Atomorun2008 je nenáročnou arkádou s prostými pravidly. Možná jste se dříve setkali se starším titulem Atomorun pocházejícím z roku 2003, který se stal předlohou pro naši hru. Ať již ano nebo ne, vězte, že základní myšlenka zůstává stejná. Ani na chvíli se nezastavit. To by totiž znamenalo zkázu naší tak krátké existence na tomto světě. Zda přežijeme, není vůbec jisté, ale dokud běžíme či skáčeme, je naděje. Hrdinou našeho příběhu je postava zvaná Atomio, která svým zjevem připomíná legendární vajíčko Dizzy. Stačilo mu nasadit sportovní obuv a sluneční brýle. Pojďme se podívat přímo do hry.
Po spuštění aplikace nás přivítá prostá hlavní nabídka obklopená přírodou. Možnosti jsou v podstatě tři. Můžeme hru raději hned opustit – quit the game, přečíst si autorská práva pod copyrights nebo se pustit do hry kliknutím na start game. Když už jsme hru jednou spustili, tak si ji i nejspíš zahrajeme. Poté co zvolíme první možnost, se nám zobrazí jednotlivá kola, která jsou nám prozatím k dispozici. Hovoříme zde o šesti standardních misích a jedné bonusové. Levely se liší pouze prostředím, princip zůstává nezměněn.
Objevíme se na vrcholku jedné z mnoha místních hor. Závod s časem odstartuje zlověstný zvuk výbuchu atomové bomby. Tlaková vlna se rychle šíří a ničí vše co stojí v cestě, což jsme také my. Potřebujeme se dostat do bezpečné vzdálenosti. Musíme tedy skákat z vrcholku na vrchol, abychom unikli. Vstup na úpatí či do údolí znamená konec našemu snažení. Obrazovka se posouvá samovolně. Zpočátku volně, postupně se však rychlost nepříjemně zvyšuje až do závěrečného sprintu. Levý okraj nás samozřejmě dohnat nesmí. Vlastní činností nelze posun obrazu doprava urychlit. V závislosti na uražené trase jsme oceněni jednou ze tří medailí. Zlatá je odměnou za záchranu života, stříbrná za větší část cesty a bronzová za snahu. Ukončíme-li naši pouť záhy, ocenění nás mine úplně.
Hrdina se pohybuje vskutku rychle, což může dělat zpočátku potíže. Trefit se na menší vrcholy v rychlejší fázi hry dá někdy docela zabrat, stejně tak je nesnadné se na malém prostoru rozběhnout a odrazit. Nicméně se to zvládnout dá. Na hrací ploše bohužel nelze sledovat žádné statistiky. Nemáme tak přehled třeba o tom, kolik jsme urazili, kolik zbývá, jak dlouho již běžíme atd. To je docela škoda.
Co se týče zpracování Atomorun2008, závisí to na pohledu. Je sice pravdou, že záchrana probíhá v příjemných exteriérech, které tvoří krásné přírodní scenérie. Za negativní ovšem považuji jejich statickou povahu. Zrak nás sice klame a opticky to nevyzní nejhůř, ale přece jen to mohlo být lepší. Hory jsou na tom již lépe. Zvukovou složku při hraní dotváří pouze šlápoty a hekání při skoku. Hodila by se jednoduchá leč chytlavá melodie, která děj oživí. Ovládání lze obsáhnout klávesami pro pohyb vpřed, vzad a skok. Hratelnost je již dobrá. Nejednou kolo opakujeme desetkrát s pocitem, že teď už to musí vyjít a než se nadějeme, je hodina pryč. Co se týče nároků, je doporučený aspoň 1GHz CPU.
Pokud hledáte opravdu nenáročnou hru na oddech, je Atomorun2008 dobrou volbou. Celou hru dohrajete v krátkém časovém intervalu, takž nezabere příliš drahocenného času. Je čas se proběhnout, něco nás tlačí kupředu. Jen se neohlížejme a nezastavujme.
Hra je napsána v programovacím jazyce D – já jsem tedy raději sáhl po binárce pro Linux. Stažený archiv stačí rozbalit a spouštěcí soubor atomorun2008 učinit spustitelným.
ČLÁNKY DO MAILU