Co jsem nemusel řešit, to byla otázka umístění svých záložek, neboť (jak vidno), máme vlastní server :). Musel jsem se ale rozhodnout pro nějakou technologii a samozřejmě konkrétní řešení, přičemž v první fázi mi bylo jasné zejména to, že se mi nechce programovat nic vlastního. Nejjednodušší technologií se zdálo být obyčejné HTML a prohlížeč – specializovanou aplikaci jsem zavrhl hned na začátku a standardy typu XBEL byly v plenkách (ne-li v prenatálním stádiu). Ačkoliv se nedomnívám, že bych kladl na program přehnané nároky, ukázalo se, že výběr skutečně nebude nejširší. Jako první jsem začal testovat program bookmarker a jaksi už u něj zůstalo. A právě na schopnosti tohoto programu se dnes podíváme.
Obecné informace
Všechny skripty jsou napsané v PHP a fungují pod verzí 3 i 4. Veškerá data se ukládají do SQL databáze, přičemž na výběr je MySQL, PostgreSQL a ODDBC. Instalace není příliš složitá a sestává z několika málo kroků. Soubory pouze nakopírujete do adresáře dostupného přes web, upravíte pár základních voleb v konfiguračních souborech (zejména těch pro přístup k databázi), pomocí přiloženého skriptu vytvoříte tabulky a můžete rovnou začít program používat. Bookmarker je šířen pod licencí GPL.
Základní funkce
Bookmarker nabízí všechny základní funkce, které od podobného programu člověk očekává – záložky lze přidávat, modifikovat, mazat a samozřejmě i procházet a prohledávat. Pro jejich organizaci se používá obvyklé hierarchické uspořádání, které je ale v tomto případě omezeno na dvě úrovně – kategorie a podkategorie. To je asi také jediné, co mi poněkud vadí a co by rozhodně sneslo vylepšení. Zvláštností tohoto principu je to, že podkategorie není pevně svázána s nadřazenou kategorií. Jinak řečeno, když vytvoříte podkategorii, máte ji při dalším přidávání záložky k dispozici nezávisle na tom, jakou zvolíte hlavní kategorii.
Každá záložka je tvořena adresou, jménem, popisem, klíčovými slovy a hodnocením, které může sloužit jako orientační pomůcka pro vás i pro ostatní uživatele, pokud je záznam označen jako veřejný (tj. dostupný i bez přihlášení).
Všechna zmíněná pole jsou prohledávatelná a je možné použít i logické operátory and/or. Kromě toho lze pomocí prohledávání vypsat i vybranou kategorii nebo kategorie, což je velmi praktické. Standardní seznam záložek není totiž podle mého osobního názoru řešen nejlépe. Jde vlastně o abecedně řazené kategorie s fixním počtem záznamů zobrazených na jedné straně s možností posunu na předchozí a následující stranu a nutno konstatovat, že orientace v něm není nejrychlejší. Přes vyhledávání se do patřičné kategorie dostanete o poznání snáze a navíc je možné vyhledávací dotaz uložit pro pozdější použití, takže příště už jenom vyberete z rozbalovacího menu žádanou položku a je to.
Pro případ, že budete při používání bookmarkeru tápat, máte vždy k dispozici odkaz na často kladené dotazy, které sice nejsou příliš obsáhlé, ale většinou pomohou.
Pokročilé funkce
Aby byl program tohoto typu dostatečně použitelný, musí ale nabídnout víc. Musí plně zastoupit funkci vestavěného správce záložek a v lepším případě i nabídnout ještě víc. Možnosti bookmarkeru naštěstí nekončí u výše zmíněného. Jsou zde ještě přinejmenším čtyři funkce, které posouvají jeho použitelnost o poznání dále.
Tou první je funkce quick-mark. Představte si, že byste museli při každém přidávání nové záložky otevřít bookmarker v dalším okně, překopírovat tam adresu, naťukat jméno a podobně. Jistě uznáte, že by byla pěkná otrava. Naštěstí je zde JavaScript (nezavrhovat prosím :), díky němuž lze vytvořit záložku, která namísto otevření stránky provede naprogramovanou akci. Quick-mark je taková předpřipravená funkce, která umožňuje přidat právě prohlíženou stránku do bookmarkeru dvojím kliknutím – první vyvolá okno s předepsanými údaji a druhým pak novou záložku vytvoříte. Pokud tedy máte prohlížeč s podporou JavaScriptu, přidáte si tuto záložku na jeho lištu nástrojů a neztratíte tak takřka nic z pohodlí vestavěného správce záložek.
Druhou superužitečnou funkcí je tree, tedy strom. Jak jsem již psal, bookmarker nemá úplně nejlépe vyřešeno prohlížení záložek. Asi vás překvapilo, že jsem si na to vlastně ani příliš nestěžoval. Vysvětlení je jednoduché – díky tree „normální“ seznam vůbec nepotřebuji. Tree je totiž skript, který zobrazí vaše záložky v přehledné stromové struktuře s možností rozvinout či svinout libovolnou větev. Přímo je počítáno s jeho zobrazením v okně upravené velikost a bez nástrojových lišt, menu a podobně. Vynikající je také to, že v horní části okna je rozbalovací menu se seznamem uložených vyhledávacích dotazů. Lze tak snadno přepínat mezi různými pohledy na záložky přímo ve stromovém zobrazení. Nevýhodou stromu je ovšem to, že natahuje všechny záložky i když jsou větve svinuté, takže při větším množství položek a línější lince je to poněkud pomalé.
Neméně podstatné je to, jak vlastně bookmarker naplnit daty. Asi jenom málokdo začíná na zelené louce – většina lidí má už své záložky vybudované a potřebuje je pouze přenést. Naštěstí je zde funkce import pro načtení záložek z Netscape Navigatoru. Jiné formáty dat nejsou podporovány, ale stránka vám úslužně nabídne odkaz na informace o konverzi záložek z Internet Exploreru právě na formát Navigatoru. Další možností je program bmsync podporující kromě NN a IE také záložky z KDE.
Poslední vymožeností, která již souvisí se záložkami jenom částečně je další „inteligentní“ záložka umožňující odeslání odkazu na prohlíženou stránku na libovolnou emailovou adresu. Když tak narazíte na něco, co by mohlo zajímat vaše kolegy nebo přátele, není nic snazšího, než jim dát o stránce vědět.
Zápory
Jak jsem již zmínil, vlastní procházení seznam záložek není řešeno nejlépe, ale ostatní nástroje naštěstí tuto funkci suplují k plné spokojenosti. Když pracuji doma na lince o rychlosti 33,6 kbps, je načítání většího množství záložek do stromu poněkud pomalé. Občas se mi také stává, že strom „zapomene“, které větve byly rozvinuté, ale nevím, jestli není na vině spíše zahození cookies v prohlížeči. Má úplně poslední výhrada směřuje k tomu, že není možné rozumně používat strom, pokud je natažený v panelu prohlížeče Mozilla, což by bylo naprosto ideální – stránka zobrazená v panelu musí zřejmě splňovat ještě nějaké specifické nároky. Chyba se projevuje tak, že se větev nerozvine hned po kliknutí na ikonku, ale až po reloadu stránky.
Závěr
Používám bookmarker intenzivně již téměř rok a mohu prohlásit, že po prvotním sžití s ním nemám naprosto pocit, že bych byl oproti vestavěnému správci záložek v některém prohlížeči nějak citelně ochuzen. Jistá omezení zde již z principu jsou, ovšem disponuje-li prohlížeč JavaScriptem, lze je obejít a fakt, že mám všude dostupné své záložky nezávisle na prohlížeči za to rozhodně stojí.
