Vlákno názorů k článku Bezdrátově a rychlostí 6 Gbps, hlásí z Německa nový rekord od source - "Na vzdálenost 37 kilometrů se jim podařilo přenášet...
-
NA (neregistrovaný)
Hodně bude záležet, kudy by ten kabel musel jít. Táhnout ho přes hřeben, přes místa s častým zemětřesením, bagrované plavební kanály atd. není zrovna nejlevnější. Navíc to umožní připojit za jedny peníze třeba místa z obou stran kopce. Kabelem by to znamenalo táhnou ho N krát, nebo jít přes kopec. Ten signál se také nedá vykopat, nebo ukrást a hlídání kabelu se hodně prodraží.
Určitě jsou tedy projekty kde se vyplatí. -
Trident (neregistrovaný)
I na 1km se v nekterych pripadech muze vyplatit nakup/pronajem mikrovlneho spoje proti vykopu na optiku. A to i treba pokud spoj vychazi na 1milion bez dalsi retranslace. Zvlast kdyz je mistne slozita situace. V jistych castech "moralne a urednicky zahumusene" republiky (prague included) jses dost nad prumernou cenou za pokladku kabelu (ktera jecca 1mil-1,2mil/km) takze tam je taky rozhodovani snazsi.
-
j (neregistrovaný)
37km = 37M (+-), na druhou stranu, 99.9% ty ceny je kopani, takze kdyz uz to vykopes, muzes tam polozit par chranicek a tema protlacit stovky vlaken coz hodi tisice Gbit (pokud bys to chtel tlacit na max kapacitu).
Tohle bude predevsim v placenym pasmu, nejspis to sezere spoustu MHz ...
-
Směrovost je spíše otázkou antén, než pásma (ale souhlasím, že úhel bude opravdu velmi malý, vzhledem k dosažené vzdálenosti), co se týče rušení, vzhledem ke směrovosti spoje je menší šance jej rušit nechtěně a náhodně, ale pokud by to měl být záměr, naopak je to velmi jednoduché. Neznám přesně parametry tohoto konkrétního řešení, nicméně vzhledem k používaným modulacím (očekával bych minimálně QAM 1024, případně i více, nevím jak daleko jsou) a k celkem velké náročnosti těchto modulací na SNR je záměrné rušení při znalosti umístění spoje celkem triviální. Podotýkám, že tyto modulace v podstatě nemají mezistav, že jedou trochu, prostě buď ano, nebo ne. Řešením je pak modulaci snížit, snížit šířku pásma atd a pokračovat menší rychlostí. Taky je pravděpodobné, že šířka použitého kanálu zabere značnou část, případně celé pásmo a pokud by se podobné spoje nasazovaly ve velkém, bude to bída. Něco jako pásmo 10GHz. Dokud pořádný spoj stál minimálně 100k, téměř vždy se to rozchodilo, dalo se dohodnout na kanálech, polarizacích... Po tom, co Ublitýkví přišlo se svým šmejdským powersráčem M10, začal být problém. Mohl si to dovolit každej Frantík, kterej na černo distribuoval po vesnici svoji přípojku a že tím klidně odepsal X dalších "poctivých" providerů, to mu bylo jedno.
A navíc, jak bylo řečeno, takové řešení je použitelné jen v extrémě suchých oblastech a ještě se zálohou. Tyto frekvence velmi špatně prochází vodou, na tuto vzdálenost by to stoprocentně zadržel i lehký opar, takže jejich reálné nasazení spíše odpovídá laserovým pojítkům. -
Jimmy (neregistrovaný)
Zarušit to opravdu téměř nejde. Pro porovnání běžně používaná anténa pro 10 GHz, 65 cm
Zisk: 34,1 dBi/10,3 GHz
H úhel: 3,4°/10,3 GHz
V úhel: 3,4°/10,3 GHz80 GHz, 31cm
Vyzařovací úhel - H. pol. [°]: 0,8
Vyzařovací úhel - V. pol. [°]: 0,8
Zisk antény [dBi]: 43Tedy méně něž 1° hlavní lalok při dosahu v jednotkách kilometrů v 80 GHz VS 3,4° při dosahu v malých desítkách km v 10GHz (při dnešních modulacích spíše do 10km). To je problém zarušit i cíleně, protože by jste musel mít rušící spoj do 1° od osy spoje.
QAM 1024 možná využil ten testovací spoj. Komerčně dostupné spoje pro toto pásmo končí spíše na QAM64, takž je to odolnější.
-
Ano, s tím vším souhlasím, ale nejde jen o vyzařovací úhel. Co se týče zarušení spoje, vyšší QAMy už jsou opravdu hodně citlivé na SNR a při dostatečně krátké vzdálenosti (třeba budova přes ulici) se nám možný úhel značně rozšiřuje. Potom samozřejmě záleží i na kvalitě antén, každá má kromě hlavního laloku i několik vedlejších, i když výrazně slabších a v tomto prostoru anténa nejen vysílá, ale samozřejmě je citlivější i na příjem. Ale ono je to ve výsledku jedno, stejně se dostáváme v našich podmínkách k průměrné dostupnosti spoje pod nějakých 60 procent (a to v podstatě bez závislosti na velikosti antén a výstupním výkonu), což vůbec nestojí za námahu. A na tuto vzdálenost, při dodržení všech norem, není alespoň u nás k dispozici nic (bezdrátového), co by se k této rychlosti alespoň řádově blížilo a fungovalo to i za extrémě špatných podmínek. Takže pokus je to sice krásný, pánům gratuluji, ale pro běžného člověka to má význam asi jako auto bez volantu s raketovým motorem, které umí překonat rychlost zvuku.
Ale nechci je shazovat, určitě je to pro ně krásný osobní úspěch, taky jsem experimentoval s různými technologiemi (samozřejmě ne vlastní výroby) za účelem podívat se na pěkná čísla a poté jsem vždy spoj uvedl do "standardního" stavu a čísla byla pryč :)
