezery tam máme. Bohužel AI místo dodržení pravidel se snažila mít "zelený stav" a tak pravidla bylo jednodušší obejít.

Skvělá na AI je, že toho produkuje tolik, ukáže velmi rychle, kde jsou další slabá místa při vývoji aplikací a že vlastně to není ten vývojářů, ale všechny procesy okolo.

> třeba nekvalitní AI kód nás povede k tomu, že vybudujeme lepší nástroje pro kontrolu kvality kódu a to pomůže i AI.

To je dost těžký problém a jeho části možná ani nebudou výpočetně řešitelné. Kvalitní kód je pro mě

• stručný
• robustní - rozšířitelný, opravovatelný
• rychlý
• vrstvený, dělený do komponent s jasně definovanou hranicí odpovědnosti

a určitě ještě pár dalších vlastností, které nemůžu než shrnout pod výraz elegantní.

Když vidím, jak ukecaný, z jedné strany protkaný zbytečnými kontrolami, zbytečně plevelený komentáři a extrahováním jednou použitých jedno- a dvouřádkových funkcí; z druhé strany pasivní kód který spoléhá na volajícího spíš než aby dodal defenzivní kontroly, používající nehezká jména pro proměnné i funkce... S takovou bych kvalitu kódu nerad svěřoval jazykovým modelům.

Zajimave, ze u definice kvalitniho kodu nemas "splnuje funkcni ocekavani", nebo-li dela co ma :)

Hodne silnej argument je prave ta rychlost, jak rychle dorucim feature/produkt. Pro "pure engineering" to neni hezke, ale z hlediska sales/pm/useru je to asi to nejdulezitejsi. A ti sedi na penezich.

A prave tady ma teoreticky AI hroznou silu a zaroven to trochu umlci ostatni argumenty - dela to to, co ma? Pak treba nevadi horsi citelnost nebo robustnost (x vrstev, osklivej kod. apod.), protoze stejne postves agenta na fix. A rychlost nebo efektivita kodu taky nemusi byt tak dulezita, podivejme na VSCode/Spotify/Slac­k/Teams(?) a dalsi, co zijou z neefektivniho Electronu, ale stejne je vsichni pouzivaji...

Tim nechci rict, at se otevrou stavidla vsemu (koneckoncu spousta toho, co zminujes jde hodne ovlivnit skillama/guidance pro agenta v repu), ale vyvolava to hodne az "filozofickych" otazek, co je vlastne dulezite a jak moc. Nebavim se (zatim? :)) o nejakem super kritickem kodu, ale o "beznem" SW. Nevim, jestli je to dobre nebo ne, co pisu za kod ja urcite by taky slo napsat efektivneji v assembleru, ale to by trvalo vecnost napsat... Ted se ta abstrakce posouva no :)

To je blby srovnani. I spatne udelany drevostavby mohly vydrzet 50-70 let. Krom toho. Kolik strech neni drevostavbou hmm? Chcete mi tvrdit ze se stavi same "jednopatrove panelaky" s rivnou strechou?

29. 7. 2026, 19:42 editováno autorem komentáře

Dosť pesimistický článok, avšak veľmi dobre poukazuje na dnešnú realitu. Kvalitné a živé OpenSource projekty podľa mňa prežijú, pretože poskytujú dlhodobú stabilitu, čo u vibecoded apps nie je vôbec pravidlom. Samozrejme autori projektov musia vydržať ten bull*hit AI slop nápor a vytvoriť mechanizmy, ktoré to odfiltrujú. Otázkou však zostáva, či autori v sebe nájdu silu to robiť.

Veľa ľudí, ktorí robia vibecoding, tak určite počuli príbehy o šikovných programátoroch, ktorí zarobili milióny až miliardy napríklad autor Minecraftu a podobne. A práve, takíto ľudia si myslia, že majú úžasný nápad a ich aplikácia im zarobí majland. To, že autori úspešných projektov, s tým strávili roky zo svojho života, novodobým vibecoderom akosi uniká, ako aj to, že na jeden úspech pripadá množstvo nepodarených pokusov.

Veľa ľudí s AI nadobúda pocit, že sú chytrí a posielajú AI slop do open source projektov, avšak autori im rýchlo vysvetlia, že až takí chytrí nie sú, a potom vibecoderi sú urazení a neozývajú sa a kašlú nato a možno je to tak fajn.

Mať obavy z toho, že AI sa naučí na open source projektoch a niekto vytvorí proprietárny klon, tak toho by som sa veľmi nebál, pretože ako autor v článku uviedol, kód nie je všetko, dôležité je reagovať na potreby užívateľov a mať hlboké znalosti o projekte.

Nedávno som sa pristihol pri tom, že namiesto AI som išiel radšej na diskusné fórum OS projektu. Len, sa pozrite na dnešné weby a na dnešné vyhľadávanie. Voľakedy, ak sme sa umiestnili na prvej alebo druhej stránke v organickom vyhľadávaní, tak to bol úspech. Dnes každý chce byť spomenutý v AI odpovediach, kde je ešte menej miesta. A každý optimalizuje pre AI, a k tomu prispôsobuje svoj obsah. Už aj google tvrdí, že to nie je správna cesta a nikdy nebola, pretože hodnotný obsah s hlbokým porozumením problematiky, bude mať vždy vyššiu hodnotu, ako ten kopírovaný odpad naokolo.

Možno to bude naozaj tak ak to spomína pár v prvom príspevku, že ľudská práca bude luxusom.

open-source projekt řeší problémy a scénáře použití svých uživatelů, nejen jednorázovou potřebu autora.

S tímto nemůžu souhlasit. Bazaar model projekt vždy řešil problémy svých autorů a přispěvatelů. Základní motto vždycky bylo scratch your own itch.

Toto je i za tím zásadním nepochopením open source autora MeshCore. On nechtěl GPL, protože by mu ostatní za práci nezaplatili. Ten polokomerční model byl od začátku jeho cílem.

Jenže pokud řeším svoji potřebu, tak mi nevadí, že ostatním to pomůže taky. A GPL jen chrání otevřenost i do budoucna.

Samozřejmě každý si řeší hlavně svoje problémy, ale pokud někde vystavím kód, který řeší můj problém, a na ostatní vůbec neberu ohled, nepřijímám bug reporty, nemám nijak ochotu řešit problémy ostatních a přijímat příspěvky od ostatních, tak jsem sice vytvořil repozitář s kódem pod open source licencí, ale nevytvořil jsem open source projekt.

Autor, který ignoruje informace o skutečných chybách ve svém kódu pochopitelně škodí i sám sobě. Ale na něčí soukromý repozitář se jako na projekt prostě spoléhat nedá. Autor ho může klidně opustit, smazat, nebo nahradit něčím úplně jiným. A platilo to i v dobách tarballů na webu.

Fork je proto v bazaaru legitimním způsobem vývoje a údržby. Tu podporu klidně může nakonec dělat někdo úplně jiný, kdo má tu potřebu. Na své vlastní kopii. Třeba nějaká distribuce.

Git a Linux (kernel) jsou na tomto přímo založené. Je to "pull" přístup, ne push. Autoři si vyzobávají zajímavé patche z jiných větví a forků.

Problém samozřejmě je, že tisíce řádku nečitelného a neudržovatelného kódu takto nikdo konzumovat a používat nebude. S tou částí souhlasím.

Jinak k tomu MeshCore: ano, on měl od začátku za cíl určitý polokomerční projekt, ale to se dá řešit taky pomocí GPL a duálního licencování: ostatní se musí řídit GPL, ale ty jako autor k tomu můžeš přilepit něco dalšího, vydat to pod libovolnou licencí a klidně to prodávat.

A tenhle model právě s AI hodně ztrácí na atraktivitě, protože najednou se ostatní nemusí řídit GPL. AI se na tom naučí a pak jim to přepíše do kódu, který si zveřejní pod libovolnou licencí. Já to vyjádření Powella chápu tak, že je na základě letošního vývoje rád, že se nenechal přesvědčit o této variantě.

On chtěl původně integrovat Meshtastic do svého komerčního firmware a narazil na ochrannou známku a právě GPL.

https://buymeacoffee.com/ripplebiz/meshtastic-a-dead-end

Takže tam žádné přesvědčování úplně nebylo, ten záměr byl od začátku komerční:

"And, what I've done is WORK. Like everyone out there, I don't work for free. My gas bills, electricity bills continue to sky rocket, and they don't seem to want to give me the power for free. Weird. They mustn't be very 'community' minded(?)"

Pokud AI reimplementuje GPL kód literárně nebo strukturálně, tak to pochopitelně odvozené dílo bude.

Pravdou je, že cena za vývoj software se díky AI (zatím) snížila a je někdy jednodušší si udělat vlastní. Ony zrovna Meshtastic i MeshCore taky dost silně staví na starších komponentách jako třeba na https://github.com/jgromes/RadioLib (MIT).

A co reverse engineering binárního kódu? Já se spíš obávám toho, že LLM výrazně zlevní kopírování kódu z dodaných binárek, takže nedodání zdrojáků nebude žádná velká výhoda.

Ne, nevím, posledně když jsem to a AI řešil tak se netvářila, že by to uměla ;) Ale možná se nějaké speciální nastroje stavící na AI na tento účel objeví... mohly by no.

Nicméně neočekával bych, že z té binárky postaví AI sama o sobě (v následujících několika letech) funkční a udržitelný kód....

Ja som videl u jendej firmy venujucej sa bezpenosti, vv podstate zoebries binarku napisanu v C++, dekompilujes ju nejakym standardnym nastrojom z coho vypadne nieco co ma blizsie ku assembleru ako C a das to AI, ktora ti vypluje ludsky citatlne zdrojaky/pseu­dozdrojaky.

Ani nemusíš dekompilovat sám, LLMko si to dekompiluje samo (samozřejmě pomocí běžných nástrojů, ani nemluvím o Ghidře). Až mě to překvapilo.

U nás LLM analyzuje crash reporty jen z debug symbolů v dumpech. Programátor by musel stáhnout příslušnou verzi projektu a spustit ve Visual Studiu, aby mu to skočilo na místo v kódu a ukázalo obsah proměnných v momentu pádu.

tak to se pohybujeme uz na hrane ilegality, a mnohdy i za hranou

> Naopak jsou to projekty, u kterých člověk vůbec netuší, jestli se na ně může spolehnout.

NPM ekosystem bol v tomto trendy davno pred AI. Je to o kulture programovania.

> Rozdíl mezi kusem kódu na GitHubu a open-source projektem je v tom, že open-source projekt řeší problémy a scénáře použití svých uživatelů

S tymto tioez nesuhlasim, obrovske mnozsvo open source projektov vzniklo pre to, ze sa ich autor snazil vyriesit vlastne problemy (z hlavy napriklad elasticsearch).

Ale suhlasim, AI devalvuje hodnotu open sorce, kniznic a repozitarov. Tiez to vidim na forach, ktore su zahlatene naslopovanymi projektami, ktore nic realne neriesia. A ked riesia tak casto zle. Chyba im skusnost z realnej prevadzky.

A to o beznosti v poslednej kapitole mi pride ako slameny panak, nik pricetny neragumentuje security-by-obscurity alebo, ze utocnici si ten kod vedia pozriet. Experti skor upoznuju na to, ze bezpenost open source je zalozena skor na viere a tomu, ze kazdy si mysli, ze niekto iny to skontroluje, a to, ze je do otvorenych projektov lahsie ako anonym zaniest bezpenostnu dieru (podobne ako pripad XZ).

S tymto tioez nesuhlasim, obrovske mnozsvo open source projektov vzniklo pre to, ze sa ich autor snazil vyriesit vlastne problemy (z hlavy napriklad elasticsearch).

To mi vkládáte do úst něco, co neříkám. Já nevidím problém v tom, s jakou motivací ten kód vznikl, ale tu neochotu ho dál otevřeně s ostatními rozvíjet.

Uvedu příklad ze svého života: chtěl jsem si udělat automatické odečítání spotřeby vody. Vodárny to dávají k dispozici pouze na svých stránkách, tak jsem si udělat scrapper, který to z nich pravidelně vyčítá a dává k dispozici přes REST API. Dal jsem to na Codeberg s tím, že se to může hodit i někomu jinému. Začali se ozývat lidi, že jejich účet má trochu jiné nastavení, že jim to nefunguje, nebo že to nemůžou rozchodit na Debianu apod. A já si v ten moment uvědomil, že mě ten problém nezajímá dostatečně na to, abych kolem něj udělal open-source projekt. Mně to funguje a tím to pro mě končí, nemám zájem to nějak dál rozvíjet, aby to byl obecněji použitelný projekt, řešit problémy ostatních a přijímat od nich příspěvky, jenže právě tohle je to, co dělá open-source projekt open-source projektem. To, co jsem vyprodukoval, je kus open-source kódu, ne open-source projekt.

A to o beznosti v poslednej kapitole mi pride ako slameny panak, nik pricetny neragumentuje security-by-obscurity

Tak s tím bych si dovolil nesouhlasit. Stačí vyjít s open-source bubliny. Ano, tady na Rootu to asi každý chápe a nemusíme si to vysvětlovat, ale s tímto argumentem jsem se setkal u lidí z oboru za svoji kariéru tolikrát, že už to ani nepočítám, zvlášť v poslední době. Za mě to tedy slaměný panák určitě není.

Preco ste to daval na Codeberg? Ked to neplanujete udrzovat?

Bazaar. Kdo chce, ať si to vezme a upraví.To je naprosto legitimní model sdílení.

Stačí si příspěvek přečíst: Dal jsem to na Codeberg s tím, že se to může hodit i někomu jinému.

Já taky občas dávám někam věci které neplánuji udržovat. Co kdyby se někomu hodili? Nebo je lepší si kód syslit protože si nikdy nikomu nemůže hodit? A všichni bysme měli řešit furt ten samý problém dokola a dokola?

Prichodom AI do programovania open source ten strati motor co ho pohanal, hrdost na svoj kod a ego programatora. Uz sa bude dat motivovat ludi len cez peniaze...

A co třeba hrdost na výsledek? Na to, že se řeší nějaký reálný lidský problém?
Reálným problémem nemyslím rychlost algoritmu nebo tak něco, ale něco z reálného světa.
To je daleko lepší motivace než uspokojení nad kvalitním kódem. Kód sám o sobě chleba nezlevní.

Toto je pekne ale velmi idealisticke a vieme ze zivot sa zije realne. A nakoniec ked clovek pomoze z nejakym riesenim tak je na seba opravnene hrdy a vraciame sa k egu. AI nas o tuto radost pripravuje az si nakoniec zvykneme, clovek je z podstaty tvor lenivy.

O no zalezi, co je tvoj motor, ktory ta pohana.

Poznam dve zakladne skupiny.
Jedna skupina, ktora je hrda na svoj kod. Hrda na to, ze ako ovlada dany jazyk a na tvorbu samotneho kodu. Naplna ich to, ze pisu samotny kod, ake finesy poznaju, ... Tato skupina sedi na to, co pises ty.
Ti su skepticky voci buducnosti s AI.

Druha skupina je hrda na vysledok. Ide jej primarne o produkt ako o samotny kod. Primarne ju naplna to ako vymyslit fungovanei daneho programu, jendotlive funkcie a celu tu logiku. Samotny kod je len prostriedok k dosiahnutiu ich ciela. Ide im primarne o to aby ta appka fungovala, co najlepsie.
Podotykam, ze to neznamena, ze im o samotny kod, jeho pisanie a jeho kvalitu nejde. Len ich to nieje to top, co ich naplna. Ked im ho da napriklad AI, tak to ich hrdost nijako neznizi. Ti ludia sa vecsinou tesili na AI.

K tej prvej skupine. Tu vnimam postupne opustanie toho ich idealu a pobavila ma pred par tyzdnami debata vo firme, kde zarpurtili programtori, ktory sa hrdo pred casom hlasili k prvej skupine, s usmevom podotkli, ze za posledne obodobie nenapisali ani riadok kodu.
Nepride mi, ze ich to "programovanie" menej bavi. Vecsina pochopila, ze im to dava ine moznosti, ktore pred AI nemali.

Aby som to zhrnul. Nemyslim si, ze prichodom AI bude jedina motivacia peniaze. Suhlasim s decumanus, ze sa to viacej presunie na tu hrdost za vysledok ako to ma ta druha skupina.

Ja sa hrdo hlasim k tej druhej skupine.
Potesilo moje ego, ked som nasiel nejaku finesu v danom programovacom jazyku, ktora mi pomohla vyriesit elegantne nejaky problem/ulohu. Viac ma ale potesilo, ze ten program ako celok fungoval alebo nejaka jeho cast ako ten kusok kodu, ktory nemusel mat v konecnom dosledku ziaden vplyv na apppku a jej fungovanie..

Pokud mají lidi pocit, že správci open-source projektů dbají na podobu kódu kvůli tomu, že mají nějakou zálibu v perfektně napsaném kódu, tak si myslím, že je to velké nepochopení. Jim nejde o perfektně napsaný kód, ale o udržovatelný kód. To nemusí být něco brilantně napsaného, ale musí to být něco, co se jim za pár let nevymstí a nestane se jejich noční můrou. Přispěvatel pošle do projektu třeba tisíc řádků kódu a po review to pro něj končí, ale jsou to správci, kteří to budou mít celé ty roky na starost. U nás, když se něco dostane do RHELu, tak to znamená, že se o to budeme muset starat 10, 15... (ten čas se pořád natahuje) let. To už si rozmyslíte, co do projektu pustíte a co ne.

Hodně z těchto lidí se staví k AI rezervovaně i proto, že samotné psaní kódu nikdy úzké hrdlo nebylo. Úzké hrdlo byla kontrola a údržba. Když se zeptáte zkušeného správce open-source projektu, kolik tráví času psaním nového kódu a kolik údržbou, řekne vám, že je to klidně 20:80. A AI zatím pomáhá s tím prvním a spíš stěžuje to druhé.

Jinak nemyslím si, že ta dělící čára je mezi lidmi, kterým jde o kód, a mezi lidmi, kterým jde o výsledek. Podle mého názoru je dělící čára mezi lidmi, kteří jsou pro ten výsledek ochotní vynaložit vlastní úsilí, a mezi těmi, kteří si myslí, že těch výsledků dosáhnou bez úsilí. Ta první skupina dokáže v těch tradičních pravidlech fungovat i s AI. Jestli je samotná tvorba kódu pro ně nyní jednodušší, vrhnou to úsilí do toho zbytku, který spolutvoří pořádný výsledek. Tihle lidé dokážou vytvářet příspěvky, které jsou v pohodě akceptovatelné open-source projekty. Ta druhá skupina vytváří AI slop.

Ten perfektní kód je často hrozně subjektivní. Vyřešil jsem problém, který vlastně problémem nebyl pomocí elegantního template metaprogrammingu, a kód je tak skvělý, že ho moji kolegové slabší duchem nepochopí a neocení. Nakonec takový člověk z firmy (díky bohu) odejde, protože ho nikdo neocení, ukáže se, že kód lze zredukovat na třetinu délky, funguje rychleji a rozumí mu každý.

"Strávil jsem jeden večer hodinu velmi rychlou kontrolou a už během ní jsem narazil na řadu problémů: kód byl zjevně vygenerovaný AI, několik tisíc řádků bylo úplně zbytečné nahrazování jednoduchých uvozovek dvojitými, změněné byly i části kódu, které s problémem, který to mělo řešit, vůbec nesouvisely a přepisovalo to všechny změny, které jsem v hlavní větvi za posledních několik týdnů udělal."

A proč je to problém?

Programátoři se postupně dělí na dvě skupiny - konzervativní, kteří věří na kvalitní kód, čisté commity a správné uvozovky. A progresivní, kteří věří pouze v dosažení výsledku. Já se řadím mezi ty striktně konzervativní, ale upřímně nemám zatím dobré argumenty proti progresivnímu přístupu. A změněné uvozovky mezi ně nepatří.

Ubuntu má aktuálně 137 071 nahlášených chyb. Pokud bych je všechny zítra opravil pomocí AI, někdo by je pomocí jiné AI zkontroloval a schválil, byla by nová verze Ubuntu lepší nebo horší?

A proč je to problém?

Že příspěvek nějaký problém vyřeší, ještě neznamená, že má pro projekt dlouhodobé pozitivum. Když to přeženu do extrému, tak oprava, která opraví jedno typo, ale s tím přepíše tisíce řádků dalšího kódu, který to znepřehlední a výrazně prodraží jeho dlouhodobou údržbu, je pro projekt čisté negativum, i když něco opravuje.

Pokud bych je všechny zítra opravil pomocí AI, někdo by je pomocí jiné AI zkontroloval a schválil, byla by nová verze Ubuntu lepší nebo horší?

Na to vám nikdo neodpoví, ale minimálně to vytvoří prakticky úplnou závislost Ubuntu na AI, protože když tohle rozjedete, tak žádné množství živých vývojářů vám už tohle nepřevezme a nedá dohromady. Procesy a best practises v open source projektech se tvořily 40 let. Minimálně v rámci předběžné opatrnosti mi nepřijde jako dobrý nápad to zahodit a vše vsadit na něco, s čím máme velmi krátké zkušenosti a u čeho vůbec netušíme, kolik nás to bude stát zítra.

"znepřehlední"
Mým úmyslem určitě nebylo míchat v jednom repozitáři konzervativní a progresivní přístup, to je samozřejmě nesmysl. Myslel jsem spíš, jaké jsou nevýhody toho, když nějaký projekt kompletně přejde na progresivní přístup. Tam přehlednost ztrácí význam, protože už kód očima nikdo nečte.

Opatrnost je dobrý argument. Ve firemním prostředí si opatrnost často nelze dovolit, protože opatrnou firmu převálcuje dravější a odvážnější konkurence, ale open source, mám dojem, s nikým nezávodí a může si dovolit být opatrný. Přece jen, pokud správu nějakého kódu plně převezme AI, tak už moc není cesty zpět.

No, já si myslím, že právě v těch firmách je ta opatrnost na místě kvůli tomu, že vůbec netušíme, kolik to AI bude v budoucnu stát. U nás ve firmě jsme se dostali z "používejte to AI co nejvíc" k "limitům, sledování spotřeby po jednotlivých lidech, reportování statistik spotřeby manažerům" za pouhé tři měsíce. A to se prosím ty ceny skutečným nákladům ještě ani nepřiblížily.

Teď si představte, že nějaká firma vše vsadí na AI a během jednoho roku se jí náklady zvýší v násobcích. Tohle není zodpovědné podnikání, tohle je hazard. Připouštím ale, že máme aktuálně tak pokřivený trh bublinou, že to některé zodpovědně fungující firmy nemusí ustát.

Zrovna v USA jsou firmy, které vše sází na AI tak moc, že masivně propouští a ušetřené peníze pokrývají případný nárůst ceny AI. Např Oracle.

Sak treba MS presne tehle problem uz ma, a je tak velkej, ze jim kvuli tomu pomerne slusne pada cena akcii. Co vic, jeste se to multiplikuje tim, ze sami slibovali ze AI budou pouzivat "vsichni" ale ve skutecnosti vedeli, ze to tak nikdy nebude, coz vedlo az k tomu, ze na ne je aktualne podana zaloba.

Pritom takovy firmy kde jim naklady na AI stouply behem par mesicu i radove nekolik znam osobne. Ve vsech na to byla reakce striktnim omezovanim pripadne az zakazem pouzivani.

Realny naklady na AI vidim tak nekde kolem 100x aktualni ceny. A to jeste porad nebudou provozovatelen nic vydelavat. Takze komercni cena tak 1000x. Uz se tesim ... ;D. To bude najednou HW kterej bude uplne zadarmo, protoze pro nej nebude absolutne zadny vyuziti.

BTW: V US uz nektery staty vyhlasili zakaz budovani novych DC. Neni elektrina na pohon ani voda na chlazeni.

Vtipné je, že AI snadněji než spousta lidí umí používat správné uvozovky (podle domluvy), čisté commity (a iterativně si je podle dohody vylepšovat před pushem) i kvalitní kód (také iterativně). Takže vlastně "konzervám" zbyde jen pocit, že kód psal jejich wetware a v některých stále řidších případech, že dokázali něco, co stroj nezvládne.

Ja myslim ze dochazi k nepochopeni situace - open source projekty nikdy nebyly prima konkurence closed source projektu - az na par vyjimek. Lide to delali/delaji pro sve vlastni poteseni a radost - a pro nic jineho, kdyz za to taky vetsinou nedostanou ani korunu.

To ze par projektu dokazalo najit zpusob financovani a prorazit si cestu je IMHO spise vyjimka.

Myslim ze jsme trochu zacali povazovat za automaticke ze na kazdy problem tu je nejake reseni zdarma, kde nam jeste k tomu nekdo poradi, pomuze. Ale tak to byt nemusi a hlavne ani to tak driv nikdy nebylo - staci si vzpomenout na stav Linuxu pred ~ 20-ti lety.

Co se tyce AI - proste nic nenuti autory tyhle prispevky ignorovat, popr. pouzit AI pro nejaky predbezny scan. Spousta velkych projektu dostavala drive (pred AI) hromady ruznych prispevky a z toho klidne spoustu ignorovala. Az pokud se na nejaky problem objevi 3-5 bugu a lide to chteji resit opakovane tak se s tim neco pripadne zacne delat.

A co se kvality kodu tyce - doporucuju si projit zdrojaky veci typu procmail, sendmail, curl a podobne - a pak si uvedomite proc projekt o minimalni velikosti najednou dostava tuny bug reportu a autori si hrozne stezuji misto aby byli radi ze s tim chlivem chce nekdo neco delat.

Úplně mě fascinuje pod těmahle článkama jak spoustu lidí považuje AI za slope, nekvalitní kod a kód od liských vývojářů za dokonalost.
Osobně bych rád upozornil že ty statisíce CVE které existují vygenerovali právě ti dokonalí vývojáři. Člověk je tvor omylný, náladový, (občas) unavený a kde jaká drobnost mu dokáže uniknout. Navíc spoustu lidí má fakt vysoké ego a myslí si že jsou neomylní. Naopak AI tímto netrpí. Podle mě osobně dokonalost je právě v souhře člověka a AI. Člověk by měl dát AI mantinely, architekturu, kontrolovat výsledky. AI se krásně může postarat o to aby někdo ten kód napsal. Navíc když ještě na pre-CR se použije další (jiný) model, dost se snižuje pravděpodobnost že tam budou chyby.

Řešení problému s AI je více AI, oukej.
Člověk je tvor omylný a náladový, ale minul jste tu část článku, že člověk se alespoň snaží, aby takový nebyl. Pokud mu "vynadáte" za chybu, pokusí se ji znovu neudělat. Kod než odešle do repa zkontroluje.

AI mi vygeneruje cokoliv. A je jí uplně jedno, jestli to funguje. Když nahlásím chybu, pokusí se ji opravit a je mu uplně jedno, jestli ta oprava je funkční nebo ne. Častokrát střílí možnosti naslepo. Ne že by měl jinou možnost, nemá debugger, nevidí výsledek. Opravím jednu chybu.. a on vklidu pokračuje dál, a to že ta samá chyba je na více místech je mu jedno... když nepřijde prompt, "podívej se, zda není tato chyba i jinde"

Tohle čék samozřejmě ví a s tím to používá, nějaký boilerplate to sestaví pěkně. Ale problém je, že někdo tohle popadne a dá do pull requestu a od té doby je to maintainera problém. Z pomoci se tak stane sabotáž s jediným výsledkem, pomoc nepřijímat. Všechno v tom článku je.

Ne že by měl jinou možnost, nemá debugger, nevidí výsledek.
Osobně nevím, ale můj model tedy debugger používá. Taky používá třeba browser, developer tools atd. když jde o chybu ve zobrazení na webu. Taky občas aby daný problém nebo chybu pochopil si přidá třeba nějaký kód který po sobě následně uklidí. Občas použije další nástroje (honeybadger, grafanu ...) pokud jsou relevantní k promptu. Jinak řečeno používá nástroje které mu dáte.
Nicméně nikdy jsem nezkoušel jestli se podívá při opravě chyb na další kus kódu jestli se tam daná chyba nevyskytuje. Otázka je jestli to udělá běžný programátor ;-) A otázka je jak kvalitně je asi napsaný kód který používá stejné konstrukce na více místech.

Tohle čék samozřejmě ví a s tím to používá, nějaký boilerplate to sestaví pěkně. Ale problém je, že někdo tohle popadne a dá do pull requestu a od té doby je to maintainera problém
Jinak řečeno programátor použil nástroj, dal mu všeobecné instrukce a nezkontroloval výsledek. Jaký je rozdíl od programátora který nepoužije AI a zprasí kód ve stylu vrstvy/nevrstvy, já to přebuju fixnout tady :-)

AI mi vygeneruje cokoliv. A je jí uplně jedno, jestli to funguje.
Pokud máte správný prompt a správné workflow tak se to dá minimalizovat (např. osobně jsem začal experimentovat s loopem mezi implementatorem a codereviewerem který vrací nehezký kód zpátky ať to implementator přepracuje).

Pokud mu "vynadáte" za chybu, pokusí se ji znovu neudělat.
Pokud to napíšete do AGENTS.md nebo do memory že takové chyby nemá dělat, samozřejmně je AI dělat nebude (pokud dokážete vysvětlit proč je daný kód špatně).

Celé to stojí na tom, pokud s tím AI umíte. Přiznávám, sám zřejmě neumím, o Agents.md slyším prvně.

<cite>Jaký je rozdíl od programátora který nepoužije AI a zprasí kód ve stylu vrstvy/nevrstvy, já to přebuju fixnout tady :-)</cite>

Ten programátor musel vyvinout usilí, pochopit kde se ta chyba nachází, pokusit se ji tam fixnout a otestovat že to alespoň řeší ten jeho problém.
Přímo v článku je ale případ, kdy oprava jednoho překlepu vedla k přeformátování celého kodu s uvozovkami, protože proč ne. Věřím, že člověk by nezačal přepisovat uvozovky v celém kodu nevědouc, co činí. Člověk se alespoň pokusí udělat opravu s minimem zásahu už kvůli lenosti / jasnosti opravy / budoucí kompatibility patche.

Ak o Agents.d pocujes prvy krat, tak vsetko tvoje doterjasie pozuivanie AI bolo na urovni vibecodingu a to sa potom nemozes cudovat vysledku, co ti AI dala.

Ano s AI musim vedie pracovat.
AI nieje na urovni AI aby si vsetko domyslela. Je to ako tvoj zivy novy koelga v teame, ktoreho musis zaskolit a vysvetlit ako to u vas funguje.

Ak mu das instrukcie a povies mu, ze sa ma ucit/znacit si poznatky, tak ons abude vylepsovat a bude cim dalej, tym lejsie produkovat take vystupy ako chces.

Teraz pracujem na projekte, kde pouzivame spec driven development(github spec-kit) a kde nepiseme ani ciarku kodu rcne ale mame specky, na zakalde ktorych AI generuje kod.
Samozrejem mame k tomu subory s instrukciami pre AI aby sme pri kazdom taksu nemuseli opakovat a zadavat mu rovnake instrukcie na zaciatku. Tam ma zapisane, co ako ma pouzivat, ako am vyzerat kod, ake patterny ma pouzivat atd.

Funguje to celkom dobre. Postupne sa uci AI a aj my ako to robit lepsie. AI si dpolnuje do .md suborov poznatky/instrukcie aby neopakovla rovnake chyby/nedostatky a kazdym taskom to ide lepsie.

Já si třeba nemyslím, že AI generuje apriori nekvalitní kód, minimálně poslední verze těch nejlepších modelů. Problém nastává právě, když mu nenastavíte ty mantinely, architekturu a nekontrolujete ho. Když vezmete projekt, řeknete AI "přidej mi tam XY". A potom bez kontroly, pochopení architektury a znalosti pravidel toho projektu jim to předhodíte jako příspěvek. Pak se bavíme o AI slopu.

V tomto suhlasim, a osobne mam pocit, ze lepsiu kvalitu kodu dosahujem pouzivanim chetu ako agenta. Agenti s Antropicom su neskutocne ukecani, ako keby ich platili od riadkov kodu. Casto mi premazavaju veci.

Ale osobne by som nepovedal, ze ten kod je vyslovene nekvalitny - je v kontexte, ktory ma priemerny. Ale to casto nestaci.

Casto mi premazavaju veci.

To se mi stávalo když jsem nějakou věc opravil nebo přepsal po AI a ve stejném contextu kde to AI o pár bloků dřív napsala AI jsem řekl ať něco upraví. Hmm... "Někdo mě přepsal kód. Jdu to vrátit." :-) Od té doby si dávám pozor při těhle operacích aby ji na to upozornil, nebo compact/new context. A samozřejmně je dobrý pomocník git commit před zásahama AI :-)

pouzivanim chetu ako agenta
Pro mě osobně je třeba problém chatu než AI uvedu vůbec do problému, do kódu, do jazyku a do architektury. Agentu řeknu Mám tenhle a tenhle problém. Navrhni řešení. On projde kód, zanalyzuje to a navrhne řešení.

Agenti s Antropicom su neskutocne ukecani
To jde určitě upravit

> Navíc spoustu lidí má fakt vysoké ego a myslí si že jsou neomylní. Naopak AI tímto netrpí.

Kamo, tak toto si zabil. :D :D :D

Jo, vsetky AI modely su priam povestne svojou skromnostou a priznavanim chyb.

Jak říká klasik: "Tak to vím opět naprosto přesně..."

(prostě se v Černých baronech objevilo první LLMko :-)

Mě nepřijde že by mě model nepřiznal chybu. Zvlášt když ho pošlu "doloje" s nabízeným řešením a vysvětlím mu proč je to špatně. Ještě se mě mnohdy omluví ;-). To samé třeba pozoruju v loopu implementator -> reviewer kdy implementátor otevřeně přizná chybu kterou mu reviewer vytýká...
Když občas čtu diskuze tak asi používám divné modely

Alebo ste príliš optimistický. Vám sa nikdy nestalo, že ste dali jasný pokyn použiť napríklad vyhľadávanie, dostali ste sebavedomú odpoveď, ktorá sa ukázala ako nezmyselná, aby ste nakoniec po čase preverovania zistili, že váš pokyn použiť vyhľadávanie bol ignorovaný, pretože model viac verí tomu, čo má naučené ako tomu, čo by našiel vyhľadávaním? Mne sa to o stávalo často.

Občas se mi to stávalo dřív, hlavně u starších nebo non-frontier modelů. A pak při používání API na vlastních projektech, kde jsem zjistil, že se podobné chování často objevovalo když jsem např. neměl dobře napsaný system/developer prompt či když jednotlivé nástroje neměly jasný a explicitní popis (v kombinaci s dalšími hýblatky jako tempature etc.) = špatný prompting.
Osobně musím říct že dobře promptovat AI totiž není úplně jednoduché, a mě (osobně) hodně pomohlo, že jsem ji začal napojovat na vlastní projekty. Díky tomu jsem zjistil jak se chovají modely přes API (jinak řečeno čisté modely bez dlouhých promptů od výzkumníků z oblasti AI). Člověk pak lépe pochopí jak ten model vlastně funguje, vyhodnocuje věci, jak se chová např. při neexplicitních požadavcích nebo požadavcích které se překrývají (např. kategorizace s promptem kdy daný text se dá zařadit do více kategorií) atd.
Ale popravdě dodneška to považuju tak trochu za magii a experimentování, což u mě jako člověka který byl skoro celý život zvyklý na deterministické chování je trochu změna ;-)

"Člověk je tvor omylný, náladový, (občas) unavený a kde jaká drobnost mu dokáže uniknout."

Pokud vím, LLM se trénují na datech vytvořených lidmi. A proto jsou téměř bezchybnaté :-)

"Podle mě osobně dokonalost je právě v souhře člověka a AI."

S tím bych souhlasil, ovšem doplnil bych: "nebojme se dokonalosti, nikdy jí nedosáhneme" :-)

Cau Juro. Moc hezkej clanek. Diky!

Já používám llm na programovani už přes půl roku ... a že by všechno co z něj vypadne byl slop není pravda. Pracuji nejvíce s C# a kvalita projektu naopak stoupla ... To že uvažujete aby llm psalo kód za vás je podle mě velmi omezená představa.

S llm můžeme dělat mnohem více věcí ... například definovat vlastní architekturu projektu přímo kódem. V c# je na to vhodný použít roslyn a psát si vlastní analyzátory právě přes llm. Vede to k cestě že mám LMM - pak custom vytvořenou architekturu strojově přesnou a ta mi kontroluje co mi llm tvoří a dává mantinely ... vývojář pak může věřit tomu co mu llm připravý ... samozřejmě všechny tooly říkají llm co má a nemá špatně ... sama si to opraví. Takhle se dají strojově zakódovat všechny pravidla projektu ... může se to přirovnat ke stavbě vlastního custom IDE ... no a když mám tohle odladěný sekám přes llm kód ve kvalitě kterou ani já bych osobně nědělal protože je příliš pracná v poměru času na projekt.

na to se dá navázat dalším procesem který plní další role ... testy, architektura, nasazení, správa, monitoring ... všechny dílčí kroky llm vidí a reaguje podle nich

používání llm na programování kódu pořád stejně jako před llm je velké mrhání výkonem

dnes vyhraje ten kdo si pomocí llm umí postavit automatizovanou továrnu na vývoj ... ne kdo pomocí llm udělá další webovou stránku

Už jen čekám, kdy někdo přijde s nápadem pomocí llm postavit automatizované llm, které napíše llm, které vygeneruje llm, které bude dělat zcela automatizovaný vývoj. Takové meta-meta-ide na výrobu meta-ide, které vygeneruje ide. Paralelně k tomu bude meta-meta-jazyk, kterým se bude deklarovat meta-jazyk, který pro každý jednotlivý projekt vytvoří samostatný jazyk, ideální pro daný projekt.

Výsledkem bude "dokonalý svět", kde zákazník, který vůbec netuší, co a jestli vůbec potřebuje, si koupí službu, která mu deklaruje stroj, který vygeneruje LLM, tomu zákazník napíše, co je zač a LLM mu vymyslí, co by si mohl chtít nechat koupit. Samozřejmě ihned kontaktuje dodavatele, který službu sponzoruje. Ten bude mít svůj meta-meta-llm, ten přijme objednávku a vygeneruje meta-llm, které právě pro ten projekt nechá vygenerovat zcela unikátní programovací jazyk i s kompilátorem a ide. V něm ten projekt vznikne. Rovnou se i proplatí faktura a jediné, co bude ještě potřeba udělat, vygenerovat LLM, které budou tvořit virtuální zákazníky, aby to taky někdo k něčemu používal

> pomocí llm postavit automatizované llm, které napíše llm, které vygeneruje llm,

... a proč si myslíte, že je llm stále lepší v kódování a teď už i ve vrstvách vývoje SW na kódováním?

Protože to AI firmám urychluje a zkvalitňuje vývoj a testování!

Sice se to úplně netýká toho, co jsem psal...

Ale "llm je stále lepší v kódování" ne proto, že to někomu urychluje a zkvalitňuje vývoj a testování, ale proto, že do toho hromada investorů lije neuvěřitelné peníze, firmy, které LLM nabízí, přesvědčují investory o tom, že to jednou půjde zpeněžit, a proto také své modely neustále vylepšují, jelikož jsou všechny zatím ekonomicky v mínusu a pány investory je teda potřeba aspoň ukecat, že někdy v budoucnu to bude lepší a peníze se vrátí, když se povede ten současný ohlupující marketing, že bez LLM nikdo nemůže existovat (zajímavý, že to šlo několik milionů let).

No a v neposlední řadě se modely zlepšují i proto, co bylo nastíněné v článku - učí se na kvalitním open source kódu, který prošel řadou lidských kontrol, takže pokud se LLM učilo na něčem, co obsahovalo chybu, tak se jistě také učilo podobný vzor na několika dalších projektech, které chybu neobsahovaly. A proto si nastavilo váhy tak, že vzor bez chyb považuje za vhodný k napovídání (záměrně nepíšu "správný", ale "vhodný k napovídání").

Vřele doporučuji zkusit některé LLM generovat šablony do LaTeXu. Možná se situace už trochu zlepšila, ale ještě nedávno neexistoval model, který by dokázal vygenerovat něco, co by se aspoň vzdáleně blížilo popsaným požadavkům. Předpokládám, že to souvisí jednak s nedostatkem vzorových materiálů na internetu a také s nedostatečnou online dokumentací. Nejspíš i s tím, že vizuální výstup ze šablony se LLM hůř analyzuje, ale základem bude nedostatek FOSS vzorů.

Super článek, který opravdu popisuje situaci tak jak je. Komentující, co nemají zkušenosti s vývojem nebo udržováním open-source projektu si to nedokážou představit.

Open source je vlastně 2x zneužitý - první jsou firmy, které jen berou ale nechcou dávat (finanční podpora nebo popř. alokace vývojářů) a druhé je učení AI na projektech a vymazání licence během toho procesu.

A já vím, že se to děje. Mám několik OSS projektů, a 2 z nich teď vyvíjím privátně asi 2 roky (nepřispívám už do upstreamu i když jsem autor) a když někdy zkusím AI, tak používá věci, na kterých se to učilo (něco co už v lokální větvi není).

Takže já můžu fakt souhlasit s tím, že jako někdo kdo 2 dekády dělal ve volném čase open-source už nemám žádnou potřebu nic sdílet. Nemám z toho nic, ani finance, ani dobrý pocit, a řešit pull requesty vygenerované nějakým AI agentem taky nechci.

22. 7. 2026, 16:02 editováno autorem komentáře

Vidím to podobně. Dřív jsem ukládal svůj kód veřejně na GitHub, teď už ne.

Dokonce jsem přestal používat i privátní repozitáře na GitHubu - bojím se, že dříve nebo později to začnou používat k trénování. Když se nebáli vykrást miliony knih, tak proč by nevykradli privátní repozitáře na GitHubu.

Dyt to vlastni M$. Neverim ze nectou privatni repa.

Jestli privátní repo, tak dneska používám jedině Codeberg, nebo nějakou jinou veřejnou forgejo instanci. Třeba u českého https://code.nolog.cz je taky dost jisté že to na tréning LLM nepůjde.

V historii nemálo produktů prodalo svoje data. Stačí dát do smlouvy kupujícímu "použijte jen pro LLM, které nevrátí původní kód slovo od slova". Některé modely to umí. A pro uživatele poslat mail o drobných změnách podmínek, dalším používáním služby s nimi souhlasíte. Něco jak před 2 týdny velkosklady Wildberries v Rusku, explicitně že za škody drony neručí.

22. 7. 2026, 18:25 editováno autorem komentáře

A jaký je s tím problém? Pokud něco uvolňuji volně, pak ať si s tím dělá kdo chce co chce. Problém je, pokud jste open soruce ale jde o komerční produkt s licencí. To ale nejspíše není váš případ. O co vám tedy jde? Otevřel jste si hospodu a hrozně se divíte, že vám do ní chodí lidi...

"Open source je vlastně 2x zneužitý - první jsou firmy, které jen berou ale nechcou dávat (finanční podpora nebo popř. alokace vývojářů) a druhé je učení AI na projektech a vymazání licence během toho procesu."

A ve výsledku ještě (třetí zneužití) začínají na OS plivat, protože má chyby (ano, každý existující program má chyby), vývojáři nejsou dostatečně vstřícní k akceptaci AI slopu, někteří dokonce odmítají přepis do jiného jazyka, který je zrovna v módě, a začínají se opakovat věty (jako tady), že AI je minimálně stejně dobrá, jako průměrný vývojář.

Ale to AI je opravdu lepší něž nějaký průměrný programátor, stačí se podívat na kód v nějakém mezinárodním korporátu, na kterém pracuje i nějaký team z Indie. Průměr není moc dobrý a projekty, kde to dělá někdo nadprůměrný, tak tam AI fakt naráží.

je to možné. U nás se tedy kvalita snížila právě kvůli AI a to bych neřekl, že jsme nějak nadprůměrní. I když některá pravidla máme silná, to je pravda.

Což nevypovídá ani tak o AI jako spíš o její implementaci u vás. (No offense, just saying.)

"Ale to AI je opravdu lepší něž nějaký průměrný programátor"

Ne neni. A nikdy nebude. Protoze i kdyz uplnej bridil bude psat ovladani splachovadla, tak vi, ze pise ovladani splachovadla. LLM to NEVI!.

A vysledek tudiz bude, ze v kodu budou osetrovany veci, ktery technicky nastat vubec nemuzou ... protoze to odnekud vykradlo nejakej kod urcenej pro neco uplne jinyho ... zato tam nebudou osetreny veci, ktery nastavaji. Prave proto, ze to nevi, jaky stavy nastat muzou.

Tak to ve vaší firmě platíte dobře. U nás, kde nástupák není nic moc, jsme tu měli i případy, kdy někdo neuměl ani cyklus v JavaScriptu, jiný si nevratně smaže týden své práce a jeden na úkol týden koukal, a pak odešel do Bohnic. U bráchy ve firmě zas mají srovnání s outsourcingem do Indie a mají potvrzené, že dnešní AI už je dobrá minimálně jako ten Ind. Takže můžeš říct, že AI není dobrá jako Češi, a tak nás nemůže (zatím?) nahradit, ale globálně už nahrazuje.

AI to vědět nemusí, v tom je to kouzlo. Jede naučené vzory a ty dělá, a umí jich víc než já za 20 let praxe - ty průměrné věci. No a nové problémy nevyřeší, ale to vůbec nevadí, protože ty radši řeším já,

Pokud to člověk dobře použije, může být velmi produktivní, je potřeba si ale hlídat kvalitu, atd...

To ani nie, je to skor o tom, ze sa veri, ze open source je bezpenjesie, len pre to, ze je open source.

Díky za super článek - už dlouho jsem ai nepřečetl něco tak se zájmem a soustředěně. A vlastně i to soustředěné čtení mi souvisí s tím tématem. Rozvoj technologií a nejen AI spolu s blahobytem západní společnosti (na úkor chudých a vykořisťovaných či režimem utlačovaných Asiatů, Indů nebo Afričanů) zahlcuje člověka natolik, že je velmi těžké nepřestat se soustředit, pracovat precizně a systematicky.

AI mi přijde vlastně jen jako syndrom těžké a dlouhodobé nemoci západní společnosti. Ztráty pozornosti, preciznosti, soustředěnosti, úsilí, ochoty podstoupit těžké vnější podmínky. Zbavování se vlastní zodpovědnosti a utápění se v pohodlí a nicnedělání. Na jednu stranu je člověk permanentně zahlcený komunikací, na druhou stranu je čím dál těžší s lidmi udržovat kvalitní a hluboké vztahy. Zábava je dostupná snadno a naprosto všude, ale často jen podřadná a ohlupující.

AI je jen alternativa k outsourcingu - tak jak dnes západ není ochoten nic vyrábět a raději importuje šunt z Číny, tak stejně dopadá i tvorba kódu. Dříve jsme si dělali srandu z přesunu vývoje software do Indie, dneska to ještě mizerněji děláme sami s LLM. A stejně jako s tím zbožím - je to inflace kvality na úkor kvantity a ceny. Největší problém je právě to zahlcení množstvím, které je bohužel zároveň základním kamenem úrazu celé demokracie, ve které jednoho občana ochotného se vzdělávat a sledovat souvislosti snadno přehlasuje dav populistou zmanipulovaných hlupáků.

Mohu se zeptat kdy začalo to, cituji: "Zbavování se vlastní zodpovědnosti a utápění se v pohodlí a nicnedělání."?

Začalo to třeba už tehdy, kdy naprogramovali první kompilátor z vyššího jazyka než assembleru? Nebo když vzniklo třeba C#? Nebo nedejbože Javascript? Nebo tím, že jsme začali používat auta a nechodili všude pěšky?

Používám AI denně. Díky AI jsem si udělal věci, na které bych neměl energii ani prostor. Asi bych je zvládl, ale musel bych hodně dlouho studovat použité technologie, na to už nemám sílu. Mám tak funkční aplikaci, která mi pomáhá denně při práci.
Díky AI se mi povedlo více oživit vývoj projektu, na kterém pracuji pozvolna nějakých skoro 19 let. Kompiluje se mi i pro macOs a i vytváří Flatpaky. Jen díky AI. Nevím jestli je to věkem, ale nemám už tolik energie studovat všechny potřebné věci tak do hloubky, abych zvládl vše v rozumném čase.

Musím z vlastní zkušenosti říci, že když používám AI, zvládnu o dost více práce a jsem taky po práci unavený ještě více než v éře před AI. Nepřijde mi, že bych zlenivěl, jen se změnila moje práce. Je daleko větší tlak na efektivitu. Ano, nepíšu software pro raketoplán, takže nemusím řešit optimalizace až na kost.

Dneska už není limitem technologie ale pouze moje vlastní představivost.

Jo, je to spíše na filosoficko-teologickou debatu o smyslu konání a lidského údělu, ale opravdu si myslím, že současný svět dlouhodobě prosazuje zbavování se zodpovědnosti (tuto polovinu tvrzení jsem nenašel, že vyvracíte, tak se jí tolik věnovat nebudu) a v pohodlí a nicnedělání (tady je to kontroverznější, zkusím rozvést).

Předně nemá smysl debatovat o tom, kdy to začalo. Nic nezačíná v konkrétní chvíli. Není to otázka konkrétního okamžiku, nebo nástupu jednoho konkrétního postupu. Je to trend, který se začíná pozvolna víc a víc prosazovat.

Ten trend ve společnosti vnímám jako důsledek "sociálních nůžek". Ve společnosti je určité procento lidí schopných, kteří mají predispozice a hlavně motivaci něčeho dosáhnout, a pak určité procento lidí, které je potřeba někam usadit, něco jim zadat, protože jsou sami o sobě "neschopní". Když se s nimi dobře pracuje, dokáží splnit nějaký zadaný úkol, ale sami od sebe by klidně zůstali stát celý den proti zdi, než by večer konečně dostali vlastní nápad, že by bylo fajn si lehnout. Zjednodušuju to trochou sókratovské dialektiky, ale to mi snad prominete. Tyhle "sociální nůžky" se dlouhodobým tlakem rozevírají přesně tak, jak to popisoval film Idiocracy. Přibývá lidí, kteří by byli použitelní k rozumné práci při dobrém vedení, ale vnější vlivy ("bav se, užívej si - vyplácnutý u hry/televize") je tlačí zařadit se do skupiny, která neprodukuje vůbec nic, kromě točení ekonomiky. Naopak lidí, kteří se snaží o společenský přínos ubývá. Jejich vzdělávání a práce je čím dál náročnější a pro člověka čím dál hůř zvladatelná. Proto to i lidé s dobrým potenciálem snadno vzdávají.

Částečně to vysvětluje vaše "po práci unavený ještě více než v éře před AI". Otázka zní, nakolik ta práce byla smysluplná. Vaše tvrzení "nemám už tolik energie studovat všechny potřebné věci tak do hloubky, abych zvládl vše v rozumném čase" totiž popírá "Je daleko větší tlak na efektivitu". To, co jste popsal, není tlak na efektivitu, ale na kvantitu. Potřeba každý den vyprodukovat objem, ať je jeho kvalita jakákoliv a pochopení toho, co jsem vlastně dělal, je v době AI často naprosto nulové.

Ten pravý ďábel je v poslední větě: "Dneska už není limitem technologie ale pouze moje vlastní představivost." Ta zní jako naprostá rezignace na potřebu chápání světa, což je ale nesmírně důležité. Pokud se už ani nepokouším chápat, co se kolem mě děje, nepřemýšlím o tom, jestli jsem zvolil správnou volbu (přece mi to napověděla technologie, která je lepší, než má představivost, že?), tak jsem ideální kolečko totalitního systému. Novodobý otrok, který nemá právo se vyjadřovat - toho se oproti dřívějším otrokům zbavil sám, když uznal nadvládu technologie. Maká od nevidím do nevidím na něčem, čemu nerozumí, ale je rád, že splnil kvótu.

Že zvládnete oživit a třeba dotáhnout 19 let starý projekt je super. Je fajn sny realizovat. Je ale také potřeba o nich přemýšlet a dát si čas na to, které sny má smysl realizovat a které ne. Lidský čas je prostě omezený a jeho urychlování nemusí být vždycky k prospěchu věci.

A já osobně si třeba říkám, že je fajn o čem tady můžeme diskutovat a jaké zajímavé články si můžu přečíst. Sedím v teple před klávesnicí, čumím do monitoru, ťukám prstama. Nulová zátěž, jen ztuhlý krk. Ta technologická možnost mi vytváří lenivou závislost, která mě okrádá o čas, kdy jsem mohl sledovat jak moje 4měsíční dcera žvatlá a prská. Vyplňuju svůj čas monotónním ťukáním do klávesnice, místo abych překonával bariéru komunikace s kojencem a vyrazil se zapotit s 5kilovou zátěží v nosítku do lesa. A stejné je to s "mrháním času", když se doma učím používat a konfigurovat Aider. Není to nicnedělání ve smyslu koukání do zdi, je to otázka smyslu a užitečnosti.

Promrhání svého drahocenného času s technologií, nebo věnování svého času něčemu hodnotnějšímu.

Když už řešíte filozofii, z čeho vyvozujete, že ťukání do klávesnice o čas okrádá a sledování dcery a chození s nosítkem do lesa ne?
Tohle je jen záležitost osobních preferencí, nic objektivně daného.

Tohle je jen záležitost osobních preferencí, nic objektivně daného.
To je možné, ale lidská společnost má obvykle nějaký obecně uznávaný hodnotový systém, který se sice v úpadkových rozvinutých společnostech před jejím pádem rozpadá - tak jako v současné Evropě, ale v něm bývá hodnota lidského života výš, než hodnota zboží a nástrojů.

Já osobně to mám nastavené poměrně jednoduše. Smysl vzniku počítačů byl urychlení výpočtů, šetření práce s do té doby časově náročným a chybovým ručním výpočtem. V situaci, kdy se počítače (dnes tedy v podobě mobilu) staly místo nástroje ke zvýšení efektivity práce, nástrojem ke stržení lidské pozornosti a monetizaci lidského času skrze reklamu, tehdy začaly okrádat své uživatele. Možná tím trochu zpřesním svou odpověď Petrovi Hložkovi na to "kdy" se rozvinula ta negativa techniky, byť asi ne moc, protože narážíme na známý paradox ajťáka - jestli je lepší dvě hodiny programovat skript na práci, která by byla hotová za hodinu, a co vlastně dělat, když netuším, kolik času zabere tvorba toho skriptu a/nebo té práce.

Je teda asi těžké rozlišit, kdy třeba tvorba hry a hraní her je aktivní (až možná produktivní) relaxace a kdy je to už mrhání časem, ale zase si myslím, že se to pozná právě podle splnění účelu. Pokud mám ale srovnat trávení času s blízkým člověkem a trávení času s technologií, tak pro jakýkoliv živý organismus je to druhé nepřirozené a úpadkové.

Teologie by mluvila o klanění se bůžkům vytvořeným vlastníma rukama - biblické zlaté tele. Čili potřebě stvořit si svou vlastní pseudorealitu, do které člověk utíká, aby sám sobě zakryl realitu opravdového života. Je to podobné, jako nezřízené chlastání, které má taky člověka oddělit od reality, která vyžaduje sebepřemáhání a vnímání druhých, kteří nejsou vždycky naladění stejně. Problém je, že tahle pseudorealita vždy jen zakrývá a zatemňuje. Je to lhaní sám sobě. A těch lidí, kteří mají technologie, jako svého kamaráda, se kterým je jim líp, než v reálném světě, je překvapivě hodně... S rozvojem LLM, kdy tohle zlaté tele umí i vtíravě mluvit, to nabývá na vzestupu.

Díky za dlouhou odpověď, pokusím se zareagovat nějak smysluplně. Snad :-).

Ten trend ve společnosti vnímám jako důsledek "sociálních nůžek". Ve společnosti je určité procento lidí schopných, kteří mají predispozice a hlavně motivaci něčeho dosáhnout, a pak určité procento lidí, které je potřeba někam usadit, něco jim zadat, protože jsou sami o sobě "neschopní". Když se s nimi dobře pracuje, dokáží splnit nějaký zadaný úkol, ale sami od sebe by klidně zůstali stát celý den proti zdi, než by večer konečně dostali vlastní nápad, že by bylo fajn si lehnout. Zjednodušuju to trochou sókratovské dialektiky, ale to mi snad prominete. Tyhle "sociální nůžky" se dlouhodobým tlakem rozevírají přesně tak, jak to popisoval film Idiocracy. Přibývá lidí, kteří by byli použitelní k rozumné práci při dobrém vedení, ale vnější vlivy ("bav se, užívej si - vyplácnutý u hry/televize") je tlačí zařadit se do skupiny, která neprodukuje vůbec nic, kromě točení ekonomiky. Naopak lidí, kteří se snaží o společenský přínos ubývá. Jejich vzdělávání a práce je čím dál náročnější a pro člověka čím dál hůř zvladatelná. Proto to i lidé s dobrým potenciálem snadno vzdávají.

Zde celkem souhlasím, tedy kromě posledních tří vět, kterým asi nerozumím. Přijde mi, že takových lidí bylo hodně asi vždy, potřebují někoho, kdo jim zadá úkol a zkontroluje jeho splnění.

K posledním třem větám, jen přemýšlím nahlas, nemám žádná reálná data. Není to spíše tak, že v dnešní době médií informace o této skupině není zajímavá a nepřinese pozornost? Více prokliků má článek, který popisuje kde kdo s kým, ale informace o novém léku/objevu lidi tolik nezajímá? Proto se pak zdá, že lidí, kteří se snaží o společenský přínos ubývá?
Berte to jako úvahu, opravdu nemám reálná data, jen pozoruji své okolí, jaké zajímavé věci vznikají. V mé bublině není moc lidí, kteří by byli sami o sobě "neschopní".

Částečně to vysvětluje vaše "po práci unavený ještě více než v éře před AI". Otázka zní, nakolik ta práce byla smysluplná. Vaše tvrzení "nemám už tolik energie studovat všechny potřebné věci tak do hloubky, abych zvládl vše v rozumném čase" totiž popírá "Je daleko větší tlak na efektivitu". To, co jste popsal, není tlak na efektivitu, ale na kvantitu. Potřeba každý den vyprodukovat objem, ať je jeho kvalita jakákoliv a pochopení toho, co jsem vlastně dělal, je v době AI často naprosto nulové.

Z toho dost plyne i ta únava. Já musím pochopit, co ten kód dělá a mít nad ním kontrolu. U zákazníka neprojde výmluva,
že za výpadek může AI. Stále za kód ručím. Nemusím ho úplně celý psát. Jsem takový bagrista s lopatou. Stále občas do kódu zasáhnu, ale už nemusím psát všechno. A jestli má moje práce hodnotu? Pro zákazníka hodnotu má, zaplatí ji.

Když se zvýší efektivita, zvýší se i kvantita - díky vyšší efektivně zvládnu více věcí. Nevidím v tom rozpor.

Mé konstatování o tom, že nemám tolik energie studovat všechny potřebné věci se týkala hobby projektů. V projektech pro zákazníky naopak musím technologii znát a když ji neznám, používám AI na vysvětlování abych se ji naučil a pochopil. AI se na mne nezlobí, když X krát něco stále nechápu a ptám se jak blbec. Nepošle mě někam, nenapíše mi RFM. Trpělivě vysvětluje, používá analogie. Učím se díky tomu o dost rychleji.

Ten pravý ďábel je v poslední větě: "Dneska už není limitem technologie ale pouze moje vlastní představivost." Ta zní jako naprostá rezignace na potřebu chápání světa, což je ale nesmírně důležité. Pokud se už ani nepokouším chápat, co se kolem mě děje, nepřemýšlím o tom, jestli jsem zvolil správnou volbu (přece mi to napověděla technologie, která je lepší, než má představivost, že?), tak jsem ideální kolečko totalitního systému. Novodobý otrok, který nemá právo se vyjadřovat - toho se oproti dřívějším otrokům zbavil sám, když uznal nadvládu technologie. Maká od nevidím do nevidím na něčem, čemu nerozumí, ale je rád, že splnil kvótu.

Nevím, kde z toho vidíte rezignaci na potřebu chápání světa. A už vůbec nevím jakou transformací jste z toho dostal
přece mi to napověděla technologie, která je lepší, než má představivost, že?. Je to přesně naopak. Dříve, když jsem měl nápad, nemohl jsem jej rychle ověřit, jestli to není nějaká blbost. Teď po ověření se mohu ponořit do hloubky a vím, že to má smysl. Omlouvám se, ale celý odstavec nějak nechápu.

Že zvládnete oživit a třeba dotáhnout 19 let starý projekt je super. Je fajn sny realizovat. Je ale také potřeba o nich přemýšlet a dát si čas na to, které sny má smysl realizovat a které ne. Lidský čas je prostě omezený a jeho urychlování nemusí být vždycky k prospěchu věci.

Projekt dotáhnout nejde, věci se stále mění, je potřeba se přizpůsobit. Není to sen, snem to bylo před 26 lety, kdy jsem měl první verze programu pro Windows. Devatenáct let má verze pro Linux. Teď je to reálná věc, která mi dělá radost prakticky každý den.

Promrhání svého drahocenného času s technologií, nebo věnování svého času něčemu hodnotnějšímu.

Kdo určí, že ten čas je promrhaný? Je nějaký vyšší arbitr? Já jen abych věděl, kde se zeptat až budu posuzovat svůj čas strávený s technologií :-).

Taky díky za obsáhlou diskusi, zkusím navázat ;-).

Taky nemám úplně relevantní zdroje dat - vycházím ryze z vlastního pozorování na gymnáziu. Je jasné, že je to určitá sociální bublina a dost specifická, protože třeba studenti 8letého programu prochází tak velkým sítem, že jeden rok jsem s trochu hořkým úsměvem rozdával nepovedenou písemku z matiky v době, kdy u nás plošně testovala Mensa a ti mí "trojkaři a čtverkaři" byli všichni v kategorii nadprůměrný nebo vysoce nadprůměrný intelekt, bylo tam jen pár jednotlivců v kategorii "průměr". Víc se ale orientuju podle 4letého studia - jednak tam jsou tak nesmyslně nastavené kapacity, že i k nám se dostane každý druhý (oproti sítu 1:15 až 1:16 na 8letém) a pak je tam taky vidět celou řadu společenských trendů v přímém přenosu, asi i díky tomu, že se třídy rychleji obměňují a upřímně za ty 4 roky nestihne gymnázium napravit všechny ty především sociální a vzdělávací nedostatky a zlozvyky, které si žáci přináší ze základek. Když nechám stranou mizernou socializaci, tak především třeba nepochopení, že se vzdělávají sami pro sebe, že mají požadovat kvalitu i když je škola zdarma, protože v budoucnu si vzdělání budou muset platit (třeba jazykovky) apod.

K věci:
K posledním třem větám.. Není to spíše tak, že v dnešní době médií informace o této skupině není zajímavá a nepřinese pozornost? ...informace o novém léku/objevu lidi tolik nezajímá?
Souhlasím, že je překvapivé, jak málo se informuje o společenských úspěších. Nedávno nadávala moje mamka, že zavřeli Zetor, ale že se v Brně dělají špičkové elektronové mikroskopy nebo třeba aerospace vůbec netuší. Jenže z mého pohledu je tohle pořád otázka těch nůžek - ty excelentní výsledky podává poměrně malá množina lidí. Na škole vidím dlouhodobě nárůst v kvalitě vzdělání těch pár geniálních jedinců - vždycky jsme měli excelentní studenty, kteří dělali zajímavé práce nad rámec studia a s dalšími lety narůstá kvalita těch prací a narůstá také úroveň těch excelentních. Ale přijde mi, že ten "šedý průměr" dřív zvládal a hlavně chtěl zvládat mnohem víc. Dnes je obrovský problém přimět žáky, aby zkusili něco, co jim člověk nacpe připravené až pod nos s hromadou "marketingu". Někteří se bojí zkoušet, některým se nechce a čekají, až to udělá někdo jiný. Někteří se nevydrží soustředit ani na zadání, natož na práci. U většiny vyžaduje naprosto neadekvátní úsilí je přimět k prvnímu kroku. Spousta k tomu přistupuje tak, že "když učitel ví jak na to, ať to prostě ukáže ideálně zrychlené jak short na YT, a "scrollujeme" na další hodinu.

Stále za kód ručím. Pro zákazníka hodnotu má, zaplatí ji.
Ta první věta mě vysloveně potěšila. Dost se setkávám s tím, že za kód nikdo neručí a jede se stylem "ono to (nějak) funguje". Co se týká toho placení, asi je to tím, že se pohybuju ve státní správě, ale strašně mě štve když vidím, že občasný příklon k FOSS je jen a jen daný tím že se nemusí platit. A třeba mě štve, když se nasazuje LibreOffice jen proto, aby se neplatily licence... Ale je pravda, že vlastně nevím. Na jednu stranu vidím tlak na zlevnění IT prací a výběrka, kde vyhrává firma s mizerným supportem čistě proto, že umí stlačit cenu (a pak nám během prvního týdne mění u 4 počítačů z 18 nakoupených poddimenzované zdroje a u ostatním, které zatím tolik nepadají je nechává). Na druhou stranu vidím odklon od trvalých licencí k nemravně drahému předplatnému, které má zaručit dlouhodobé financování v IT sektoru. Ale pak mi spolužák z VŠ, který dělal vždy fulltime programátora a analytika vykládá, jak rozjel raději byznys se školeními, protože je to stabilnější a ekonomicky výhodnější.

Mé konstatování o tom, že nemám tolik energie studovat všechny potřebné věci se týkala hobby projektů. V projektech pro zákazníky naopak musím technologii znát a když ji neznám, používám AI na vysvětlování abych se ji naučil a pochopil. AI se na mne nezlobí, když X krát něco stále nechápu a ptám se jak blbec. Nepošle mě někam, nenapíše mi RFM. Trpělivě vysvětluje, používá analogie. Učím se díky tomu o dost rychleji.
Tady si nejsem úplně jistý tím výsledným efektem. Mám tu zkušenost, že když něco řeším s GPT, tak druhý den nevím, co mi odpověděl a proč jsem si vybral to určité řešení. Právě se častěji vracím ke stejným otázkám a opakovaně řeším stejné věci, což popírá to "učím se rychleji". Ve skutečnosti s GPT "najdu řešení rychleji" nebo "dostanu řešení, které jsem ochotný akceptovat, rychleji", ale zpochybňoval bych to učení. Učení znamená osvojení, kdy sám pak mám tu dovednost a tudíž se nepotřebuji znovu vracet k "rádci". Tady považuji za zásadní: GPT je jako učitel, který prozrazuje řešení žákovi a tím ho připravuje o možnost osvojit si postup tím, že si sám projde od problému, přes pochopení k realizaci. Je to ten drobný rozdíl mezi "Aha, já jsem na to přišel (sám)" a "Aha, už vím, jak to mělo (podle tebe) být". To druhé je celkem bezcenné, protože to obvykle nezanechá žádný dlouhodobý efekt.

Když se zvýší efektivita, zvýší se i kvantita
Jednak ne nutně. Ušetřený čas lze využít i jinak, než na zvýšení kvantity. Efektivita se váže na další jevy jako je zmíněná únava, spokojenost, satisfakce z práce, a nic z toho nemá lineární nebo nějakou jinou jednoduchou závislost. Zvýšení efektivity nemusí znamenat automatickou možnost nárůstu (natož lineárního) kvantity. Důležitější je ale ten opačný pohled. Akceptovaný tlak na kvantitu neimplikuje zvýšení efektivity. Velmi často to znamená kvalitativní ústupky, ona totiž vyšší efektivita může vzniknout buď tak, že se člověk zbaví opravdu zbytečných kroků - třeba prokrastinace, nebo tak, že se zbaví něčeho, co je zdánlivě zbytečné - třeba dvojitá kontrola, diskuse o řešení, zvažování alternativ. Ta hranice, kdy to bylo užitečné a kdy to způsobilo nějaký -- třeba v krátkodobém horizontu nevnímaný -- problém, je dost úzká.

Ale zase musím souhlasit, že vzhledem k rychlosti vývoje technologií se dnes absolutně nevyplatí třeba načítat celou dokumentaci knihoven, protože za půl roku bude beztak neudržovaná a nahrazená nějakou jinou a tudíž získané znalosti bezcenné. To je ale z mého pohledu právě chyba systému, že k něčemu takovému vůbec dochází. Absence dlouhodobé udržitelnosti a překotný vývoj na který nestíhá společnost reagovat je za mě špatně. Byť chápu, že z čistě technického hlediska je třeba v elektronickém boji proti totalitnímu soupeři typu Číny ta "morální převaha" spíš kamenem úrazu.

Je to přesně naopak. Dříve, když jsem měl nápad, nemohl jsem jej rychle ověřit, jestli to není nějaká blbost. Teď po ověření se mohu ponořit do hloubky a vím, že to má smysl.
Nevidím kolem sebe tu fázi "ponořím se do hloubky". Většinou vidím jen "měl jsem nápad - zeptal jsem se AI - dostal jsem návrh realizace - akceptoval jsem ho". Nanejvýš ještě mezikrok "vyžádal jsem si omezené množství alternativ". Ve skutečnosti tam často chybí ta fáze vlastního hledání. Přirovnal bych to k výběru restaurace v době Googlové a předgooglové. Prvotní nápad - dám si pizzu se dá technicky a méně kvalitně realizovat dotazem Google, který mi doporučí pár svých reklamních lokalit. Zároveň mi dá falešný pocit dobrého výběru tím, že mi k těm jeho 3 ve všech případech sponzorovaným nabídkám doplní dost zcestná hodnocení "zákazníků". A já do jedné z nich zajdu a jsem spokojený. Kdybych si místo toho dal sám práci, vyhradil čas, obešel okolí, poptal se kamarádů, v pár pizzerkách ochutnal, tak mám mnohem kvalitnější výsledek.

Teď je to reálná věc, která mi dělá radost prakticky každý den.
Taková satisfakce je asi dobrý arbitr, že to nebyla úplná marnost. Ale jinak s tím vyšším arbitrem je to těžké. Dřív bych asi řekl, že arbitrem může být jen mé vlastní já s dostatečným časovým odstupem. Jenže po bitvě je každý generál a zpětně by si člověk rád radil lepší cesty, které tehdy z tehdejšího pohledu prostě nemohl vidět. V tomhle si myslím, že nejlepší vysvětlení je kniha Kazatel z Bible a její humorná věta "Marnost nad marnost, všechno je marnost" následně rozvinutá do velmi obšírného popisu jednotlivých experimentů, které Kazatel dělal, aby vždycky zpětně řekl, že to byla vlastně marnost :-D. Ale pak je tam třeba taky věta "Hlupák skládá ruce v klín a užírá se." nebo "Nebuď příliš spravedlivý ani nad míru moudrý." Takže mi přijde, že jde dost právě o určitou míru. I samotné GPT je v určité míře dobrý nástroj, jenže v přehnané míře škodí. A současná situace je za mě přehlcená naprostým nadužíváním. U některých právě i ve snaze "být příliš moudrý", všechno stíhat, urvat si konkurenční výhodu za každou cenu. A to už je marné pachtění, které bývá zničující. A člověk se do toho snadno nechává zatáhnout vlastně jen mimochodem zkoušením něčeho nového zajímavého...

Já vlastně nevím, na čí straně jsem. Nedávno jsem v práci hledal jeden bug. Po 30 minutách marného procházení jsem si řekl, že zkusím štěstí s AI.

No, našlo to rovnou 3 bugy: ten hlavní, co jsem hledal, jak vzniká, a další 2, co mě mohly vypéct někdy v budoucnu.

Ona je to novinka, uklidní se to, přirozeným výběrem se to vyřeší a s tím, jak modely budou silnější a silnější, tak to vůbec vlastně nebude problém.

Možná jsem moc optimista, takhle to vidím.

na čem je založena ta domněnka, že modely budou silnější a silnější?

Většina technologií se nepřestává zlepšovat. Proč myslíte, že zrovna u AI by tomu mělo být jinak?

> Proč myslíte, že zrovna u AI by tomu mělo být jinak?

Dojdou nápady. AI se viditelně zlepší, když se objeví nějaká průlomová myšlenka (jako třeba transformer nebo attention nebo chain of though). Jinak se věří, že pro neuronové sítě platí, že aby se model viditělne zlepšil (= log loss se zlepšil lineárně), tak počet parametrů musí vzrůst multiplikativně (pokud zůstane stejná architektura modelu).

protože už první modely byly trénovány na všech datech, co byla dostupná. Nové modely prostě nedostanou další data, protože není kde brát - možná jen slop vygenerovaný předchozími modely (poisoning).

A na okraj: právěže většina technologií narazí na svůj sweet spod (někdy hodně brzo) a potom se jen paběrkuje, nebo se vymýšlí různý nebezpečný nebo drahý ohejbáky (například většina vulnerabilities v CPU je jen důsledek ohejbáků, stejně jako hnusný hack v Boeingu 737 Max).

Předpokládám, že aktuálně už nové modely mají v podstatě všechna veřejná data na internetu. Pokud jediné, co zásadně ovlivňuje kvalitu AI, je množství vstupních dat, pak to znamená, že jsme dosáhli vrcholu? Nic už v budoucnu nijak řádově nepřekoná Mythos 5?

Nerozumím tomu, ale přijde mi zvláštní, že AGI nevznikne, protože na internetu není dostatek komentářů pod články.

Hnusný hack v 737 Max, podľa toho ako to ja chápem, nebol nejaký nedostatok technológie, ale bol spôsobený konfliktom byrokracie/re­gulácií s prirodzenou honbou po zisku.

Cieľom bolo, aby sa lietadlo ovládalo presne tak, ako predošlý typ, a teda nebolo potrebné drahé, resp. kurva drahé preškoľovanie pilotov. A ani sa nemohlo príliš užívateľsky dokumentovať to "udělátko", ktoré to zaisťovalo, resp. nejaká manipulácia s ním, lebo tým by sa opäť priznalo, že sa ten nový typ ovláda ináč. A tam už bol len krôčik od toho, že sa tam vyskytne chyba, a na tú potvoru pilotom chýbalo práve povedomie o tom "udělátku".

"Nové modely prostě nedostanou další data"

Nove modely maji spoustu dat ze sve vlastni zkusenosti s obrovskou interakci s uzivateli.

Dale jde zvysovat rychlost a kontextove okno, optimalizovat zapominani, tedy lepe rozlisovat co je dulezite a co ne, na coz je prave idealni ta masivni zkusenost z interakce s uzivateli. Ja vidim hodne prostoru k vylepsovani.

To, co jste napsal je víceméně nesmysl. Třeba železnice dnes nefunguje o moc jinak než v roce 1930. U každé technologie dojde nejdříve k expanzivnímu zlepšování aby se ta křívka postupně zploštila a následně se už příliš nevyvíjí. To je normální a přirozené. Občas do toho samozřejmě může přijít nějaká černá labuť, o tom žádná.

Myslet si, že se jakákoliv technologie včetně AI bude zlepšovat donekonečná je naprosto naivní.

Železnice dnes funguje jako v roce 1930 z vyspělého světa asi jen v USA, kde se do ní sto let neinvestovalo (po druhé světové se rozšířila letecká doprava - zbyla spousta válečných pilotů a strojů předělaných na civilní). Např. elektrifikace umožňuje rychleji akcelerovat a brzdit (při stejné maximální dovolené rychlosti zvládnete trasu rychleji). Digitální zabezpečovací prvky zas zkracují povolené vzdálenosti/časy mezi vlakovými soupravami. Plus samozřejmě modernizujeme i ty koleje a stavíme tunely a mosty.

Na bugy je AI právě naprosto dokonalé. Má to neomezenou motivaci a vylučovací metodou to ty bugy hledá. A pokud má člověk dobrý test, tak to zaručeně ten bug najde.

“Na bugy je AI právě naprosto dokonalé.”
S touto vetou sa uplne stotoznia ako zastanci tak aj odporcovia AI. A oba tabory budu mat pravdu.

Zabudate este na jednu oblast a to su doverne (tajne) projekty. Napriklad u nas keby sa niekto dozvedel ze programator poslal kod von do AI (alebo vseobecne niekde mimo dovernych miest) tak je na hodinu prepusteny a zacne sa voci nemu spravne konanie, na to ma podpisany dodatok k zmluve aj z masnou pokutou. Ale je pravda ze nase programy su rozsaho celkom male a hlavne jednoucelove. V takychto projektoch sa nikdy nebude vyuzivat AI.

AI funguje i lokálně. GPU server ve firmě, PC s nVidia GPU, Mac a nově nVidia Spark DGX mini PC a brzo jako notebook.

23. 7. 2026, 10:53 editováno autorem komentáře