Po dosť dlhom čase sa začínam stávať zástancom open-source (linux máme na 1 z
3 PC) a vidím v tom budúcnosť. Pokúsim sa o tejto téme porozprávať s našou profesorkou informatiky. Na škole totiž používame takmer všetok softvér od MS(okrem zoner calisto) a väčšina z neho pochádza z roku 2003 alebo staršie („sto let za opicema“). Myslím, že jedného s dvoch vyučujúcich informatiky by to mohlo zaujať a pre školu by určite bolo prínostné ak by sme sa učili pracovať zo softvérom, ktorý nie je starší ako 2 roky :)
Z citace „porozprávať s našou profesorkou informatiky“ předpokládám že jste student. No nevím, nevím co to je za školu, ale debatovat s profesorem o změně osnov, protože se mi to zdá zastaralé, víc jak dva roky? (co třeba v takové matematice, fyzice,chemii?). Jinak,když se poohlédneme co to jsou Windows programy z roku 2003 a starší, tak vidíme, že to jsou stále masově rozšířená WIndows XP (a chápu že se škola nežene do Vist),MS Office 2003 (2007ky jsou dost velká změna v GUI menu), co dál? Třeba grafické programy mají samozřejmě novější verze, ale pochybuju že se k těm novým funkcím k výuce dostanete (a že bude škola při každé nové verzi měnit a doplňovat osnovy, učebnice…). Prostě, jestli škola vyučuje IT předměty, tak ať je vyučuje. Ale,aby jste si hráli a zkoušeli si poslední verze programů, na to asi škola není. A myslím si, že kdyby je profesorka , podle Vašeho návrhu nainstalovala, a pak řekla, tak studenti, naučte se všechny funkce poslední verze tohoto programu, příští týden píšeme písemku.....Tak Vám asi spolužáci nepoděkujou…
No, pokud máte našprtané, kde co je, budete dotyčný nástroj ovládat daleko efektivněji než při procházení GUI (a zbude Vám více času na pacienty; i když samozřejmě méně než v éře psacích strojů ;-) ).
Proto také existují klávesové zkratky, kde se jejich našprtání předpokládá jaksi automaticky.
Já taky ne, ale asi by to byl důvod kdyby se studenti měli „seznamovat“ s funkcemi nejnovějších verzí programů. Tak jinak, leda že by si s nimi hráli. Jak už jsem psal výš, kdyby v tom měli vytvářet něco praktického, třeba v tom grafickém programu, tak je škola naučí (a oni zvládnout, pokud nejsou profíci) opravdu základní funkce, které jsou už ve starší verzi x let zpátky…
On ten novy SW potrebuje i novy HW
To ze ma skola napr. multilicenci na solidworks 2009 jeste neznamena, ze se vsechny pocitace hned preinstaluji. Uvedomte si ze HW narocnost je taky na miste. Vetsina PC ve skolach se obnovuje cas od casu a vymenit i byt jednu z mnoha studoven o 50 PC starych 3 roky neni zrovna nejlevnejsi zalezitost.
Co se tyka multilicenci tak jsou ve vetsine pripadu mnohem levnejsi nez HW.
Jinak co se tyce nasazeni jinych OS, tak na mnoha mistech se tak take deje, jenze zde nastava otazka, jestli treba programy typu SolidWork, Mechanical Desktop, Autocad, Maple apod. ktere jsou nezbytnou soucasti vyuky na urcitych skolach, existuji i na jinych platformach (Na jinych skolach to muzou byt jine programy). Ano nektere z nich ano, nebo existuje nahrada, ale otazka je, jestli je pro studenta lepsi ze umi pracovat s AutoCad nebo nejakym FreeCad systemem o kterem nikdo nikdy neslysel
To je zase jak ta otazka, zda bylo driv slepice nebo vejce? Dokud nebude aspon minimalni poptavka po specializovanych programech na jine nez MS platforme, tak se tezko vyplati je portovat a dokud nebudou tyto programy, nebude chtit zase nikdo migrovat na nonMS platformu. Trochu deadlock s MS slavi, bohuzel.
Kdy existovalo hafo typů počítačů a programy bývaly nepřenosné. Pak přišel IBM s kancelářským IBM PC, na něj navázaly další typy a taky spousta výrobců s IBM PC kompaktabilní. První MS DOS, a svět SW bylo zase o něco veselejší.
Ono to dneska funguje taky, stačí mít dostatek paměti – do Windows si nainstaluju virtuální počítač s Linuxem, a je mi pak jedno, v čem se ta aplikace spouští.
Občas mi připadá, že to co se učí, používá na škole je to jediné a pokud chce člověk v tomhle dělat i po škole, musí se našprtat ten jeden konkrétní program a po škole v něm pracovat. Vážně je to o tom? Neměla by být škola spíš o tom, naučit se obecné základy jak v tom kterém typu programu (respektive jak tu kterou činnost) pracovat – a pak se do toho pustit způsobem, který mi víc sedne. Vždyť na škole se nedělají žádné obrovské projekty, vše skončí po oznámkování v koši.
Například ten cad, pokud student zvládne pracovat v jednom, může se vždy přeorientovat na jiný. Cíl by měl být přeci výsledek (jak ho dosáhnu, jak dojdu k tomu proč a jakou úvahou dospěju k tomu, že udělám tu pitomou čáru) ne to, že se naučím, který tlačítko tu čáru nakreslí. Všechny cad programy dokáží dělat čáry, některé dokáží víc, třeba 3d simulace apod. Pokud je cílem učitele dělat 3d simulace či něco podobného, dobře řekne budeme dělat to a to ať si to taky zkusíte, umí to tenhle program, tenhle ne… Proč nemít nainstalované oba programy vedle sebe. Na střední škole je přeci jen důležitější obecný rozhled, málokdo si hned domů koupí autocad.
Další věcí jsou takové obecné programy jako textový editor tabulkový procesor, kreslicí program atd, u nichž přeci nejsou třeba nějaké speciální funkce. Pak to dopadá, že pokud chci nakreslit čáru, jako první mě napadne udělat ji ve wordu v lepším případě v malování a pokud chci něco složitějšího startuju photoshop třeba.. pak si ho musím ukrást i domů, protože jinak toho „nedosáhnu“. Fff kratší to neumí sorry ;)
Myslím že je to tím, že my všichni tady v diskusi IT chápeme a rozumíme. Ale jen málokdo z nás z toho co nás naučili ve škole. Každej tomu věnoval roky osobních zkušeností, školení, řešení praktickejch případů, čtení odborné lireratury, a podobně, protože je to naše práce, náš koníček.
Kdežto vě škole, je IT je jeden z hafo předmětů, od matematiky, fyziky, účetnictví (je to různé podle škol, takže třeba vedle SW ii kabeláž sítě, model ISO/OSI, a mnoho dalšího. Na každej z nich omezenej čas přednášek, omezenej čas (v noci) na nabiflování. V nějakýho hloubce.A proč si každej myslí, že (když IT není jeho koníček), tak třeba termíny v biologii či slovníčka v jazyku se musí biflovat zpaměti (a stejně mu za pár týdnů vypadnou, když je po zkoušce a dál je nepoužívá), zatímco v IT stačí když si poslechne přednášku ve škole, v praktickým cvičení projede pár menu, vyzkouší pár primitivních příkladků, a získá tím obecné znalosti na ceje život?????
Naprosto souhlasim! Stredni skola mi nedal vubec nic, VS me sice obohatila, ale spoustu jsem se toho stejne musel naucit sam. Jinak z vyuku na gymplu si uz fakt nic nepamatuju, jenom hezky holky :-)) Osobne si myslim, ze spise nez drceni kvetnich vzorcu a zkrachovalych spisovatelu by se mela posilit vyuka IT, vcetne temat jako OS (obecne, nesoustredit se jen na Win nebo Linux), bezpecnost, algoritmizace, site, webove technologie (vcetne uvodu do middleware, databazi, cloudu), etiky (ochrana osobnich udaju – nekteri lide pisi na Facebook neuveritelne veci :-)) atd. Sazmorejme na urovni pochopitelne pro laiky. Dneska s pocitacem pracuji snad vsichni denne, tudiz znalost IT by mela byt samozrejmosti jako znalost anglictiny nebo fyziky.
Na gymplu sem byl, dal mi takové obecné vzdělání, jaký snad jiná škola nedokáže, extra kapitolou sou jazyky.
Na VŠ (FEL) se (pochopitelně) plno věcí neučí, ale to, co se tam učí, se dá těžko přeskočit.
Na gymplu se bezesporu věnuje neúměrně mnoho prostoru literatuře a bez valného významu, to máte recht, ale učit se IT v takovém rozsahu, co píšete, není na střední ani možné, ani účelem.
Dotkl jste se otazky, zda zakladni znalosti IT patri ke vseobecnemu vzdelani ci nikoliv. Ja tvrdim ze ano, samozrejme na smysluplne urovni pochopitelne pro laiky. Tak, jako by mel kazdy clovek vedet, k cemu jsou plice nebo ktere staty lezi v Evrope, tak by mel vedei i neco o IT. Pritom mi vadi nepomer hloubky, do niz jsou probirany obvykle predmety a informatika. Treba zemepisu neho dejepisu se vyuka venovala skoro az umorne, pocitacum jen okrajove. Pritom pocitace se dneska pouzivaji snad ve vsech oborech, nejen v kancelari.
Zeměpis a dějepis by měli být spolu z češtinou součástí humanitní části maturitní zkoušky. Pak ještě logická část, jazyková část a odborná část.
Záleží jak je která škola zaměřená. Je velice pravděpodobné, že využijete méně než 5% školních znalostí v praxi. I v IT na FELu je spousta čistě teoretických předmětů – no nic proti přednáškám o B+ stromech, řešení soustav diferenciálních rovnic… V praxi si prostě míň zaintegrujete.
<i>„Osobne si myslim, ze spise nez drceni kvetnich vzorcu a zkrachovalych spisovatelu by se mela posilit vyuka IT, vcetne temat jako OS (obecne, nesoustredit se jen na Win nebo Linux), bezpecnost, algoritmizace, site, webove technologie (vcetne uvodu do middleware, databazi, cloudu), etiky (ochrana osobnich udaju – nekteri lide pisi na Facebook neuveritelne veci :-)) atd. Sazmorejme na urovni pochopitelne pro laiky.“</i>
Asi taky záleží na jaký gympl chodíte, mne většinu tohoto naučili na gymplu už před patnácti lety (web byl ještě v plenkách ale i ten).
Já mám treba Autocad i solidworks doma legalne…k neuvereni. pro studenty zadarmo popr. za manipulacni poplatek 100Kc. v Pripade cadu dozivotni licence, v pripade solidu tusim na 2 roky
Je rozdil co ucim a kde ucim.
Pokud nekoho ucim jak se pise ve wordu, tak je to jedno v cem to pise. duloezite je aby umel pouzivat styly
Pokud se nekdo uci 3D kreslit opravdu chci videt jak se na jednom cviku bude probirat Solid, na Druhem mechanical na tretim 3D studio na 4tem LightWawe apod. opravdu ten student po pul roce toho predmetu bude umet asi vyborne kreslit. Ten student bude vedet ze existuje 12 ruznych programu (bo 12 skolnich tydnu za semestr) a to je tak vsechno. ale ve vysledku vam motor nenakresli ani v jednom. Pokud se tech 12 tydnu venuje 1 maximalne 2 programum, tak se nauci kreslit vyborne v obou
… a pak nastoupí do zaměstnání a bude se muset rychle naučit něco úplně jiného. Já jsem zažil, když se skorodůchodci učili autoCad a pak Solid. A naučili se, žádný by se už k prknu nevrátil.
Co by bylo třeba v IT? Kupodivu, naučit se rychle psát poslepu. To dělá každý a neuvěřitelně zdržuje, když to neumí.
Šlo by to shrnout do jedné věty – většímu rozšíření linuxu brání ve školství to samé co brání jeho rozšíření obecně, na desktopy do domácností a firem.
Jsou to spojité nádoby. Vyřešte obecné rozšíření linuxu a linux se do školství se dostane sám. Žáci (resp jejich rodiče) samozřejmě chtějí vystudovat něco co jim pomůže sehnat práci, v pohovorech se ptají primárně na MS produkty a closed programy, protože je firmy dominantně používají, jsou rozšířenější.
V titulku je uveden Linux ale dále je řeč primárně o open source. Tady už tak skeptický nejsem. S Firefoxem, OpenOffice, Blenderem, Gimpem už se občas potkáte, i ve školách, firmách, doma ale ne na Linuxu, ale na MS Windows.
Správně používat styly ve Wordu je fuška, musí se to naučit, i když se jedná z velké části o klikání na tlačítka (s ikonkama i bez :-).
Holce co právě vyšla střední ekonomku prd pomůže obecný přehled o textových editorech, ta potřebuje umět bleskově napsat dopis pro šéfa. Na pohovoru ji bude čekat PC s Wordem, a diktovat se začne okamžitě, pak deset minut na úpravu a předveďte nám slečnou výsledek! To rozhodne o tom jestli ji zaměstnají nebo ne.
Na studenty informatiky samozřejmě mám jiné nároky, samozřejmě, pro ostatní buďme realisti a buďme rádi že si zapamatují alespoň základy Wordu.
Na VŠE byl v prváku kurz Wordu a Excelu, asáci brali to poctivě, a našli se i takoví studenti středních informatik, machírci s Texem, OOo tehdá nebyla, Word pchééé to je takové „klikání na ikony“, a pak neprolezli.
Aby pravě poznali výhody těchto produktů a případně v budoucnu aby to zavedli v těch společnostech pro další generace … (Ale neptejte se mně na výhody, pro mně osobně OO nemá žádné a před Linux jich zase pro mně nemá tolik, abych byl nucený přejít ať už z Windows nebo Mac Os …). Každopádně si myslím, že by měla na všech školách být možnost Linux, OO, … používat, ale nemělo by se používání vynucovat – což na pár školách bohužel dělají …
Problém může být v tom, že když je škola naučí na Windows XP, tak budou žáci/studenti znát jenom Windows XP. Když to bude Word z balíku MS Office 2003, tak to zase bude jen ta jedna verze.
Tím, že ve škole ukáží i jiné alternativy se studenti učí mít jiný pohled na problematiku a učí se zvládat obecný přístup. Pak jim nečiní problém přechod na jinou verzi Office, Windows apod.
Vidím to v naší firmě, kde ITci evidentně znají jen MS svět a jednoduché věci řeší katastrofálně neefektivním způsobem, protože holt ten přehled nemají.
Umi vase dcera poslat email ? Umi pracovat s texty, tabulkami, …? Zrejme ne a vy taktez ne, jelikoz z vyjadreni vyse konstatuji ze jste hlupak. ZS by mela ucit prave zminene dovednosti, nikoli uzivani konkretniho SW. Pokud nekdo umi poslat email, tak je mu jedno zda ho posadite pred Utlouka nebo TB ci jakehokoli jineho klienta (trebas weboveho).
Me totiz naprsto fascinuji lide, kteri jsou trebas o 10+let mladsi nez ja, a tudiz uz od detstvi maji pristup k pocitacum na kazdem kroku, ale nemaji naprosto zakladni dovednosti. Nevedi ze email ma nejaky predmet, ktery je slusnost vyplnit, nevedi, ze sloupecky v tabulce lze secist … a to nema s nejakou konkretni aplikaci nic spolecneho.
Ostatne, sem zvedav jak vase dcera za tech ± 5 – 10let kdy se dostane do pracovniho procesu uplatni znalosti aplikaci, ktere jiz nebudou existovat.
Na vás je vidět, že o věci nemáte ani páru.
Škola má děti učit používat efektivně PC a nikoliv konkrétní verze nějakého OS či aplikací, které budou za pár let vypadat jinak. Pak je úplně jedno na čem se to učí a nemusíte zbytečně vyhazovat za nesmyslné licence a dělat z dětí tupce svázané se ziskem konkrétní firmy.
Mám také dceru a té vaší je mně v tomto líto. Já té mojí vždy uvedu po hodině informatiky věci na pravou míru, protože ty blbosti, které se dnes učí jsou dětem k ničemu a má to jediný cíl – výchovu nových zákazníků jisté firmy. Nic užitečného je to nenaučí…
Tak třeba:
Milé děti. Když chceme na počítači napsat text, klikneme na ikonu „W“.
Milé děti. Internet na počítači to je to modré „e“.
Milé děti. Programy se nekradou. Pokud máte doma počítač a nemáte koupené programy, nechováte se správně – řekněte to tatínkovi.
Milé děti. Firma MS je nejdůležitější v tomto oboru. Bez ní by nebyl Internet a počítač byste doma určitě neměli.
Fakt nekecám. To je na některých školách realita…
aj ja mám dcéru na strednej škole a učím informatiku na inej strednej škole. Vždy sa teším na nejaký nový vtip, ktorý z informatiky prinesie.
Minule sme spoločne behali po byte a vykrikovali „Zázrak! Zázrak!“, pretože v škole sa učili, že počítač bez Windows nefunguje…
Ale v škole používajú „moderný“ OS (Vista 32-b), s modernými aplikáciami M$ Off 2007 a podobne… Tým IMHO vychovávajú budúcich poslušných zákazníkov istej nemenovanej firmy.
Ale moja dcéra už vie, čo je to sloboda výberu. A hlavne vie, že všetko čo sa naučila urobiť s OOo dokáže urobiť (po troche hľadania v GUI) aj v tom super výnimočnom najlepšom a nenahraditeľnom M$S Office.
Len na okraj, žiaci na mojich hodinách pracujú so 64-b aplikáciami prostredníctvom bezdiskových staníc v prostredí LTSP 5 a na podiv, väčšina dokáže to, čo sa naučí, použiť aj doma na Windows.
Nechápem prečo mňa v škole učili používať PMD-85. Aj asemblér ma učili pre 8080, v praxi absolútne nevyužiteľné, kým som skončil školu, dávno sa používali 16-b procesory… A môjho fotra, učili elektrónky…
Já bych si zase přál, aby moje dítě vidělo různé systémy a naučilo se s aplikacemi pracovat ne tak, že si bude pamatovat, v kterém menu to je, ale co to dělá a proč, aby příště u úplně jiného systému (nebo jen jiné verze ofisů!!!), kde jsou menu jiná, ale pojmenování funkčností podobné, nebylo v prdeli, prostě aby chápalo, jak to funguje. Zastuzení u jediné aplikace je děsivé, vlastně vzniká otázka, zda takové vzdělání nějakou využitelnost má.
Souhlasím s tebou, i přes to, že sám Linux používám. Učit někoho něco, s čím se v praxi zřejmě nesetká, je volovina.
A k těm prskalům v diskusi: zamyslete se nad sebou. Je fakt tak hrozně nutný lidem ten Linux nutit? Popravdě, mně je naprosto u p*dele co koho ve škole učí – kdo má zájem, najde si svoji cestičku sám a koho to nezajímá, ten se stejně bude bránit. Když některé z vás tak hrozně trápí málo Linuxových desktopů, tak pro to sakra hněte vlastní p*delí. Šiřte Linux doma, mezi známé, kamarády atd.
Občas je to tu jako číst tiskovou zprávu Microsoftu – už máme X% trhu, to jsme ale dobří co? Máme méně chyb než systém X, to jsme ale dobří co? Firma X nám hrozně ubližuje, třikrát fuj. Systém Y (aby náhodou někdo nehledal asociace) porušuje licenci, plivněte si taky…
Mně můj Debian vyhovuje, jsem s ním spokojen a co používají ostatní je mi naprosto ukradené. Propaguju ho nenásilnou formou, třeba tím, že někde u pivka, když si někdo stěžuje na Windows, tak mu ukážu svůj notebook s Debianem a předvedu, jak fajn se s tím pracuje. A pár lidí jsem takhle ulovil a dnes spokojeně linuxují, byť třeba na Ubuntu.
Chování některých „linuxáků“ je stejně hloupé jako chování MS, které tak odsuzují. Já jsem pro informování o tom, že existují i jiné operační systémy, jiné kancelářské balíky atd. Ale násilím někomu cpát něco, co mu ve finále k ničemu nebude, to je skoro stejné jako Microsoftí protlačování vlastních technologií.
Nemyslite, ze statni skolstvi, placene z kapsy danoveho poplatnika, by melo mit jiny cil, nez udrzovani a upevnovani monopolu jedne nejmenovane americke firmy? Jeste bych to pochopil, kdyby ta firma byla ceska. Ale takto tezko. Ucte deti Widle a MS Office a i v budoucnu bude statni sprava porad jen na Widlich a MS Office. A vy to budete platit. Kazdy dolar, ktery poslete do USA, bude v USA, ne v Evrope, ne v Cechach, kde asi zijete. K tomu si muzete koupit treba americke auto, lit do nej benzin od Shellu, Texaca a Essa, zivit se hamburgery z Mac Donaldu a dioxiny z KFC, aby se Americanum vedlo jeste lepe
Jak můžeš vědět, s čím se dnešní žák základky v praxi setká? Mezi informatikou na základce a praxí je obvykle ještě aspoň 10 let vývoje (včetně zpoždění technologií na základkách). Nikdo teď nemůže s jistotou říct, že dnešní žáci se v praxi s Linuxem nesetkají. Zato s naprostou jistotou lze říct, že se už určitě nesetkají s Windows XP, na kterých se dnes učí (prostě protože skončí podpora a všichni budou muset upgradovat na novější systém).
Proto je blbost biflovat se grafické rozhraní konkrétního systému a konkrétních programů. Žáci se musí naučit používat základní funkce různých typů programů a umět je najít i v úplně novém programu stejného typu.
Článek lehce mimo…
Pokud se budeme bavit o nasazení Linuxu jako OS v prostředí dejme tomu střední školy, tak narazíme hlavně na problémy s podporou software – jednak SW pro školní administrativu, např. zvěrstvo zvané Bakaláři (zasvěcení vědí…) – je požadavek toto používat a přes to vlak nejede. Nicméně není se moc čemu divit, protože vyvíjet a supportovat něco takového jako OpenSource asi není reálné (relativně malá základna uživatelů ochotných ke změně, neuvěřitelný nepořádek a neustálé změny legislativy, která je navíc specifická pro lokální trh). OK, tohle potřebujeme jen na PC pro učitele, a pro výuku teoreticky můžeme mít Linux.
Pokud ale správce investuje čas (a škola peníze) do rozumné správy desktopů na Windows platformě, tak paralelně spravovat Linuxové desktopy, to jsou peníze a práce navíc.
Ono pokud jde třeba o odbornou školu, tak si s Linuxem na desktopu moc neužijete – prostě jsou požadavky na výuku komečního SW jako CADy, a podobné programy. Tady hledat a prosazovat nějaké OpenSource alternativy, to je prostě v současnosti mimo. Navíc licence na ten komerční SW škola dostane velmi výhodně, takže není co řešit („není co řešit“ hlavně z pohledu učitelů, kteří to budou používat/učit, resp. z pohledu vedení školy). Navíc jde skutečně o to, učit věci, se kterými se student může setkat v praxi. Pro OpenSource fanatiky: hoďte odkaz na nějaký OS (nebo klidně i komerční pro Linux – v reálných finančních relacích) parametrický 3D CAD s použitelným (industry-standard) uživatelským rozhraním.
Nakonec skončíte u toho, že máte 50 PC pro administrativu, kde prostě musí být Win a třeba 4 PC učebny. OK, na jedné učebně by teda mohl být Linux a ušetřilo by se za licence. To je bohužel teorie – od vedení školy dostanete požadavek, že kvůli organizaci výuky a času učitelů prostě ten CAD bude ve všech učebnách. Tím se za 2 roky ušetří třeba tolik peněž, kolik stojí OEM licence Win pro celou učebnu.
Pokud se tedy nakonec dostanu do stavu, kdy na všech PC mám Windows (legálně), mám vyřešenou správu Win desktopů tak, že se nic samo nerozbíjí, nepadá a podobně, tak jaksi nevidím jiný důvod než ideologický, abych ještě řešil navíc ještě správu infrastruktury na Linuxu. A ono dát dohromady integrované prostředí (bezpečně sdílené home adresáře, účty, nastavení aplikací, updaty software na desítkách strojů) na Linuxu není zas tak triviální…
Samozřejmě ve škole používáme OpenSource software, i když na Windows. OpenOffice, Gimp, Inkscape, apod. Core servery jedině na Linuxu – tam je situace jiná, a nemohu říct slovo proti – stabilita, žádné client licence, nejsou problémy. I když Windows serverům se stejně nevyhnete – server se SW pro adminsitrativu, účetnictví, aplikační terminal server pro externí pracovište, IIS webserver pro Bakaláře a tak.
Samozřejmě sám bych rád viděl na desktopech ve škole Linux, ale v téhle situaci na to koukám reálně, a jen by mi to přidělalo práci a stejně by se nic neušetřilo.
Omlouvám se, pokud je to dlouhé, nebo pokud jsem napsal nějaké nesmysly (je už pozdě :-) Uvítám rozumné argumenty v diskusi.
Já osobně s většinou argumentů souhlasím. Nicméně k několika mám pár komentářů:
vyvíjet a supportovat něco takového jako OpenSource asi není reálné (relativně malá základna uživatelů ochotných ke změně, neuvěřitelný nepořádek a neustálé změny legislativy, která je navíc specifická pro lokální trh).
Takhle bych to jednoduše nevzdával. Možná ne dnes, možná ano zítra. Pokud nějaká firma najde _rozumný_ obchodní model, jak to pro školy zajistit… Myslím, že je to příležitost třeba pro ty některé „tlučhuby“ a fanatiky, aby našli cestu. I když zrovna ti …
Pokud ale správce investuje čas (a škola peníze) do rozumné správy desktopů na Windows platformě, tak paralelně spravovat Linuxové desktopy, to jsou peníze a práce navíc.
No tak to ale je. A není to jen o Linux desktopech, ale i v rámci MS Windows (XP, Vista, 7). S heterogenním prostředím se setkají i v praxi. S Linux desktopem asi méně častěji (to už možná více s Mac OS X), ale přeci … (viz. dále)
Navíc jde skutečně o to, učit věci, se kterými se student může setkat v praxi.
V tomhle bodě opravdu nesouhlasím. Pro mé děti chci víc než jen aby znaly to, co se _aktuálně_ používá. Chci aby ten problém/oblast _pochopily_. To jim, podle mne, dá schopnost řešit problémy optimalizovat postupy a adaptovat se na nové verze/přístupy apod. a zároveň lépe pochopí omezení a rizika (např. bezpečnostní), která tyto nástroje mají. To také čekám jako zaměstnavatel. Konkrétní věci ho naučím, protože nové verze mohou vypadat jinak a stejně ty staré zapomněl. Ale možná jsem moc náročný. Jak na systém, tak i na studenty.
Na naší SPŠ jsme alternativy meli (i v CAD oblasti). I když jsou oblasti, kde alternativy nemají smysl.
Ano, je to sice náročnější než se učit jeden produkt (spíš správa než licence, které jdou domluvit). Opět příležitost pro nalezení obchodního modelu pro outsourcing.
hoďte odkaz na nějaký OS (nebo klidně i komerční pro Linux – v reálných finančních relacích) parametrický 3D CAD s použitelným (industry-standard) uživatelským rozhraním.
Tahle oblast mne míjí (znám pro Linux jen ProEngineer a VariCAD) Další příklady se asi dají najít. Na rozdíl od ostatních mi nejde ani tak o OS alternativy, ale alternativy obecně.
Ano prehled student muze mit, ale na technicke skole je v tom trosku rozdil.
Priklad: Skola uci zaka pracovat s AutoCad, SolidWorks. Prechod na novejsi verzi clovek prekouse. Prechod na jiny SW je komplikovanejsi, ale na druhou stranu 99% firem chce aby clovek umel Autocad. Pokud umim pracovat v SolidWorks a prijdu do firmy ktera ho pouziva mam vyhodu. Pokud prijdu nekam, kde je mechanical desktop budu se to muset naucit, ale zaklady mam ze solidworksu. Zde je ale nezbytne abych s tim umel pracovat a ne abych znal zakladni orientaci.
Pokud znam zakladni orientaci treba v matlabu jeste neznamena ze s tim umim pracovat. Zde si myslim ze na technicky zalozenych skolach je dobre ze se lide uci prave to, co je v praxi nejpouzivanejsi. Popr. ze si muzou vybrat jaky kurz budou navstevovat.
Totiz kdyz ziskam celkovy prehled o CAD systemech, tak se v tom sice vyznam, ale neumim nic nakreslit. Pokud se naucim kreslit v AutoCadu, tak sice s problemy, ale driv nebo pozdeji jsem schopen fungovat i v jinem a podobnem prostredi. jen ted CAD je v praxi lepsi.
Tohle samozrejme neplati o tom ze se uci ze velke pismo ve wordu se dela stisknutim tretiho tlacitka z leva
Někdo přechod na jinou verzi překouše, jiný s problémy. Já mám zkušenost, že než se dostane student do práce, tak uteče tolik vody, že těch druhých je víc než prvních. Záleží samozřejmě na produktu, velikosti změny a pod.
Pokud studenta (kohokoli) přinutím pracovat na alternativních systémech/produktech, donutím ho nepřímo o těch věcech přemýšlet a ne jen jednoduše konzumovat polohu tlačítek a jeden pracovní postup. Tak to vidím já.
On je rozdíl, když k jeden student dojde do cíle systémem pokus-omyl a druhým, který ví co se děje v pozadí a k cíli dojde systematicky. Byť jsou oba v cíly.
BTW AutoCAD se používa v 99% firem jen z určité oblasti. V jiné se používají jiné produkty. A pokud student bude umět AutoCAD, jaké to pro něj přináší výhody oproti studentu z jiné odborné školy, kde se taky učí _jen_ ten AutoCAD? Odpovím za vás. Žádné. Výhodu bude mít (u mně :-)) jen ten, který bude vědět, který bije. Bude adaptabilní. A k tomu mu může pomoci studium alternativních přístupu.
Pokud jsem stavar a neumim autoccad je to nevyhoda. Pokud jsem mikroelektrotechnik a neumim autocad tak je to jedno.
Pokud jsem strojar a neumim rysovat je to pruser, pokud jsem chemik a neumim rysovat je mi to jedno.
Je to otazka zamereni a fakulty.
A verte tomu ze pokud se nekdo nauci kreslit v CADu a je to jeho obor, tak si to zapamatuje. Je to to same jako elektrikar vi jaky je ubytek napeti na diode a to ze umi nakreslit schema a neco navrhnout.
Je to otazka fakulty a oboru ktery navstevuji.
Takze abych to shrnul. Hlasi se vam o praci 2 cerstvi inzenyri ze dvou ruznych stavaren. oba cerstvy diplom, ale jeden v Cadu kreslit umi a druhy vi ze existuje 100 ruznych programu a ze se v nich da rysovat. Ktereho si vyberete?
Ale omyl. Já neříkám nekreslit v CADu, ale nekreslit jen v AutoCADu. Neříkám neučit Windows, ale neučit jen Windows.
Takže ta otázka má znít:
Hlasi se vam o praci 2 cerstvi inzenyri ze dvou ruznych stavaren. oba cerstvy diplom, ale jeden v AutoCADu kreslit umi a druhy v AutoCADu také umí kreslit, ale je schopen sám a rychle kreslit i jiném prostředí. Ktereho si vyberete?
Samozřejme vyberu toho druhého.
Problém, ktorý vidím ja, je ten, že na výučbu je určený presný počet vyučovacích hodín. Otázka by teda vyzerala asi takto: naučíme za ten obmedzený čas študenta poriadne ovládať AutoCAD, alebo poriadne FreeCAD, alebo trochu to a trochu tamto, ale nič poriadne? Ktorý z týchto troch bude mať lepšie uplatnenie?
Čo sa týka prechodu na novú verziu, môžeme diskutovať, kto mi rýchlejšie vytvorí graf v MS Excel 2007: Absolvent, ktorý na škole vytváral grafy v MS Excel 95, alebo ten, ktorý sa ich učil tvoriť v OpenOffice 1.0, alebo ten, ktorý vie spraviť sumu a zmeniť font v oboch týchto programoch, ale na _špeciality_ ako vytváranie grafov im na škole nezostal čas?
Iný príklad: chcete programátora, ktorý mal 1 rok Pacsal, 1 rok C, 1 rok Prolog a 1 rok Cobol, alebo takého, ktorý mal 4 roky Pascal? Ten prvý sa naučí 4 syntaxe, ten druhý sa možno stihne naučiť programovať.
OOT: Budeme učiť žiakov Linux a TeX, alebo Windows a Word? Čo sa im v praxi viac hodí, keď začnú pracovať v _bežnej_ firme? Alternatívy sa môžu učiť na VŠ na odboroch zameraných na IT, kde je na to čas a priestor.
Školy mají učit všeobecnému přehledu – k čemu je znalost MS Excel95, když dnes má MS Excel jiné GUI. Pokud se učí bez přesahu, nadhledu, tak ty vědomosti rychle zastarávají – navíc člověku zužují prostor místo toho aby mu jej otevíraly. A to je stejné ať už by se učilo na Linuxu nebo v MS. Konkrétní znalosti si pak zaměstnanec lehko doplní – pokud má všeobecné znalosti ze školy. Od toho jsou různé jednodenní – několika měsíční kurzy. Pokud učitel vysvětlí principy spreadsheetu, tak aby student dokázal samostatně pracovat v OO, MS, Lotus, pak svou práci udělal dobře. Pokud jej naučil klikat v MS Excel (verze X), pak svou práci udělal velice špatně. Výuka, škola je o tom základním, obecném, nadčasovém. Škola by měla otevírat obzory, v rozumném tempu, obsahu, hloubce.
K Vašemu příkladu – dobrého programátora bude výuka 4 programovacích jazyků bavit a z každého jazyka si něco odnese, něčemu se naučí. Špatný programátor se Pascal za 4 roky nenaučí. Ale i dobrý programátor – s chutí, talentem potřebuje pro každý jazyk (prostředí) rok praxe než jej začne efektivně používat. Průměrný programátor po 3 měsících výuky se už ničemu nanaučí.
4 roky psaní v Pascalu nenaučí člověka programovat, jen perfektně psát v Pascalu. Programování je o analytickém myšlení a schopnosti formálně dokázat korektnost algoritmu, to je na programovacích jazycích naprosto nezávislé. (K tomuhle zjištění jsem došel po 8 letech strávených jako programátor-samouk, kdy jsem sice naprosto dokonale ovládal několik programovacích jazyků od BASICu po C++, ale měl jsem problém s vymýšlením efektivních a korektních algoritmů.)
Když ale člověka, který během celého studia dělal jen Pascal, posadíte k úplně jinému jazyku, bude mu trvat půl roku, než se zbaví Pascalovských návyků. Na druhou stranu pro člověka, který se učil každý rok jiný jazyk a zná i jiné druhy jazyků než jen imperativní, je naučení se nového jazyka otázkou jednoho odpoledne se správnou knížkou. Do týdne pak bude v novém jazyce psát stejně dobře jako výše zmíněný Pascalista nejdřív za rok.
Až na to, že ten člověk, který dělal každý rok jiný jakzyk, bude umět ve všech jazycích možná tak cyklus, podmíněmý příkaz, nebo základy práce s polem. O tom, že existuje něco jako třídící algoritmy, grafy, OOP… nebude mít ani ponětí, protože na to prostě ve škole už nezbyl čas.
A proč by tomu tak mělo být?, Přece bublesort, quicksort je ve všech jazycích stejný, principy OOP jsou stejné nebo podobné, nalezení nejkratší cesty, obarvení grafu není podmíněno programovacím jazykem – je skoro jedno, jestli se algoritmy učíte v Pascalu, C, Javě, Pythonu – a také co vím, se tyto věci učí odděleně – jednak výuka samotného programovacího jazyka, jednak máte předměty jako „algoritmy a datové struktury“, „grafy“.
Výuka cyklu, podmíněného příkazu, subrutiny – to je otázka 1. měsíce na VŠ. Co byste na tom chtěl učit rok?
Na škole nás učili počítat na kalkulačce – fakt. Učitelka přinesla 37 kalkulaček Tesla (tolik nás bylo ve třídě), a ukázala nám, jak se zapíná, vypíná, násobí, sčítá. Představte si, kdyby nás naučila perfektně používat pouze kalkulačku Tesla? Tehdy měly kalkulačky Tesla možná 80% trhu – možná víc – v podstatě jiné kalkulačky ve školství nebyly. Učila nás používat kalkulačku, nikoliv značku. Zdůrazňovala shodné funkce s ostatníma kalkulačkami – nikoliv specifika tesláckých kalkulaček – jejichž jediným specifikem byla několikaletá zastaralost. Kupodivu o rok později jsem neměl problémy s programovatelnou kalkulačkou od Packardu. Gro bylo skutečně velice podobné.
1. Den má také jen 24 hodin a na firmy a jejich lidi jsou kladené čím dál větší nároky. Takový je život. Já ty pravidla nevymýšlím.
2. Pořádně se nenaučí ani jeden produkt. Problém je, že tím jak se dnes vše dělá přes makropříkazy/pluginy apod., tak ti studenti nemají šanci tomu rozumnět. Studium i alternativ je k tomu přemýšlení nenásilně donutí. Ještě jednou: _i_ alternativ nikoli _jen_ alternativ.
3. Takže nikoli jen Excel 95 nebo jen OO, ale Excel i OO. Pokud aktuální metodologie výuky IT produkuje pouze sekretářky (i tak mizerné kvality), je potřeba něco změnit.
4. Školství nemá produkovat zaměstnance jen pro část firem. Mimochodem Linux má ve své infrastruktuře víc než 30% firem. Kde ty firmy mají brát zaměstnance? Když se to číslo navíc bude zvyšovat. V tomhle musí být školy napřed. Ale jak, za současného mentálního stavu?
5. Linux není výsadou VŠ vzdělání. Myslím, že studenty SPŠ v tomhle podceňujete. Ale kdo jim ty znalosti má dát, když panuje ve školství všeobecný mylný názor, že Linux nebo Mac je pro 1% firem? Ono se taky neprogramuje v každé firmě – takže proč se učí studenti programovat? (nebo spíš „programovat“…)
BTW _běžná_ firma je něco jako _obyčejný_ prací prostředek? ;-)
Bakaláři je zvěrstvo, nezbývá než souhlasit. Doufám ale, že jak bude nasazení Linuxu (nebo obecně alternativ) přibývat, ustaví se schopná skupinka, která dodělá lokální specifika např. do schooltool (na náhradu bakalářů to zatím není, ale před pár lety to neumělo nic a vývoj překvapivě stále jde dopředu).
Správa heterogenního prostředí je nutností, bez windows se škola těžko obejde. V mém případě (gymnázium) ale studentské desktopy jsou na Linuxu (Ubuntu/LTSP), učitelské stroje jsou dual-boot (windows na bakaláře a Linux na zbytek; většinou učitelé skutečně používají Linux, protože je to rychlejší než windows 98).
Je třeba říci, že Linuxové terminály jsou prakticky bezúdržbové, stačí nainstalovat etherboot, přidat záznam do databáze, přegenerovat konfiguraci DHCP a už to funguje. Myslím že to by mohla být motivace pro nasazení Linuxu kdekoliv.
Že potřebujete CAD, to je bohužel smůla a těžko se s tím něco udělá – krom wine, ale víme jak to tam občas funguje. Mimochodem, bakaláři ve wine fungují, ale nějak se neviděly zámky souborů v sambě od windows a wine klientů, takže si přepisovaly data a museli jsme to zrušit.
Obávám se, že dodělávat lokální specifika do nějaké aplikace znamená napsat aplikaci zcela novou. :-) Školská legislativa je u nás tááák specifická. Snad je v ČR se musí předávat tolik dat externím subjektům jako VZP, ČSSZ, ÚIV, ČŠI,...
Nabízím však alternativu - školní informační systém Škola OnLine - Katedra. Jedná se o hostované webové řešení, které je dostupné odkudkoliv online přes internetový prohlížeč. Nemusíte se starat o provoz, správu serveru, zabezpečení, zálohování,... Zvládá školní matriku, tisk vysvědčení, evidenci maturit, závěrečných zkoušek, elektronickou třídní knihu, podporu pro elektronickou výuku,...
Tuhle http://www.root.cz/…my-v-linuxu/ proběhla nedávno názorová řež, zmiňovaly se tam i použitelné CADy.
Venkoncem, škola by si měla hlavně zodpovědět otázky, na co bude Linux (a opensource) používat. Jestli pro celkový informační systém školy (poběží na to všechny potřebné programy?), jestli pro výuku IT jako takové (nebudeme učit Windows, MS Office, Photoshop, ale Linux, OpenOffice, Gimp), jestli samostatný předmět Linux jako takový (a co – obsluhu uživatele přes GUI, nebo administraci systému v příkazové řádce), jestli chce nahradit pro psaní MS Word Writerem. Nebo jestli chcete používat opensource aplikace v jiným předmětech (fyzika, biologie, zeměpis, apod)-i tady je ale rozdíl, pokud učitel je použije jako prezentaci při výkladu, nebo zda chce aby s němi pracovali i studenti, třeba doma. Moc otázek.
Uvědomte si hlavně , že výuka ničeho ve škole není ani prezentace na pár desítek minut (aby se žáci seznámili s výhodami či nevýhodami), ani o googlování(kterým se řeší většina problémů, když v Linuxu něco nejde). Alébrž o podrobný výklad na několik hodin či třeba půl roku,který studenti musí strávit, pochopit, přepsat si do svých sešitů,(a pokud možno mají i v učebnicí) doma si je předčítají, učí zpaměti, protože z toho jsou pak zkoušeni, píší písemky či dělají praktická cvičení. Jak z takového pohledu používat Linux?
To je vše pěkné jenže jste zapomněli na jeden důležitý aspekt a tím jsou rodiče. Mnozí za poslední peníze dítěti pořídí notebook či PC a on na to má někdo nainstalovat LINUX či bůhví co. Strach a neznalost z linuxu je velký rodič neznalý těchto technologii těžko dovolí přeinstalovat Windows a to už jen třeba z důvodu toho, aby neztratil záruku atd.
Otázka je, jestli se školám do toho vyplatí jít. Ještě jsem se nesetkal ze školou, která by nějak extra řešila licence. Škola koupí PC, na ty se nainstaluje Windows a Office z jejich select multilicencí od Microsoftu a pak to nějaký koordinátor ITC spočítá a upraví počty licencí. Nevím, jaké ceny školám zaručuje smlouva mezi MŠMT a Microsoftem, ale takhle nějak to funguje.
Vůle řešit stanice je tedy minimální a patrně by se narazilo jako u serveru. Nemalé procento po skončení INDOŠe skončilo se servery na Linux. Proč to tak tenkrát bylo nevím, ale aktuální stav je takový, že když chce škola novou učebnu a servřík k tomu, tak pokud má město prachy, tak řekne něco ve stylu „Ale jo, ale na tom serveru bude Windows, Exchange, …, nebo ať vám ty prachy na to dá někdo jiný. My máme koncepci a chceme to na školách sjednotit takto …“
Po case si preliezam, co som zameskal, ci nemal chut citat koli teme zvadzajucej na flame.
Neviem ako je to v skolskom sektore cechach, na slovensku to je dost odlisne a tipujem, ze v cechach to bude obdobne. Ako clovek, ktory si par rokov odpracoval na IT pozicii v skolstve, mozem zodpovedne prehlasit, ze pokial by ste toto tvrdil o slovenskom skolstve, bol by ste sialene „vedle jak ta jedle“. Podla mojho nazoru nehovorite z vlastnej skusenosti a vela veci su len predpoklady, ci dedukcie. Neviem a ani nehodlam dohladavat aku mate licenciu MS Select. Na slovensku je taka, ze v ramci nej MS OS kupite len ako upgrade zo starsej verzie. Existuju vsak MVL licencie mimo MS Select, ktore umoznuju hromadne lacnejsie nakupit licencie pre skolstvo. Stale to vsak na jeden kus vychadza viac ako OEM verzia. Inak sa daju napriklad zakupit rozsirenia licencie na serverove OS z dielni MS, co ale neriesi potreby instalacie na desktopy. Z toho vyplyva, ze je stale vyhodnejsie kupovat si desktop PC s OEM windows ako riesit nieco na baze MVL, co v pripade desktop OS od MS v ramci MS Select licencie ani neni mozne. Jedine MVL licencie, ktore sme mali v ramci MS Select zakupene boli na MS Office v. 2003 a 2007. Ano dobre citate. Zakupene. Aj za licencie v ramci MS Select je potrebne platit. Kazda skola je samostatny subjekt a svoje licencne zalezitosti si riesi sama. Ano su urcite centra, ktore ponukaju nakup SW v ramci MS Select, ale stale sa jedna o nakup. Na ten si musi skola zarobit bud podnikatelskou cinnostou, alebo sa nan vyskladaju rodicia z rodicovskej rady. Sem tam sa raz, za cas niektora organizacia utrhne a obdaruje skolu niecim co sama vyraduje a ked sa zadari tak skola dostane ako zapozicku aj nove kusy. Neviem ako to funguje v cechach, ale my sme za dobu od nasho rozdelenia od mesta nedostali na cokolvek ani vindru. Aspon pokial ja viem. Tvrdenie v zmysle „pokial ma mesto prachy a skola chce novu ucebnu …“ preto povazujem za blud. Mesto nikdy nema prachy. Zijeme v podmienkach obmedzenych zdrojov. A skolstvo je az na jednom z poslednych miest pri rozdelovani z kolaca mesta. A keby som aj nacisto tento fakt ignoroval, skola vie ako to planuje vyuzit a za akym ucelom ucebnu buduje. Mesto je prilis maly pan na to aby menilo vyuzitie ucebne, alebo s tym suvisiace ucebne plany.
Ziadne mesto tu poslednu halucinaciu (vetu) takto riesit nebude. Skola si svoje pripojenie riesi so svojim providerom tak ako jej to vyhovuje. Zameranie ucebni a z toho vyplyvajuci HW a SW zas podla ucebnyvh planov. Pravdaze iste veci si moze vynutit zriadovatel (vyssi uzemny celok, mesto …), alebo ministerstvo skolstva, ale naklady potom bude musiet znasat sam a pre vsetky skoly. Napr. pre krajske mesto ako zriadovatela to moze byt aj cez 200, 300 skol podla jeho velkosti. A aj tak je vynutitelnost nasadenia len pod hrozbou pokuty. Ktora nakoniec aj tak ide len z ich vrecka. Pretoze energie sa platit musia a platy zamestnancom tiez. Koniec-koncov je to predsa stale statny sektor. Nemozu si dovot nerespektovat zakon. Ten je nad vsetkymi nariadeniami a koncepciami zriadovatela.
Mám 3 děti školou povinné. Všechny samozřejmě doma používají výhradně Linux, nic jiného doma není (no, je, dcera má ještě Itouche s nějakým tím klonem BSD :-) ) a pro potřeby výuky jim naprosto a plně vyhovuje. Ale občas přinesou perličku ze školy, copak hezkého že se tam učili.
Dcera (ZŠ, 5. třída): Tati, nám dneska říkali, že počítač se skládá z hardware a software a že software se skládá z windows a office.
Já: A opravila jsi paní učitelku ?
Dcera. Ano, přihlásila jsem se a řekla, že windows tam být nemusí a že já tam mám Linux a ona odpověděla, že o tom nic neví, protože to není v osnovách.
Dcera (ZŠ, 8. třída): Tati, dneska jsem naučila kamarádku ukládat v OpenOffice dokumenty v microsoftím formátu! Ona to neuměla, přinesla učitelce dokument .odp a ona vůbec nevěděla, co to je a co s tím. Tak si kamarádka od té doby myslela, že Linux použít nejde a musela chodit k tátovi do práce dělat úkoly na windows. A teď je hrozně ráda, že už zase nemusí a může je dělat na jejich domácím počítači s Linuxem. (tak tohle mne docela potěšilo).
Nejstarší syn (Technické lyceum, 1. ročník): Tati, náš učitel nám dnes jasně řekl, že domácí úkoly budeme povinně dělat v office 2003 nebo novější a že je mu jedno, kde si ji seženeme. A když jsem mu řekl, že nemám ani windows, tak mi řekl, že je mít musím a že mu je taky jedno, kde si je seženu.
Já: To tě nabádal k softwarovému pirátství ?
Syn: Otevřeně to neřekl, ale v podstatě ano.
… po pár dnech…
Já: Tak co, jak děláš úkoly z informatiky ?
Syn: V OpenOffice 3.
Já: A učiteli to nevadí ?
Syn: Ne, on to nepozná.
Nejmladší zatím informatiku ve škole nemá, ale ve třídě prý mají počítač snad s windows 95 či něčím podobným a když jim chce učitel(ka) pustit nějaký výukový program, jde, zapne počítač, pak čtvrt hodiny učí a počítač mezitím nabootuje :-).
Takže skutečně, ve školách to s Open Source nemáme lehké :-).
dakujem ze neskutocne dobre pobavenie…
akoze plne verim, ze to tak je…
deti sice nemam, ale priatelka je ucitelka na gymnaziu a zo skoly musi chodit na nejake skolenie ohladom gramotnosti ucitelov v IT a samozrejme, ze ich tam ucia na Win Vista alebo 7 a MS office 2007 alebo aky je teraz novy, mne to samozrejme prekaza, pretoze nie som ochotny kupovat ani Win 7 a ani ziaden novy office a naviac pouzivam len Apple s Mac OS X, takze si toho prilis vela priatelka u mna nekukne, co sa ako robi na Win, fakt je, ze skolstvo a tie vsetky vyucby su uz stavane, ze existuje len Win a MS Office, ale snad sa budeme opicit po zapadnych statoch, kde zavadzaju do praxe linux vo verejnej sprave (aspon to som cital o francuzsku a niektorych inych EU statoch), prave pre financne uspory…
Přesně tohle mě napadá k tomuto tématu. Mám sice děti ještě předškolní, ale jak to tak pozoruju tak mám trochu strach, že budou trpět tím, že učitel nezná OOo a Linux a nebude chápat, že MS produkty se u nás doma prostě nepoužívají. Setkali jste se někdo s tím, že učitel vyžadoval práci v MS Office a pod. a byl z toho problém?
1)myslím že jako většina zastánců OSS to přibarvujete
2)vyučující má právo určit sw ve kterém chce, aby byla vytvořena studentova práce. A ve školách má být přístup v učebnách k tomuto sw. Je to asi takové jako když v technickém kreslení v prváku všechno člověk musel kreslit rukou i když v CADu by to měl za desetinu času a ještě hezčeji zpracováno. Osobně jsem na škole také používal jedny z prvních verzí Openoffice, ale z důvodu špatné kompatibility jsem pak musel v učebně dokumentům opravovat v MS Office formátování. A to jsem si jednou dokonce dovolil odevzdat projekt ve formátu .odt. No byl to průser a moje vysvětlování, že je to standardizovaný formát a kdesi cosi mě zapsalo u vyučujícího jako problémového studenta a celkově jsme se od té doby neměli v lásce.
3)GNU/Linux používá cca 1% lidí. Proč by sakra měl mít vyučující nějaké tuchy o jeho existenci?
Ať se vám to líbí nebo nelíbí – mainstream na PC tvoří produkty Microsoftu a očekává se, že se studenti naučí alespoň základy ovládání Windows. Že se nechtějí učit a že si vše automatizují (modré e = internet…) není chyba školy ale líných studentů. S GNU/Linuxem a jeho roztříštěností by to bylo ještě horší.
Pochopitelně, že v osnovách o nějakém konkrétním SW není ani slovo. Vím to, protože jsem učitel ICT a podle osnov se musely připravovat učební a tematické plány. Dnes je to jiné, je jen RVP a ŠVP, ale ani tam není ani slovo o konkrétním SW.
Perlička z druhé strany:
Učím na technicky zaměřené SŠ. Ve škole jsou sice jen WXP, ale přes virtuální PC jsou k dispozici i základní distribuce linuxu. Dále MS Off 2003, 2007 a OO 3.0
Při zadání samostatných prací jsem jasně řekl, že akceptuji jakýkoli standardní formát. 99% prací bylo odevzdáno v *.docx. Na otázku, kdo příslušný SW vlastní legálně byl výsledek 0%, a nejen že se tím chlubili, ale dokonce mi žáci nabídli, že mi Off2007 „seženou“.
Vyucujici je povinen mit prehled v oboru ktery vyucuje a pokud ten prehled nema,ma se nechat vykopnout ze skoly kde uci.
Ad SW, jak bylo receno, jiste vyucujici muze lecos, ale nemuze urcovat SW na kterem ma zak zhotovovat domaci praci, pokud mu onen SW zaroven nedoda (a optimalne nenainstaluje).
Vyučující za almužnu, za kterou pracuje, může být rád, že zaplatí nájem a zbude mu na suchej chleba (pozor!!! jedná se o nadsázku). Záleží na tom, jak je to kvalitní lektor, zda se vzdělává nebo mu stačí před hodinou mrknout do osnov a pak něco zablekotat. Dobrých vyučujících je jako šafránu. Dokud nebudou lépe placeni, budou na školách učit ti méně úspěšní a tedy i „méně kvalitní“ lidé.
Ad SW – podle mě má vyučující právo požadovat nejen formát v jakém bude úloha odevzdána, ale i sw ve kterém bude úloha vypracována. Škola má zase povinnost v takovém případě studentům nabídnout učebny s tímto sw. V lepším případě mají školy možnost nabídnout svým studentům tento sw pod nějakou studentskou licencí, aby si ho mohli nainstalovat doma.
Asi mám štěstí, ale zatím se to vždy podařilo vykrýt takto:
Rozbij prasátko a jdi si tu hru koupit nebo počkej až budou třeba Vánoce. Pirátskou kopii doma instalovat nebudu, nejsme zloději.
Co propadne tímto sítem kupodivu zatím vždy vykryla Cedega a Crossover Games.
Opravdu nejsem fanatik – viz. mé ostatní kritické příspěvky v diskusi, ale nutnost spotřeby aspoň jedné kradené hry týdně není u nás doma argument.
To jako že by si koupilo hru, aniž by vědělo, jestli ju doma spustí??? No tak když bude tak blbý, tak bude muset rozbít prasátko 2 a jít koupit widle. Příště by si rozmyslelo, zda mu widle za naspořený kačeny přinesly to potěšení, co chtěl, a koupil by si je zas (v dalším HW-SW cyklu), nebo už si je nekoupilo.
Ale zajiste, ze se mi to stalo a budete se divit, vsichni jsou spokojeni. Tak treba nyni: Nejstarsi prave pari Heroes of New Erth v nativnim Linuxovem klientu (beta, ale ma to preorderovane, oficialne to koupime). Dcera – prave gamesi WoW ve wine (nejakou novou verzi, nedavno jsem ji to musel patchovat, ale ja si ty nazvy nepamatuji, pry je to „nejnovejsi datadisk“). Nejmaladsi prave jede FlatOut II ve wine, radne zakoupenou verzi.
Muzete mi verit a taky nemusite, ale za mym nejstarsim pravidelne dochazi nejmene 2 kamaradi, aby si uzili trosku „gaming experience“ protoze doma jim to na windows vecne pada a nebo to nejede tak dobre. Jen opravdu velmi zridka se stane, ze by chteli neco, co zrovna na Linuxu nebezi, ale nastesti toho, co bezi, mame tolik, ze si jeste porad maji z ceho vybirat (a stava se, ze hra se koupi, oni ji hraji 3 dny a pak je prestane bavit a kupuje se dalsi). Takze sorry, ale vite, kdyz ten linux mate od verze 0.9.40 a s wine jste zacal nekde na 0.10.x, opravdu verte, ze dokazete rozchodit ledacos :-).
V každém oboru lidské činnosti existují lidé skvělí a lidé neschopní, platí to pro policajty, vývojáře, řidiče, … a taky učitele. Chápu, že mnozí neumějí pracovat na Linuxu, ještě pochopím, že ho někteří neznají, ale takovýhle nuly, co „učí“ informatiku a pouští takový lži, patří (bez prominutí) chytit za pi*u nebo ko*ota a prohodit oknem. Pedagog má obzory rozšiřovat a ne je zmenšovat. Dokud se zde nezvedne úroveň, pořád sme v informatickém středověku.
Problem je v tom, ze ti, kteri by se nemeli tahat za tebou zminene organy, uz ve skolach davno neuci a za ty prachy se ani nedivim, ze tam povetsinou zustavaji lide, kteri holt nic jinyho delat nedovedou. Akorat za takove situace asi budu vzdelavat deti doma a kdyby jim chybela sikana, tak se jim ji pokusim naemulovat…
Poslední dobou se setkávám s takovými typickými absolvoventy Microsoft schule, který jsou odkojeni na Office 2000 a nyní si updatovali na 2007 a teď jsou v řiti. :-) To mi na těch školách vadí nejvíc. Ne to že utrácejí prachy za MS produkty, ale že do těch hlav lejou sračky, místo aby toho člověka skutečně naučili používat ten počítač resp. editory.
To samozřejmě. Ale PROČ když není problém změna 2000 → 2007 je nepřekonatelnej problém seznámit studenty i s MS Office, TeX, Vim, Emacs? Proč se podobné předměty nazývají Vý početní technika, nebo Informatika ale tlačí se tam nesmyslné detaily o x86 a MS produktech? Skutečně ti učitelé mají tak omezený přehled jako se s nadsázkou říká, kdo neumí ten to učí, nebo je to skutečně záměr?
On to není _nepřekonatelný_ problém, jenže když bude učitel učit 2 různé programy na jednu a tu samou věc, znamená to pro něj, že tím musí strávit 2× tolik času při přípravách (tedy pokud má ta výuka k něčemu vypadat a chce ten program znát líp než studenti po pár hodinách práce s ním).
Proč neučíme Vim. Většina uživatelů používá počítač k práci proto, aby jim práci usnadnil. Když budou denně editovat skripty, možná sáhnou po editoru vim, ale dovedete si představit, že by tento editor použili třeba vaše rodiče pro napsání dopisu, sekretářka pro vytvoření hromadné korespondence, knihovnice pro tisk štítků na knížky apod.? Cbápu, že pro někoho je Vim užitečný, ale myslím si, že energie, kterou by studenti museli věnovat pro zvládnutí jeho uživatelského rozhraní, by se jim nikdy nevyplatila a brali by takovou hodinu spíše jako odstrašující příklad. Mimochodem, považujete uživatelské rozhraní programu, který neznalý uživatel nejspíš nedokáže ani ukončit, za správně navržené?
Ano. Schopnost orientace neznalého uživatele během prvních několika minut po spuštění není měřítkem kvality uživatelského rozhraní. Je to jen měřítkem toho, jak moc se rozhraní liší od těch, na která si uživatel dříve zvykl.
Kdybys vzal člověka, který zná jen rozhraní typu VIM a posadil ho před MS Word, taky bude jako první hledat příkazový režim. A po pár minutách od Wordu znechuceně odejde se slovy, že barvičky jsou sice hezké, ale bez příkazového režimu se to používat pořádně nedá.
Opravdu tomu verite? Postavite 2 neznale lidi, jednoho pres MS WORD (nebo Writer) a druheho pred vim a date jim za ukol napsat par radek a ulozit soubor. A ze to oba (vubec) zvladnou stejne rychle? Hloupost.
vim muze byt velmi efektivni textovy editor asi tak po tydnu trapeni. Pro lidi, kteri tento tyden casu nemaji, protoze „chcou sakra napsat par radku“ a ne se ucit dalsi (pomerne slozitou) vec je nepouzitelny.
Faktem je, ze pro jeho pouziti musite umet nesrovnatelne vic veci, nez pro pouziti jineho (viz vyse) editoru.
(navic mi prijde, ze mnoho lidi, kteri vim protezuji s nim poradne ani neumi pracovat – nerikam, ze ja jo :-)
Jak už jsem jednou napsal, schopnost orientace neznalého uživatele není objektivním měřítkem kvality uživatelského rozhraní. Když dva lidi, kteří v životě neviděli počítač posadím jednoho před Word a druhého před VIM a nechám je udělat nějakou úpravu textu, tak vyhraje ten s Wordem. Ale když je posadím ke stejnému úkolu po týdnu běžného používání, tak vyhraje ten s VIMem. Rozhraní VIMu je lepší prostě protože umožňuje efektivnější práci těm, kdo ho ovládají. Ten týden učení se později několikanásobně vrátí.
Malé rozšířeni Linuxu mezi běžnými uživateli má mimo jiné jednu významnou příčinu – roztříštěnost a neustálé změny.
Nedivím se lidem, které otráví, když je co chvíli aktuální verze distribuce nahrazena jiným nedodělkem a po té, kterou uživatel má na PC zanedlouho neštěkne ani pes a veškeré nové balíky se softwarem jsou s ní binárně nekompatibilní.
To o čem píšu je přímo fatální a vrcholně stupidní vlastnost světa Linuxu. Pokud toto nebude nějak kompenzováno, na větší rozšíření můžete zapomenout. Mimochodem je to i hlavní příčina nízké podpory ze strany komerčních firem.
Typický přiklad toho, jak stupidní ideologie degraduje jinak výbornou věc.
S tím souhlasím. Mentalita linuxových vývojářů je asi:
„nebudeme dodržovat kompatibilní ABI, protože při změně ABI si program můžeme překompilovat“
„nebudeme dodržovat kompatibilní API, protože při změně API si změny ve zdrojácích můžeme udělat“
Důsledek je pak ten, že člověk, který neumí kompilovat a upravovat zdrojáky, má pak obtíže to používat.
BTW. ad to rozbíjení ABI, viz zde. Dělají to i vývojáři gcc.
http://gcc.gnu.org/…show_bug.cgi?…
http://gcc.gnu.org/…show_bug.cgi?…
http://gcc.gnu.org/…show_bug.cgi?…
Prostě se najednou rozhodli, že kód generovaný novou verzí gcc bude padat, pokud se slinkuje s kódem generovaným starou verzí gcc. Nejlepší jsou ty jejich argumenty „proč bychom vlastně dodržovali nějaký standard, když si ho můžeme měnit jak chceme“.
Zda se, ze jste nepochopil …
Nejde o to, ze by ucitel IT neumel (aspon pasivne) anglicky, ani o to, ze by se nezajimal o vyvoj v IT, ale o to, ze ucitel ma predevsim ucit a za ostatni jednak neni placen a druhak na to ani nema cas.
Predstavte si sam sebe: jste zacinajici ucitel, plat mate 16kKc hrubeho, priplatek za spravu vsech pocitacu + bizuterie na skole v radu stovek, ucite 22 hodin tydne, k tomu dozory, atd., atd. … a po vecerech budete hledat reseni nejakeho zapekliteho problemu na internetu (oceneni == 0, jak financni, tak spolecenske). No, nevy*l byste se na to?
16 hrubého jsou celkem slušné peníze – to rozhodně není omluvou. Učitelé nemusí plnit normy, nemusí řešit zisk, pravděpodobně v půli roku je nikdo nevyhodí. Nemusí – neměli by řešit smyslplnost své práce. O penězích to by být nemělo. Problém je spíš v přístupu k učitelství – spousta lidí měla peďák jako poslední výšku, kam se zdekovat, když by je nevzali někde jinde. Když jsem kdysi viděl, co se učili v rámci IT studenti peďáku v Olomouci, tak se mi ježily chlupy na zádech. Prostě české školství, čeští učitelé ztratili sebeúctu – někteří, někde, a kašlou na to (ono není divu, ale není to jen o penězích). 16 tisíc za špatnou práci mohou být těžce dobré peníze.
Na to jak dělám svojí práci, přece peníze nemají vliv. Mizerný programátor nebude lepší, když jej přeplatíte – zrovna tak učitel nebude o to lepší. Navíc buďto kývnu na nějaké peníze – a pak dělám práci co možná nejlépe – nebo jdu od válu. Pokud se neuživím, ok – jdu dělat něco jiného. Ale neskuhrám a neodbývám svoji práci. To je v charakteru. Pokud si chcete pronajímat malou garsonku, tak nechoďte učit. Nebo si pronajměte pokoj za polovic a zbude Vám i na chleba. Prostě to nefunguje tak, že mám výšku, mám titul a automaticky budu brát 30 tisíc. Hromada lidí jde na výšku – buďto na školy bez úrovně nebo na školy s úrovní (ale bez praktického uplatnění) a pak zírají na to, co je realita. Tak to nefunguje a fungovat nebude. Na to, aby si člověk přišel na slušný peníze, musí mít znalosti, zkušenosti, tah na branku, být v oboru, který je zrovna v kurzu a být ve firmě, která má zisk – která má schopné vedení, a musí něco ukázat. Prvních 5–10 let po výšce makat. Napřed musí něco udělat, musí za ním být práce, a pak přijdou peníze (možná, teď je krize – a splasklo několik bublin, srovnatelný peníze třeba s rokem 2007 budou pár let tabu).
No nevim, jestli v Praze najmete cokoliv za 5 tisic.
Na nejake penize rada lidi kyvne, protoze jim celkem moc nezbyva. Ono o takoveho padesatileteho ucitele nebo bankovni urednici je na trhu prace mensi dracka, nez o spickoveho, petadvacetileteho programatora nebo web designera.
Zrovna lide s pajdarnou moc povolani na vyber nemaji. Napriklad ucitel, ucitel nebo metar.
Pokud povazujete pajdarnu za skolu bez praktickeho uplatneni, tak mi reknete, jestli jste se i psat ucil sam doma.
V Cechach se furt kafra o skolstvi, pak se ale ukaze, ze neni z ceho zaplatit lidi. Tak ti kvalitnejsi, pokud ziskaji sanci, odejdou. Ve vysledku uci informatiku rustinarka nebo politruky, protoze o dane predmety dnes moc neni zajem.
Povolani ucitele je dost narocne, osobne nechapu, jak to, ze nejsou jeste vsichni zavreni v blazinci nebo ze jeste nepovrazdili polovinu zaku. Odmenou je bidny plat. Hlavne, ze se vzdy najdou prachy na gripeny nebo valecne vypravy do Afghanistanu. Kazdy prece vi, ze budoucnost naroda nelezi ve vzdelani, ale v Afghanistanu.
Mam podnajem za 5.5. S tim jak stoupaji regulovane najmy, prestava byt problem najit si pokoj.
Ja nerikam, ze je to jednoduche. Ale, ze to neni jen o penezich. A take, ze penize to nevyresi. Pokud ministerstvo skolstvi nema prostredky na to aby zajistilo kvalitni vyuku nektereho predmetu, pak ma ten predmet stahnout. Prakticky vsichni z me generace jsou, ohledne IT, samouci. A zadna ujma se nam nestala. Pokud nemam dobreho ajtaka – pak je fakt lepsi setrit penize a nedelat nic. Nebo je pouzit na jiny predmet.
Ucitele – i budouci ucitele vedi jake maji a budou mit mzdy. Jsou to jen statni zamestnanci. Takze budto tu praci budou chtit delat nebo si maji vybrat jinou drahu. Mimochodem – treba zdravotnich sester je nedostatek – slouzi nocni, prescasi a ve zkurvene rizikovem prostredi – penize maji horsi. Predstavte si, ze by mely stejny pristup. Penize stoji za …, kaslem na to.
Ucil jsem na VS. Takze o vyuce neco snad vim – vim, jak je to dulezita prace, a proto se ma delat poradne nebo vubec. Muj deda na to mel uslovi – „nez neco kurvit, tak je lepsi se na to vysrat“. Je lepsi nedelat nic, nez veci delat spatne – resp. jeste lepsi, je delat veci, ktere mohu delat dobre, nez veci, ktere dobre delat nemohu – protoze, kdyz delam veci spatne, tak mi nezbyva cas (a pak uz ani energie), delat veci dobre.
Jinak je tu hromada rekvalifikacnich kurzu. pokud mate pedak, muzete byt treba kuchar, taxikar, pruvodce, ridic, uklizecka nebo metar. Prace – cti netrati, ne?
Obavam se, ze takto budou Cesi i nadale chodit do skol, jejichz cilem neni ucit deti myslet a motivovat je k tomu, ale ubit v nich intelekt memorizovanim nekonecnych stranek datumu a vzorecku, kterym nerozumi. Hlavne, aby nikdo nevycnival, premnenme deti v krasne sede krychlicky, ze kterych se pak da vybudovat krasna, velka, seda krychle naroda. V ceskem skolstvi to byla a nepochybne jeste je, az do doby, kdy se ti stastnejsi dostanou na vysokou skolu, z nich alespon nektere uci cloveka myslet. Predchozi dochazka do skoly slouzi v podstate jako odkladarna deti pracujicich rodicu, kde se deti nauci cist, psat a mizerne zaklady matematiky.
U ucitelu a zdravotnich sester stat jednoduse nestydate spoleha na to, ze vetsina z nich neodejde. A tak sestry slouzi prescasy, az padaji unavou na zem a ucitele maji tridy tak prelidnene, ze neco tvorivejsiho, nez memorizovani dat, stejne delat nemohou, i kdyby chteli a meli na to. Trida se triceti detmi, z nichz polovina je hyperaktivnich (nemoc doby), k zakladnim podminkam kvalitni a zajimave vyuky nepatri. Nicmene mnohdy privede ucitele do stavu, ze by nejradsi koupil kulomet a celou tridu postrilel.
Ti mizerně placení, podhodnocení a otrávení učitelé a učitelky prvního stupně mají ještě jeden neblahý vliv na děti.
Když se podíváte na nástup do první třídy, vidíte děti natěšené na školu, na nové kamarády, na to, co se doví nového. Zvědavost a touha po nových informacích jim přímo svítí z očí.
Po nejpozději druhé nebo nejpozději třetí třídě vidíte otrávené, znechucené spratky s hlavou nabitou naprosto zbytečnými pseudoinforamcemi. Pocit, že vzdělání a znalosti jsou na h***o a nejdůležitější jsou prachy hned a bez práce jsou pak za pár let přirozený důsledek.
„Ucil jsem na VS. Takze o vyuce neco snad vim …“
To ma byt vtip???
Uz Vas poslal student pekne natvrdo do prdele nebo Vas oslovil smejde? Ne? Tak si bezte zkusit ucit na stredni nebo zakladni skolu (2. stupen)!
A vite, co takovemu spratkovi muzete udelat? Napsat poznamku (cemuz se bude chechtat), stezovat si rodicum (a ti Vas poslou tamtez), …
Dekuji vsem svatym, ze jsem nikdy neucil, protoze bych asi brzy skoncil bud v base nebo ve cvokhausu.
V tom mají informatikáři jednu výhodu. Na hodině informatiky je obvykle dostatečně výchovný trest za dělání bordelu poslat uličníka do lavice, zatímco zbytek třídy pracuje u počítačů. A když náhodou učitel nemá dostatečnou autoritu, aby se dotyčný nechal vyhodit od počítače bez násilí, nastupuje další výhoda Linuxu – k vyhození stačí přilogovat se na daný počítač jako root, zablokovat uličníkovi účet a odstřelit mu aktivní přihlášení. Zbytek hodiny pak může civět na přihlašovací obrazovku.
Autistů je cca 0,5%. Hyperaktivních dětí cca 7%. Rozhodně ne polovina třídy. Hyperaktivita je ale často zaměňována za obyčejnou nevychovanost a neukázněnost, která s psychickou poruchou nemusí mít nic společného.
A příčiny? Rodiče, škola, společnost. Za posledních 20 let naše společnost prošla dramatickým vývojem. A holt platilo „Urvi co můžeš teď. Zítra už bude pozdě“. Většina se prostě starala jen o koláče než o děti.
Dnes už je to ale zase jiné a mladí rodiče kolem mne, se mi zdají víc v pohodě a dětem se věnují. Holt to má ale 10 letou setrvačnost (a nebo se pletu)
3 hyperaktivni ve triceticlenne tride vam docela dokazi pit krev.
Nerekl bych, ze jde jen o nejake „urvi, co muzes“, to snad vetsinou hlavne politici, ale take o narust stresu a ubytek volneho casu a s tim souvisejici narust unavy. Rodice tak vychovavaji potomstvo upadkovou televizi a pocitacovymi hrami.
Tohle az boli …
Je opravdu tak tezke pochopit, ze za mizerne penize na nevdecnou praci sezenu (pokud vubec) mizerneho programatora? Asi ano :-(
A ideologicke poucky si racte strcit, kam slunce nesviti! PSM jsem absolvoval (jednou – jinak nas, spagaty, vyhaneli) a stacilo. Nepotrebuji takove kecy poslouchat znovu v jine barve (tentokrat modre).
Ale samozrejme, ze musi plnit „normy“. Hodin je jen omezeny pocet, kdezto informaci… O hospitacich a inspekcich nemluve. K tomu totalni nezajem (ano i o IT – mozna tak hrat pri hodinach hry) zaku a stiznosti rodicu, ze si nejaky kantor VUBEC DOVOLIL jejich malemu geniovi dat spatnou znamku.
Sebeucta? A kde k ni prijit, kdyz prohlaseni, ze jsem ucitel (ne, ja chvalabohu nejsem), vzbuzuje pouze vysmech ostatnich?
Chudy, se znicenymi nervy, neustale jednou nohou v kriminale, pomlouvany rodici, zaky i medii – tot obraz ceskeho ucitele.
O penezich by to byt nemelo (dost problem, kdyz se jimi dnes meri VSE vcetne ucty druhych) a tvrdim, ze ani neni. Jinak by to naprosta vetsina kantoru dnes vubec nedelala.
Moje známá do jedné menší firmy potřebovala asistentku. Náplň práce: evidovat objednávky v jednoduchém programu, zkopírovat soubor, napsat dokument ve Wordu, lehce umět Excel (dopisovat do připravené tabulky), poslat mail a základy angličtiny. Tedy ideální místo pro absolventku. Taky se jich několik přihlásilo ze stejného maturitního ročníku, ale TRAGÉDIE. Jednak po 4 letech výuky angličtiny a maturitě nedokázaly pochopit jednoduchý email psaný primitivní angličtinou nerodilým mluvčím.
A teď k počítačům. Zkopírovat soubor z CD na hard disk nedokázala ani jedna z nich. Měly na výběr buď Průzkumníka nebo Commandera (i copy z příkazové řádky by jim uznali). V tabulce Excelu s mnoha řádky vyhledávaly hodnotu tak, že jely šipkou dolů a četly řádek po řádku. O vyhledávání v životě neslyšely. Ve Wordu nikdy neslyšely o základech typografie (mezera za čárkou, odstavce). Aspoň, že už někdy v životě viděly mail, ale s jejich téměř nulovou angličtinou NEPOUŽITELNÉ.
Absolutně nechápu, co ty 4 roky na střední škole v angličtině a výuce IT dělaly. Za co jim dali maturitu? No a takovéto absolventy chrlí naše střední školy.
Zase na druhé straně, lidí, co by tuhle náplň práce zvládli pod Linuxem bude ještě míň. Hádám že většina z nich by se nedostala přes namountování CDčka, další by se divila co je to za strukturu adresářů, a co tam dělá ten HOME. A ten co to zvládne, si řekne o plat ajťaka, a ne asistentky na přepisování.
To myslím, že právě nebude ono. To je ten přístup „internet=modré E“, což je zcela speciální situace. Obecnější situace je „internet=webový prohlížeč“ (ať už je to tam napsaný nebo se to jinak jmenuje…). Co očekáváte od člověka, kterému neřeknete, že existuje na světě něco jiného než E? Připomíná mi to situaci na VŠ, kde sem se až po určité době dozvěděl, že existuje i něco jiného než imperativní programování (pro jeho jednoznačné protěžování).
zdravim,
osobne zacinam mit pomalu pocit, ze „propagace Linuxu do skol“ a „propagace Linuxu do statni spravy“ je diagnoza.
To, ze Windows obcas nechodi a jeste se za to plati je bezna vec. V pripade Linuxu je tech nechodivych veci hodne.
Bohuzel tak nejak nevidim za posledni dobu ty zmeny, ktere by uzivatele primely k prechodu na jinou platformu. Chybi funkcionalita a je hodne chyb. Chybi nejaka pridana hodnota oproti stavajicimu systemu.
Co je slyset, tak je to, jak je Linux a open-source skvely.
Propagatori by se meli spise zamerit na opravy a shanet penize na vyvoj. Jinak je to podobne jako hrazeni hrachu na zed.
Zacnete kancelarskym balikem.
Mimojine, kdyz uz se sehnalo 70.000Kc na datove schranky a na ostatni dulezitejsi veci takove prispevky nejsou, tak nekde bude chyba.
Pokud nekteri mate pocit, ze si delam srandu a ze jsem opet urazil pulku republiky, tak neco na zamysleni je zde:
http://forum.openoffice.cz/viewtopic.php?…
Uzivatele zajima funkcnost. A kdo to nepochopil, tak pro nej IT neni moc dobra zivotni volba. Jina vec je, pokud si nekde doma sedi nejaky redaktor, pise PR clanky a spravuje si sve webove CMS. A z rozhovoru s par takovymi propagatory jsem pochopil, ze jsou dost mimo. Minimalne by se mely treba par veci naucit od Ivana Bibra, ktery je clovek na svem miste. V praxi jsou trochu jine pozadavky a hodne lidi okolo open-source ma na ocich „ruzove bryle“.
Pavel Kysilka
www.linuxsoft.cz
No … niečo k tej štátnej správe a open source: podľa mňa by štátna správa mala pri komunikácii s občanom používať VÝHRADNE také prostriedky, ktoré zabezpečia, že občan nebude musieť vynaložiť svoje prachy na zakúpenie vhodného prostriedku na komunikáciu s nimi.- Prevedené do bežnej reči: prosto by mali všetky tlačivá v el. forme posielať výhradne v slobodných formátoch. A to prosím z jednoduchého dôvodu – keď štátna správa vydá niečo v .doc/.xls formáte (najlepšie nejaký zložito štruktúrovaný dokument/tabuľku), občan musí vlastne na to aby s tým mohol vôbec pracovať platiť DVAKRÁT – raz úradníkovy kúpia MS Office (z daní občanov) a druhýkrát si MS Office (a k tomu Windows) musí kúpiť občan za svoje. A TO je choré.
Zabezpečit, že nevydáte žádné peníze, abyste si dokument přečetl, se nedá (i počítač si koupit musíte), ale výměnu v otevřených formátech považuju za samozřejmost, jinak to minimálně smrdí korupcí nebo nekalou hospodářskou soutěží. Kde sou všichni velcí zastánci toho skvělého konkurenčního trhu, když se mluví o otevřenosti formátů???
To posilani dat ve svobodnych formatech v soucasnosti nejde a ani nejaky cas nepujde.
Protoze:
- neexistuje temer bezeztratovy prevadec z nesvobodnych formatu do svobodnych
- k tem svobodnym formatum musite mit i reseni. Je sice pekne, ze mame XForms specifikaci, ale uz nemame treba mimo 602 formularu nejake pouzitelne a cenove prijatelne reseni.
Takze se z principu plati dvakrat.
neexistuje temer bezeztratovy prevadec z nesvobodnych formatu do svobodnych
Ten nebude existovat nikdy, protože:
a) nabízené funkce alternativních programů nejsou stejné (viz. ohraničení buněk OO.o vs MSO, atd.),
b) ať už je nějaký standard otevřený / zavřený (za peníze), vždy budou rozdíly v implementaci,
c) a mnoho dalších důvodů.
k tem svobodnym formatum musite mit i reseni. Je sice pekne, ze mame XForms specifikaci, ale uz nemame treba mimo 602 formularu nejake pouzitelne a cenove prijatelne reseni.
Narážíte-li na datové schránky tak mi vysvětlete co ten 602XML balast přináší tak světoborného, že tam musí být? Nic. Na desktopu mám Mac OS X a 602XML Filler pro Mac je děs a běs a to nemluvím o tom, že stejně nefunguje. Takže DS řeším ve Fusion. Ale to je už mírně mimo téma …
\\add 602 software
Jsou 2 uhly pohledu. Prvni je v tom, ze bezne clovek vidi formulare a ten vyplnuje. OK.
Druhy uhel je v tom, ze mate nejake editory struktur, spravu transformaci, spravu ciselniku, atd… A to uz je trochu neco slozitejsiho. Od dob, co jsem delal nejakou prvni verzi software na spravu dokumentu a jejich struktur, tak jsem trochu zmenil nazor.
Pravda, implementace od 602-jky nejsou nejlepsi. A datove schranky se dali resit IMAP-em a zabezpecenou dorucenkou + casovym razitkem v certifikatu.
Nevidim, proc by veskere dokumenty ze statni spravy nemohly byt ve svobodnem formatu. Uzivatel Widli si muze zadarmo doinstalovat OO. Uzivatel Linuxu si MS Office zadarmo nenainstaluje. Musel by to koupit a pak se s tim mordovat ve Wine (kdo vi, jestli to licence povoluje). A jsou i uzivatele Widli, kteri MS Office nemaji a tez by je museli koupit jenom proto, aby si mohli precist vyplody uredniku statni spravy nebo vyplnit nejaky dementni formular, ktery by v OO sel udelat take. Nevidim, proc by se statni urednici nemohli ucit pouzivat OO. Jsou placeni z dani, tak at stat nevyhazuje penize za licence na MS Office. Opravdu nevidim duvodu, proc by statni sprava nemohla jet na OO, i kdyby treba dokumenty mely byt o neco mene „krasne“. V cem jsou dokumenty statni spravy tak jedinecne, aby to OO nezvladly? Leda tak v tom, ze je delaji v MS Office a pak se vymlouvaji, ze to do OO prevest nejde.
Ja zatim s organy komunikuju pisemne a zatim mi neposlali nic, co by neslo bez problemu poslat i v cistem textu, obdobne i ja jim posilal veci, ktere by preckaly i konverzi do cisteho textu – cili pokud bychom si zacali dopisovat prez pocitace, tak by nas pouziti svobodnych formatu nijak neomezovalo.
(Pravda je, ze nektere dopisy mely cast textu tucne, ale 1. by to fungovalo i bez zvyrazneni, 2. i tucne pismo jde vyjadrit ve svobodnem formatu.)
(Na druhou stranu spousta vypisu co jsem dostal vypadala, jako z jehlickove tiskarny v DOSu v dobach, kdy to jeste byl moderni system …)
Víte co je na vašem příspěvku nejhorší?
Že máte vpodstatě pravdu.
Chyb a nedodělků je v současných distribucích obrovské množství. Místo aby se řešily, vše se neustále rozvrtává a nasazují se nové blbosti o které uživatel nestojí.
Pokud na tento otřesný stav upozorníte, je vám odpovědí řev fanatických OSS politruků, kteři v praxi mezi uživateli nikdy nebyli.
A tak místo toho aby byla vydána nová verze distribuce, opravující problémy té aktuální, objeví se zpravidla další šmejd, plný dalších nedodělků, kde dostanete jako bonus rozvrtané to co dosud bez problémů fungovalo…pochopitelně nekompatibilní s předchozí verzí.
Tato cesta nevede nikam a chápu, že politruci teď budou zuřivě klikat na „-“. Linuxu tím nepomohou.
Nedivím se, že se komerční firmy do podpory tohoto bordelu nijak moc nehrnou…
Je to smutné, ale zbývá již velmi málo komunitních dister, která jsou skutečně použitelná: stabilní Debian a CentOS. Poslední Mohykáni.
a) kdyz jednou rozhodim neco na Ruxovi, tak to chodi naveky a furt stejne (pokud se do toho nikdo nevrta) kdyz udelam totez na widlich tak to samo casem vyhnije a prestane fungovat (a to i kdyz na to nikdo ani nesahne)
b) nesetkal jsem se za posledni roky s tim, ze by na linuxu neco vyrazne nechodilo a pokud nekdo touzi po nejake funkcionalite trebas do OO, tak kdo mu brani vzit $ a najit si programatora ktery mu to udela ? Vzdyt M$ taky kazdy dva roky plati znovu a casto za totez, protoze nove funkce nepotrebuje.
add b\
Kdybych mel udelat, to co by bylo treba, aby se to dalo bez problemu pouzivat, tak je to zhruba na 1–2 roky prace fulltime.
Nemluvim ted o jedne chybe nebo o par chybach. Praktickemu pouziti spise brani desitky chyb a nejaka mensi desitka nedodelku.
Bohuzel par set tisic Kc nemam. Ted se nebavime o tom, ze by to stalo par desitek dolaru.
Bohuzel delam(delal jsem) spise aplikace, ktere lidi potrebuji pro komunikaci a lidi vedle pouzivani aplikaci potrebuji i vymenovat nejaka data.
To co potrebuji je: aby jely veci do organizeru a vymena kancelarskych dokumentu mezi svetem Linuxu a MS Windows.
S tim, ze kdyz se najde jeden, dva dokumenty za mesic, co nejdou, tak to zase tak moc nevadi.
Zda se Vam jeste, ze to je prace za par $ ?
Ano, MSO je opravdu jediný kancelářský balík na trhu, který težce nezvládá výměnu ODF dokumentů se zbytkem světa.
http://forum.openoffice.cz/viewtopic.php…
Co je u toho k zamyšlení?
a) návod existuje (Developer's Guide a dost podrobný popis API)
www.openoffice.org → I want to participate in OpenOffice.org → Programming a už tu jsou odkazy na Developer's Guide, jednotlivé projekty, API, …
b) dostupné zdrojové kódy import/export filtrů,
c) mailing listy pro specifické účely, kde se může ptát a to i dost konkrétně, protože to čtou vývojáři,
d) má nahlásit chybu do IZ (IssueZilla) a on by to někdo opravil, protože zrovna na importním / exportním filtru se opravuje poměrně dost chyb.
Je potřeba si uvědomit jednu věc – OS programátoři nemají čas pročítat různá fóra a hledat co uživatele trápí a už vůbec ne lokální mutace těchto fór. Člověk dostane OS program zdarma a pokud se mu něco nelíbí tak a) si to může opravit, b) pokud na to nemá, musí to nějakým způsobem doručit vývojářům a ti to opraví. Jinak to bohužel nejde.
dekuji. Odpovedel jste mi jako vetsina lidi.
Vite, ja mozna umim programovat, znam nejake algoritmy, delam parsery a editory.
Ale nemam zajem travit dny tim, ze budu cekat minuty/hodiny za kazdym prekladem, budu psat v textovem editoru(a pokouset se v nem orientovat v tisicich souborech) a spoustet make/dmake a podobne. Nebo budu nekolik dnu/tydnu po vecerech rozjizdet buildy, aby to vubec jelo.
Ja proste chci opravit par radek. Ciste jen programovat.
Me tak nejak nezajima moc API. Nebo, jak ovladat pres nejaky program (treba Javu) openoffice knihovny. Ja potrebuju delat neco vevnitr.
A s takovymto pristupem, jak Vy popisujete, se na to muzu vykaslat a udela to vetsina lidi.
Uprimne receno, mimo standartniho(a kupodivu podobne informace jsem uz od nekoho znalejsiho obdrzel) navodu jsem se toho moc nedozvedel.
Rozjedte build OpenOffice v nejakem IDE jako u lidi. Pak se ozvete. Mate-li neco uz hotoveho, tak sem s tim.
Jinak varite z vody.
Ale nemam zajem travit dny tim, ze budu cekat minuty/hodiny za kazdym prekladem, budu psat v textovem editoru (a pokouset se v nem orientovat v tisicich souborech) a spoustet make/dmake a podobne. Nebo budu nekolik dnu/tydnu po vecerech rozjizdet buildy, aby to vubec jelo.
Ja proste chci opravit par radek. Ciste jen programovat.
OpenOffice.org je komplexní projekt. Má samozřejmě svoje nedostatky, jako všechno. Ale tak se pojďme bavit konkrétně.
Build není potřeba rozjíždět několik dnů / týdnů po večerech. Build máte připraven za 30 minut a to včetně instalace potřebných vývojových balíčků. Pokud použijete go-ooo.org, což je součástí takřka všech Linuxových distribucí, máte k dispozici klasickou kombinaci ./configure && make. Pokud použijete zdrojové kódy z OpenOffice.org, není to o moc složitější.
Ad orientace v tisících souborech. To je samozřejmě nesmysl. Celý OpenOffice.org je rozdělen na desítky (více než 100) modulů a každý modul je pro něco určen. Pokud chcete upravovat jednu věc, většinou vám stačí orientace v jednom modulu a ten tisíc souborů nemá.
Ad čekání při buildu. Opět nesmysl. Po buildu je možné OpenOffice.org nainstalovat do specifického adresáře kdy instalace je provedena tak, že knihovny a další věci jsou nalinkovány přímo do stromu ze zdrojáky. Takže po změně v jednom modulu spustíte dmake, deliver a můžete rovnou spustit OpenOffice.org a zkoušet svoje změny. To je otázka několika vteřin. Jestli se vám nelíbí dmake, deliver, vytvořte si pro to alias. Myslíte, že ostatní programy nepoužívají make? Používají. A jaký je tedy rozdíl mezi dmake a make? Z hlediska jeho spuštění a použití žádný.
Me tak nejak nezajima moc API. Nebo, jak ovladat pres nejaky program (treba Javu) openoffice knihovny. Ja potrebuju delat neco vevnitr.
Já se bavím o vnitřku. A tam se používá API úplně stejně jako v externím programu, atp. Takže to je trochu mimo. Samozřejmě jsou tam občas nějaké prasárny, ale kde nejsou?
Uprimne receno, mimo standartniho (a kupodivu podobne informace jsem uz od nekoho znalejsiho obdrzel) navodu jsem se toho moc nedozvedel.
Nevíte jaké mám znalosti o OpenOffice.org, tak to nekomentujte.
Dále, špatně hledáte. Když jsem začal vyvíjet věci pro OpenOffice.org, nemyslím teď externí balíčky jako doplňky, atp., tak jsem to ze začátku rozjížděl podle návodu a build byl hotov včetně speciální instalace do 2h. Potom jsem se už věnoval pouze tomu co jsem chtěl opravit, přidat, …
Zdají se vám 2h, nebo klidně i celý den, na rozjetí kancelářského balíku ze zdrojových kódů moc? Mě teda ne.
Rozjedte build OpenOffice v nejakem IDE jako u lidi. Pak se ozvete. Mate-li neco uz hotoveho, tak sem s tim.
Až bude IDE, které bude podporované na všech podporovaných platformách, někdo to určitě udělá. Ukažte mi nějaké IDE na Linuxu? Nebo to snad chcete v nějaké IDE na Mac OS X? Třeba Xcode? A k čemu to bude dobré? Máte představu co by to znamenalo z hlediska údržby celého stromu a všech těch projektových souborů s metadaty? Když někdo s Linuxem něco přidá, změní a ten kdo provede update na Windows tak má smůlu, protože ten na Linuxu nebyl schopen změnit soubor s projektem pro další platformy? A co potom Mac OS X, Solaris a další?
Nehledě na to, že při troše snahy to otevřete v každém rozumném IDE. Nebo si snad myslíte, že to všichni programují ve vi?
Jinak varite z vody.
Váš názor a já vám ho neberu.
Jenom si myslím, že chcete až moc jednoduše dělat úpravy v projektu, který má miliony řádků zdrojového kódu. Ano, OpenOffice.org není modulární jak by mohl být, ale na to se neustále pracuje. Pokud máte pocit, že se v této oblasti nic neděje, mýlíte se.
Jinak ta debata sklouzává mírně jinam. Původní téma bylo – co brání rozšíření Linuxu do škol a ne zdrojový kód OpenOffice.org, jeho modularita a způsob buildu :-)
zdravim,
k nejakym informacim jsme se dobrali. OK. Z nejakych odkazu se da neco pobrat. Mrknu se na to. A ve svych 80–100 hodinach volneho casu mesicne to zkusim nejak zakomponovat.
>>Nehledě na to, že při troše snahy to otevřete v každém >rozumném IDE. Nebo si snad myslíte, že to všichni programují ve vi?
K cemu jsme se nedobrali je presto, nejaky postup, jak to rozjet v IDE.
At nevypadam tak zle, tak pred par mesici jsem vypsal bounty 500Kc na popis buildu v Eclipse IDE (ci jinem).
Tak nejak neverim moc vecem, ze nekdo rekne, ze „by to melo jet“. Obzvlaste u vetsich projektu.
Sam asi vidite, ze je nekde problem, kdyz dejme tomu najdete do hodiny chybu, 2 dny = 16 hodin minimalne rozjizdite build (i s dohledavanim informaci) a hodinu delate opravu i s testem. Neco je nekde hodne spatne. Spatne je, ze toto „kolecko“ si musi pak vybehat vsichni programatori, kteri chteji necim prispet.
Reknete mi: v cem OO vyvijite ? V jakem IDE nebo nastrojich ?
Jinak debata sklouzava jinam. Ano. Ale sirit dalsi nefunkcni soft do skol nema smysl. I kdyby to byl opensource.
diky
Pavel Kysilka
k nejakym informacim jsme se dobrali. OK. Z nejakych odkazu se da neco pobrat. Mrknu se na to. A ve svych 80–100 hodinach volneho casu mesicne to zkusim nejak zakomponovat.
Jakmile to jednou rozjedete, jde to potom už samo. Na začátek doporučuji go-oo.org. Podívejte se na:
http://svn.gnome.org/…build/trunk/
Tam nejdete všechno potřebné pro build a ještě si můžete buildnout stejnou verzi, kterou máte v distribuci.
K cemu jsme se nedobrali je presto, nejaky postup, jak to rozjet v IDE.
Záleží na tom jaké IDE používáte. Zvolte IDE, které podporuje externí buildovací nástroje jako Makefile, dmake, … a v něm naimportujte soubory z vybraného modulu. Zní to jednoduše, ale je to trochu složitější, protože hlavičkové soubory jsou nejenom v adresáři modulu, ale i jinde (pokud daný modul používá jiné moduly), ale takto to lze.
At nevypadam tak zle, tak pred par mesici jsem vypsal bounty 500Kc na popis buildu v Eclipse IDE (ci jinem).
Nikdo netvrdí, že vypadáte zle. Já jsem jenom chtěl poukázat na fakt, že všechno není jenom černobílé a občas je potřeba nadlidského úsilí a trpělivosti k dosažení změn.
Tak nejak neverim moc vecem, ze nekdo rekne, ze „by to melo jet“. Obzvlaste u vetsich projektu.
Samozřejmě, že to nepojede jenom tak, že to člověk otevře.
Sam asi vidite, ze je nekde problem, kdyz dejme tomu najdete do hodiny chybu, 2 dny = 16 hodin minimalne rozjizdite build (i s dohledavanim informaci) a hodinu delate opravu i s testem. Neco je nekde hodne spatne. Spatne je, ze toto „kolecko“ si musi pak vybehat vsichni programatori, kteri chteji necim prispet.
Ale to už je druhá rovina problému. První je funkcionalita z hlediska uživatele a toho zdrojové kódy nezajímají.
Druhá rovina je samotný zdrojový kód. Ten je potřeba v současné době brát jako bonus k aplikaci, která je zdarma. Zdrojový kód k Microsoft Office také nemáte. A to už nesouvisí s tím, proč není Linux, nebo jiné alternativy, nasazen ve školách. Nikdo z té potenciální masy ten zdrojový kód upravovat nikdy nebude. Možná velmi velmi malý zlomek.
Ale zpět k vývoji – pokud chcete upravit například filtr, stačí si nainstalovat SDK, vypreparovat filtr ze zdrojových kódů OO.o a upravovat ho jako modul. To lze. Nejde to sice tak jednoduše jak si představujete, ale lze to.
Obecně řečeno – ano, OpenOffice.org není ideální. Na druhou stranu se za tu dobu co byl otevřen zdrojový kód posunul tak dopředu, že nerad slyším, že se na něm nic nedělá, že to stojí za starou bačkoru, atd. Má to pod palcem Sun, ten má jistá pravidla a není možné tyto změny propagovat rychleji. V podstatě můžeme být rádi, že se to posouvá tam, kam se to posouvá a že se něco děje. Sice pomalu, ale děje.
A když se podíváte na kernel nebo další věci obdobné velikosti, mají skoro stejné problémy. Taky to neotevřete v nějakém IDE jenom tak. Taky to za pět minut neopravíte. Nehledě na fakt, že pořádné IDE (v tom správném slova smyslu) pro Linux neexistuje. A pokud něco existuje, tak se to stejně Visual Studiu nebo Xcode nevyrovná.
Z tohoto a dalších důvodů je jeden z hlavních argumentů open source – mám zdrojové kódy, vím co ta aplikace dělá, opravím si to sám, … – ptákovina. Nikdo to kromě několika nadšenců nedělá a dělat nebude. Takže když slyším tento argument, tak odcházím :-) A to jsem zastáncem open source.
Reknete mi: v cem OO vyvijite ? V jakem IDE nebo nastrojich ?
Emacs a Xcode (Mac OS X). Občas jsem používal NetBeans a Eclipse. Záleží na tom co jsem dělal.
Jinak debata sklouzava jinam. Ano. Ale sirit dalsi nefunkcni soft do skol nema smysl. I kdyby to byl opensource.
To nemá, to je pravda a to také nikdo nevyvrací. A je úplně jedno jestli je to můj milovaný program nebo ne, jestli je open source, komerční nebo jinak šířen. Nefunkční věci nepatří do počítače :-)
zdravim,
OK, na dane veci se v „nejakem“ volnem case mrknu.
Osobne pouzivam Eclipse. Specielne v Eclipse CDT se da behem nejake chvile rozjet i AbiWord(bohuzel jedna z jeho chyb je jejich vlastni a interni format a jeho male moznosti).
Co se tyce dokumentace k buildum:
Mam nazor, ze chcete -li usetrit ve firme nebo v tymu cas, tak je idealni napsat nejakou dokumentaci. Par zkusenosti s firem, kdy instalace firemniho softu nebo buildu byla na par dni jiz mam. Idealne je k tomu potreba jeste dalsi znaly clovek, aby nekoho zaskolil.
Nedelam si iluze, ze v pripade nejake dokumentace by se rapidne zvysilo mnozstvi prispevku od programatoru/dobrovolniku. Ale presto by to mohlo byt uzitecne.
Podle me mame v OO vzdy nejakou procentickou podporu nejakeho formatu, ale nikdy to neni z vetsiny hotove. A vim, ze soucasny tym je vcelky vysilen programovani veci ohledne OpenXML.
Ono je tu jeden vetsi problem. K tomu, aby se zacal podle me pouzivat nejak vice open-source/linux/veci na nem/klidne binarky, tak k tomu chybi dost funkcionality. Psal jsem ruzny soft. Kupodivu mohl bezet po par upravach i na jine platforme nez na nejrozsirenejsi. Bohuzel vymena platformy vetsinou skoncila na tom, ze chybi pouzitelny kancelarsky balik a organizer s emailovym klientem. A to je podle me prvotni vec, co by se nejak mela resit. Cesta pres webovy prohlizec vse nespasi, i kdyz to tak hodne lidem bude pripadat.
Vice asi nekdy jindy. V jine diskuzi. Ne -li v jine hospode/restauraci. A po vice zkusenostech.
gf
Mam nazor, ze chcete -li usetrit ve firme nebo v tymu cas, tak je idealni napsat nejakou dokumentaci. Par zkusenosti s firem, kdy instalace firemniho softu nebo buildu byla na par dni jiz mam. Idealne je k tomu potreba jeste dalsi znaly clovek, aby nekoho zaskolil.
Pokud chcete zaškolení, určitě se nějaký dobrovolník najde. A pokud ne osobně, v mailing listu a na IRC probíhá čilý ruch. Většinou je to i tak, že vedoucí jednotlivých modulů/projektů/… jsou dost ochotní pomoci. Ideální je pokud jim člověk napíše, že by chtěl opravit to a to a oni pomohou, vysvětlí, ukážou, …
Nedelam si iluze, ze v pripade nejake dokumentace by se rapidne zvysilo mnozstvi prispevku od programatoru/do brovolniku. Ale presto by to mohlo byt uzitecne.
Pokud se tomu chcete věnovat, tak tady máte pár odkazů.
Podle me mame v OO vzdy nejakou procentickou podporu nejakeho formatu, ale nikdy to neni z vetsiny hotove. A vim, ze soucasny tym je vcelky vysilen programovani veci ohledne OpenXML.
Bohužel, nejen OpenXML.
Ono je tu jeden vetsi problem. K tomu, aby se zacal podle me pouzivat nejak vice open-source/linux/veci na nem/klidne binarky, tak k tomu chybi dost funkcionality. Psal jsem ruzny soft. Kupodivu mohl bezet po par upravach i na jine platforme nez na nejrozsirenejsi. Bohuzel vymena platformy vetsinou skoncila na tom, ze chybi pouzitelny kancelarsky balik a organizer s emailovym klientem. A to je podle me prvotni vec, co by se nejak mela resit. Cesta pres webovy prohlizec vse nespasi, i kdyz to tak hodne lidem bude pripadat.
Je pravda, že mám na Mac OS X s kancelářským balíkem také problémy. OO.o není plně funkční, Microsoft Office sice je, ale ten si také neporadí se vším a tak mám VMWare Fusion a v nich Windows XP. Ne všichni ale mají tyto možnosti (dostatečně výkonný stroj pro virtuální mašiny, atd.).
Vice asi nekdy jindy. V jine diskuzi. Ne -li v jine hospode/restauraci. A po vice zkusenostech.
Pokud se do toho chcete pustit, tak se klidně zeptejte. Budu se vám snažit v rámci svých časových možností poradit.
zdravim,
tak Vam musim dat v par vecech za pravdu (lepsi je to priznat).
Mrknul jsem se na stranky www.go-oo.org/ (+git rozhrani) a skutecne je tam dost zmen a je to videt. Zejmena me zaujaly nektere opravy v importu dokumentu.
Osobne jsem spise vychazel z toho, co je videt u Sun-u na openoffice.org. A z toho, co je vice videt na ceskych linuxovych portalech.
Na dane odkazy a informace od Vas se mrknu behem par tydnu. Mel jsem asi mesic zdravotni vypadek, tak to ted dohanim. Pripadne zkontaktuju osobne.
diky
Pavel Kysilka
Mrknul jsem se na stranky www.go-oo.org/ (+git rozhrani) a skutecne je tam dost zmen a je to videt. Zejmena me zaujaly nektere opravy v importu dokumentu.
Přístup Novell/SuSE je úplně jiný než přístup Sunu. V buildu Novellu jsou věci opravovány rychleji a jsou tam i patche, které Sun z různých důvodů odmítá. Prostě ooo-build je k programátorovi mnohem vstřicnější.
Má to i své nevýhody. Může se vám stát, že vaše oprava nebude začleněna v hlavním stromu OO.o (Sun). Na druhou stranu bude ve všech distribucích Linuxu.
Osobne jsem spise vychazel z toho, co je videt u Sun-u na openoffice.org. A z toho, co je vice videt na ceskych linuxovych portalech.
Na české portály se nedívejte, tady nic nenajdete :-) Abychom Sunu nekřivdili, aktivita je i tam, ale mají toho prostě moc a Sun má trochu jiné priority než komunita.
Na dane odkazy a informace od Vas se mrknu behem par tydnu. Mel jsem asi mesic zdravotni vypadek, tak to ted dohanim. Pripadne zkontaktuju osobne.
Pokud něco budete chtít vědět, napište mi raději osobně. Mail určitě najdete :-)
Zravim
Osobne mam Linux rad, ale v jeho sirsim nasazeni vidim 2 velke problemy na, ktere narazim. Zaprve se mi nelibi rozdilnost instalaci aplikaci pro jednotlive distribuce a za druhe neustalene API pro drivery. Myslim si ze pokud by se toto doresilo tak by Linux byl ohodne dal a pristupnejsi i pro jine uzivatele nez Linux nadsence.
To je pravda, taky sem si kdysi vybral distribuci podle toho, ve které sem měl nejmíň práce (Mandrivu po Ubuntu). Na druhé straně by praxe měla vypadat tak, že kdo provozuje Linux, nebude při modernizaci HW (ve škole, na úřadu) kupovat nekompatibilní HW. I widle mívají problémy, akorát se o tom tolik nemluví.
Ano, ale to ja další problém Linuxu. Pořád je tu ta roztříštěnost. Mě by se líbilo kdyby každá distribuce měla stejné jádro, X, ovladače od ATI, Nvidia, … Potom by si uživatel vybíral podle vzhledu, seznamu programů a další funkčnosti. Ale z hlediska HW by byl klid a řešení pro X by se dalo použít i pro Y, atd.
Windows mají také problémy a ty jsou někdy stejně zapeklité jako ty na Linuxu :-) Mnohdá zapeklitější :-)
Jak zamezíte nekupování nekompatibilního HW? Nijak. Když někam Franta Vomáčka napíše, že mu to funguje, tak to ještě vůbec nic neznamená. To se dá jednoduše zařídit v případě Enterprise distribucí (SLED, RHEL, …), ale jinak je to občas peklo.
Zajímalo by mě, jak se v dnešní době učí informatika na SŠ. Já jsem byl na „střední“ škole (gymnáziu) 1993–2000.
-Nejprve to asi v mých 11 letech začínalo přednáškou o paměťových médiích atd. z čehož jsem nechápal nic.
-Pak jsme se učili v DOSu a programovat v Pascalu a Karlovi na XT s 8086
-pak na nějakém pra-Macintoshi
-Pak ve Win 3.11
-Pak na Win 95 či co to tehdy bylo
-Nakonec hledat na internetu a napsat v HTML stránku
a všude v podstatě totéž. Udělat prezentaci, vyříznout obrázek obrazovky, něco nakreslit a napsat v aktuálním textovém editoru (T602, Word, …) zápisy z hodiny, nějaké lehčí programování, scanování,…
Tím pádem jsem nebyl vázám na žádné konkrétní programy a měl jsem přehled, jak se co dá řešit různými způsoby na různých počítačích s různým vybavením.
Co jsem tím chtěl říci?
Jestli se na základkách a gymplech (kde není potřeba žádné CAD systémy) učí podobným stylem, tak k tomu žádné Windowsy potřeba nejsou.
Jsem správcem sítě na ZŠ.
Nebudu uvádět všechny pro a proti, jen bych chtěl zdůraznit, že zásadní věcí, proč zůstáváme u Windows je právě politika a vstřícnost Microsoftu (resp. jeho zástupců) ke školám. Pravidelné semináře, dostupná podpora a množství informací, které lze snadno nalézt.
V tomto přece nejde jen o MS, ale o spoustu dalších firem, které na tomto vydělávají. Jestli máme právo na vzdělanost zadarmo, tak proč se učit psát dopisy v písátku za deset tisíc nebo upravovat fotky v programu za dvacet tisíc. Nebo nakreslit a okótovat čtvereček v cad programu za stopadesát tisíc. Vám to přijde normální? Jestli ano, pak je něco špatně.
Příjde mi normální za něčí dílo zaplatit…
Druhá věc, co s tím dílem pak můžu dělat. Zdůrazňuji, že jsem zastánce Open-Source (na PC mám 90% SW open-source), ale i za ten se dá platit.
Ale o tom se tu nebavím.
Jde mi o podporu a privetivost ze strany Microsoftu… hlavne pro skoly…
Pokud by učitelé učili IT správně, tak nevidím žádný problém v tom, aby se výuka prováděla v MS Windows – je na školách, aby si zvolily řešení, které jim bude vyhovovat finančně, provozně, odborně. Pokud se žákům dostane správné výuky – a během hodin se nedloubali v nose, pak bezproblémově musí zvládnout základní obsluhu MS-Windows, Linuxu, Macu – a P.B. ví čeho ještě. Rozdíly ve funkčnosti jsou minimální. Samozřejmě, že předpokladem jsou kvalitní učitelé – mizerní učitelé nenaučí, spíš odradí. Tady není omluvou nízký plat. Než učit špatně je lepší žáky pustit na hřiště, pustit jim film – nehrát si na výuku – neztrácet čas. Jinak – na vlastní oči jsem viděl puberťáky obsluhovat iphony bravůrně, takže pravděpodobně dokáží obsluhovat jaký koliv systém, který budou chtít – je to jen otázkou motivace. Učitelé, kteří jsou v IT za svými žáky je motivovat rozhodně nedokáží – a je jedno, jestli používají Word, Windows, Open Office nebo Linux.
Jaky plat, takovy odbornik.
Zakon nabidky a poptavky.
Za ty platy, ktere jsou dnes ve skolstvi bude ucit bud nadsenec (a je otazkou, jak dlouho mu to nadseni vydrzi) nebo nekdo, kdo by se jinde neuzivil (ucitele tesne pred duchodem a prduchove).
BTW: Vite o tom, ze hodne pres 20% ucitelu ZS a SS je v duchodovem a tesne predduchovem veku? A co z toho asi tak vyplyva do budoucnosti? Hmmm?
Škoda, že tento článek není spíše na zive.cz, tam je přece jen výživnější půda. A teď vážně, tento problém nelze vyřešit během krátké doby, je to běh na dlouhou trať. Ve zkratce se pouze dá definovat proč tomu tak je, je to jen a jen o lidech. Ponechme stranou mzdové peníze, prostě vyučující nemají zájem pronikat do této oblasti a nemají zájem rozšířit obzory svých žáků. Samozřejmě lze to pochopit, současné vědomosti nasávali defacto posledních čtrnáct let vkuse a těžko se budou dostávat v rámci jiného OS do stejného levelu za dva roky, nicméně je potřeba to takto přesně pojmenovat. A korunu pochopitelně tomu dává celá státní správa, která bazíruje na MS formátech a MS programech. Dnes opravdu žáci získávají velice úzké vědomosti v IT oblasti a vzhledem k tomu, že vývoj jde nezadržitelně dopředu, je to velice špatný směr. Chápu, že některým se nelíbí představa, že znalosti o linuxu a mac os nikde nepoužijí, ale to by stejně mohli argumentovat třeba o integrálním počtu nebo rozboru větné stavby. Znalosti jsou přece o pohledu na problém z více stran a možnosti vybrat si správné popř. nejlepší řešení.
Sám používám linux denně, lze s ním velice dobře fungovat v dnešní společnosti, je to ovšem o tom to vyzkoušet a zkusit s ním pracovat ve všech směrech. Co se týče propojitelnosti na widle, dnes již kromě her jde téměř vše řešit pomocí vzdáleného připojení.
Taky občas zazní, že finanční úspora je skoro nicotná, to ovšem není pravda, protože i když jsou edu licence za třetinové či čtvrtinové ceny, pokud je člověk platí v pravidelných intervalech při např. dvouletých upgradech, vyjde to zatraceně draho. Že není třeba upgradovat? Pak se budou učit staré softy a to je pak všichni dostávají do slepé uličky. BTW dokonce to platí i u třeba cad aplikacích, protože např. kreslení v dosovském aucadu je opravdu hodně jiné než kreslení ve widláckém autocadu. Princip je sice stejný, ale ovládání úplně jiné.
Není to jednoduché polemizovat nad tímto problémem, ale vesměs vše začíná u vyučujících a končí nároky studentů uživatelů.
Pracuji na skole, tak vim, co pisu. Linuxu brani nasledujici veci:
Nefunkcnost vyukovych programu, ktere jsou pouze pro windows
Dale pak je blbost ucit deti v linuxu kdyz se vsude v 99,9% zamestnani setkaji pouze s windows.. to same openoffice a microsoft office.
Takze pochybuji, ze se nekdy linux do skol prosadi. Maximalne tak do skolni druziny pro maly deti na hry, vic nic.
Obraz našich učitelů – a vše je jasné.
Vůbec nejde o operační systém. Textový editor, tabulkový procesor a webový prohlížeč se se všech OS obsluhují ± stejně. A to je základ ovládání počítačů, co se mají děti ve škole naučit.
Ohledně těch výukových programů – chápu. Ale kolik se jich využije v různých předmětech?
Zdravim
som mechanik pc sieti a situacia je taka ze na vecsine PC v skole nieje viac ako 256 MB ramky.
Ubuntu sme skusali 8,10 a vyssie ale sa v tom nedali robit ani tie prezentacie a dokumenty. Proste Mozilla, 2karty a OOo prepnutie medzi oknami trvalo skoro minutu.
volna pamet bola uz po nabootovani systemu len 7 MB a internet tiez nic moc(slabe pripojenie na net) aktualizacie v nedohladne.
riesenie Linuxom bolo kvoli tomu ze vsade boli windows 2000 a dost zastaraly software.
A ked sme sa na nieco v OOo spytali nikto nic nevedel. ucitrelia boli taky pohodlny ze oni si nechali MS win aj office.
sice sa uz kupuju novsie pc ale tie maju zase oem winXP alebo vistu Busines, takze s toho nic.
Dnes je zase vsade windows a office2000 a ucitelia nam prednasaju z manualov.
Ucivo ktore ma kazdy v malicku a nieje vobec zaujimave.
No vidíte, já se ptal, proč nás učí na fakultě jen MSDos a T602. Rád bych poznal i Unix. Bylo mi řečeno, že v 99.9% se setkám jen s MSDosem a T602.Proto se Unix učit nebude. No doma jsem pracoval na Amiga OS nástavbou Workbench a v práci byly jen Win a Linux v serveru. Takže argument na houby…
Tak předně tomu brání samotní učitelé (proč se učit něco navíc, že?).
A v kolika % zaměstnání budou potřebovat derivovat a integrovat? V kolika % potřebují statistiku. Co třeba takový klopný obvod, spínaný zdroj (vždyť dnes je vše v IO). Plánujete zrušit všechno tohle? Na které škole? To abych se jí obloukem vyhnul. Nebo je tohle nějaká rakovina, co pomalu ale jistě sežere celé naše školství?
Sedíte? Tak se ještě něčeho podržte, aby to s váma netřísklo: O těch procentech to zas tak není.
V posledních době jsem se setkal s tím, že na SŠ mají studenti na výběr jaký operační systém si spustí. Nevidím důvod proč by si nemohli vybrat i program v kterém by triviální ukoly mohli dělat. Já osobně na střední slyšel jen to že linux je OS a je konsolový (což není uplně tak dávno). Taková volba výběru mi příjde důležitá.
Studenti by měli vědět, že je tu open-source, že jsou tu alternativy ke komerčním programům a že nelegální používání softwearu je zločin. Windows je komerční firma stejně jak třeba Škoda.. a mluvit k dětem, že je jen škodovka auto, že se řidičák musí učit jen ve škodovce.. mě příjde dost šílené.
Ať si sami vyberou. Stejně jak v řízení auta (počítačové gramotnosti) jsou základy stejné a není tak velký rozdál co řídíte (používáte).
Hm, to je fajn, ale stejně nechápu, proč by nestačilo naučit studenty klikat ve Windows, když linuxové desktopy vypadají dnes skoro stejně. Zmínit se o tom, že existují i jiné systémy než Windows, promítnout na plátno pár screenshotů, pro rozšíření vědomostního základu bohatě stačí. Věnovat minoritním systémům víc by už myslím přesahovalo myšlenku, že má jít o ZÁKLAD.
Přijde vám stejné, jak se například instalují a odinstalovávají aplikace ve Windows a v Linuxu?
Kde student najde „Control Panels“ nebo „Run“?
K čemu mám najednou na obrazovce 2 lišty? A co jsou ty čtverecky na té jedné z nich? Pomóc najednou mi zmizely všechny otevřené aplikace, co se děje? Jo ahá – virtuální plochy… Chci Task manager – mačkám CTRL+ALT+DELETE.. atd. atd.
(otázky se mohou lišit v závislosti na aktuální konfiguraci daného počítače – WM, DM apod.)
To jo. Jeste se mi nejak nepodarilo pouzit datum 1620 a basen o vodnikovi – pozor, basen o vodnikovi nebyla napsana roku 1620 a nenapsal ji Jan Hus ani Karel IV. Dalsi data jsem jiz zapomnel nebo jsem zapomnel, co se tehdy stalo. Nadeje, ze je tedy pouziji, je miziva.
Vyrobu smradlavych plynu z chemie bych snad i obcas pouzil, ale nemam chemikalie. Mnoziny jsem se nastesti na zakladce neucil, tak nemusim hledat pouziti, coz by byl problem, protoze to nejsou mnoziny a tak se pouzit nedaji. Akorat cloveku daji schopnost scitat brambory s lokomotivami, v dusledku cehoz si ani nedokaze prepocitat drobne v samoobsluze, ponevadz tam chybi bud ty brambory nebo ty lokomotivy.
Nenaucili me nahazovat zed, kurna, furt mi to moc nejde.
V domove duchodcu, az budu dostatecne prestarly a senilni, snad vyuziji znalost pouzivani pastelek a vodovek. Rustinu jsem zatim nikdy na nic nepouzil a chatrne trosky, ktere jsem si po deseti letech vyuky odnesl, jsem mezitim preflashoval jinymi jazyky. Snad jeste nekde prezivaji ostruvky v mem hlubokem podvedomi a zpusobuji mi nocni mury, pri kterych mozna kricim ze spani rusky neco o Puskinovi a Tolstem – vsak jsem se toho musel z pameti naucit dlouhe stranky (velmi efektivni metoda vyuky jazyku, pouzivala se jiz ve stredoveku).
Porad take hledam uplatneni pro trosky svych znalosti z historie delnickeho hnuti a vedeckeho komunismu. Lenin vymyslel zarovku a kdyby zil dele, vymyslel by Internet drive, nez ho vymyslel Bill Gates. Akorat by nebyl decentralizovany se spoustou otravnych dratu vsemi smery. Mel by pekne hvezdicovou architekturu, v jejimz centru by byl centralni router KGB, ktery by zarucoval svobodu informaci.
Spousta zen v domacnosti urcite lituje, ze je ve skole nenaucili sit. A to i presto, ze soudruh Bilak byl tak dobry svec. Vsak ma vzadu na vyucnim liste napsanou pochvalu od mistra: „Na saka nepustat!“.
A tak by se dalo pokracovat. Na koho mohu treba vykriknout: „Pantha rhei“?
Aniž bych četl článek, tak Linuxu ve školách brání roztříštěnost. Natvrdo, žádný Linux neexistuje, existuje jenom stovky naprosto nekompatibilních distribucí, které se navíc neustále mění, a nepredikovatelně vznikají, zanikají, vycházejí na výsluní a zacházejí.
Co by se proboha učilo? Každou chvíli je v Linuxu všechno jinak, nedá se ani pořádně napsat učebnice, protože než se napíše, vyjde, už bude neaktuální.
Linux nemá téměř žádný standard, všechno je invence jednotlivců. Pro běžného člověka, který chce počítač používat, není k ničemu učit se principy Linuxu. To se také při ovládání televize učíte jak navrhnout VF díl, nebo prostě jednoduše zapnete dvě tlačítka na televizi?
Pokud Linux nebude trochu jednotný z uživatelského hlediska, pak nemá smysl ho učit. Pokud se nejedná o IT školu. Já osobně bych s tím nesouhlasil, aby se učil Linux na školách, pokud by šlo o mé děti. Pokud bych si mohl vybrat ze dvou škol, jedna by učila práci na Linuxu, druhá na Windows – zvolil bych druhou.
Dokud nebude Linux jednotný a nebude ničím jiným, než proudem individuálních nápadů každou chvíli jinak, pak bych ho ve školách mimo IT obory nerad viděl.
Take si myslim, ze za problemem ignorace Linuxu nesoji skolstvi ani MS, ani zadna jina firma. Jen ignoranstvi vyvojaru „Linux“; zjednodusene receno, pisi system pro radost a prilis nezajima je co potrebuje bezny uzivatel. A technicke problemy ktere musi resit urcite nejsou snadne.
Muzeme hledat viniky na vsech stranach, ale hlavni problem je v Linuxu. Kdyby to byl produkt kvalitni, prosadil by se sam. Linux ma mnoho silnych stranek a velky potencial, ale porad je to jen velky potencial a mix dobrych a spatnych vlastnosti. Dokud budou problemy se zvukem, grafikou, prehravanim multimedii, tak se na desktopy koncovych uzivatelu nedostane… (prekvapive pisi o problemech s multimedii; jeste nedavno se psalo o problemech s kompatibilitou dokumentu MS Office…).
Priklad. Pokud prijdete do firmy prodavajici MS produkty, tak Vam zpravdidla dokazi postavit/prodat PC, na kterem budou garantovat 100% funkcnost HW. Muze Vam toto nabidnou firma prodavajici Linux? Mozna muze, ale nevidel jsem takovou nabidku. Dokonce jsem nenasel ani „doporuceny sestavy pro Linux“, treba posvecene od Canonical anebo RedHat. Vyjimou jsou snad nettopy, kde vyrobce ma vse pod kontrolou, ale vysledek nemuzu posoudt, nemam s nettopem s Linuxem osobni zkusenost. Je mozne, ze tam fungguje vse, zvukova karta, web kamera, grafika, modem, WiFi modem, muzete pouzivat Skype i prehravat si klipy na YouTube anebo DVD.
Tento prispevek je o desktop OS, na serverech je situace trosku jina…
Je mi jedno, co maji studenti ve skolach, pokud ma skola penize na licence a lidi, kteri se o MS Windows chteji starat, je to jejich vec. W7 pry neni spatny system a urcite je snadnejsi (asi i levnejsi) sehnat admina pro Windows nez kvalitniho admina pro Linux.
Doma at si ma kazdy provozuje co chce, je to jeho vec… ;-)
Notebooky od Dellu a Lenova s předinstalovaným Linuxem mají záruku na funkčnost systému s daným HW. U nás se ale bohužel neprodávají (prý „není poptávka“). Navíc firmám jako SUSE Linux s.r.o. tvoří podstatnou část příjmu právě certifikace HW na funkčnost s jejich distribucí pro velké výrobce.
Tvoje tvrzení o adminech bych trochu poopravil. Není problém sehnat pro Windows nějakého takyadmina, který pořádně nic neumí. Sehnat na Windows kvalitního admina je stejně těžké jako sehnat kvalitního admina pro Linux. Jen to bude trochu levnější, protože ta spousta takyadminů tlačí platy dolů.
Mame na skole Linux/Win dualboot a musim uznat, ze studentov ten „zahadny“ linux zacina coraz viac zaujimat. Za posledny mesiac som rozdal niekolkym naozaj vaznym zaujemcom tolko CD s Ubuntu, kolko som nerozdal za cely minuly rok. Niekolko studentov to ma dokonca naistalovane doma ako hlavny system. Takze ten Linux sa medzi mladezou zacina pozvolna sirit a v skole zacina mat vacsiu popularitu ako Vista.
Nevim proč by se měl linux někomu vnucovat, jestli chce někdo ušetřit penize a neco se naučit, naučit se pracovat v nečem jinem než je widle, tak si cestu najde, ja si ji taky našel. Proč je programu na linux malo? Když už by mohl stat ve školách a statni spravě ušetřit penize za licence winu, tak by si mohl nechat napsat i programy na linux tak at neni zavysly na windouwsech. Snažim se šiřit linux kde se jen da, ale nikomu ho nevnucuju, když nekdo chce co pul roku reinstalovat os, a kupovat licence na antivir tak proč ne. Kdo chce změnu tak pomaham.
Prostě jsem ji ho nainstaloval ukázal jak ho používat občas poradím to je vše. Na veškeré školní prezentace a podobné blbosti bohatě vše stačí.Hlavně notebook používá na studia a nehraje hry místo učení.Mohu jen doporučit.Je třeba si uvědomit že všechny běžné formáty jsou shodné mezi všemi systémy(LINUX,MAC i WINDOWS). Proto je jedno na čem pracujete počítá se jen výsledek.
Tak u nás na ZŠ se používaly věci nelegálně (koupilo se 1, nainstalovalo všude, tehdy nebyly aktivace). Na gymplu byl zase ředitel, co přenechával nejmenované firmě netržně vysoké sumy za špatný HW a M$-only produkty.
Jak vidíte, Linux byl vytlačen zločinem.
Na VŠ byl triple-boot W98, Linux (velmi staré Gnome) a DOS s Novellem. Jelikož všechno běželo z ramdisku (bezdiskové stanice), SW byl takový shit, že bych zvracel. Místo pro ukládání dat jednoho studenta bylo 30 MB. Asi uznáte, že v r. 2003 jsou to katastrofální skutečnosti.
Na druhou stranu zamachrovali, když to všechno rozjeli na několika různých strojích s bootováním přes síť. Dá se říci, že ethernetovou infrastrukturou fakulty proudily galony tučňáčího semene. A možná i guruovského.
Na toto nejde nereagovat. 30MB v roce 2009 (skoro 2010!) je opravdu silenost. Staci spustit par programu, ktere si do homu neco ukladaji (eclipse), ruzne KDE programy apod. A skoncil jste. Nemluve o cachi prohlizecu, ktere to defaultne taky hazou do homu.
Minimalne jednou denne se najde clovek, kteremu se „sekne“ pocitac, protoze mu doslo misto na disku. Nekdy pak nemate ani sanci se odhlsit a vyresit to pres fail-safe terminal. Toto je obzvlast potesujici, kdyz mate za ukol napsat ulohu v casovem limitu, zapnete Eclipse a…nic.
Vsimnete si, ze nic nepisu o uzivatelskych datech (PDF, OO dokumnety apod. – tam uz dostat takhle velky soubor neni ZAS takovy problem).
(Ano, vim o existenci ~10GB adresare BIG v kazdem homu, ale upozornuju na tvrzeni, ze 30MB zaklad zas tak nicemu nevadi. V praxi si pak studenti vse nalinkuji do BIGu a maji castecne po problemech – do te doby, nez spusti dalsi „nenazrany“ program, ktery nemaji prelinkovany).
Hází se tu spoustu hlášek, jak ti žáci budou v praxi potřebovat znát standardní software, protože je všude ve firmách. Z praxe jsem tu nenašel žádný příklad, tak dám naši firmu – malá firma živící se prodejem reklamních a databázových služeb na specializovaných webových portálech, které si sami vyvíjíme.
Hledám řekněme webového grafika. Když přijdou dva srovnatelní, jeden bude umět pouze photoshop (legální licenci pravděpodobně nikdy neviděl), druhý se nebude bát gimpu, kterého vezmu? Pro webovou grafiku gimp stačí, samozřejmě se musí umět používat. Řeknete – těch 20k na photoshop snad máte. Dobře, koupím jednu licenci photoshopu. Takže grafik dělá vše ve PS, jako zdrojové soubory ukládá na síťové disky .psd. Šéf projektu se na to chce mrknout, ejhle, na síti jsou jen .psd, grafik zapoměl vyexportovat do jiného formátu. A už křičí další – potřebuji photoshop, abych se na to mohl mrknout. Za chvíli má stejný problém marketing, helpdesk atd. atd. A firma kupuje jeden PS za druhým. Jenom proto, že grafik na začátku neuměl nic jiného, než „standardní řešení“ photoshop. Kdyby uměl gimp, byl by na trhu práce atraktivnější, protože by rovnou ušetřil firmě peníze a nepřidělával jí zbytečné starosti s evidencí licencí (kde navíc jako statutár jdu s kůží na trh). Absolutně nechápu, proč by se na základních či středních školách měl vůbec photoshop vyučovat.
U office to není tak kritické, protože rozdíl v používání MS Office 2003 a OpenOffice je pro běžné kancelářské činnosti minimální (samozřejmě většina nepoužívá styly) a naštěstí lidé umí používat ještě původní rozhraní před MS Office 2007. Takže znalost pouze MS Office není až takovou nevýhodou.
Ano, neřešil jsem rozdíly mezi win a lin, protože běžným uživatelům je úplně jedno, zda klikají ve winxp nebo v ubuntu. Ani v jednom případě si v systému neumí nastavit prakticky nic.
Šéf projektu se na to chce mrknout, ejhle, na síti jsou jen .psd, grafik zapoměl vyexportovat do jiného formátu. A už křičí další – potřebuji photoshop, abych se na to mohl mrknout. Za chvíli má stejný problém marketing, helpdesk atd. atd. A firma kupuje jeden PS za druhým. Jenom proto, že grafik na začátku neuměl nic jiného, než „standardní řešení“ photoshop.
Zeptejte se strýčka Googla co říká na Photoshop Viewer … Zlomek ceny Photoshopu a pro výše uvedené účely stačí. Nehledě na fakt, že to umí otevřít Gimp, Xnview a mnoho dalších programů.
OK, a co když tam třeba chce změnit jedno slovo? Jaká je kvalita importu/exportu OSS editorů do/z psd? Mým argumentem je to, že se studenti učí používat jen poměrně základní funkce velice drahého SW, který v rozsahu daleko nad vyučovanou látku umí nahradit gimp. Pak po zaměstnavatelích vyžadují stejný overkill, protože ani neznají nic jiného.
Navíc se automaticky předpokládá, že si studenti SW ukradnou. To je asi to nejsmutnější, že již od školy jsou děti vedeni ke kradení SW, což je bohužel realita běžného uživatele windows (mimo firmu, tam si to musí vedení ohlídat, jinak to ale dopadá úplně stejně).
OK, a co když tam třeba chce změnit jedno slovo?
To je otázka organizace samotné práce. I to jedno slovy by měl změnit ten grafik a pokud tam není, jeho počítač by měl být k dispozici i ostatním aby to mohli udělat.
Jaká je kvalita importu/exportu OSS editorů do/z psd?
Nikdy nebude 100 %.
Mým argumentem je to, že se studenti učí používat jen poměrně základní funkce velice drahého SW, který v rozsahu daleko nad vyučovanou látku umí nahradit gimp. Pak po zaměstnavatelích vyžadují stejný overkill, protože ani neznají nic jiného.
To vám nevyvracím a s tím souhlasím. Předchozím komentářem jsem jenom chtěl ukázat, že se občas hledají problémy tam kde nejsou. Jinak k tomu není co dodat.
Navíc se automaticky předpokládá, že si studenti SW ukradnou. To je asi to nejsmutnější, že již od školy jsou děti vedeni ke kradení SW, což je bohužel realita běžného uživatele windows (mimo firmu, tam si to musí vedení ohlídat, jinak to ale dopadá úplně stejně).
Bohužel. A jde o celý systém školství. Základní školou počínaje, vysokou školou konče. To nemluvím o dalším porušování autorských práv jako rozdávání naskenovaných knih na CD, atd.
Já si myslím, že to stojí a padá na státní správě, ministerstvech. Až ti začnou používat rozumné formáty, všichni ostatní se přizpůsobí. Dokud to tak nebude a budou vyžadovat různé produkty Microsoftu, např. formuláři na kterých si OO.o či jiná alternativa ani neškrtne, nikam se to nepohne. Na to se potom nabalí i alternativní OS, alternativní kancelářské balíky, atd.
Nejsem naivní a nemyslím si, že se tak brzy stane. A na druhou stranu, za ty peníze co mají učitelé bych se ani alternativám nevěnoval. Čistě hypoteticky si představte situaci kdy za vámi přijde Microsoft a řekne, že vám nabízí OS za pár stovek, kancelářský balík za pár stovek, … Co uděláte? Budete věnovat svůj čas řešením problémů s alternativami? Nebudete, protože se to ekonomicky nevyplatí. Pro studenty a domácnosti stojí licence Office 2007 2.490,– Kč na 3 počítače. To vychází na 830,– Kč za Office 2007 / počítač. To je velmi rozumná cena, která se ještě snižuje pokud si Office 2007 zakoupíte s novým počítačem. Tím nechci propagovat Microsoft, ale jenom to, že se tyto věci dají koupit za velmi malé peníze pokud je člověk chce mít legálně.
Čistě pragmaticky – Alternativy, jako Linux, OO.o, jsou fajn, dokud fungují a splňují to co chceme. Jakmile to tak není, začínají se náklady (čas, řešení problémů, …) dramaticky zvyšovat a ve finále zjistíte, že ten Microsoft je vlastně levnější. To neplatí vždy a za všech okolností.
To je otázka organizace samotné práce. I to jedno slovy by měl změnit ten grafik a pokud tam není, jeho počítač by měl být k dispozici i ostatním aby to mohli udělat.
Bohužel takto to v praxi nefunguje. Nelze čekat, až grafik přijde, má třeba dovolenou nebo je nemocný. Pokud dopustím, aby klíčové věci byly celé závislé na jednom člověku a jeho PC, dělám to špatně. Mimochodem, projektový manažer sedí v úplně jiném městě, disky jsou sdílené přes VPN.
Samozřejmě, např. grafický tištěný katalog o desítkách stránek nelze efektivně dělat v OS softu, tam nám nic jiného nezbylo než akceptovat realitu a zakoupit profi soft. Ale proč si přidělávat výdaje/starosti/právní riziko v případech, kdy existují zcela adekvátní alternativy, což je zrovna případ photoshop vs. gimp pro webovou rastrovou grafiku? Jinak v naší praxi to dopadlo jinak – místo gimpu se používá corel photopaint, protože pro vektorovou grafiku jsme zvolili corel draw, jehož licence na předchozí verzi není problém za cenu do 2k nakoupit v desítkách kusů. Ten gimp byl jen příklad, klíčový je častý resolutní požadavek řady grafiků na velice drahý photoshop.
Bohužel takto to v praxi nefunguje. Nelze čekat, až grafik přijde, má třeba dovolenou nebo je nemocný. Pokud dopustím, aby klíčové věci byly celé závislé na jednom člověku a jeho PC, dělám to špatně. Mimochodem, projektový manažer sedí v úplně jiném městě, disky jsou sdílené přes VPN.
Ale to je pořád o organizaci práce. To s tím souvisí a nikde jsem nenapsal, že by to mělo být závislé na jednom člověku.
Ten gimp byl jen příklad, klíčový je častý resolutní požadavek řady grafiků na velice drahý photoshop.
Vyhodit pokud to není opodstatněné :-) My třeba na Mac OS X používáme Pixelmator, který je sice komerční, ale je to perfektní nástroj za zlomek ceny Photoshopu (59 USD).
Vyhodit pokud to není opodstatněné :-)
Jasně, a to přesně ukazuje, že naopak žák se znalostí „standardní aplikace“ – photoshopu má v praxi v řadě firem horší pozici, než kdyby uměl pro firmu daleko levnější a přístupnější alternativy.
U MS Office je to celkem jedno, tam není rezistence vůči OpenOffice nijak zásadní. Pokud ze škol nepolezou jen se znalostí nového GUI v 2007, ale na to naštěstí školy ještě nemají peníze.
žák se znalostí „standardní aplikace“ – photoshopu má v praxi v řadě firem horší pozici, než kdyby uměl pro firmu daleko levnější a přístupnější alternativy.
Pokud žák bude umět jen Gimp, tak to bude stejně platné jako Photoshop (spíš ještě hůř).
V řadě případů se zaměňuje potřeba „opensource software“ (=říkají) za „software zdarma“(=chtějí). Ale cena je jen jedna složka rozhodování (spolu s efektivitou práce, kvalitou výsledku, cenou rizik a pravděpodobností rizik). Dostupnost zdrojáku se do těch faktorů promítají až v druhé řadě.
A student by měl získat ve škole takové znalosti, které mu pomohou rychle se adaptovat (nebo ještě lépe doporučit výhodnější řešení).
Velmi složitá situace. Dnes všichni alespoň přikyvují, že jediná hlásaná ideologie bylo špatně. Ale ihned se dopouštějí stejného zločinu. Jestli chtějí být někteří učitelé lektory MS, nic proti. Ale prosazovat jedinou platformu a jedinou firmu není vůči nedospělýchm jedincům učení, ale vymývání mozků. No on má MS moc dobře spočítané, že sleva se mu bohatě vrátí. Již to zde někdo dobře popsal. Střední školy by měly žáky naučit přemýšlet, porovnávat atd. Nikoliv klikat, jak cvičené opice.
Učit se především pro praxi je na dlouhou diskuzi. Ale zajímavé budou celkové náklady nejen na přeškolení, ale i dočasné snížení výkonnosti při přechodu na balík 2007. A to tam zase takové zázraky oproti Openům nejsou. Tedy, pokud nebudu počítat nástroje na zkrášlení. Nejhorší názor zde: pro minoritu (1%), se o tom nemá cenu ani zmiňovat. Podle stejného vzorce výuky by učitelé museli tvrdit, že Země je placka. Vždyt to byl také většinový názor. Tím jsem jenom chtěl říci, že výuka by měla být vyvážená.
Rekneme si to takhle, bez komercnich SW firem to proste nikdy nepujde. Proste nikdy, protoze by zanikli vsichni programatori, je jen naprosta RMS utopie, ze by vsichni programatori zacali pracovat zadarmo. Zkratka by to cele zaniklo, nic noveho by se nevymyslelo, nic noveho by se neprogramovalo, protoze ruku na srdce, ty nejvetsi technologie vytvareji prave komercni firmy a ne particka nactiletych nadsencu z 10ti koutu sveta. Ti jsou schopni nejakou technologii vzit a implementovat po svem a i tak maji mezi sebou rozepre v tom jak to naimplementovat, tak vzniknou 3 rozdilne a nekompatibilni implementace. Pokud se i nejskeptictejsi linuxovy fanatik podiva na opensource scenu, zjisti, ze tam neni nic noveho (mozna neco jo, o to se muzete podelit pode mnou) co by nebylo nekdy predtim naprogramovano nekym jinym, chybi zakladni myslenka! Linux? Plagiat-kopie-vlastni implementace unixu. OpenOffice? Velmi napadna podoba jak MSOffice. Takhle by jsme mohli pokracovat do nekonecna. Velke veci delaji velci lide(firmy) a velke veci stoji velke penize! Tak to vzdy bylo, je a bude! Myslenka jako opensource jako takoveho v poradku, muze v omezene mire existovat do doby nez bude velkou merou parazitovat na komercnich technologiich, prave proto existujou SW patenty, kdo to nechape, jeho problem. Kdyz firma investuje desitky milionu do VYVOJE(ne samotne implementace, ta je to nejjednodussi) noveho protokolu, asi bude chtit mit vyhradni pravo na jeho pouzivani a ne, ze nejaky usmrkanec to za dva vikendy naimplementuje a „zadarmo“. Tak to proste neni a nikdy nebude. S tim je hold potreba se smirit a smirit se s faktem, ze open source bude rozsireny jen tak, jak komercni firmy dovoli, presne o tolik kroku pozadu, jak komercni firmy dovoli, pokud open source nezacne sam vytvaret nove technologie a nezacne skutecne tvorit hodnoty (sorry, ale plagiatorstvi typu implementace hotoveho mi jako skutecna hodnota nepripada). A presne proto musi existovat nejaka SW ochrana tohoto intelektualniho vlastnictvi, protoze jinak by SW firmy zanikly a vyvoj by ustal na mrtvem bode, nehlede na ekonomicke dopady. Takze by zase SW firmy musely vzniknout a porad dokola … vzhledem k tomu, ze tu mame jistou rovnovahu, tak k tomu nikdy nedojde. Bavim se nad 10 let starymi clanky, jak nejaka noobska analyticka spolecnost predpovedela do 5ti let boom linuxu, ze prevalcuje windows. Pocitali totiz, ze linux se bude stejne rychle vyvijet. Ale jeho vyvoj ustrunul 3–4 roky za windows (z vyse popsanych duvodu), takze vlastne nikdo nemel sebemensi duvod na nej prechazet. Kdo na windows nema, ten si je „ukradne“ a kdo ma, tak si je koupi. V USA nejakych 200 dolaru za maximalne full verzi je smesna castka, proc by to kradli. Pak tu mame ortodoxni macisty (ja jim rikam gejove). To jsou proste skupiny lidi, kteri zustavaji a neni rozumny argument pro prechod a taky proc by mel. Jen mizive procento lidi prejde treba na linux, jsou to vetsinou ale studenti s morem volneho casu na hrani si a berou to jako jakousi zabavu, ale vetsina lidi co musi vydelavat, tuhle potrebu experimentovani uz zkratka nema. Taky proto ma celosvetove linux min nez procento zastoupeni.
Samozrejme velice prakticka a taky pravdiva uvaha. Akorat porad vsichni maji pocit, ze linux a vse co na nem stoji znamena open source a to cele rovna se zadarmo. Coz prece neni pravda, i linux lze prodavat a i pro linux muzete delat close source aplikace. Nebo dela snad google s androidem neco jineho? MS nastavil urcity zpusob chapani os, licence a uzivatelsky pristup. Jenomze i toto se meni a za par let muze klidne byt linux rozsireny treba na 10%, akorat uzivatele jej nebudou vubec vnimat. Coz ostatne dnes se jiz deje treba u routeru a ip kamer.
A co se tyce linux a skolstvi, to je vlastne doplnek vasi uvahy. Penize delaji zase penize, jenomze bussines nesmi parazitovat na skolstvi a to se dnes bohuzel deje. Skolstvi je v zacarovanem kruhu, plati za soft, ktery starne a vzapeti po par letech zaplati znovu za upgrade, aby vlastne vychovalo budouci zakazniky, kteri za ten stejny soft zaplati plnou cenu. Je to fer? Navic, kdyz 90% cinnosti se da predvadet a ucit na aplikacich zadara.
Zaverem jen dodavam, ze horuji nejen pro linux, ale pro cely unixovy svet plus vsechny ostatny systemy, protoze moznost vyberu je prece vysada komfortniho sveta. Nebo ne?
Platba za licence je věc minulosti. Jen si to trh ještě nestačil uvědomit. Budoucnost softwarových firem je ve službách kolem open source software.
Na Windows jsem vyrostl a používal jsem všechny verze od 3.11 po XP, celkem 8 let. 4 roky používám Linux a můžu s naprostou jistotou prohlásit, že z hlediska použitelnosti je Microsoft ten, kdo ustrnul ve vývoji.
Řada lidí tu psala, proč učit něco, co používa 1% (někdy 0,1%) firem. (osobně bych řekl, že v serverové oblasti to bude naprosto jiný poměr ve prospěch Linuxu)
Já se jich zeptám jinak. Mne by zajímalo, jak chce naše školství vyplnit poptávku po specialistech na Linux, kterému se odhaduje roční růst obratu mezi 20–30%.
Zase zaspíme? Budou firmy zaměstnávat pružněji reagující Asii?
Linux se nikdy ve skolach nerozsiri a ten kdo si to mysli musi byt uplny blazen nebo nadmiru postizeny clovek. Stredoskolaci ve vetsine pripadu na hodinach informatiky jen hraji hry, navic Linux neni rozhodne tak pristupny prumernym uzivatelum jako produkty od Microsoftu, ktere jsou pro bezny lid a myslet si, ze se nekdy Linux v ceskych skolach prosadi je proste ciste blaznovstvi. Sam vim, ze 99% skolaku pouziva doma nejnovejsi produkty od Microsoftu a presvedcovat je o tom, ze stahovani nelegelnich veci je nezakonne nebo nemoralni, tak vas poslou do prdele. Vetsina mladych podlehne jen zabave, mediim a marketingu velkych hracu, takze nejaky Linux v tomhle ohledu zanika a je urceny opravdu jen pro malinkou omezenou skupinu, ktera se ve skolach nazyva ,,geeks", takze zadne cool deti, ale budouci programatori a lide se zajmem o techniku, tech je navic bohuzel cimdal tim mene, vzpominam si, ze nase skola vyuzivala pouze komercni produkty, mozna se ptate proc? Dostali jsme kompletne vybavenou ucebnu jako sponzorsky dar samozrejme s predinstalovanymi produkty od Microsoftu. Hold tohle Linux neumi :) a nikdy umet nebude, protoze ve vetsina pripadu ma derave kapsy.
A ukázat jim, že užívat open source může být „trendy“ či „in“. Jsou to právě studenti, kteří možnost odlišit se od davu ocení, a je jen otázkou šikovnosti pedagoga, aby je na tuto zkutečnost vhodně upozornil. Nebýt průměrný nemusí být jen otázkou oblečení či účesu, ale také programového vybavení.
Nehledě na (alespoň konzistentně užívané) chybné zkutečnost je tohle obludný protimluv: trendy či in znamená doslova uvnitř proudu, což je pravý opak spojení odlišit se od davu či nebýt průměrný.
Pokud už tedy chcete používat trendy slovíčka, tak bych vzal na milost free (používám free software, jsem nezávislý) či cool (je senza, jak jsem odlišný). Používat cizí termity je rizoto a snadno dojde k fiakru, když je neznáte suterénně nebo nejste v dobré konvici. ;)
Jediný důvod, proč se Linux ve školách víc nerozšíří je, že tam učí lidé, kteří jsou buď líní a nebo opravdu vzhledem k pracovnímu vytížení nemají čas se naučit s Linuxem pracovat.
Důvod, proč tam učí lidi, kteří jsou líní/hloupí se to naučit je ten, že práce učitele je mizerně placená a má mizerný sociální statut.
Důvod, proč Linux nerozšíří aspoň ti, kteří ho umí je ten, že kdo prokáže jakoukoliv znalost, na toho nahodí tolik práce, dokud ho neuštvou nebo to nevzdá.
A do budoucna? Bude hůř, protože kraje i ministerstvo svými kroky školství systematicky ničí. Dnešní politici totiž nepotřebují chytré lidi, ale blbou masu, jejíž hlasy si koupí za buřta a pivo, jako to dělá ČSSD, nebo za plané sliby jako ODS.
Učím na ZŠ informatiku, takže vím o co tu jde.
Pravda je taková, že linux ve škole jednou bude mít svoje místo, ale co se základek týče, tak rozhodně ne ve výuce – uplatnění najde spíš v infrastruktuře konektivity. Pravdou je i to, že opencource sw ušetří školám nemalé peníze za licence a za méně výkonný (tím pádem i levnější) hw.
Ale…
Berte prosím v potaz, že škola nás především připravuje pro život a dokud MS povede pořád takovou politiku, že bude majoritní na trhu, tak se bude vyučovat na sw od MS. Kolik lidí (resp žákú), kteří budou schopni pracovat jen s opencource sw na linuxové platformě, dokáží tento sw doma zprovoznit – tj nainstalovat na linuxový stroj a před tím tedy i nainstalovat a nastavit linuxový OS? Nemyslím si, že zprovoznění linuxového stroje by mělo být součástí výuky na ZŠ a SŠ, které nemají ICT zaměření. A v době, kdy je na spoustě nových PC předinstalován OEM OS Win, ukažte mi člověka, který jej odinstaluje a nahradí jiným nonMS… Ano jsou v prodeji i sestavy, u kterých je linux přbalen… ale jen přibalen.
Takže spíš by se mělo diskutovat o tom, proč není ve škole opensource programové vybavení namísto opensource OS…
FYI: nejsem zastáncem MS, linux mám rád a učím se s ním pracovat, na můj popud jsme nasadili debian jako GW, DHCP, AV, AS a proxy ve škole.
Jen maly doplnek pametnika, kolik lidi melo doma pocitac, kdyz se ve skolach ucila prace v dosu? Ok, dos se roysiril, tak jinak, kolik lidi vubec nekdy prislo do styku s pocitacem, kdyz se ve skolach ucilo ovladani pmd a iq151? Nevidim duvod, proc neucit zaky pracovat v prostredi kde na linuxu. Ze to nikde nepouziji? Toho ve skole je vice, co nepouziji. Proste vyznat se v ruznych grafickych prostredich a umet se trochu orientovat nad ramec os plus najit reseni pri konkretnim problemu je prece zaklad jakehokoliv vzdelani. Nebo mate jako ucitel malou nasobilku naucenou a neumite zakladni princip nasobeni? Je to jen a jen o vas jako o ucitelich a jak se k tomu postavite.
Mimochodem mam postreh primo ze zivota, vetsina laiku, ktera prosla dosovskym hororem dokazi resit na kompech problemy daleko snadneji nez bezni klikaci, kteri zacali na iphonu. A to o necem vypovida.
:) Možná jsem se špatně vyjádřil: jako ukázku a demostraci alternativních OS a SW linux a opensource SW určitě, ale jako výuku na ZŠ a ICT nezaměřených SŠ rozhodně ne…
BTW vzdělávat dnešní žáky v oblasti ICT, když jim prostě nepovolíte DOOMa a pod. během vyučování, je řehole… :)
Ale fandím všem, kteří budou mít sílu na zavedení linuxu do škol. Nápad je to dobrý, ale těžko realizovatelný.
Doom se dá nahradit nějakou ptákovinou, která žáky pobaví a zaujme. Třeba takové kukačkové hodiny (vysunout a zasunout CD tray tolikrát, kolik je zrovna hodin) nebo mexická vlna (nechat vlnu vysouvání a zasouvání CD trayů oběhnout učebnu). Na začátku tohle předvedete a slíbíte jim že je to naučíte, když budou dávat pozor. Pak vysvětlujete potřebnou látku. Pro kukačkové hodiny jsou to třeba cykly v shellu, pro mexickou vlnu zase přihlašování přes SSH pomocí certifikátu. No a když žáci dělají bordel, tak mají smůlu, protože na vysvětlování té blbinky nezbyde čas. A zrovna Linux je na to perfektní, protože takových blbinek se kolem skriptování v shellu dá vymyslet spousta.
Shell má spoustu využití i pro domácí uživatele. Když si chce člověk například nagenerovat náhledy pro 200 fotek z dovolené, tak neznám nic jednoduššího než prohnat tu hromadu fotek jednořádkovým skriptem skrz ImageMagick. Počítač není jen psací stroj, mezi základní znalosti informatiky patří i trocha skriptování.
No a neučí se tím pádem děti to, co už z domova znají (mnohdy lépe než učitel)? Tohle jim s klidem vysvětlí i rodiče (dnes snad už jo), sourozenec, kamarád. Prostě zběžně seznámit resp. zopakovat, zadat domácí úkoly a je čas na (řekněme) rozvoj hrou. Ono učit se Word nebo Excel moc zábava není (až na občasné vyjimky)
Je fakt, že 6. třída je cca 25 let za mnou, ale pamatuju, že už od 5. jsme pájeli klopné obvody, krystalky a na volitelném počítačovém kroužku do nás hustili v 5. třídě vývojové diagramy, což už bylo moc abstraktní, ale programy na PMD jsme už upravovali. A to dnešní děti mají určitě lepší podmínky.
Jestli ony ty osnovy nejsou moc měkké…
Nenechte se mýlit… Spoustadnešních dětí vypíná PC tím že stiskně poweroff na monitoru a odchází a co se zanlosti týče 95% žáků s klidem zadává korktní URL do pole pro vyhledávání na seznam.cz, na otázku co je to vlastně internet odpoví též seznam.cz…
Nebojte, učit je rozhodně co :)
Dobrý den,
rád bych jako zástupce kurikulárního ústavu (Výzkumný ústav pedagogický v Praze), který má problematiku RVP na starosti potvrdil, že tvrzení:
„open-source programy jsou z pohledu RVP ideálním a snadno dostupným nástrojem, který by školy mohly a měly využívat“
plně koresponduje s naším přesvědčením, stejně jako s doporučeními EU v oblasti vzdělávání.
„Pravdou je, že server zaměřený na školy nabízející podobné služby na českém internetu chybí, i když se možná začíná blýskat na lepší časy.“
Problematika open-source se může na první pohled zdát až jaksi druhořadá. V současné době je obecně daleko větší problém již to, že učitelé jako celek stále ještě nepřijali skutečnost, že budoucnost vzdělávání je spojena s technologiemi (http://www.spomocnik.cz/index.php?…). Bez podpory technologií nemůže uspět ani probíhající školská reforma. A open-source je vyšlápnutí dobrou cestou.
Již několikátý rok nabízí Výzkumný ústav pedagogický pro učitele on-line metodickou pomoc prostřednictvím Metodického portálu (http://www.rvp.cz/) a například výukové objekty v podání Digitálních učebních materiálů (http://dum.rvp.cz/) jsou pro učitele zdarma ke stažení (k dnešnímu dni jich je 2007) pod licencí Creative Commons (konkrétně Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko).
Ostatně, všechny moduly Metodického portálu jsou postaveny na open-source základu (WordPress, Moodle, Mahara, MindTouch Deki, phpBB atp.).
Přeji hodně zdaru v další podpoře open-source
ON
Zajímavé. Pozitivně hodnotím fakt, že se na projektu „Škola 21. století“ podílejí sami učitelé (viz. expertní tým pana Hausnera).
Namátkou jsem se kouknul na některé materiály DUMu. Překvapivě je tam víc dokumentů pro základní školy než pro odborné.
Odhadem bych řekl, že drtivá většina dokumentu je jak pro MS Office tak v ODF.
V zadání jednoho úkolu pro 1. stupeň ZŠ jsem objevil:
1. Zapni počítač.
2. Otevři si Internet Explorer nebo Mozillu.
3… atd.
Našel jsem i http://dum.rvp.cz/…ocile-2.html
Tak snad jsou ti zdejší sabotéři v menšině…
Rozhodně zajímavý příspěvek, uvidíme, co to přinese v budoucnosti.
Na předešlých příspěvcích, zejména těch skeptických, od samotných učitelů it mě mrzí nejvíce jedna věc, pořád hledají nějaké výmluvy a protiargumenty. Kdyby takhle přemýšlel napoleon, tak seděl do důchodu na korsice a strouhal brambory.
Dobrý den,
jako bývalý učitel informatiky (3 roky základka, 4 roky gympl) musím poznamenat, že mnoho z diskutujících nemá o IT ve školství ani tuchu.
Je to hodně o penězích, a pak také o tom, že mnohý z vyučujících „umí a zná“ o mnoho méně než jejich žáci. Po takových lidech můžete těžko chtít aby pracovali s alternativními programy, nedejbože s alternativním OS.Schopní vyučující informatiky ze škol dávno zdrhli, a ti co zbyli jsou schopni tak maximálně děti týrat programy typu Všema deseti.
To myslíte o úplatcích nebo platech učitelů?
Nějak se mi nechce věřit, že člověk, který svou práci fláká za 16 tisíc ji najednou za 30k flákat nebude. Tuhle lidskou vlastnost peníze ovlivňují jen velmi omezeně a hlavně krátkodobě.
A těch 16k není vše. K tomu patří další benefity spojené s tímto typem práce v porovnání s komerční firmou. To si každý musí zvážit sám. BTW kolik % lidí v ČR je spokojeno se svou mzdou? Pokud se pamatuju, tak velké procento to nebylo ani mezi ne-učitely.
A pokud mnozí žáci znají víc než učitel, tak bych je do procesu víc zapojil. Myslím, že pedagog (=vzděláním!) by si s takovou situací mohl poradit.
Tak znova (snad to nekdy zabendene hlavicky pochopi …)
Za 16k sezenes maximalne povl (nebo nadsence), za 30k slusnou kvalitu, za 60k spicku (krome nekterych specialnosti, kde se platy pohybuji daleko vys)
Kdyz ti bude ucitel flakat praci za 16k, tak kde sezenes lepsi nahradu? Nikde. Za 30k uz mas sanci, za 60k si muzes vybirat …
Uz pochopil?
A co se tyka znalosti zacku – prehnane optimisticky bych nebyl. Znalost her, ICQ, mailu a pod. – to ano. Ale jak to vlastne funguje …
Vaše naivní představa o lidech a penězích, které vyřeší vše, je úsměvná. Taktéž vaše představy o potřebné kvalifikaci pedagogů.
Nevím jaké máte zkušenosti se zaměstnanci vy, ale já mám takové, že s výší mzdy klesá procento přihlášených kvalitních lidí neboť množina póvlů roste rychleji. Většinou.
Když nabídnete 30k, tak se vám přihlásí i ten flákač za 16k. Tudy cesta nevede. Ostatně praxe potvrzuje krátkozrakost růstu mezd, což je ostatně jedna ze základních pouček vedení lidí. Zjednodušuji to a nehodlám to detailněji rozebírat.
Ad znalosti žáků: Psal jsem _zapojit_. Což nemusí nutně znamenat, že si dá učitel nohy na stůl a nechá to Pepíka odpřednášet.
Zacinam mit neprijemny dojem, ze mluvime oba o necem jinem:
Ja rikam, ze na misto s malym platem se kvalitni clovek ani neprihlasi. A Vy mi oponujete, ze na misto se slusnym platem se prihlasi i povl …
Opravdu nechci byt osobni, ale … nejste take nahodou z ODS?
ad znalosti zaku: Opakuji – uzivatelska znalost popularnich programu by se nasla, znalost principu uz jen malokdy.
Proč by se nepříhlásil? To je přeci o nabídce a poptávce, a že plat učitele není jediná kompenzace za práci. Jako například:
1. 2 měsíce „dovolené“
2. občas možná i 13. plat (?)
3. žádných 12.-14. hodin denně ruchat (a koukat do monitoru)
4. možná pracovní místo blízko bydliště (někde třeba i byt ve škole za slušný nájem)
5. práce s dětmi
6. žádné stíhačky termínů projektů IT…
7. žádné pohotovostní hodiny (buzení v 1.00 ráno…)
8. atd. atd.
To, že u vás je rozhodující _jen_ mzda a nic jiného (možná si to jen neuvědomujete), vám nikdo nebere, ale neaproximujte nekriticky svoje priority na jiné.
BTW když nechcete být osobní, tak nebuďte. :-)
Nedělám to z toho samého důvodu proč nedělám pilota. Nejsem pilot a nejsem pedagog.
A zrovna předmět výpočetní technika má poměrně vysoký potenciál žáky/studenty zaujmout. Ale je to jako se vším. Když neumíte programovat, tak nic pořádného nenaprogramujete. Když neumíte učit, tak nikoho nic nenaučíte.
Pokud se domnivate, ze se bavime o mem pripadu, pak Vam s potesenim mohu sdelit, ze jsem nikdy neucil a absolvoval jsem ve zcela jinem oboru. Nicmene mohu konstatovat, ze, patrne na rozdil od Vas, mam informace o situaci ve skolstvi z prvni ruky.
Pokusim se popsat typicky modelovy pripad:
Mame mladeho cloveka, ktery by chtel ucit. Vystuduje pedagogiku a nastoupi do skoly. Nastupni plat 16k, osobni ohodnoceni 0, priplatek za tridnictvi (po par letech) cca 500,–. Rekneme, ze rozumi ICT, takze se stane koordinatorem – priplatek 500,– + starost o vsechny pocitace a site na skole.
Ve vysledku plat nejakych 17 – 18k, prima pedagogicka cinnost 22 hodin tydne, k tomu dozory, sprava pocitacu, vedeni administrativy, opravy pisemek, pripravy, … – prace od rana do vecera.
A ted by, jak prekvapive, dotycny chtel zalozit rodinu. Na byt nema, na to, ze by uzivil manzelku na materske a potomce nemuze pomyslet bez horkeho smichu. Spolecensky statut – nekde mezi sluzkou a popelarem (ucitele jsou pitomci a jsou preplaceni) …
Jake je asi reseni takove situace?
Takze ve vysledku jsme prisli o jednoho (potencialne) dobreho pedagoga a ziskali ajtaka (tezko rici, jake kvality). Ejchuchu!
PS: Pokud ani tohle nepochopite, pak koncim debatu, protoze to nema vyznam.
Začnu od konce. Před 3 lety byl dělán průzkum veřejnosti v ČR, ze kterého vyšlo, že nejvíce si lidé váží vědců a pedagogů. Zmiňovány byly na ČR 1 právě tyto dvě skupiny. Můžete sice průzkum napadnout, ale nic lepšího objektivního nemáme. Takže s tím sociálním statutem nemáte pravdu.
Co se týká mých informací, tak je mám primárně od dvou příbuzných (50 let praxe ZŠ vč. řízení a 15 let střední odborná škola). Správa počítačů a výuka předmětů je rozdělená. Správu IT celé školy má na starosti externista, který je odpovědný za funkčnost. Výuku má na starosti pedagog, který kromě občasného doplňování znalostí (v tom má bohužel nevýhodu oproti učiteli matematiky) plní stejné funkce jako jiní učitelé.
To, na co vy upozorňujete není problém učitelů VT, ale učitelů – mužů. Ve školství obecně pracují převážně ženy (promě snad technických škol), právě z vámi uváděného důvodu. To jsem nikdy nepopíral. Ale problém nedostatku mužských pedagogů je jiný než problém dobrých pedagogů. A jakkoli jsou ti špatní vidět víc, těch dobrých není rozhodně málo. Jen prostě učí jiné předměty, protože VT je stále démonizovaná (!= démonizována) a koncepce, pokud je, ještě nedorazila do škol.
Pokud máme dobré učitele (a učitelky) na matematiku, fyziku apod. není důvod nemít dobré učitele (a učitelky) na VT. Pokud dobré učitele nemáme, tak je něco špadně v celém systému přípravy učitelů a řízení škol a jen peníze to nevyřeší.
Ostatně v komerčním IT jsou platy na slušné úrovni a lemplů je… To byste se divil.
Jen par poznamek
na skolach by se studenti meli opravdu dostat k informacim ze vsech koutu IT. Idea prosazovani jednoho produktu je zcela mimo a nejsem dalek toho rici trestuhodna (osobni ohodnoceni, premie, …). Vyuka by mela vypadat asi ve smyslu vice PC stejne konfigurace, ruzne operacni systemy (kupodivu neni jen LIN/WIN), ruzne nastroje, srovnani mezi platformama, pristup k datum, trocha ideologie a vysvetleni pojmu vubec neskodi (ja vim zni to hrozne – hlavne pro starsi ;-) ).
Za vzniklou situaci je vicemene odpovedny stat a jeho metodicke pokyny par let zpatky („zaci by se meli naucit pouzivat Word, Excel“ – jen se divim, ze tam dokonce nebylo R nebo TM). Opravdu by mne zajimalo, kolik si na tehle slatanine vydelali hosi z ministerstva.
Nastesti jsme vstoupili do EU a ta (pokud si dobre vybavuju) tlaci opensource i zakonnou cestou do statni spravy (a nejen formou komunikace s urady v otevrenych formatech). Je to taky logicke vyusteni, protoze nechat pristupovat „closesource“ k vecem typu statniho rozpoctu ci zpravodajskych sluzeb je cire silenstvi (minimalne trestuhodny idealismus).
Jako nejvetsi prohresek skolstvi ale vidim totalni ignorovani bezpecnosti. Informace typu: „je vhodne pouzivat antivir, aaano, je vhodne pouzivat firewall, aaano, je vhodne updatovat system, aaano“ ktere jsou nasledovany: „neni vhodne krast SW, aaano“ jsou uz samy osobe kontraproduktivni. Rizika, ktera ucitele takto prenaseji na zaky, si hodne lidi ani neuvedomuje. Nechat svuj pocitac pripichly k netu s minimalnim nebo zadnym zabezpecenim se pomalu da prirovnat k odlozene nabite zbrani. Tohle neni jen moje osobni paranoia. Jelikoz delam FW pro jednu z nejvetsich svetovych bank a vidim, jak jsou tyhle PC, pripadne cele univerzitni site zneuzivany ke koordinovanym utokum na nase proxy servery a vlastnici IP o tom nemaji ani tucha, je mi do breku.
Pritom by stacilo tak malo. Zatim se to moc neresi, hlavne proto, ze vetsina techto utoku je veskrze primitivnich a dobre zneskodnitelnych, ale v momente, kdy nektera instituce takhle prijde o vetsi mnozstvi penez, bude nasledovat slusne toco. Predpokladam, ze nikoho nebude zajimat pocitacova negramotnost a vysvetleni typu „ja o tom nevedel“. Dotycny z toho zatim asi dostane bez financiho postihu nebo zapisu v rejstriku (coz taky nemusi tak uplne vyjit), ale uz jenom ty opletacky bych zazit nechtel. Jenom naklady na pravnika v momente, kdy proti vam stoji tlupa pravniku nejake vetsi firmy, jsou silene (spor se muze tahnout delsi dobu, pri hodinovych sazbach za pravnika a naklady se vraci az po skonceni sporu).
Je pravda, že prokázání úmyslu pro trestný čin není asi reálné a tím ani záznam v restříku. O to víc se do dotyčného mohou opřít právníci přímo (občaskoprávní řízení?), kde úmysl nehraje roli. Stačí nedbalost. A náklady se, pokud vím, proplácejí dle zvážení soudu (navíc v tabulkové výši). Takže ani to není jisté.
>> Pokud se i nejskeptictejsi linuxovy fanatik podiva na opensource scenu, zjisti, ze tam neni nic noveho (mozna neco jo, o to se muzete podelit pode mnou) co by nebylo nekdy predtim naprogramovano nekym jinym, chybi zakladni myslenka! Linux? Plagiat-kopie-vlastni implementace unixu.
A co je podle vás třeba DOS? Je to jen kopie CP/M či jak se to jmenovalo. Stejně tak Windows. Komerční firmy nekopírují?
Co se týče třeba MS tak ten toho v minulosti originálního moc nevymyslel.
Nebuďte směšný. Podobně to dělají všechny firmy.
MS něco okopíroval a vydělal na tom balík. Budiř mu to přáno. Když OSS vývojář něco okopíruje, tak na tom většinou tak nezbohatne.
A patenty? To je kapitola sama pro sebe. Přečtěte si třeba toto:
http://www.root.cz/…rosoft-sudo/
Softwarerové patenty jsou pěkná vykutálenost, mám li to říct slušně.
Díky nim si hlavně velké firmy patentují různé všeobecně používané věci-postupy u kterých už se těžko prokazuje kdo je vlastně vymyslel. Důsledek je jistě každému zřejmý.
>>Bavim se nad 10 let starymi clanky, jak nejaka noobska analyticka spolecnost predpovedela do 5ti let boom linuxu, ze prevalcuje windows. Pocitali totiz, ze linux se bude stejne rychle vyvijet. Ale jeho vyvoj ustrunul 3–4 roky za windows (z vyse popsanych duvodu), takze vlastne nikdo nemel sebemensi duvod na nej prechazet.
Můžete upřesnit v čem konkrétně ustrnul? Netvrdím, že je dokonalý, v něčem je třeba horší jak Win. Ale tvrdit, že ustrnul 4 roky za Win. je trošku demagogie.
Pokud se bavíme o desktopech, tak tam Linux Win. nepřeválcoval a v dohledné době se tak pravděpodobně nestane.
Ale kdo si před 10–15 lety představoval, že nějaký Linux se výrazně prosadí na serverech, superpočítačích kde má absolutní většinu(asi proto, že je 4 roky pozadu za Win.) či běžné elektronice(satelity, rekordéry, routery atd.)?
Někde jsem četl, Linux používají i v CERNu(asi proto, že je pozadu za Windows).
Já mám spíš pocit, že MS má co dohánět. XP byly na trhu 6–7 let, než přišli s něčim „novým“. Ono komerčně nezvítězí vždycky to technologicky nejlepší řešení.
Proč? To už je námět na jinou debatu.
„Nežádoucí je přílišná fixace na jednu aplikaci, ale naopak má být podporována určitá pluralita.“
Kde se proboha ve specifikacích ICT píše o nežádoucí fixaci na jednu aplikaci?
Vraťte se zpět na zem, prosím. Není to jenom otázka HW nebo SW, je to taky o použitelnosti open source. Stačí se podívat na několik open source projektů z odstupu a zjistíte, že nenabízí většinou takový komfort jako proprietární software.Jedinou výhodou open source na školách by byla jeho nulová cena a dostupnost zdrojových kódů. Pokud by open source byl schopen nabídnout totéž co placený software, byl by daleko rozšířenější, což evidentně není. Můžete tvořit analýz kolik chcete, ale faktem je, že byste se fyzicky museli zbavit jednoho velmi nepříjemného neduhu: přestat si dělat soft pro sebe. Pro vás je primární vlastní potěšení a hledisko vlastních znalostí, kdežto firmy, které tvoří placené aplikace by asi dost těžko prodaly cokoli, kdyby jejich filozofie byla taková, jako filozofie open source. Používám open source denně, ale nevím, jestli by to bylo za stávající situace vhodné řešení pro euroamerické školy. Je to určitě řešení pro školství zemí třetího světa, kde nejsou prostředky pro zvažování alternativ. Tam nic jiného za daných okolností dělat nelze. Ale v Evropě? Tady školství má možnost volby.Takže se nad tím zamyslete a přestaňte si lhát do vlastní kapsy. Jinak miluju open source a unix, ale nechápu tu zakomplexovanost open source scény.
Když používáte open source vy, proč ho nechcete dopřát jiným? Myslíte, že nechtějí. Omyl. Chtějí. Už to tu zaznělo. A pokud byste si něco o tom přečetl (např. dříve uvedené weby), tak byste možná změnil názor. A proč když chtějí, tak nepoužívají? To už tu také bylo: snaží se o to (Řím také nepostavili za jeden den).
Ano, Řím nepostavilli za den, ale aplikace nejsou Řím. A stále tu platí, že kdyby chtěli používat, pak budou. Jakékoli opisování důvodů proč se uživatelé chovají tak, jak se chovají, je nesmyslné.Snažíte se vysvětlit si slabé používání open source tím, že vidíte chyby jinde než v sobě.
Celé tohle povídání je založeno na mylné představě, že open source je lepší než proprietární systémy. Ukažte mi jediný ideální soft z obou táborů, a já smeknu. Pláčem, uražeností a nicneříkajícím blábolením nic nezmůžete a můžete si o mě myslet co chcete.Lidé uděli z jednoduchého světa tvorby aplikací dva antagonismy a aniž by si to někdo uvědomil, špičky obou táborů manipulují lidmi neuvěřitelnou propagandou. Někdy mi to přijde jako mediální masírka reklam na Nově.Zabývá te se filozofií,ale v reálném světě nabídky a poptávky tohle nefunguje.
Prosím vás, co dokazuje, že neexistuje ideální soft ani v jednom z táborů? Nechápu, jak ta otázka zapadá do diskuse.
Já chápu, že tato diskuse je příliš dlouhá na to, aby ji někdo sledoval celou. Pak ale vězte, že tu bylo řečeno z míst nejpovolanějších, že se ve školství OS používá a dokonce tu padly i odkazy na projekty, které ho budou využívat více.
Takže vaše představa o vůli či nevoli, vhodnosti či nevhodnosti se neshoduje s realitou.
Ostatně jsem už tady několikrát psal:
1. současný stav, kde školy produkují sekretářky blíže nespecifikované úrovně, je špatný a je třeba ho změnit.
2. že školy mají pokrývat poptávku po pracovní síle nikoli, že se firmy a firemní procesy budou přizpůsobovat tomu, co nabízí školy.
3. nejde o opensource, ale především alternativy a úroveň budoucí pracovní síly. A OS je jednou z alternativ, který se (a je divné, že tomu nechcete věřit, i když v tom jedete také) používá.
ak to tu nie je, stranka pre slovenskych ucitelov a otvorenom sw je sospreskoly.org
Autor článku si sám nahrál na smeč, píše: „Škola by tedy měla žákům představit žákům co největší množství programů a aplikací a naučit přistupovat k IT takovým způsobem, aby byli samostatně schopni nové programy používat“.
Pokud by škola představovala co největší množství čehokoliv, zůstane nutně na povrchu a dost možná způsobí žactvu splynutí všeho v jedno. Totiž lidé od IT si nedokáží představit, že zbývající většina obecenstva žije naprosto spokojeně ve zcela jiném světě a k IT má vztah asi jako zedník k lešení.
Jinými slovy pro běžnéhu uživatele je daleko důležitější umět méně věcí, ale pořádně.
Jistě by se vám nelíbil zedník, který v jazyku Ciceronově pohovoří o problematice částice v potenciálové jámě, přičem těsně poté, co vás skásne, mu spadne zeď, co právě dostavěl.