Názory k článku Československé osmibitové počítače 2 – PMD 85

k poslednimu obrazku… bude nejaky clanek i o pocitacich rady Sharp MZ 700/800?

jojo, hlipa na MZ-800 byla uplne super! :)

…Bylo to asi hodinové setkání, které mne doživotně poznamenalo. Jediné co si pamatuji, bylo neustálé kontrolování počítače, jak moc hřeje a pak většinou následovalo protipožární zaopatření = vypnutí počítače.

Ono to hrialo spolahlivo aj bez toho, aby to niekto kontroloval :) Na pocitacovom tabore sme to mavali pustene aj niekolko hodin v kuse a nevyhoreli sme (ako o tom teraz premyslam, bol to hazard s nasimi zivotmi :) )

Ne. PMD bylo Pečené Malé Dítě.

Prihrievač Mliečnej Desiaty

Jde o to, o jakou verzi PMDcka slo. Pokud o jednicku s ruskymi pametmi (ty potrebovaly +5V, –5V, +12V, tusim na odsavani naboje ze substratu, tak ty topily hodne. Taky zdroj se postupne zlepsoval, ale ty pameti tomu davaly dost (nekdy i vyskocily z konektoru, kdyz byla teplota moc vysoka).

Ony nahrávací rutiny v Z80 používali dost specifickou modulaci, kdy jednička byla 2× delší než nula, pak už stačilo mít někde mezi těmito dvěmi frekvencemi nastavenou hranici, která rozpoznala jednicku od nuly.

Hrál jsem si s tím kdysi dávno na PC, když jsem psal emulátor ZX Spekturm a potřeboval jsem nahrávat z pásky. Měl jsem to udělaný tak… emulátor totiž neuměl přesně odčasovat signál, takže jakmile to mělo začít nahrávat, převzala to moje funkce a ta to nahrála.

Měl jsem takový vizualizátor nahrávání, kde se do grafu vynášela perioda mezi dvěma pulsy. Bylo tam krásně vidět odstup mezi jedničkou a nulou a kam posadit rozhodovací úroveň. Také tam bylo vidět, jak velké chyby se mohl magneťák dopustit, aby to bylo ještě čitelné. Kolikrát graf tvořil na obrazovce vlny, jak nestále otáčky motorek měl.

Dalo se to upravit i tak, že se načítací funkce automaticky adaptovala, pokud byl signál dostatečně různorodý, stačilo jemě posouvat středem podle aktuálně změřených period. Pak si to poradilo i se signálem, který byl velmi nestálý co se frekvence týče.

A nebyla to náhodou PP-01? Také docela poklad. Nicméně PMD-85 byl užasný v tom, že s ROM modulem to vydrželo v provozu tak 3 minuty než se stroj přehřál. Ale bez Basicu to chodilo mnohem déle, takže zatímco všichni kolem mastili užasnosti v Basicu, já se naučit stroják 8080 + strukturu Monitoru, za což jsem mu dodnes neskonale vděčen.

Jak se tehdy podle kazeťáku poznal Spectrista / Didaktikář?
Přece podle toho že měl v krytu magnetofonu vyvrtanou dírku na šroubovák pro seřizování magnetofonové hla­vy.

Souhlasim, kdyz jsem byl jako dite nemocnej, tak jsem mel peemdecko zapnuty cely dny vkuse a problem s prehrivanim jsem nemel.

Novější verze PMD-85 byly už celkem vychytané a určitě bych je nezatracoval. S teplotou problémy nebyly.
Jy vím, je to efektní „znalecky“ vykřikovat, jak to bylo hrozné…
Já jim měl za zlé hlavně to, že v nich nebyl procesor Z80. BOBO jsem tehdy už považoval skoro za historii…

Pouzil bych tento algoritmus (nikdy jsem nepouzival asm BOBO, tak jsem pouzil mnemoniku Z80). Rekl bych, ze o moc rychleji uz to udelat s timto CPU nejde.
MEMCLR LD SP,MEMTOP ;KONEC RAM + 1
LD HL,0
LD DE,27*1024/2/8 ;POCET CYKLU
LOOP PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
DEC E
JP NZ,LOOP
DEC D
JP NZ,LOOP
LD SP,STACKTOP ;VRCHOL ZASOBNIKU
…
Bohuzel nemam po ruce tabulku delky jednotlivych instrukci BOBO v T-cyklech, toz budu vsechny povazovat za 8 T dlouhe, vice to nebude. Je jich v cyklu 12, takze cas bude 27(kB)*1024/2(push dela 2 byty naraz)/8(8 PUSHu v cyklu)*8(delka instrukce v T)*12(pocet inst. v cyklu)/2048000­(frekv) = 0.081s. Inicializacni instrukce zanedbany.
Zdravi Pavel

Bohuzel se zkazilo formatovani assembleru, snad pochopite, jak to melo vypadat…

To vypada dobre, akorat si nejsem jisty, jestli se nema SP nastavit na MEMTOP-1, kdyztak me opravte (procesory se chovaji ruzne v tom, zda nejdrive snizuji SP a potom ukladaji nebo naopak). Skoda ze 8080 nenastavuje pri DCX instrukci ZF, potom by se i spodni cast smycky dala zmenit (wtf to 8080 nema???)

1) Ne, SP se nastavuje na konec +1, protoze PUSH je na teto architekture s predekrementem.
2) DEC dd (16bit dvojregistru) na 8080 ani Z80 nenastavuje flagy, takze se musi budto postupem uvedenym vyse v puvodnim altoritmu, nebo
DEC DE
LD A,D
OR E
JP NZ,LOOP
coz ma nevyhodu v tom, ze nici obsah A.
Zdravi Pavel

z80 prece mela instrukci blokovejch prenosu LDIR, sice spotrebovala skoro vsechny registry, ale trvala jen 16 hodin, jde pouzit i k naplneni oblasti stejnou hodnotou

Ale tady se bavime o 8080, takze ten kod musi byt pro ni, ikdyz pouziva mnemo Z80. Nadto tyhle LD*R byly tak silene pomale, ze kazdy slusny programator je nahrazoval pro time-critical presuny vlastnimi konstrukcemi (kdyby nic jineho, napr. 16* LDI ve smycce bylo uz podstatne rychlejsi) a pro memory fill uz se to vubec nehodilo, tam byla varianta s pushem asi uplne nejrychlejsi. Tech 16 hodin trval jeden elementarni presun, nikoliv cela instrukce (trik byl v tom, ze ta instrukce se dokonce sama nacitala stale dokola, takze pokud ten LDIR sam sebe smazal, ani se nedokoncil, jak mel :-) ).
Zdravi Pavel.

My sme mali na zakladke didaktiky alfa(?) pospajane nejakou sietou dokopy a k tomu bola PP06 ako server. Myslim ze sa dali nejako distribuovat zdrojaky zo servra na stanice, a mozno tam bola aj zdielana tlaciaren. Detaily si uz nepamatam – to bol sk.rok 89/90 a ja som bol piatak…

… nechodil si na zakladku na Brezovej?

Taky by me to zajimalo. Ja jsem to nezazil, ale co tak ctu clanek, tak by to mohla byt nejak upravena seriova linka. Neco na zpusob rs485.

tak na pmd-85 som zacinal, bol to uplne prvy pocitac, do ktoreho som tukal este v dome pionierov. parada…

Díky za pěkný seriál, který ve mně vybudil vzpomínky na jeden podivný počítač o kterém dodnes netuším o co se vlastně jednalo. :o)

V osmdesátých letech jsem chodil na gymnázium Táborská, Brno. Kromě v té době ve všech školách obvyklých IQ-151 a PMD-85 tam byl také jeden docela podivný kousek o kterém v seriálu nepadlo ani slovo a ani jsem teď nebyl schopen o něm nic bližšího vygůglovat. Jednalo se o kompaktní jednotku, která obsahovala malou negrafickou obrazovku (úhlopříčka přibližně 15cm, když se pořádně přidal kontrast, tak byl pěkně vidět vykreslovací paprsek), magnetické nepáskové záznamové zařízení (pracovalo to s jakýmisi magnetickými kartami. Bylo to něco jako zvětšené záznamové zařízení z TI-59) a klávesnici. Matně si vzpomínám, že svým designem to snad připomínalo terminál v EC mastodontům. Nebyl to žádný tehdejší socialistický klasik poháněný tehdy obvyklým MHB8080, ale mělo to procesor buď složený z řady 74 a nebo z procesorových řezů (tuším, že Tesla tehdy dělala řadu 3000). Matně si vzpomínám, že to snad prý vyráběla Metra, Blansko (tohle nevím jistě).

Po zapnutí této podivnosti naběhnul jednoduchý zaváděcí program, který očekával další iniciaci pomocí uvedených magnetických karet. Ve škole jsme měli pouze karty s Basicem.

Netušíte někdo náhodou o co se vlastně jednalo?

zaujimave, to by ma tiez zaujimalo

Teď jsem našel zmínku o tom počítači/terminálu tady:
http://www.root.cz/clanky/technologie-operacnich-pameti/nazory/
konkrétně viz. připomínka „Jet (neregistrovaný), 5. 6. 2008 15:39“

Mám dojem, že „Jet“ popisuje buď přímo dotyčnou mašinu, nebo něco hodně podobného.

Třeba na řízení přístrojů pomocí sběrnice IMS-2.

v Metre Blansko se tusim vyrabel pocitac TEMS, no spis nez pocitac to byl ovladac meraku. Ale jestli to melo procesor sestaveny ze 7400 bych nerekl (FIXME).

Z procesorových řezů byl postaven tzv. Inteligentní terminál, který pocházel tuším z Blanska. Provozoval jsem na něm vedle jeho původní funkce také interpreter Basicu :-) Jestli mě paměť neklame dokonce s grafikou…

Tady ten počítač, či inteligentní terminál (tohle označení se pro tu mašinu hodí rozhodně lépe), který jsme měli ve škole, grafiku neměl. Vzpomínám si, že znaky dokonce ani nebyly složené z matic bodů, ale vznikaly kroucením vykreslovacího paprsku. Zobrazené znaky díky tomu vypadaly ve srovnání s prakticky jakýmkoliv jiným tehdejším osmibitem velmi odlišně.
Divné je, že jsem nikde na internetu nenašel fotku toho počítače (terminálu), takže to nejspíš nebylo nic, co se dělalo ve větších sériích. Na druhé straně ale design to mělo příliš profi než aby to to bylo jen něco vyrobeného na koleně.

V roce 1984 jsem jako čerstvý ing. nastoupil do Zbrojovky Brno na vznikající oddělení vývoje disků Winchester = dnešní harddisky. Napřed jsme neměli počítač žádný, pak vývojový systém iPDS se dvěma 8085, pak jsme dostali i jedno PMD85–1, televizi Merkur a HiFi magnetofon Tesla.
No a po čase se kolegové ve vedlejším oddělení dohodli, že by si postavili domů počítače. Opráskli to pmdéčko, strčili ho do společné krabice s monitorem, připojili skutečnou klávesnici, udělali pár vylepšení aby tam šla provozovat CP/M a pak, když to prasklo, tak se z toho musela udělat příkladná iniciativa soudruhů vývojářů ;-)

Tak toto je zaujímavá historka. Zbrojováček bol skutočne veľmi vydarený klon PMD 85–2. Bolo vidieť, že na tom pracovali ľudia, ktorí programovať v assmbleri vedeli veľmi dobre.

Héééj, tak to jsme měli na táboře! Asi 8ks.

Jelikož jsme měli PMD i u nás ve stanici mladých přírodovědců, trávil jsem valnou část na táboře tím, že jsem si obstaral kazetu a nahrával hry co tam měli tak, že jsem je v monitoru nahrál, pak hledal kde hra je a pak daný úsek nahrál na svoji kazetu :o))

Musím uznat, že oproti původnímu PMD opravdu povedený kousek :o) Takže díky! :o)

Zdravím
Pro mě to byl můj první počítač kterej jsem měl doma a naučil jsem se na něm programovat co jsem chtěl a co technický možnosti dovolily. Měly jsme ho aji na základce(síť) a disketovky, jak 8" , tak i 5.1/4. A šíleně obrovskou tiskárnu. Nemohl jsem tu disketovku ani za boha nikde sehnat, asi nepoměrem vyrobených kusů disketovek na počet zbrojováčků, protože jich mohlo bejt v síti až 64 kousků, pro ně jedna disketovka...
Nakonec jsem sehnal tu 5.1/4", ale něják se jí nechtělo,tak buď byla rozbitá i když nabootovala a pak se zasekla a jenom svitila a nic. Boot disk byl dobrej, ve škole fungoval. Disketovku mě učitel nedovolil připojit u nich, abych náhodou neodrumpl tam ty jejich mašiny:)
Takže jsem nikdy nezjistil jestli jela, nebo ne. Snad byla možná jenom chyba že s tou disketovkou nekomunikuje jenom tak lecjakej zbrojováček vyjmutej ze sítě, ale jenom zbrojováček kterej měl asi nějak upravenou ROM ve vnitř aby mohl řídit povely pro disketovku. Možná ne.
Já sem musel jak blbec sjíždět programy z pásek a ten pekelnej zvuk co byl nahranej na té pásce. To nebylo nic moc, protože se časem záznam ztratil a byl nečitelnej + + + File error + + + a nebo bylo na hovno že se nedal již nahranej záznam přehrávat na jiným přehravači než byl záznam pořízen, buď se vůbec nezavedla hlavička začátku programu, nebo konec programu končil klasickou chybou File error.
Sklon hlav, možná i polarizace záznamu na pásku. No děs, proto sem vždycky toužil po disketovce. Měl jsem za to že u nich tyhle neduhy nejsou.
Měly i různou barvu obrazovek a takovou silonku přes obrazovku aby se v obrazovce neleskly odrazy od světel a oken. Osobně si pamatuju na klasickou zelenou:) modrou, červenou, nebo snad oranžovou a bílou obrazovku.
Hodně jsem do nich vrtal a tím jsem je nějak odpráskl(zdroj,sys­.sběrnicu,aj.) Ani jim nedělalo dobře ho prudce po sobě vypnout a zapnout, sice ukázal jakejsi ROM bordel na obrazovce než se načetl Basic-G, ale dlouho se to sním dělat nedalo. Jeden ten ruskej ROM čip s tím okýnkem mám doma, je na to pěknej pohled pod mikroskopem.
Měl jsem těch zbrojováčků doma poměrně hodně cca.10ks, měl jsem je z bazaru RECOM Brno za 100,-korun jeden, kde to byl ráj pro toho kdo sbírá různý díly, výbojky, sálový počítače EC1033,EC1026­,terminály CM,VT, SMEP, JSEP, Robotron, MERA, TESLA a Consul, ruský věci ELEKTRONIKA, JATRAŇ ,JUNOSŤ ,ŠILELIS ,SELENA no a a a... starý periferie, prototypy modelů výrobků, různý vybavení výzkumných laboratoří a ústavů, kateder a laboratoří, výpočetních a střediskových sálových pracovišť. No prostě všechny tyhle skvosty tam končily svůj život. Co se nerozebralo na šrot a díly, nerozkradlo se, tak se za pár kaček dalo koupit a odnest domů. Škoda že ten pán co to vlastnil už zemřel a s ním i tenhle ráj(vypadalo to jako smeťák,nebo ekodvůr), ale plnej nádherných kousků historické výpočetní techniky a jejich periferií a vše co kolem toho bylo. Kdybych si to v té době nějak víc uvědomoval s jakýma poklady sem se to tam setkal, tak bych toho tam zachránil mnohem víc, nebo aspoň detajlněji nafotil. Jedinej můj sen co jsem si nesplnil byl CONSUL 2715, viděl jsem ho v akci v bance, ale to je tak dávno 1992 rok. Jinak nechcu dělat machra, ale pokud to nebyl kolos jak prase, tak jsem měl a to ten stejnej model kolikrát doma, tím sem chtěl říct že jsem měl snad všechny možný počítače na který si vzpomenu. Jenom díky tomu recyklačnímu sběrného dvoru RECOM Brno KLÍČOVA 2, BRNO - ČERNOVICE.
Hodně rád se na tyhle témata bavím,hodně mě zajímá všechno kolem sálových počítačů EC, fotky, zážitky, zkušenosti,his­torky... atd. Doufám že mojí vášeň(úchylku) ke staré výpočetní technice a elektronice nesdílím na světě sám a že existuje na světě člověk kterýmu voní jako mě po chvilce provozu ta naše československá, RVHP součástkama kořeněná elektronika. Sovětská je taky mazec:)
Tak jo kdybyste něco někdo měli, nějaký informace, nebo texty, odkazy na starý časopisy, výpisy v Basicu pro Consul2717 a hlavně ty sálový počítače, tak mi napište na e-mail HELISPETR@SEZNAM.CZ uděláte mě tím radost.
Petr HELIŠ, Brno 21/04/2011

Jóó pánové to je nostalgie. Hnedka jsem jsem si vzpomněl na celostátní textovou hru „Město robotů“ a průser, kterej nastal s odhalením vstupníhop hesla, který mělo být centrálně vyhlášený. Už ani nevím, jestli to tam bylo v plaintextu, nebo nějak jednoduše XORnutý. Ale spíš plaintext. Ale pan inženýr Vítek Libovický má od té doby přezdívku KONVALINKA :o)))

Pokud vím, tak to bylo tak, ze tim heslem byla zasifrovana hra, takze potud OK. Ale tusim ve verzi pro Sharp jim zbyla ve vstupnim bufferu v pameti z nejakych testu a pri ukladani obrazu pameti na pasku se jim tam dostala a pak ji nekdo nasel…

Jo mesto robotu… objednal som si to pre svoj sharp mz821 a ked som ju skusal nahrat tak nesla. Reklamacia bola tak rychla, ze cela sutaz skor skoncila ako som dostal novu kazetu :)

První počítač, který jsem viděl, bylo sice IQ 151, ale to bylo při návštěvě střední ekonomky a prakticky jsem ho jen viděl. A pak dorazila zpráva, že na naši základku, díky tomu, že jsme měli matematickou třídu, dorazí tři PéeMDéčka, úplně první ve městě. To bylo koncem roku 1986, já byl v osmé třídě. Byl jsem lapen. PMD-85 je pro mě kus mé počítačové historie, na něm jsem se učil Basic, stroják, assembler, grafiku, hrál své první hry, tiskl své první dokumenty (BT-100). Bylo nás 7 nadšených kamarádů, získali jsme klíče od počítačové učebny a věděli jsme, která okna ve škole nelze zavřít – a vloupávali jsme se o víkendech do školy, abychom mohli na počítače. Chápete? Jiní spolužáci se snažili škole vyhnout, chodili během vyučování za školu, my naopak ve svém volném čase nelegálně do školy. Z dnešních školou povinných dítek to už nikdo nikdy nepochopí… Jo to byly časy. Svět byl tehdy růžovější, tráva zelenější, znáte to… :-D

Bohužel čas kvapí, má paměť již tolik neslouží a tak na první čtenářskou otázku už odpověď neznám. U té druhé je to jednoduché – těch 16 bajtů odpovídá době, za kterou se zatemnělý paprsek na televizi horizontálně vrátil na začátek dalšího řádku, aby na něm zase mohl začít kreslit. Jinými slovy z „video-ramky“ se čte kontinuálně bez přestávky a ono to krásně vychází, že když se čtou grafická data, tak se zobrazují, ostatní data připadnou na čas, kdy se nic nevykresluje. Jednoduchý trik za účelem snížení nákladů.

No uplne identicky to bolo na nasej strednej skole.
Po vyucovani behom do vypoctaku a zasadnut na najlepsie PMD.
O 19.00 nas skolnik vyhanal tak za zvonil na zvonceku (akoze koniec hodiny).

A ty co mali pevne nervy a rano nemali vyucovnie sa skryli a zostali cez noc.
Az raz to prasklo a bolo.

Ale na PMD som vyhral sutaz mladych programatorov v okrese. V kraji som bol uz len 3 a predo mou 2 chalani co mali stastie a programovali na vlastnych ZX Spektrach.

PS: Ak teraz niekto napise ze to PMD ala AtMel robi na dobierku tak minimalne jednu objednavku ma. Alebo nech mi napise na trsek (at) gmail.com.

Nemely Basicy na „reset“ dat prikaz RESTORE? I kdyz mozna PMDcko bylo trosku odlisne, to nevim.

zaujimala by ma historia toho CSSR klonu 8080, to bolo take jednoduche vyklonovat intel procesor?

A nemela nakonec Tesla koupenou licenci? Nevim jen hadam. Ovsem kopie cipu tim zpusobem, ze se postupne odstranovaly jednotlive vrstvicky a provadelo se snimkovani, pry v CSSR bylo dost popularni.

Jáj, PMD-85… chodil som do „krúžku samočinných počítačov“ (?) kde niekto z miestneho podniku ZVL Kysucké Nové Mesto nosieval jediné PMD-85 (a potom zase samozrejme so sebou preč), snažil sa zo seriálov v časopisoch Elektrón a Mladý svět pochopiť zložité príkazy ako SCALE alebo v štádiu pokročilej profesionality DIM :-), pípanie v definovanej výške tónu som musel robiť volaním strojákového programu uloženého v strašne dlhej textovej premennej A$ prepisovanej ručne, obdivoval som že loader Manic Minera dokáže počas nahrávania blikať čiarkou na monitore, zatiaľčo kamaráti sa hrali tak ja som čakal kedy budem môcť doma krasopisne napísaný program naťukať do PMD-85 a potom uložiť, na nejakej súťaži v programovaní som po náhlom resete prišiel o skoro dokončený program, používal zbytočne dobrý a veľký kazetový deck s peknými blikajúcimi diódami… no kopec zábavy. :-) Potom som v roku 1988 dostal ZX Spectrum.

A prešiel som celú hru „Auto“, asi tam začala moja fascinácia automobilovými simulátormi, pokračujúca do dnešných dní hrou Live for Speed. :-)

A spolužiak spravil perfektný program – LABELom zobrazil na celý monitor hviezdičku, a otáčal jasom na telke – nazval to „blikajúca hviezdička“. ;-)

Potom niekedy v 1991 na gymnáziu mám pocit že boli aj niečo ako zosieťované? Na „serveri“ sa myslím dala stiahnuť obrazovka vzdialeného PC, ale ako to bolo elektricky zapojené neviem, určite nie ethernet.

No předpokládám, že 48 taktů potřeboval na 288 pixelů na řádku a zbytek se věnoval zpětnému chodu. Generátor tak posílal obsah celé paměti do modulátoru, akorát se během zpětného chodu nemaluje. Je to tak?

Jestli mne pamet neklame tak prenechal sbernici procesoru aby si 8080A taky vrznul ;-)

Neni to tak, ze se procesor a graficky radic stridaly po jednom taktu? Me to alespon ciselne vychazi: 320 bodu na radek (288 viditelnych), 256 radku, 25 Hz:

320×256×25 = 2048000

coz je presne frekvence hodinovych cyklu (2048 kHz), kterou byl krmenej procesor.

Obrazovka má 50Hz, protože je to 256 řádek, musí se zobrazovat v každém půlsnímku celá obrazovka. Těch bodu není 320 ale 384 (384 + 384/3)/8 = 64

Na druhou stranu, každé načtení lze serializovat 6 bodů na obrazovce.

64×256×50 = 819200Hz

Což je 2,5 taktu na bajt. Nepředpokládám, že by serializátor načítal body po bitech. Takže také předpokládám, že formát každého bajtu je ve formě šesti pixelů a dvou bitů atributů. Serializátor tak načtením bajtu má všechny informace.

Jestli se pletu, tak mě opravte.

Vzpomínám jsi že na základce (cca 1988–1989) jsme měli nějaké zasíťované klony PMD – vypadaly zvenku úplně jinak, z učitelského stanoviště bylo možno do nich nahrávat aplikace z 8-mipalcových disket … nevíte někdo co to bylo zač?

Nemohly to byt Consul 2717 http://www.old-computers.com/museum/computer.asp?st=1&c=1130 ? Ty se priblizne v te dobe v podobnych konfiguracich obejvovaly.

Áno to je přesně ono – na tom jsme se v hodinách matematiky pěkně vyřádili.

Som trochu prekvapený, že PMD-čka boli aj v Česku. Moja vedomosť bola. že tam ich prakticky vytlačili IQ151, prípadne Sharpy.

To byste se divil, kolik jich tu bylo. :)

Zažil jsem na základce počítače Ondra, bude díl i o něm ? Jinak dík za článek o PMD, používal jsem ho naštěstí jen krátce, pak dům dětí a mládeže pořídil didaktiky gama (pro mně osobně dost "osudová: záležitost ;).

Tesim se, tesim :-)

Diky za skvele serialy, doufam ze root dobre plati, protoze to tu v podstate drzite jen Vy.

Atari bylo z alektra, nikoli PMD to „prodavali“ v té prodejně pro kutily, fakt už nevím jak se přesně ten obchod jmenoval, ale daly se tam koupit takové věci, jako balza, šroubovák, vrtačka, nebo barvičky na modelařinu, bylo to v Brně. Atari 800XE bylo koupené někdy v roce 87 a na to pmd sme se chodili koukat předtím :0) Každopádně jsem ten 8bit měl v době, kdy se k nám už vozily soukromě 16bity atari ST. Nebylo jich moc, ale na nás koukali dost z patra :0)
Předtím u kamaráda (±1985) Atari800XL a iq151 na nějaké exkurzi ve stejném roce.
Mimochodem jsme pak měli na střední škole, z iq151, celou učebnu a ten pohled na obraz merkuru vlnící se jako na poušti, díky soupání horkého vzduch ze zdroje IQ, to bylo něco. Navíc si člověk musel ten program nejprve napsat na papír, aby ho pak stihl do počítače přes tu otřesnou klávesnici (každé tlačítko se muselo zmáčknout silou), napsat. :0)

Odkaz uvedený v článku na remake Manic Minera

http://freeloc.kopromaster.com/index.php?ACTION=1021&FILE=7&chlng=36&chpjt=1

nevede na hru, ale na systém pro vícejazyčné překlady hlášek :-)

Deset let stará verze pro DOS je ke stažení v archívu tady:

http://archive.free8bit.net/index.php?ACTION=1006

nicméně sama verze pro DOS už v dnešní době potřebuje emulovat v DOSBoxu :-)

Multiplatformní verze pro DOS, Windows 32bit a Pocket PC Windows CE (ARM CPU) byla pouze vydána na druhé CD-ROM kompilaci nekomerčního uměleckého serveru http://www.cernylord.cz a online zatím nemá žádný release.

Pak ještě byla nějaká starší meziverze přeložená kromě Windows i pro Linux; myslím, že vyšla na Chip CD-ROM; ale kde je jí konec, netuším, na harddisku ji už nemám :-)

Zdravim, znamy me odkazal na Vasi diskuzi. Prosim Vas nevite nekdo o POCTIVEM emulatoru Didaktika ci ZX Spectra 48k. Jiz jsem odzkousel asi 20 emulatoru a vsichni si hrali na ZX Spectrum 48 pouze v 48 modu ZX Spectra 128. Take vsechna okna skousenych emulatoru jsou napojena na jeden jediny emulator ZX Spectra s nejvetsi pravdepodobnosti z prostredi DOS. Vsechny skousene emulatory vykazuji chybu kterou vykazuje DOS emulator Warajevo. Hledam opravdu POCTIVY emulator Didaktiku nebo ZX Spectra 48/48+. Dekuji predem za informace.
S pozdravem Milan Fisera mladsi.

Realspec32 emuluje několik typů ZX hardware, ZX 48 i ZX 128 jsou odlišeny a jsou exact-cycle, takže fungují spolehlivě i veškerá dema s efekty v borderu a nestandardní loadery.

Nevýhodou tohoto emulátoru je, že používá zabugovanou grafickou knihovnu Allegro, takže se od Windows XP výš občas samovolně složí a stalo se mi, že občas shodí celý systém. To je ale problém knihovny, ne emulátoru. Existuje samozřejmě i stabilní verze pro DOS.

O jakou chybu Warajeva se jedná? Používal jsem emulátorů několik a všechny byly spolehlivé. Emulovat ZX není zas takový problém, nevěřím tomu, že se najde více emulátorů, které jedou na stejném engine jako Warajevo.

Mozna ne na stejnem engine, ale treba z tohoto emulatoru prebiraji nejakou jinak cyklovanou instrukci nebo neco podobneho, to je docela dobre mozne.

Btw jde vubec udelat na cyklus presny emulator Speccyho (nebo cehokoli jineho) na monitoru, ktery ma uplne jinou obnovovaci frekvenci? Jde mi o to, ze napriklad efekt rychleho preblikavani barev (simulace hnede atd. – urcite to znas) na dnesnich monitorech proste nemuze vyjit 100% presne, spis se to nekdy uplne rozpadne.

Ve videotechnice se pouziva hardwarovy framerate convertor (a to nejen 50 Hz <> 60 Hz, ale i kvuli 24 fps filmum), ale emulatory to pravdepodobne nijak neresi, nebot by to brzdilo a malokdo to oceni :-)
Muzu poradit jen nastavit 100 Hz pro 50 Hz osmibity nebo 120 Hz pro 60 Hz pocitace. Pokud to vubec drivery pro LCD monitory jeste umi – ja dosud pouzivam CRT :-)

Par „malych“ emulatoru pouziva Z80 modul bud RAZE nebo MAME.
RAZE kvalitu nemohu posoudit, ale MAME instrukcni sada je hodne promakana i co se tyce casovani.
Warajevo bude nejspis jeste poctivy assembler :-)

Treba se ale problem Milana Fisery netyka Z80, mozna ma nejaky problem s disketovkou ci necim jinym.

ma problem s tim, ze se nejedna o emulatory ZX Spectrum 48k ale o emulator ZX Spectrum 128k v modu 48k, tim padem nesouhlasi zakladni parametry ZX Spectra 48k a tim padem nektere pro me zname informace prestaveji mit smysl ve sve funkcnosti.
Take ma pan Fisera problem s tim, ze se jedna o podvod a ma problem take s tim, ze si nemuze poradne uzit ZX 48k kdyz se ve skutecnosti jedna o ZX 128k.

Nechapu na co v mem dotazu reagujete. Budiz.
Emulator, neboli napodobeni lze naprogramovat naprosto presne podle originalu, pokud nejaky emulator vykazuje chyby, nebo jako emulatory ZX 48k vykazuji hodnoty ZX 128k, jedna se podle me o podvod. Jinak obnovovaci frekvence monitoru s emulovanim souvisi pouze tim, ze Vam bud stiha zobrazovat emulovane, nebo Vam emulovane bude zobrazovat napriklad kazdy treti snimek, takze nechapu proc do teto debaty zatahujete grafickou kartu ci monitor. Vy jste zahrnul monitor, coz je ta nejposlednejsi vec ktera ma na emulovane vliv.

To byla otazka oznacena „btw“, presneji receno je stejne OT jako cele toto vlakno, ale mam pocit, ze by to nikomu nemuselo vadit nebo ano?

Monitor s emulaci souvisi, ale chapu, ze tady jde spise o uhel pohledu. Nekdo chape emulaci jako ciste jen ZXko, potom ok, ale vetsinou se jedna o emulaci celeho prostredi, tj. i TV vystupu, ktery IMHO jde na monitorech emulovat jen ztezi a na LCD skoro vubec ne. Protoze tak jak programatori vyuzivali vsech zakouti Z80 a ULA, tak vyuzivali i vlastnosti TV (prokladani, obnovovaci frekvence atd.) a je zalezitosti emulatoru, jak dobre se s tim dokaze poprat.

Real Spec 32 sem zkousel, ZX 48k je tzv. emulovan v zaseklem ZX Spectrum 128 v modu 48k. Takze nesouklasi systemove promenne umistene za adresou obrazovky, take ma posunuty Basic o nekolik bajtu blize k obrazovce nez skutecne ZX 48k.

Chyba se tyka nahravani z magnetofonu pomoci assembleru

LD a,x
Ld IX,xx
LD DE,xx
CALL 1366

, pokud pouzijete v nastaveni rychlo nahravani tak tato moznost funguje, pokud ale pouzijete pomale nahravani se zvukem a prouzky nenahraje se nic.

Dalsi chyba pri odectu v assembleru pomoci
DEC DE ; DEC BC ; …
u sestnactibitoveho odecitani neni nastaven ZERO flag a je neustale nastaven i pri hodnotach nad nulu. Pak nedochazi k potrebnemu cyklu v assembleru.

Real Spec 32 jsou pouze dvere, neboli okno k emulatoru ktery v programu RealSpec neni obsahem.

To je mozne, ze ma posunute promenne (i kdyz si nedokazu vysvetlit proc), mam akorat vyzkouseno, ze casovani ULA sedi dobre pro obe verze ZX :-)

To nahravani je divne, ted jsem to zkousel a funguje to spolehlive na vsechny typy nahravani. V kodu vaseho prispevku nevidim nastavovani carry – mozna, ze loader se zvukem ve skutecnosti dela Verify, kdezto rychlonahravani mozna natvrdo dela Load bez ohledu na carry.

Sestnactibitovy DEC nemeni zadne flagy, takze „neustale nastaveni“ je spravne zachovani predchoziho stavu :-)

Jo, dik, uz sem na nastaveni carry nekde narazil, takze sem to opravil, jeste jsem to nezkousel ale asi to bude tim.
Sestnactibitovy zero sem vyresil osmibitove, to chodi, takze s tim uz potize nemam.
No a ty promenny odpovidaj ZX128, coz by v emulaci ZX48 melo bejt vraceno podle hodnot ZX48, ale s tim se vyrobce emulatoru nak nezabejval. Uz sem to vyresil hledaci rutinou a tim padem at si s tim hejbou jak chtej.
Dik za info o carry, proste me to po tech letech uz vypadlo z hlavy.

PMD je muj srdecni pocitac, na nem jsem take zacinal v 5.tride ZS a vubec byla tehdy velka nahoda, ze jsme se k tomu dostali, protoze puvodne to bylo jen pro matematicke tridy, ale asi meli volnou kapacitu, tak tam udelali jeste jeden termin pro ostatni.
IQckarum z DDM jsme se smali za jejich litinovy kaminka a PMD mi nepripadalo ze extra topi. Dodnes si vybavuju tu vuni rozpaleneho kremiku v ucebne na pozadi prskotu z MGF Tesla kam jsme s obrovskou davkou alchymie ukladali svoje prvni programy.
Kdyz prisly PMD 85–2, byla to velka slava hlavne kvuli „barvam“ a konecne „dokonale“ klavesnici.

Az prisly ZX Spectra, Atari a C64, koukali jsme na ne jako z Marsu. Hlavne Atari byl muj velky nesplneny sen, nakonec sem preskocil rovnou na prvni PC AT. Nastesti pesimisticke predpovedi mych rodicu a ucitelu o sikme plose a zabitem casu se nesplnily a tak me to zivi dodnes.

Jen to uz neni takova zabava.

Článek mi po letech připoměl moje začátky.

Na disku jsem ještě našel nějaké zálohy přímých dumpů paměti PMD85, které jsem získával přenosem v terminálovém módu RS-232 (klávesa C-D) po připojení k SAPI86. Ve skutečnosti jsem měl HW PMD upravený na RS-485, ale to je jiná záležitost.

Tak jsem zavzpomínal a zkusil to rozběhat v simulátoru

http://dsrg.mff.cuni.cz/~ceres/prj/SimPMD/

Ten přijímá ale data jen jako přímou sekvenci z pásky, takže jsem napsal utilitku

* pmd85-raw2tape.c

Ta převádí dump/přímý binární blok paměti na data odpovídající blokům na pásce, která SimPMD, resp. monitor, načte.

* pmd85.cpp

Starý DOSový program na řízení a paměťové přenosy na PMD. Bylo by zajímavé ho upravit tak, aby chodil se SimPMD.

* FlareWords+

Vlastní textový editor. Binárka, co mi zbyla, je přeložená na adresu 5000, takže tam moc místa na texty není, ale podařilo se mi i v DAMu přeložit zdojáky editoru a pustit je, takže je možný překlad na libovolnou adresu.

Všechny výše uvedené prográmky jsou na adrese

http://cmp.felk.cvut.cz/~pisa/pmd85/

Kolegove fyzici pouzivali PMD-85 na rizeni experimentu s amorfnimi polovodici. Melo totiz v sobe (mj.) rozhrani IMS-2, coz se mi dnes zda neuveritelne! Peemdecko jednou za par vterin poslalo prikaz k nastaveni zdroje, precteni proudu, napeti atd. Delali na tom i vyhodnocovani (FFT, kubicke splajny apod.).
Predtim pouzivali jakysi doma delany radic, namerene udaje se derovaly do pasky a ta se pak predala na vypocetni stredisko ke zpracovani.
Jinak se jednalo ony prvni typy PMD, vypadaly trochu jako krabicky na vajicka. Provozovaly se bez krytu – merilo se dlouho a v laboratori bylo teplo. Cas od casu bylo dobre vytahat pameti z patic a tvrdou gumou prelestit nozicky ;-).

Když u je to tu pod článkem zmíněno, nemáte někdo zašitou doma kazetu s touto hrou pro počítače ONDRA nebo IQ151?

http://pmd85.djb-studios.com/wiki/Kv%C3%A1dro

Ahoj pamětníci! :)

Téměř se slzou v oku jsem přečetl článek i všechny zdejší vzpomínky na tento výdobytek techniky 80. let. :)

Zjistil jsem teď, že ten divný hnědý PMD 85, který se mi válí doma, je jeden z té prototypové série, včetně toho modulu s grafickým demem v G-BASICu. Asi docela vzácný kousek, co?
Hrával jsem na něm Willyho (na PMD 85-2 totiž nešel) a ještě pár dalších her...

Akorát jsem ho jako malý zvídavý kluk jaksi rozbil a nefunguje... Pamatuji si, že jsem různě přehazoval ROMky s monitorem z PMD 85-2, pak i paměťové čipy a nakonec jsem i něco pájel v oblasti mezi RAMkou a ROM s monitorem, asi něco ohledně graf. výstupu, každopádně plošný spoj je poškozený a pár čipů možná odpálených. Věděl by si s tím dnes někdo rady? Rád bych tenhle kousek zase rozjel. Je potřeba otestovat ty paměti, zda přežily a zrekonstruovat plošný spoj, pak se uvidí. Pomohly by mi alespoň schémata v dobré kvalitě.

duckdaffy@atlas.cz, Brno

Ha, winpack.org! A já si hned říkal, že už jsem ten e-mail někde viděl. :-) Když jste z Brna, stavte se ve čtvrtek do klubu, třeba vám tam s tím někdo poradí. http://www.scav.cz/sharp_klub_brno/sharp_klub_brno.htm

Jop, díky, překvápko! =)
OK, někdy se k vám stavím, do Lužánek chodím rád. ;)
Jen doufám, že to stihnu dřív, než to zabalíte úplně, naposled s PMD něco prováděl kolem roku 2001. 8)

My to ale zabalit nehodláme, však jsme taky Sharp klub transformovali na obecný osmibitový, tudíž už nemáme důvod ho rušit kvůli nedostatku členů. :-)
Tak se možná tento čtvrtek uvidíme...

Diky za clanek i diskusiu, ktora ma zaviedla 32 rokov spat do doby uplnych zaciatkov mikropocitacov v CSSR, pri ktorej som mohol byt.

Nebola to ziadna "stranicka uloha" ba prave naopak podla mojho kolegu ako vtipne hovoril bol to odomna "trest" za prenasledovanie ze mi sestri emigrovali na zapad.

PMIcko som navrhol ako stavebnicu do prvych mikropocitacovych tyzdnovych kurzov ktore sa konali ako jedine v CSSR v Piestanoch, kde 20 ucastnikov si zlozilo svoj prvy "pocitac", oboznamilo s architecturou a programovanim a si ho odnieslo so sebou a pokracovalo vyuzivanim na svojom pracovisku.

Nemusim rozpisovat akym nadsenim prebiehali tieto kurzy a ako boli popularne.

Myslim ze sa vyrobilo celkovo 6-7 tisic tychto mikropocitacov, prvy prototype som urobil v roku 1980 medzi vianocnymi sviatkami, a nazov dostal PiestanskyMIkro­pocitac - 80.

PMDecko vzniklo obdobne, nebol to ziaden socialisticky plan, na oddeleni sme mali jeden "utajeni" HP-85 pocitac (pre tych skor narodenych Reganovo embargo daco hovori) ktory bol stale obsadeni a tak jedneho dna myslim ze to bolo February 1982 som sa pustil do PMDecka a jeho prvu versiu som predstavil ako applikaciu dynamickych pamati v Prahe na konferencii, kde som predviedol grafiku (zname logo vykreslovanie ktore mi pripravil moj kolega na HP-85 v Basic jazyku)

Bol to sok na konferencii, kde sme s kolegom museli ist za ministrom (myslim Kubatom) a urobit specialnu prezentaciu na ministerstve. Od tohto okamziku to uz bola stranicka uloha (nie pre mna ale pre vyrobu, vyrobit co najvacsi pocet).
Ja som dostal cisty papier napisat nan co chcem. Boli sokovani ze som nepisal ziadne peniaze, len jedno slovo: Passport (sluzobny na vycestovanie).

Po case som ho dostal, ale do Zapadneho Nemecka isiel na miesto mna kolega, a ja som isiel do Ruska, navaic som uz mohol chodit na domace konferencie zo zahranicnou ucastou a vysielali ma taktiez na brnansky veltrh.

nazov PMDecko vzniklo ako PiestanskyMic­kropocitacDis­playovy -85 (pretoze HP85 bol moj "ucitel") V diskusii sa objavila zmienaka o interface IMS-2 (HPIB), ano preto som tam zabudoval aby bolo mozne vyuzivat na zber udajov, PMDecko bol ako kontroler, neskorsie sme vyrobili podla moznosti (asi 100ku) floppy jednotky pripojenu na IMS-2 zbernicu.

Velmi popularnym bol modul pre pracu s jednocipakom 8748, kde bolo mozne na nom vyvyjat a napalovat programy do cipu.

Umiestnit Basic do modulu malo svoje opodstatnenie, v tom case 1kB eprom bol vrchol CSSR technologie, nehovoriac ze samotne keramicke puzdro bolo dost drahe, vytazitelnost cipov bolo podpriemerna a tak prave zaliatym do plastiky upravenim napajania a napalovania sme dosiahli "vyssiu vytazitelnost" a tak bolo mozne naloadovat basic z modulu cez I/O rozhranie.

vela kolegov v mojom veku na vyvoji Tesla boli tak isto zapaleni vo svojom fachu a bola to pre nas velka challenge.

Samozrejme ze zacali sa prace aj na integrovani celeho videoprocesoru na jeden cip, cim by sa znizili naroky na power, atd., avsak v case ked nestacite vyrabat 1kB pamate a pridat dalsi vyvoj noveho zakaznickeho cipu, nemalo to velku prioritu medzi inymi velkymi prioritami (pre tych neskor narodenych, aby to pochopili, na skopirovanie zopar stran z odbornej knihy ste potrebovali podpis technickeho namestnika a samozrejmu papier a vyvojku)

no a este daco: jeden den sa objavil predseda druzstva zo Skalice a tak vznikol Didaktic Alfa, cim som "nakopol" vyvoj mikropocitacov vtomto druzstve, a myslim ze dost uspesne.

no aby moje story v byvalej domovine a garazi Tesla bol uplny, ako posledna praca pre komunisticky stat bol pocitac PC88, myslim ze sa vyrobilo asi 200 kusov, hlavne pre internu potrebu. Bola to vlastna architectura s vlastnym BIOSom ktora emulovala DOS rozhranie, bola postavena na komponentoch RVHP prevazne Tesla.

No a tym sa moja kariera v socialistickom Ceskoslovensku skoncila a zacala sa od nuly ina, ale to je uz pre iny cas.

Santa Ana, California
2012 (presne 30 rokov po vzniku PMDecka)

PMIcko bolo zaujimave tym ze v jeho architecture je skutocne minimalny hardware na ukor firmware, vtom bol ten challenge.

Ako som spominal, bolo to medzi vianocnymi sviatkami 1980, a na oddeleni sme sa stretli viacery "hobbysti", a kolega mal na stole prototype prvej Tesla kalkulacky a tak mi dal jednu na "testovanie", uz vtedy mi skrsla myslienka urobit mikropocitac do knihy s manualom na oboznamovanie programovania a prototyping jednoduchych periferii.

A tym to zacalo, este v ten isty den som napisal routinu na klavesnicu a display ktore sa spolu refreshovali (scanovali), ostatne uz slo automaticky, jedine problem bol s magnetakom, nebolo mozne tam dat ziaden komponent, minimalna podpora a cele to malo byt "driven by firmware", myslim ze v January 2, 1981 som to presentoval kolegom a dostalo sa to do "usi" nasho najvacsieho fandu a to riaditela Pfliegla, ktory nasu generaciu na vyvoji velmi podporoval, mal velky rozhlad a hlavne nebranil nikomu kdo chcel pracovat "na sebe"

PMIckom sme otvorili aj s kolegom Ing. Tothom a dalsimi pracovnikmi v nasom labaku novy trend v skoleni, samozrejme bolo mnozstvo prekazok,typickych socialistickych ako sa to neda, preco sa to neda, atd., ale nejako mi po tych 32 rokoch vymizli a zostali spomienky nadsenia ludi o tuto technologiu.

napriklad takato, ze pri prvom tyzdnovom kurze kde vybrati 20ty adepti z celeho CSSR sa zisli a dostavali prve "face-to-face" skusenosti z mikropocitacov, prisiel za mnou jeden z nich v piatok poobede (posledny den) ze bohuzial nemoze zostat dlhsie, ze musi odist lebo zajtra sa zeni.

PMIcko i PMDecko neboli na skladoch, odoberatelia priamo cakali v zavode na prebratie rovno z vyrobneho oddelenia, bol to nedostupny product, a tak sa ani nedivim, ze jedneho dna sa v mojej pracovni objavili dvaja vysoky dostojnici z vojenskej skoly a oznamili mi ze uz je cas ist na vojenske manavre a dali mi povolavaci papier a tak som o tyzden isiel na manevre do vojenskej skoly, kde ma uz cakal team ludi.

Bolo to skutocne 30 dni plnej prace, kde uz na treti den zo zartu vojaci z povolania sa pytali nacelnika kto je vlastne tu na manevroch. Vznikol tam hlasovy vystup, prirucka PMD cislo 3, ucebna, prednasky pre ucitelov, atd. a nikomu nevadilo ze som sa nestihol upravit podla vzoru.

Steve Jobs mal svoju garaz, a nasa generacia mala taktiez garaz len sa volala Tesla.

Have a good one

Roman

Teda páni, dobře se to čte. Nechtěl by jste o tom napsat knihu?

a v jakom jazyku?

ako zvyknem odpovedat ked sa ma opytaju aky je moj "first language" tak zo mna vyhrkne: "C sharp"

dovolil som si trosku zazartovat, tak sa omluvam.

Mozno sa raz k tomu dostanem, a zhrniem moju cestu od od radia (moje prve ocenenie na pionierskej vystave v roku 1960) k pocitacom (moje posledne ocenenie uz 9te v poradi ako Microsoft MVP Connected System Developers - April 2012)

Musel by som sa podakovat vtedajsej komunistickej strane a mojmu velitelovi majorovi Karakovi (maly napoleon, ktory neznasal absikov) z vojenskej vysokej skoly Martin, kde som si odkrutil vojencinu, ze po mne siel a dal mi dlhe domace vazenie v kasarnach, ktore som vyuzil tak ze som ich vyuzil v kasarenskej library, kde som ako zmyslom zbaveni hltal kazdu vetu co sa tykala integrovanych obvodov, pocitacovych struktur, atd. tak ze som nevnimal cas ani miesto.

Vdaka inemu, profesorovi (nastastie, ktory mal zelenu len uniformu) jednej katedry som sa dostal do Tesla Roznov kde cez vojensky utvar som obdrzal velku skatulu najnovsich vzoriek integrovanych obvodov a tak som sa ucil na nich, zaco som pre skolu vytvoril svetelnu tabulu (time + score) na hadzanarske ihrisko.

Takze vdaka tomu som uz bol nasmerovani na ceste k pocitacom z ktorej som do dnesneho dna nezisiel.

Roman

Dobrý deň pán Kišš.

Vedeli by ste mi napísať, že prečo nebola rada 20 u výrobkov a periférií ohľadne PMD-85?
Napr. napájací zdroj mal označenie PMD10, disketovka 30, programátory 40-50, monitor 60...
Bola číselná rada výrobkov s 20-kou, alebo bola obídená, niečo nevyšlo, alebo?

Ďakujem vopred za odpoveď.
monca1@email.cz

Dovolte prejavit obdiv k vasmu rozhodnutiu zacat si uzivat plody svojej prace. Prave som v televizii dopozerala rozhovor s Vami a je mi nesmierne luto ze sa s Vami asi nikdy nestretnem. Prajem vela radosti ...