Byznys plány kolem open-source řešení jsou založeny hlavně na službách, a tak není divu, že pokud se vývojáři nějakého populárního programu rozhodují, kterou online službu budou využívat, tak když mají štěstí, mohou se některé firmy přetrhnout, aby to byly právě ony. Příkladem může být třeba dobře známý prohlížeč Mozilla Firefox, který dostává od Googlu velké peníze za to, že uživatele směruje právě přes něj. Kdo zaplatí víc, jeho služba je výchozí.
Upstream & Downstream
Zatímco ve světě Windows si uživatelé stahují programy přímo od jejich výrobců, v Linuxu jsou většinou přebalovány ještě jinou firmou či skupinou vývojářů, kteří připravují linuxové distribuce. Během balení mohou do zdrojového kódu zahrnout patche, které program nějak vylepší nebo z něj odstraní nějakou chybu. Někdy dojde i ke změně loga a vůbec celého grafického tématu, aby do systému program lépe zapadl. Vzniklo tak označení upstream a downstream, kdy upstream vyvíjí programy a downstream je přebírá a balí do celých operačních systémů. Díky zásahům downstreamu pak program v jedné distribuci může vypadat úplně jinak než v druhé.
Ubuntu dlouhou dobu používalo jako výchozí přehrávač Rhythmbox a do něj plugin Ubuntu One Music Store pro nakupování hudby přes službu 7digital. Určité procento ze zisku pak šlo do kapsy firmy Canonical. Už při prvním návrhu Ubuntu One Music Store se počítalo s podporou jak Rhythmboxu tak Banshee. Nakonec Banshee v Ubuntu 11.04 porazilo Rhythmbox, a to z toho důvodu, že pro něj nebylo na instalačním médiu dostatek prostoru. Nebyl to jediný kompromis, který vývojáři kvůli limitu 700 MB udělali. Aplikace prostě rostou a bude tomu tak i dál, ale vzhledem k tomu, že Banshee je napsáno v Monu, které na CD musí být přibaleno také, je to krok na první pohled nelogický.
Canonical se dostal do situace, ve které prakticky nemůže vyhrát. Může v Banshee nechat podporu pro Amazon MP3 a přidat Ubuntu One Music Store a oba obchody by mohly existovat vedle sebe. Proč ale mít dva obchody v jedné aplikaci? Druhá možnost je vyškrtnutí Ubuntu One a ponechání jen Amazon MP3. To zase zvedne ze židle uživatele, kteří mají v Ubuntu One nakoupenou hudbu a ta by byla po instalaci někde schovaná v nastavení. Jako kdyby nestačilo, že se změnil přehrávač. Pak zbývá ponechat pouze Ubuntu One, ale tady narazíme na GNOME Foundation, která má z Amazon MP3 v Banshee nějaké peníze.
Prakticky žádné rozhodnutí není správné a nejčistější by bylo asi ponechat Rhythmbox tam kde byl. Navíc Canonicalu také není jedno, jestli nějaké peníze z Ubuntu One Music Store dostane nebo ne. Nemá důvod si stavět vedle služby, kterou sám vyvinul službu druhou, ze které nic neuvidí.
V Ubuntu by se Amazon MP3 dařilo lépe, kdyby bylo výchozím obchodem ve výchozím hudebním přehrávači a místo 10 000 USD, které z něj GNOME Foundation má nyní, by se mohlo jednat o zajímavější částky. Amazon MP3 je proti 7digital pro uživatele zajímavější v nabídce hudby, takže kdyby byly oba obchody vedle sebe, mnoho uživatelů by Amazon přilákal. Canonical proto dal vývojářům Banshee na výběr. Ti se měli rozhodnout, jestli chtějí Amazon MP3 v Banshee v Ubuntu 11.04 ponechat s podmínkou, že by 75 % příjmů tímto způsobem šlo do Canonicalu a 25 % do GNOME Foudantion a nebo bude Amazon MP3 v Banshee vypnut s možností ho v nastavení zapnout. Výsledek je nejmenší zlo. Vývojáři Banshee se rozhodli nechat Amazon MP3 vypnutý a ve výchozím stavu tedy bude Ubuntu One Music Store.
Odkud kam
Abychom mohli na celou situaci nahlížet s větším přehledem a objektivitou, musíme si uvědomit, kdo co vyvinul a kdo z koho má peníze, hezky to shrnul Joe Brockmeier na svém blog. Přehrávač Banshee byl vyvinut převážně firmou Novell. Ta souhlasila s tím, že peníze z podpory Amazon MP3 půjdou do GNOME Foundation. Samotný projekt Banshee z nich nic nemá. Canonical dostává peníze z Ubuntu One Music Store a zároveň je členem GNOME Foundation advisory board, do kterého odvádí pravidelné poplatky za členství. Také částečně financuje vývoj GNOME, ale od směru, jakým se GNOME vydává, se pomalu odklání a přichází s vlastním řešením Unity, které je nad GNOME postavené. Novell je taktéž členem GNOME Foundation advisory board.
Na první pohled je těžké určit, kolik to komu přineslo a kdo kolik ztratil, také nejde o nějak závratné částky a Canonical i GNOME Foundation finančně podporují stejné projekty. Nakonec tak možná bude bit hlavně uživatel. Ubuntu One Music Store má opravdu menší výběr než Amazon MP3 a tím pádem nenaláká tolik uživatelů. Na druhou stranu může Canonical určit, ke komu peníze půjdou a jelikož jeho vývoj spíše směřuje k Unity, prostředí GNOME a jeho aplikace by tak přišlo o pár USD.
Závěr
Canonical musel situaci řešit, protože k ní byl dohnán vlastním omezováním na instalaci na jedno CD a také preferováním platformy Mono, i když existují alternativy. Zároveň nechtěl, aby byla zbytečně bita jeho služba, kterou se snaží propagoval od Ubuntu 10.04. Nemohl se přeorientovat na Amazon MP3, protože by s tím byly spojené další náklady a výsledek nejistý. Navíc uživatelé už jsou na 7digital zvyklí. Nakonec se Canonical zachoval asi nejlépe jak mohl a nechal rozhodnutí na vývojářích Banshee, i když s určitým omezením.
Není to poprvé, kdy Canonical „obral“ nějakou aplikaci. První byl Firefox, kterému Canonical vyměnil kód Mozilly pro vyhledávání na Amazonu kódem svým.
