V úterý 17. června se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích konala konference Bitcoin a další kryptoměny, která se zabývala současností a budoucností virtuálních měn. Sešli se na ní těžaři, vývojáři, provozovatelé burz, ale i obchodníci a zprostředkovatelé platebních bran. Nejen Blockchainem živ je bitcoin a plně funkční měna vyžaduje celý ekosystém, který právě kolem bitcoinu teprve vzniká.
Hynek Horák: peníze potřebují (r)evoluci
V úvodní přednášce se Hynek Horák zabýval změnami, které ve společnosti proběhly za poslední desetiletí. Prakticky všechny stránky lidského života prošly zásadní přeměnou, kromě jediné. Komunikace, média, způsob práce, nakupování i zábava prošly velkou změnou. Jen peníze zůstaly stále stejné,
řekl Horák. Právě nové digitální měny by mohly být onou revolucí, která peníze zmodernizuje a zjednoduší jejich použití na internetu. Cílem kryptoměn je, aby si lidé posílali peníze tak snadno, jako emaily,
řekl Horák.
Virtuální digitální měny jsou podle Horáka logickým evolučním krokem v historickém vývoji obchodování. Po výměnném obchodu přišly zbožové peníze, po nich klasické mince ze vzácných kovů, které byly nahrazeny papírovými penězi krytými zlatem. Následující vývoj pak od krytí upustil a státy bez problémů emitují miliardy v nových bankovkách každý rok. Měna je dnes využívána jako velmi účinný nástroj moci,
řekl Horák.
Hynek Horák
Klasické peníze jsou označovány jako „fiat měny“, tedy jako peníze s nuceným oběhem, které jsou vytvořené úřední mocí. Zdálo by se, že taková měna je naprosto stabilní a neměnná, ale je to jen zdání.
Dnes má statut světové měny americký dolar, ale nebylo tomu tak vždy. Mnoho zemí, v čele s Čínou, volá po změně tohoto stavu.
Dolar je navíc rezervní měnou jen několik posledních desetiletí, předtím to byla libra, před ní frank a další měny. Průměrná životnost fiat měny je 27 let,
varoval Horák. Podle jeho slov neexistuje precedens, že by fiat měna měla být skutečně úspěšná v udržení své hodnoty. Důvody jejich krachu jsou různé: 20 % bylo zničeno hyperinflací, 21 % zničila válka, 12 % vyhlášení nezávislosti, 24 % podlehlo měnovým reformám (včetně zavedení eura). Zbytek (23 %) je zatím stále v oběhu, ale směřuje k jednomu z těchto konců,
vysvětlil Horák.
Ani dolar už není zdaleka tak silný, jako býval dříve. Proti roku 1971 klesla jeho hodnota zhruba na 20 %. Ještě hůře je na tom britská libra, která je nejstarší měnou na světě a byla založena v roce 1694. Je tedy v oběhu 317 let a původně byla definována jako 12 uncí stříbra. Dnes má však jedna libra hodnotu jedné dvousetiny unce stříbra, tedy asi 0,5 % původní hodnoty. Nejlépe je na tom naopak pravděpodobně švýcarský frank, jehož hodnota od roku 1971 klesla „jen“ asi na 70 %.
Proti tomu například bitcoin má velký potenciál růstu. Zatímco v říjnu 2008 stál jeden dolar 1300 BTC, na začátku roku 2014 byl 1 BTC za 1200 dolarů. Kurz se tedy úplně obrátil. Historicky první objednaná pizza stála 10 000 bitcoinů, což by bylo při dnešním kurzu asi 120 milionů korun.
Kryptoměny mají tedy řadu výhod a především se díky svému principu mohou stát výrazně trvalejší hodnotou než klasické peníze ovlivňované vládní politikou, reformami, inflací či válkami.
Pavel Hejl: kryptoměny nejsou měny
Kolem kryptoměn je stále řada otázek, mezi nimi například také ta, jak se k nim vlastně staví současná legislativa. Na to se pokusil odpovědět advokát Pavel Hejl. Svou přednášku začal tím, jaký je vlastně rozdíl mezi penězi, elektronickými penězi a virtuálními penězi. Virtuální peníze obvykle vydává provozovatel nějakého herního světa a jejich cílem je maximalizace zisku,
popsal „peníze“ známé například z her World of Warcraft nebo Second Life. Ty ovšem nejsou klasickými elektronickými penězi, protože nesplňují definici podle zákona o platebním styku (§ 4) – nepředstavují pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal. Elektronickými penězi jsou podle zákona například finance nahrané ve formě kreditu například na městskou kartu.
Pavel Hejl
Kryptoměny jsou další samostatnou položkou, která nesplňuje definici žádné z těchto měn. Nejde o virtuální peníze, protože je neemituje jedna společnost v rámci žádného virtuálního světa. Nejde o elektronické peníze, protože jejich přijetím nevzniká pohledávka vůči vydavateli. A nejde ani o klasické peníze. Podle nového občanského zákoníka jde o „věc movitou nehmotnou“, protože můžeme vyjít z toho, že jde o věc (není to osoba), jde o věc movitou (není vyjmenována mezi nemovitými věcmi) a je nehmotná (nemá povahu samostatného předmětu). Bitcoin má tedy spíše povahu virtuální komodity, jakéhosi digitálního zlata.
Kromě tohoto právního rozboru je k dispozici také stanovisko ČNB z 10. února 2014. Podle něj bitcoin nemá charakter pohledávky za jinou osobou – nejsou to elektronické peníze, resp. peněžní prostředky. Zároveň ovšem nákup či prodej bitcoinu není platební služba a měna bitcoinu za Kč nenaplňuje znaky směnárenského obchodu. Z tohoto stanoviska jasně plyne, že obchodování s bitcoiny nevyžaduje povolení České národní banky a nepodléhá jejímu dohledu,
vysvětlil Hejl. Upozornil ovšem na to, že je potřeba bitcoinům věnovat zvláštní pozornost z hlediska AML předpisů. Tedy praní špinavých peněz.
Zároveň je potřeba si uvědomit, že v českém prostředí nelze obchodovat výhradně bitcoiny, protože české koruny jsou zákonnými penězi při všech platbách na území ČR (Zákon o ČNB, § 16). Při soustavném odmítání korun by se společnost vystavovala obvinění z trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz,
varoval Hejl.
Pavel Hejl
Na konci přednášky se věnoval také tomu, jak bitcoiny účtovat. Já osobně bych účtoval nadvakrát. Jednou na speciální účet (sklad) a pak podruhé v korunách,
vysvětlil advokát. Je to tedy podobné, jako by vám někdo platil třeba ve zlatě. Podle slov Pavla Hejla je pro finanční úřad zásadní, že budou na dokladech uvedeny ceny v korunách. Když úřednice uvidí nějaký bitcoin, vůbec nebude vědět, co to je a jak s tím zacházet. Částka v korunách je proto jistotou, že vše proběhne účetně správně,
uzavřel Pavel Hejl.
Marek ‚Slush‘ Palatinus: slabým článkem jsou uživatelé
Marek Palatinus, známý v komunitě jako Slush, je jedním z nejviditelnějších českých popularizátorů bitcoinu a je tvůrcem myšlenky těžebního poolu. V něm se uživatelé spojují a společně těží bitcoiny, odměna je pak mezi ně rovnoměrně rozložena. Ve své přednášce se zabýval bezpečností bitcoinu, což je často diskutované téma napříč světovými médii. Bitcoin je postaven na velmi silných kryptografických základech. Všechno kolem je už ale děravé a nebezpečné,
začal svou přednášku. Bezpečnostní mezery se týkají počítačů, mobilních telefonů, webových stránek, serveru a především samotných uživatelů.
Klasický finanční systém je totiž založený na důvěře v instituce. Uživatel si vybere banku, které věří, a u té uloží peníze. Musíme se ale naučit, že v případě bitcoinů to neplatí. Pokud nedržíte klíče, nemáte v ruce nic,
vysvětlil zásadní rozdíl Palatinus. Uživatelé ale velmi často a rádi používají různé webové peněženky nebo jednoduché mobilní aplikace. Ty jsou sice nebezpečné, ale velmi dobře se používají a peníze máme kdykoliv k dispozici. Je tu tedy rozpor mezi bezpečností a použitelností. Při rozumném použití je ale možné kombinovat poměrně bezpečně obě varianty. Když půjdu na pivo, dám si do mobilní peněženky pár stokorun a s těmi vyrazím ven. Je to jako klasická peněženka v kapse, taky v ní nenosím celoživotní úspory.
Marek ‚Slush‘ Palatinus
Protože útoků na bitcoinový software stále přibývá, přišel Marek Palatinus s hardwarovým řešením jménem Trezor. To umožňuje držet klíče v malém zařízení, které dokáže požadavky podepisovat, ale nikdy útočníkovi nevydá citlivé informace. Trezor připojíte USB kabelem, počítač do něj pošle šablonu transakce a vy jen tlačítkem potvrdíte, zda chcete platbu podepsat a poslat zpět počítači,
vysvětlil Palatinus princip Trezoru. Jde tedy vlastně o obdobu čipové platební karty, která má ovšem navíc displej a tlačítka pro přesné potvrzení konkrétní transakce.
Celý vývoj byl financován pomocí crowdfundingu, což je moderní metoda výběru peněz od budoucích uživatelů. V tomto případě ale nebyl použit populární Kickstarter. Lidé z Kickstarteru s námi odmítli komunikovat, takže jsme peníze vybrali v bitcoinech. Dodatečně jsme si spočítali, že jsme jen na poplatcích ušetřili zhruba 40 %.
V tuto chvíli stále běží vývoj a existuje několik prototypů rozdělených mezi testery. Ti mají k dispozici web myTREZOR.com, na kterém mohou provozovat svou webovou peněženku. Jde ale jen o webové rozhraní k Trezoru, nejsou tam žádné klíče, uživatelské účty ani identity. Není co ukrást. Vše podstatné máte u sebe v Trezoru.
Trezor, neprodejná hliníková verze
Padl dotaz, zda případná ztráta či poškození Trezoru nebude znamenat také ztrátu bitcoinů. Při inicializaci konkrétního Trezoru se na displeji objeví dvanáct anglických slov. Pokud si je opíšete a bezpečně uložíte, můžete si pořídit další Trezor a ten pomocí nich inicializovat do stejného stavu, včetně stejných klíčů,
uklidňuje Marek Palatinus.
Zařízení by se mělo začít oficiálně prodávat během července a jeho koncová cena je stanovená na 100 dolarů. K dispozici bude nakonec jen plastová verze. Přestože sám Marek Palatinus nosí v kapse hliníkový Trezor, ten vůbec nepůjde do výroby. V každém případě by ale mělo jít o velmi jednoduché zařízení, přestože se uživatelé podle Palatinuse ptají na Wi-Fi, dotykové displeje a další vlastnosti. Našim cílem je jednoúčelové bezpečné zařízení. Nechceme konkurovat levným čínským Androidům,
řekl na závěr.
Jan Hrach: těžba už se vůbec nevyplatí
Jan Hrach se ve své přednášce zabýval tím, co vlastně generuje bitcoiny a drží celou síť při životě – těžba. Původně byl bitcoin navržen tak, aby každý mohl těžit na procesoru ve svém počítači. Ten umožňuje vypočítat řádově 1 MH/s. Později se ale přešlo na těžbu na grafických kartách. Ty obsahují stovky malých procesorů, které obvykle kreslí pixely na obrazovku, ale je možné je naprogramovat na jinou úlohu,
vysvětlil Hrach a poukázal na to, že grafické čipy jsou v tomto případě asi stokrát výkonnější.
Jan Hrach
Později byly vymyšleny další metody, například těžba pomocí specializovaných obvodů naprogramovaných do FPGA. To jsou čipy obsahující určitou sadu součástek, které je možné elektricky propojovat a tím vytvářet vlastní zařízení. Výkon je sice podobný jako u grafických karet (100 MH/s), ale příkon je řádově nižší, takže je možné snadno paralelizovat víc podobných čipů.
Dalším stupněm byla těžba pomocí ASIC obvodů, které se začaly objevovat v první polovině roku 2013. Elektrické propojení uvnitř FPGA je přeci jen relativně pomalé. Je proto lepší vytvořit úplně nový specializovaný ASIC čip,
řekl Hrach.
Problém ASIC je v tom, že jsou velmi drahé. Počáteční výrobní náklady na první sérii se pohybují v řádech milionů korun. Proto se někteří výrobci rozhodli financovat vývoj a výrobu pomocí crowdfundingu. Často jde ale o podvod. Pošlete peníze na vývoj, ale zařízení se nikdy nedočkáte.
Pokud ovšem svůj ASIC miner dostanete, může se jeho výkon pohybovat až v řádu desítek GH/s. Kdo je měl první, ten si pravděpodobně mohl natěžit poměrně slušné množství bitcoinů, dnes už to nemá smysl,
řekl Hrach s tím, že pokročilá zařízení stojí i stovky tisíc korun.
Výkon sítě stále exponenciálně roste
Bitcoinová síť se sama přizpůsobuje celkovému výkonu těžařů, takže obtížnost vypočítávané úlohy stále stoupá. V současné době je celkový výkon sítě zhruba 100 PH/s, tedy zhruba miliardkrát vyšší než výkon jednoho počítače. Těžit bitcoiny se tedy dnes už vůbec nevyplatí. I když nemusíte platit elektřinu, tak při započtení ceny ASIC a všech dalších nákladů budete pravděpodobně na nule,
řekl Hrach.
Problém se snaží řešit některé alternativní sítě pomocí změny algoritmu. SHA-2 použitý u bitcoinu je totiž možné poměrně snadno počítat právě na výše uvedených specializovaných zařízeních. Proti tomu například scrypt, který se používá v síti Litecoin, je podstatně paměťově náročnější a využívá náhodných přístupů do paměti. Paměť na FPGA a ASIC je velmi drahá a i když si ji vyrobíte, stejně vám náhodné přístupy znemožní ji využívat jako cache.
Bohužel i pro Litecoin už se začínají objevovat ASIC, které dokáží vypočítat 50 MH/s a jejichž cena se pohybuje okolo 50 tisíc korun. Největší chybou vývojářů Litecoinu bylo, že v tu chvíli odmítli změnit algoritmus. Tím celý Litecoin postrádá smysl,
řekl k tématu Marek Palatinus.
Scrypt není jediným pokusem řešit tento problém, mezi další patří například nscrypt, X11 nebo CryptoNote. Nscrypt má konfigurovatelnou spotřebu paměti, takže když se objeví první ASIC s dostatečnou kapacitou, je možné nároky zvýšit a tím mu znemožnit efektivní fungování. X11 využívá kaskádu jedenácti hashovacích algoritmů, což opět komplikuje implementaci v čipech. Musíte implementovat jedenáct nezávislých jader, která si hash předávají. Navíc kdyby byla jedna z funkcí v budoucnu prolomena, neohrozí to bezpečnost celého protokolu,
řekl Hrach. Krátce zmíněný CryptoNote jde na věc také přes velkou spotřebu paměti.
Těžba už tedy dnes prakticky postrádá smysl, přesto se objevují trendy, které se snaží ze současné situace získat maximum. Tím asi nejzajímavějším je takzvaný multipool. Robot řídící pool se podívá na aktuální kurzovní lístky a vybere nejvýhodnější měnu k těžbě. Klienti začnou těžit právě tuto vybranou měnu a klasicky se dělí o zisk,
vysvětlil princip Jan Hrach. Aby klienti neskončili s účty plnými obskurních kryptoměn neznámých jmen, robot automaticky smění vydělané „mince“ na bitcoiny nebo dolary. Ty pak vyplatí uživatelům. Na začátku roku 2014 to vypadalo skvěle, ale pak tento způsob objevilo hodně lidí a hodnota klesla,
řekl Hrach. I přesto jde v současné době stále o nejvýhodnější způsob těžby.
