Názory k článku Co by mohl potřebovat linuxový desktop v roce 2025

Já tak dlouho hledal použitelný linuxový desktop, až jsem po 10 letech skončil u Windows 10 (nyní 11) s WSL a za posledních 6 let s Windows se nenašlo nic, co by mne donutilo zvažovat návrat k linuxovému desktopu.
Během té doby došla s linuxovým desktopem trpělivost i spoustě mých kolegů , i když jejich kroky vedli spíš k Mac OS a kdo u linuxu zůstává, ten to dělá spíš z ideologických důvodů.

3. 1. 2025, 00:43 editováno autorem komentáře

Ja som hladal použitelné windows a stále nič.

Však WSL je nejpoužívanější Linux na desktopu.

No vidíte a přitom je dnes linuxový desktop na historickém maximu, co se týče počtu uživatelů.

Jen ta (ne)pouzitelnost je subjektivni vjem a nikoliv objektivni metrika.

Mě na každé verzi Widows něco vadilo, a často něco jiného než na té předchozí. Prošel jsem hezky pěkně od W3.1, přes W95 OSR2 / W98 / W98SE / W2k / WXP / WV / W7 / W8 / W10 / W11 a pořád to platí. Vždy je tam X věcí, které Microsoft udělal konečně správně, ale místo toho Y věcí zprasil do podoby, za kterou by dle mého laického soudu ty vývojáře vyhodili už v prvním semestru z MFF.

Takže vyhovuje mi Linux? Vlastně taky úplně ne, ale jeho naštvávacích faktorů je daleko míň, než ve Windows a jsou daleko menšího kalibru.

Já to mám naopak. Netvrdím že je bezchybný, ale neštve mne tolik jako linuxové desktopy.

Mam to dost podobne, jen s rozdilem ze jsem na svem PC W8,10, natozpak 11 uz vubec neinstaloval, staci mi to u zakazniku :)

linux znam od nejakeho readhatu z roku 98, tenkrat jeste jen na postovnim serveru, routeru..., na desktopu to byla spis takova legrace, ale pak nekdy v casech win2k jsem uz dost dualbootil a postupne mi na windows zacalo vadit cim dal vic veci, takze misto prechodu na win7 jsem se natrvalo usidlil na linuxu. Win7 jsem nahodil semtam kvuli FlightSimulatoru, nicmene i to se casem vyresilo diky Xplane, aktualne mi nejvic sedi Cinnamon desktop s motivem Cinnamox-Willow-Grove, klasickou listou dole o vysce 25px, ala win95 (male ikonky, klasicky taskbar bez seskupovani oken)

MacOS sice taktez znam (od verze 8) i jsem se pokousel to pred par lety pouzivat jako primarni desktop, ale Finder je takovy hloupy, zbytecne zdlouhavy a mac taskbar mi absolutne nevyhovuje, takze udelam v Xcode co potrebuji a vypnout...ono mit macbook beru spis jako spolecenskou pozu, usadit se v kavarne a otevrit ten 'elegantni' notebook.... pak jdete kolem a vidite, ze ten Fejsbook a pod. vypada stejne vsude stejne :) jeste tak nejak mam pochopeni pro starsi grafiky a pracovniky v DTP, prepress... ze jako na tu grafiku museji mit maca (zvyk mackat jabko a klasicka vymluva na fonty... :) z funknciho hlediska je dnes jedno zda bezi Adobe na macu ci windows

co je na windows pro me nejvic peklo je zvukovy system, bez Asio je pro moje potreby v podstate nepouzitelny coz na druhou stranu pod linuxem je nadhera, nizka latence i pri 96khz - casto pouzivam Mixxx

dlouho mi na linuxu chybelo neco na strihani videi, ale postupne je cim dal tim vice pouzitelny ShotCut, i kdyz mam snad 10 let stary PC (i7-4790K,ram 32GB,RTX 2080 Ti) v pohode edituji i 4k@120Mbit videa z gopro kamer, ci sekvencni vystupy z blenderu (co frame to obrazek) export pres nvenc taktez docela ujde (za ty prachy rozhodne)

jasne, gimp 2.x je peklo, ale zakladni veci se udelat daji, clovek musi myslet dopredu a zalohovat vrstvy atd.., nebo proste zapnout maca s photoshopem...

..ale zpet na widnows bych uz asi nezvladnul, uz kvuli takovym blbostem jakoze na liste mam pocasi z vlastni metostanice ;)

To jste mi připomněl jak mi od RedHatu s každou aktualizací chodila zpráva: V aktualizacích XY jsme odstranili tyto chyby (seznam) a nahradili jsme je novými. Až na ně přidete, dejte nám prosím vědět. :-)

3. 1. 2025, 13:04 editováno autorem komentáře

Hmm, když bych měl v paměti zapátrat, co se stalo dobrého v novější verzi Windows oproti staré, tak snad jen u přechodu Win10 > Win11 nemůžu na nic přijít. A to používám jedenáctky prakticky od začátku (v rámci permanentně trvající akce "poznej svého nepřítele").

3. 1. 2025, 16:34 editováno autorem komentáře

Jádro, šifrování a izolace kritických modulů, izolace …

No, nevim, neměl jsem s absencí těchdle věcí v desítkách žádnej problém (pokud to tam opravdu chybělo) :).
Ale jo, chápu, že pod kapotou se asi leccos změnilo, ale to nedokážu úplně docenit, pokud to pro mě nemá nějaký jasně viditelný význam. A zrovna něco, čemu se v českých jedenáctkách říká izolace jádra, je u mě na seznamu na prvním místě k vypnutí. Dost jsem si užil, než jsem přišel na to, proč je virtualizační software třetí strany na jedenáctkách tak plesnivej.

Co z toho pozná uživatel??

Takže vyhovuje mi Linux? Vlastně taky úplně ne, ale jeho naštvávacích faktorů je daleko míň, než ve Windows a jsou daleko menšího kalibru.

Já to mám přesně naopak. Ale možná je to tím, že se starám o hromadu linuxových a freebsd strojů, takže na desktopu si rád nechávám Windows, protože do nich tak moc nevidím, všechno mi funguje a je mi celkem jedno, co je uvnitř toho blackboxu. (bez ironie)

Třeba jeden příklad. Na screenshotu máš Steam a Fallout 4. Jenže není to nativní Fallout. Je tam (asi) Proton, nejspíš ve 32b (to vlastně netuším) a takže je potřeba tam mít hromadu věcí, které v linuxu prostě mít nechci.

Takže jsem po mnoha velmi produktivních letech s i3wm zakotvil na W10 a W11 a jsem spokojen. Ono to vlastně stačí. Unix je na serverech, kam se snadno připojím z nativního terminálu, Linux je v WSL, hry jsou nativní, proč si špinit Linux něčím, co vlastně dobře běží jinde a dá se to krásně kombinovat.

K těm dalším poznámkám:

Co přesně za filtry ti chybí v HandBrake apod?

CoolEditPro - jo, taky to byl můj první editor pro zvuk, ale Audacity jej dokáže plně nahradit. Vše co píšeš. Odstranění šumu na základě profilu to umí, EQ to umí atd. Tohle používám zrovna celkem často.

K těm videím. Píšeš sice o schopnostech těch programů, ale nakonec je to vše jen o formátech. Tohle bych (být tebou) zcela oddělil. Jedna věc je, co to umí a druhá s čím to umí pracovat. Já jsem si zvykl zdrojová videa mít v co možná jednotném formátu, potom s tím ani Blender VSE ani Kdenlive nemá žádný problém (kdenlive si stěžuje na video formáty, které mají variabilní fps), potom to sestříhám a finální video je opět v co nejvíc lossless formátu. A až potom se jde na kompresi do něčeho jako v mém případě h265. A tam už je zase celkem jedno, jestli je to ffmpeg nebo Handbrake. Tohle schéma používám roky, protože schopnosti programů se dost různily v čase (avidemux, handbrake, blender vse, kdenlive, komerční D V Resolve), takže je fajn mít vše v nějakém jednom standardu.

Na zvuk davam do pozornosti ocenaudio a Cockos Reaper. Len mi chybaju niektore pluginy, napr. dodnes som nensiel nahradu za L3 od Waves...

Záleží na co Linux používáte, já to vidím asi na 3 skupiny uživatelů...

Jesti jste vědec nebo vývojář nebo síťař nebo správce či DevOp nebo píšete matematické texty nebo knihu, tak vám může dokonale vyhovovat. Protože na tyto činnosti tam mají bezkonkurenční nástroje.

Ale jestli jste (video)tvůrce, grafik, zvukař, umělec nebo manažer či profesionální uživatel, tak zjistíte, že odpovídající nástroje na cokoli z potřebných činností, aby byla intuitivní a bezproblémová tam prostě nejsou. O tom je myslím ten článek. Obrovská roztříštěnost, poruchovost. A ani podpora přes diskuzní fóra prostě není to pravé ořechové.

Na druhou stranu, linuxový desktop je dneska myslím mnohem lepší a intuitivnější než W11. Takže pro obyčejného nenáročného uživatele by mohl se základní sadou fungujícících aplikací fungovat dobře a lépe než ty Vidle. Jenže pak vždycky nastane nějaký problém, třeba hraní moderních her a podpora hw. Prostě peklo. Sám mám pc s Vidlema a notebook s Linuxem, který teda používám radši.

A ještě jedna věc - aplikace dneska přechází ze standalone variant do cloudu/webové podoby a tam pak na OS nezáleží a jelikož linuxový desktop je lepší, tak tímto stylem je možné ho využívat bez nějakých kompromisů. Možná je to řešení nebo naděje do budoucna...

No já už dva roky používám na PC GhostBSD místo Linuxu. Linux jsem si teď dost "užil" na Rpi 5 pořízené k TV.

Přejít na komerční OS je pohodlné, někdy nezbytné (hry, aplikace). Osobně ale pro programování, přehrávání médií a Internet (což jsou moje uživatelské niky) shledávám linuxový desktop jako zcela adekvátní (rozdíky v použitelnosti xmonad/Gnome apod. jsou pro mě jen nuance). Mám každopádně rád svobodu a soukromí a Windows/Mac tohle neposkytují v pro mě dostatečné míře.

Osobně třeba na Linuxu zůstávám kvůli drobným QoL vychytávkám - obecně skvělý workflow v GNOME, snadné pŕipojení strojů skrze sftp pŕímo v Souborech, snadná správa balíků (brew v macOS má furt co dohánět), extrémně dobrá podpora virtualizace a kontejnerů (tady je macOS celkem pozadu a práce u nich je v tomhle těžkopádnější). Plus celkově vysoká spolehlivost samotného systému (používám Fedoru na notebooku a Almu na workstationu a nezažil jsem kernel panic, na macOS s Apple Silicon jo). Na W11 nemám nervy - uź fakt, že když chci jen lokální účet, musím při nastavování do cmd.exe, je naprostá příšernost. Stejně jako bloat v systému, nebo strašně blbě nastavený workflow, pokud člověk nechce sundávat ruce z klávesnice.

Mám tak stroj s Linuxem + Steam Deck na hry + Mac na grafiku a Office (kvůli podpoře + z výroby kalibrovanému displeji). Jestli mi něco na Linuxu chybí, jsou to právě solidní programy na práci s grafikou a fotkama (srovnatelné s Affinity sadou, co používám) a MS Office. Pak bych si na jiné OS de facto ani nevzpomněl. Zejména W11 jsou pro mě upřímně strašně těžko použitelné, byť UNIXový systém mám ve WSL.

Tak cmd jsem dávno nahradil Powershellem, který v základu už umí spoustu věcí a třeba lépe a rychleji než v shellu. Tu příšernost cmd lidi používají snad už jen ze setrvačnosti. Ale jinak je pravda, že ve Vidlích je prostě workflow přizpůsobený na klikání a to i u admin činností, i když existují nástroje, kterými to jde automatizovat.
Celkově si myslím, že s Vidlema se prakticky nedá pořádně efektivně pracovat, aspoň dokud si tam nedoinstalujete alternativní nástroje a nenahradíte si ty nepřehledné základní hrůzy typu Off365, Outlook, Notepad, vestavěný prohlížeč obrázků (ani nevím jak se to jmenuje), souborový manažer i některé věci na správu. A samozřejmě ty skvělé placené aplikace třetích stran, které byly zmíněny v článku.

Jde o to, že aby člověk mohl nastavit W11 bez MS účtu, musí během instalace vyvolat terminál (v daném případě jde jen cmd.exe) a klepnout konkrétní příkaz. Naprostý šílenství - i Debian jde instalovat v GUI / ncurses, aniž by člověk musel do shellu.

Jo takhle, to asi máte pravdu.

Je to o zvyku. Ja od jsem 2001 v dual boot a od 2012 vyhradne na linux a KDE. KDE ma podle me v ergonomii navrch (delam i na gymplu kde jsem denne na Windows tak muzu srovnavat) Driv jsem delal grafika, ted delam SW. Co se tyce SW je linux skvela volba. V grafice to bude horsi, na Windows jede Adobe. To mne ale uz netrapi. Horsi je Office. Libre Office je pouzitelne, ale kdo zkusi Microsofti office uz se mu zpet nechce.

Každý nie. Ja robím tabuľky asi 20-22 rokov a už niekoľko krát som ušiel od Mrkvosft Office. V mrkvosofte majú utkvelú predstavu, že niečo chcem upraviť, ale ja to nechcem, alebo to chcem ináč. V libre/open Office urobím iba to čo chcem a nikto mi do toho nekecá.

Výhodou LibreOffice před MS Offeic je právě to Libre: mám svobodu v tom, co chci dělat. Microsoft se stále více snaží, abych dělal to, co si myslí, že bych měl chtít dělat.

Jo, ja jsem mel na mysli spis ergonomii programu - rozvrzeni menu, pas karet ap.

Tož pokud jde o právě tohle, tak já osobně jsem spíš případ kdo musí pořád zkoušet Microsoft Office - a pokaždé přitom lituje, že zrovna nemůže použít něco jiného, ;oD
Ten neustále se měnící pás karet je pro mne takové malé peklo. A ještě si MS myslí, že ví, co bych měl chtít dělat!

Nazvat Kdenlive high end střižnou je velmi optimistické. Myslím, že by úspěšní YouTubeři nesouhlasili.

Syntrillium Cool Edit jsem si zaplatila a dodnes mi taky moc chybí.

A místo toho co? Jen pro přehled :-)

Ja pouzivam DaVinci Resolve, je dokonca zadarmo s obmedzeniami. 300E myslim Studio verzia ktoru pouzivaju aj Hollywoodske studia.

Ok, dost jsem o tom slyšel, díky.

Ako nahrada za CoolEdit sa mi osvedcil ocenaudio, pre multitrack jednoznacne vyhral Cockos Reaper.

"Prostě něco jako Lightroom (300 Kč měsíčně), nebo Capture One (450 Kč měsíčně), ale zadarmo :-)."

Právě, že jsou tyto nástroje placené, tak jsou tam kde jsou a umí to co umí. Vývoj, design UI/UX atd. holt něco stojí.

To je jeden argument. Ale zase vývojářů na Linuxu resp. komunita je mnohem početnější než počty vývojářů v těchto firmách. A je to pak znát na tom, že v Linuxu na jednu tuhle placenou aplikaci existuje třeba 10 různých O.S. aplikací. A to je jádro problému - že si každý vývojář jede na vlastní triko vlastní fork namísto toho, aby vyvíjeli společně jednu pořádnou aplikaci. Tak jako se vyvíjí jeden linuxový kernel a ne padesát kernelů, což by taky šlo. A neexistuje padesát systémů Linux, LineOS, Lunux, Lumix, LiPower, BeOS, Liaos atd. Místo toho je 50 distribucí, ale furt jeden kernel, zaplaťpánbůh za to... Protože vize alternativního pekla prostě existuje!

V těch firmách máte někoho, kdo udává směr a tím, že jsou tam ti vývojáři placení, tak se snadno "podvolí" směřování vývoje. Kdežto pokud pracují na nějakém projektu zadarmo ve svém volném čase, tak docela i chápu, že si to chtějí dělat po svém.

No jo, ale podle toho to pak vypadá. Měla by na to existovat nějaká autorita, která by nastavila podmínky. Třeba podle počtu vývojářů na projekt, od určitého počtu by se musela dodržovat nebo třeba penalizovat tím, že se vyřadí z repozitářů hlavních distribucí. Nástroje jak to vynutit existují.

Já jsem přešel na linuxový desktop někdy 2001 nebo 2002 a velmi mě tehdy bavívalo diskutovat s lidmi, kolik “pár posledních drobností” už mu chybí k úplné dokonalosti a k tomu, aby to byla první volba nejen pro nás nadšence, ale pro úplně všechny. V roce (myslím) 2008 mě to přestalo bavit.
Vtipné je, že uplynulo 20 let, a linuxovému desktopu pořád chybí “posledních pár drobností”.

Linuxu chybi ta uplne posledni drobnost. Neni predinstalovany na 99 % prodanych pocitacu :) (ok, jeste tu jsou jablicka).
Kdyby byl, tak mozna spousta lidi si ani nevsimne ze maji linux :)

Je potřeba zamakat, aby fungovalo lidem vše "hned od rozbalení". Do té doby se OEM nedivím. Ti chtějí vydělávat a je jim jedno, např. jaký tam je OS. Např. s přechodem na ARM se to daří, Qualcomm má HW akceleraci emulace x86, stejně jako Apple, takže kdo obměňuje notebook po dvou letech, tak si výkonově polepší, i kdyby zatím používal jen legacy x86 aplikace (a GPU implementuje všechna "PCčková API").

3. 1. 2025, 19:15 editováno autorem komentáře

Jak jsem psal niz - moje zkusenost za poslednich 30 let je ze vyrobce dohanel neschopnost windows vlastnimi drivery.
OEM se taky nedivim, linux nema tu 'killer feature' kvuli ktere by BFUcko hykalo nadsenim a vyzadoval linux po vyrobci. To ze pak BFU se musi s windowsama soustavne drbat narozdil od linuxu bezne BFU proste nevidi.

> Je potřeba zamakat, aby fungovalo lidem vše "hned od rozbalení"
To je akoze porovnanie s Windows? Tam to takto funguje? Lebo mne nie.

Mac jo. Windows ne a to nikdy nikde.

To byste ovšem musel nabídnout hotové a připravené řešení s veškerým pohodlím, což je víceméně sci-fi, protože ani prodávané „Linuxové“ notebooky nemají např.: biometriku. Ale ano, už jsem slyšel, že heslo 123456 je na Linux milionkrát bezpečnější, než na Windows (… a jiné absurdní nesmysly). Potom přijde na řadu SW a zejména koncového zákazníka nezajímá osvětový otevřený přístup a filozofie = čti nějak to po týdnu hledání rozchodit, nepropojí tak snadno a jednoduše telefon, nebude mít nativního klienta pro své OneDrive, Google Drive, … takže bude v lepším případě hledat, co vůbec potřebuje, co musí stáhnout a proč místo dvou kliknutí a cihly na enter bude muset řešit to či ono a úplně poslední co ho bude zajímat, jsou nějaké alternativy.

Aby se zlepšil 2-4 % podíl, potřebujete hotové a odladěné řešení, ovladače, … což znamená, že do toho bude muset někdo investovat.

Zrovna to biometrické ověřování mi přijde jako dobrý sluha, ale velmi špatný pán - a vyhýbám se mu, kde jen to lze.
Možná je to jen moje osobní zkušenost, ale žádost o nový OP i o pas se svrhla v boj se čtečkou otisků prstů, snímač kontroly krevního řečiště pro vstup na pracoviště taky odmítal poznat mou ruku, že mne nepozná rozpoznávání tváře na iPhone se nedivím, když se kolikrát nepoznám já sám...
Zlaté NFC karty/tokeny a špatně zapamatovatelná hesla!

Biometrie bude úžasná věc - až bude fungovat a nebude dělat chyby.
Nemám problém, že by někdo neoprávněně odemkl mé zařízení - mám problém, že je já neodemknu, i když bych měl.

Neřekl jsem, že jde o dokonalou technologii a možná Tě překvapí informace, že o tom něco málo vím, respektive vynásob si to sedmnácti páry rukou a budeš v mé situaci. Ruce a prsty řemeslníků nebývají vždy v ideálním stavu a spousta čteček si s tím neporadí. Optickým vadí i trocha řezného oleje a nejsou schopné spolehlivě pracovat. Ultrazvukové jsou o dost lepší.

Právě proto volba padla na Yubikey (NFC), který nahradil dřívější SC – opět se dostáváme k tomu, že Linux vůbec nezvládá integrované nástroje výrobců (např.: HP Protect Tools apod.), kde se dá nastavit vysoká úroveň bezpečnosti s minimální zátěží uživatele. Pepa Novák tak klidně používá své tajné heslo Pepan1972 a jediné co musí je vytáhnout klíče z montérek a přejet tokenem. O zbytek už se postarají právě integrované nástroje s ADDS. Dámy v kanceláři mají čtečky na stole, tedy i zde je po problémech a míra zabezpečení je někde jinde.

Situace, kdy dojde ke zničení tokenu – většinou na něm přistane v kufru auta bedna s nářadím, nebo se projede i s montérkami pračkou, mi není neznámá. Přes ADDS jim přidělím nový vToken, naimportuji do telefonu (Knox) a telefon nahradí fyzický Yubikey. Až se dostaví a skončí „bouřka“, nafasují nový a jede se dál. Mimochodem tímto způsobem lze spravovat veškeré klíče, včetně přístupů k terminálům třetí strany (revize/servis). Zvládá to i vToken přístup k terminálům Capsys.

Neexistuje problém, který by se nedal vymyslet, faktem ovšem zůstává, že mluvíme obecně, a ne každý má problém s biometrikou, naopak jde o hojně používané univerzální řešení, které odstranilo ztracené telefony s lístečkem v pouzdře, papírky na monitoru/ntb.

Takze vas zamestnavatel nerespektuje stanovisko UOOU pouziti biometrickych udaju za ucelem identifikace osoby? Pripadne treti strana?
Vyjimka je mozna ledaze byste delal pro spuntovky nebo ministerstvo pravdy.

Ovšem Rclone nástroj je mnohem lepší řešení než ten nativní klient, protože podporuje v podstatě většinu cloudových protokolů. Ale bohužel prvotní připojení je zas komplikovanější. Ani nevím, jestli existuje nějaké grafické ovládání resp.nadstavba, aby se nemuselo do příkazové řádky....

Hotove a pripravene reseni - a pod windowsy to je vzdy hotove a pripravene reseni?
Ja jen ze klasika poslednich 30 let je ze kdyz to windows neumel, tak to dohnal vyrobce vlastnimi drivery s instalacnimi cedecky. Ale linux, ten musi umet vse hned...?
Nepristupujes k obema OS stejne ferove. Teda ja se nedivim, mrkvosoft ma porad na desktopu monopol a nikomu se to nechce prolamovat.

A není snad? Z celkového objemu prodaných PC/NTB hotové sestavy, tedy s předinstalovaným OS (a průvodcem poinstalačního nastavení). Těch skládaných na míru zase tolik není. V základu obsahuje všechny potřebné ovladače, knihovny, nástroje pro správu, základní SW vybavení ve výchozí konfiguraci – tedy co nejméně špatně pro všechny. Že neobsahuje rovnou licenci a konfiguraci Solidworks … atd. no bylo by od Tebe minimálně dost přihlouplé to hrát na tuhle notu.

To platí i dnes, nebo mi chcete namluvit, že pro 14 bit monochromický panel se speciálně upravenou VGA, nepotřebujete ovladače? U většiny HW ne, protože ty ovladače tam jsou, pro nestandardní HW dodává ovladače výrobce, a to platí pro všechny systémy, včetně MacOS i Linux. Nemluvě o faktu, že u specifického HW se to šije na míru a dodavatel to má udělané podle sebe, kde se nějaké „já bych chtěl“ ani nevyslovuje, protože konkurence to má také tak.

Možná jste to nečetl: https://www.root.cz/zpravicky/toughbooky-od-panasonicu-ziskaly-certifikaci-red-hat-enterprise-linux/nazory/ … ale to je jedno, protože mi v prosinci dorazila zásilka objednaných P40MK2 a bylo trochu času, tak jsem to zkusil. Přirozeně s jiným diskem, ale to není asi tak podstatné. Legrace nastala už v okamžiku, kdy jsem provedl standardní úkon, tedy výměnu baterie za chodu. Nedopadlo to. Po dlouhé době jsem viděl crash kernelu (celý dump odslán), při swapu modulárního I/O (ano Hot-Swap včetně nastavení v Biosu). Měl být certifikovaný (použil jsem RHEL pro pracovní stanici – 60 dní), žádné speciální ovladače nejsou … a takovou certifikaci si mohou strčit víte kam. Ale abych byl objektivní, třeba to chce nějakou specifickou konfiguraci a zase tolik času jsem tomu nevěnoval, pár minut hledání s nulovým výsledkem a stejně jsem nikdy neuvažoval, že bych to chtěl provozovat na Linux.

Zkuste mi vysvětlit, proč bych měl k oběma systémům přistupovat stejně. Ty dvě mizivé 2-4 % si musí uvědomit, že nejsou v pozici, kdy jim budou padat všichni na zadek. U serverů je situace jiná, ale v desktopu a stanic se musí snažit Linux, aby si výrobci vůbec všimli. Tak to je, bez ohledu na to, jestli mám rád Tumbleweed a provozuji FreeBSD a SLES.

Bolístkou Linuxu je, že GNOME má svůj software, KDE má svůj Discover, Alexander Larsson z Red Hatu do toho přimíchal Flatpak (díky!), Canonical zase Snap (fakt ne díky), Mageia si jede svoje udělátko a stejně tak desítky dalších distribucí. A nikde není žádný centrální obchod, kde by mohli tvůrci univerzálně publikovat, jako je tomu na Windows v Microsoft Store, na Androidu v Google Play, na Applu v App Store. Pokud jsem někde něco minul, prosím opravte mě.

Nevím, jestli minul, ale hlavně to je naprosté míchání hrušek s jablky. GNOME Software a KDE Discover nejsou nic jiného než frontendy pro balíčkovací systém a Flathub, stejně tak třeba podobné GUI nástroje v Mintu a dalších distribucích. Situace je tak ve skutečnosti celkem jednoduchá. Pokud chce člověk zasáhnout prakticky všechny uživatele jedním kanálem, dá aplikaci na Flathub. Pokud se chce ještě zaměřit na uživatele Ubuntu, kde se musí Flathub prvně povolit, udělá ještě snap. Ve výsledku stačí jeden, maximálně dva formáty, což mi při roztříštěnosti Linuxu přijde jako dobrý výsledek.

Ono to tak vyznívá v rámci zkratky. Jasně, že Flathub se nabízí, ale tu se k němu leze skrz jeden GUI nástroj pro GTK, tu jiný pro Qt, tu mají různé distribuce svá udělátka, která třeba stále Flatpaky neumí (viz ta moje oblíbená zpropadená Mageia), do toho Canonical hází vidle Snapem, takže existují návody jak Snap vypnout a zprovoznit Flatpak, a tak nelze říci, že je jedna dobrá cesta, kterou lze uživateli ukázat. Jak píšeš, výsledek to je vlastně dobrý, optimální však nikoli.

Co by bylo super, kdyby někdo zainteresovaný (:-)) napsal článek "Co je špatného na Qt (GTK), že existuje GTK (Qt)". To bych si moc rád početl.

Co je (bylo) špatného na Qt? Licence a C++.

Původní licence Qt nebyla Free software kompatibilní. A Gtk bylo použitelné z čistého C.

No a od té doby vzniklo dost programů pro oboje, takže se drží oba. Těch toolkitů navíc bylo víc, pamatuju třeba ještě celkem dost rozšířené Tk (pro Tcl a Python) a FLTK.

A pak třeba "meta" toolkit wxWidgets, který používal nativní API dle platformy.

A proč by to nešlo? Normální uživatel nepotřebuje umět vypnout to a to a zapnout to a to, stejně mu to někdo spravuje. Oni to neumí ani má těch Windows. Tchánovi a tchýni v důchodu jsem dal má počítač normální Gnome už před deseti lety a jsou spokojeni a já taky.

Co se týče programů, tak věc zadarmo nebude nikdy tak dobrá jako placená, protože pokud by tomu tak bylo, tak se ten placený program neuživí a všichni budou používat ten zadarmo. Dnes alternativy jsou, mohu si stěžovat, že není třeba Vegas na video, který byl dokonalý, ale on Shutcut je taky použitelný (divím se, že jste ho nezmínil), Audacity taky jde, navíc lze kombinovat více nástrojů, když mohu snadno udělat přeexport přes bezeztrátový formát, tak ani nepřijdu o kvalitu. Co se týče RAW, tak po pravdě dnes moc nechápu jeho použití, když foťák dnes udělá tu samou práci, jen si chce ohlídat expozici a vyvážení barev hned tam.

Co se týče her, tak syn jel do teď na notebooku s Win, ale k Vánocům dostal základní desktop, kam jsem mu dal Debian, nejdřív remcal, ale světe div se, ono tam fungujou všechny hry, které hrál na Windows a už na tom funguje sám.

Takže já jsem spokojen, co dnes Linux nabízí, Win už vlastně nepotřebuju, i ten KiCAD, FreeCAD, LibreCAD, Stm32cube, MPLAB, Shutcut atd... udělají v podstatě tu samou práci, navíc je to vše zadarmo a s aktualizacemi a bezpečné, narozdíl od Win. Ano, občas je to jako spokojit se se Škodovkou místo Mercedesu, ale to mi nevadí, spíš naopak.

Co by bylo super, kdyby někdo zainteresovaný (:-)) napsal článek "Co je špatného na Qt (GTK), že existuje GTK (Qt)".

Proč? Vždyť ta roztříštěnost v UI není dána primárně frameworkem, ale nějakou designovou vizí, grafický framework je jen implementační detail a důvod, proč existuje GTK, je historický: v určitém momentu mělo Qt prostě blbou licenci. Dnes je v GTK napsána hromada softwaru, hodně lidí je na něj zvyklých. Proč by se to mělo všechno zahodit a přejít na Qt?

A už vůbec by to nepřineslo nějaké sjednocení UI. Vždyť primární rozdíl mezi GNOME a KDE není ve frameworku, ale jak si ten který projekt představuje ideální GUI. V GTK se dá napsat software, který by odpovíděl vizi KDE a naopak. Navíc vývojáři GNOME a KDE dnes nepíšou software čistě proti GTK, respektive Qt, ale proti libadwaita a KDE Frameworks, kde jsou implementované ty jejich GUI vize. Kdyby GTK zaniklo, tak by si GNOME přepsalo libadwaita do Qt (nebo jiného frameworku) a pořád by se chovalo a vypadalo hodně odlišně od KDE. A sjednocení na jednom frameworku nikdy neospravedlní náklady spojené s přepsáním takového množství softwaru. Nehledě na to, že těch frameworků je dneska tolik, že sjednocení na jednom je utopie. Canonical se zamiloval do Flutteru, u nás se zase hromada věcí přepisuje do Reactu... nakonec na Windows je jich taky mnoho.

Proto mi to téma nepřijde zajímavé. Oba ty frameworky jsou v kontextu linuxového desktopu srovnatelné. Jestli jednomu chybí něco, co druhý má, je to zpravidla kvůli tomu, že daná komunita to nepovažovala za prioritní, ale nic z toho není extrémně náročné na implementaci a dostatečný důvod pro to jeden framework zahodit a přejít na druhý.

> Pokud se chce ještě zaměřit na uživatele Ubuntu, kde se musí Flathub prvně povolit

Hlavně tam bývá pravidelně problém se zastaralými verzemi Flatpaku (balíčku "flatpak", nikoliv samotných Flatpaků) a jeho dependencemi, včetně neopravených CVE i v LTS vydání. Krom toho grafická instalace a správa Flatpaků na Ubuntu není zrovna ideální. Jelikož App Center podporu Flatpaků nemá a mít nebude, uživatel si musí doinstalovat gnome-software, které se poté bije s nativním App Center (např. upozornění na aktualizace či otevírání při kliknutí na apt:// a jiné odkazy). Naštěstí je již nějaký čas možné namísto toho použít Warehouse.

Dle mého názoru je však lepší v tomto případě buď nepoužívat Ubuntu nebo na Ubuntu nepoužívat Flatpaky.

Co se týče ostatních distribucí, troufnu si tvrdit, že drtivá většina z nich má dnes již bezproblémovou podporu Flatpaků včetně jejich grafické instalace.

"Chybí někomu pořádně vyladěný správce souborů se dvěma panely"

Od te doby co jsem zacal pouzivat vifm, tak nechybi.
Kdysi jsem si take styskal nad chybejici alternativou k TC. Ale vifm je ted pro me a pro muj zpusob prace mnohem pohodlnejsi (pokud tedy pouzivate vim).

Alternativa k TC je Double Commander
https://doublecmd.sourceforge.io/

4. 1. 2025, 15:07 editováno autorem komentáře

Krusader... umí skoro všechno a líp konfigurovatelný než TC.

Nez pouzivat tuhle zhuverilost, prislo mi smysluplnejsi pustit si TC pod wine ... (fungovalo to docela obstojne)

Nechápu... na tom není nic zhůvěřilého... Oproti TC mnohem lepší, konfigurovatelnost, rozšíření atd. Nebo předložte argumenty, proč je to zhůvěřilost, já žádné nenašel. Samozřejmě, pokud nemáte v systému nainstalované základní aplikace (podporu pro archivy, prohlížeče různých formátů atp.) tak vám to to nebude fungovat dokonale, ale to je jen vina toho, že jste zkoušel nějakou očesanou distribuci a nebyl schopen patřičné balíčky doinstalovat.

Používat to pod Wine bude vždycky problém. Kdysi jsem používal WinSCP protože podporovalo SCP režim pro přenos souborů u legacy zařízení, což jiné aplikace vesměs už neumí. Jinak není důvod pro Win aplikace, teda když to není něco speciálního. co nemá obdobu v Linuxu.

Zhuverily je na tom uplne vsechno ... klavesovy zkratky ktery kazdej kdo se snazi kopirova NC udela stejne, se chovaji jinak, ... taby dole, cely je to silene roztahany ... proste typicka tuxi uchylnost.

A ne nehodlam travit po kazdy aktualizaci 14 dnu tim, abych neco dal do stavu kdy se to aspon da nejak horkotezko pouzivat.

Radove efektivnejsi je MC.

Mimochodem tc samozrejme addony ma a jsou jich desitky zcela jiste.

"Jmenovitě například pro Radeony by bylo skvělé míti v Linuxu grafické konfigurační rozhraní v rámci AMDGPU, kde by se snadno nastavovaly věci jako FSR. Podobně u Nvidie DLSS, u Intelu XeSS2 atd."

Tohle mi přijde, že moc nezaostává oproti Windows světu. Myslím, že nějaké obecné konfigurační rozhraní v driveru moc nedává smysl, protože aby tyto technologie upscalovaly kvalitně, je nutné, aby měly implementovanou podporu v každé hře samostatně. A tam na to grafické rozhraní je a docela to funguje.

Mám Nvidii a i když s DLSS mám problémy a nefunguje často out of the box, tak FSR ano, včetně půl roku starých věcí jako FSR 3.1 Frame generation, naprosto bez problémů.

Pro mé použití linuxovému desktopu nic nechybí.

Vždy aktuální Arch s GNOME s doplňky Dash to Panel a Arc Menu mi plně vyhovuje. Jako správce souborů Double Commander, prohlížeč Firefox, na hry Heroic Launcher a Steam. Na práci VSCode, Rider, DBeaver a Remmina.

Výsledkem tak je, že nadále páchám věci značně nekomfortním způsobem v příkazové řádce za pomoci ffmpegu

Tak pro me je znacne nekomfortni delat zas cokoli klikaciho v GUI, si radeji udelam skript jednou a pak pouzivam opakovane:

$ ls -al ~/bin | grep -E 'mp3|wav' | cut -c 36-
Apr  9  2011 make-mp3-from-this-dir
Feb 10  2015 midi2wav
Aug 18  2012 video2mp3
Apr  4  2012 video2wave

Ale jako mate to opensource, tak pokud vam chybi nejaky option v klikatku, tak si ho tam dopiste :D

Ohledne video editoru.. nejaky duvod proc nepouzivat Davinci Resolve od BMD ? (jiste, ve free verzi to neda 10 bit videa.. ale zas to zpracuje RAW formaty ktere v odvozeninach nad ffmpeg nejsou a nikdy nebudou, pokud uz to myslite s videem vazne :)

"Tak pro me je znacne nekomfortni delat zas cokoli klikaciho v GUI, si radeji udelam skript jednou a pak pouzivam opakovane"

A to je jeden z důvodů co brání většímu rozšíření GNU/Linux mezi běžné franty uživatele. Tenhle odpor vůči jakémukoliv GUI v linuxové komunitě jsem nikdy nechápal a nechápu dodnes a to říkám jako linuxák. A zrovna tomu ffmpegu by jednoduché "klikátko" velice slušelo.

Na druhou stranu ony se všechny možnosti ffmpegu dají těžko zachytit v GUI, aby to pak nebylo ještě méně přehledné a přívětivé než samotný ffmpeg. Tady třeba naprosto perfektně funguje AI. Dřív jsem vždycky horko těžko dával dohromady syntaxi pro ffmpeg, dnes jen AI předhodím: napiš mi skript, který projde všechny video soubory v adresáři, změní video kodek z X na Y, audio kodek zachová a uloží to v kontejneru mkv. Stačí uložit a spustit a počkat na výsledek. Dnes už existují terminálové aplikace, které mají AI integrované a dokáží to ještě jednodušeji.

Jsem obecně k aktuálnímu využití AI spíše skeptický, ale zrovna u tohoto to funguje výborně a myslím si, že toto je spíš ta cesta než psát GUI na jakýkoliv problém.

Tak v GUI by stačil ten nejpoužívanější základ ostatně na Windows je podobných softů vic než dost. Je fakt že AI na podobné věci používám taky není to vždy stoprocentní ale dost to pomůže.

Lidi z Windows se ani nemusí přeučovat, pokud už předtím používali opensource. Handbrake je i pro Linux a Mac.

GUI k ffmpeg existují, např.
https://jeanslack.github.io/Videomass/
https://robertsanseries.github.io/ciano/

A ono to je nejaka vyhoda, cpat Linux tem co o to nestoji?

Ja jsem rad za to, ze Linux je jinej a mam plnou kontrolu - skrze prikazovej radek. A ze mam na vyber.

Pokud chci maluvky, tak zustanu u win/mac. I to mainstreamove Ubuntu nesnasim (a ze tam jde otevrit konzole to nezachrani.. protoze systemd je neco, co jde proti puvodnim myslenkam Linuxu/unixu obecne).

Já bych byl opatrný u slova odpor. To by znamenalo, že se někdo aktivně brání jejich používání nebo nedejbože brání i jejich vývoji, ale tak to není. Já například nemám problém s používáním GUI tam kde se mi to hodí (třídění obrázků, ...). Jejich hromadnou změnu velikosti ale budu dělat v cmdline. Protože bych ke GUI měl odpor? Ne. Protože napsat "for i in *jpg; do .... done" je pro mě rychlejší.

Linux používám cca 25 let a vyhovuje mi, protože v něm jednoduše udělám všechno co chci. Stejně tak používám OSX a Windows a odpor necítím ani k jednomu z nich.

Navíc ... neexistence GUI nástrojů je obvykle způsobená tím, že ten kdo by je uměl udělat je nepotřebuje a ten kdo by je potřeboval je udělat neumí.

Pro mě je odpověď na otázku, co by mohl potřebovat linuxový desktop snadná. Méně výmyslů a hlubší porozumění od těch co ho chtějí používat nebo doporučují ostatním.

Jo a možná méně Jirsáka, protože jím zaplevelené diskuse se opravdu mizerně čtou.

A zrovna tomu ffmpegu by jednoduché "klikátko" velice slušelo.

Za klikátko k ffmpeg jsem vždy považoval Handbrake. A pokud někdo potřebuje něco ještě náročnějšího, tak se stejně bez cli a nějakého skriptu neobejde.

Proč nepoužívat Resolve? No pokud autor považuje VirtualDub za nejlepší video editor, tak je to asi jasné, ne?

Mne chybí třeba lepší Bluetooth stack... A hodilo by se pár věcí, které jsou v Android kernelu...

Dál by bylo dobre mit standardne immutable distribuce.
(nemusi byt ostree ale staci jen A/B root jako treba vanillaos a dalsi)
Pak app sandboxing jako je treba crostini:
https://www.chromium.org/chromium-os/developer-library/guides/containers/containers-and-vms/
(pro predstavu komplexity... a mohli by to byt i sandboxovane Android aplikace)

Wayland a fractional scaling a mix displejů s ruznym dpi zacina byt funkcni, ale mozna tak jeste pred rokem to bylo utrpeni.

Tohle imho časem přijde. Canonical již nějaký čas vyvíjí immutable verzi Ubuntu (založenou na Snapu), komunita okolo Fedory (s pomocí Red Hatu) zase vyvíjí Fedoru Silverblue (založenou na OSTree + uživ. aplikacemi ve Flatpaku), stejně tak např. SUSE či specializované distribuce jako Endless OS či SteamOS. Nezávislé projekty jako je Vanilla OS pak ukazují, že o podobný koncept je zájem i mezi širší linuxovou komunitou.

Klasická koncepce systému i uživatelských aplikací sestavených ze stejných balíčků má své podstatné výhody, bohužel však i značné nevýhody, které jsou jedním z bolístek linuxového desktopu a jeho rozšíření mezi běžné uživatele.

Osobně pevně doufám, že se linuxové immutable OS více rozšíří, zároveň však doufám, že kvůli tomu postupně zcela nevymizí klasické distribuce založené na běžných balíčcích.

Chybí mi software s podporou MIDI kontrolérů na úrovni Serato / VirtualDJ. Nikdy se mi to nepodařilo zprovoznit ani ve wine - samotný sw se spustí, ale kontrolér je (zejména na "realtime" freestyle scratch) naprosto nepoužitelný.
S tím jsem se smířil, prostě mám na starém offline noťasu Windows.
Co je větší tragédie je chybějící malování :) :D Nějaké tipy na podobný sw jsem kdysi našel, ale to původní windows malování je prostě naprosto nenahraditelné.

Reaper to neumí?

Ten jsem ani neznal. Ale reaper vypadá spíš jako fruity loops / ableton, apod. Tohle je bez problému ovladatelné klikáním, já mám na mysli např. připojení gramce s timecode, Phase DJ, apod. Nic neklikám dopředu, vše je improvizace :)

Pro zajímavost, původní Malování pro Windows NT4 bylo volně ke stažení na microsoftím FPT, asi forma nějaké aktualizace. Viděl jsem to jako workaround pro switchery z Windows, běželo normálně ve WINE. Pozdější už nejsou volně ke stažení (např. podpora dalších formátů obrázků) a ve Windows 11 je už nějaké sh!tové indické Malování.

3. 1. 2025, 15:43 editováno autorem komentáře

Skúsil si Mixxx?

Když se hovoří o placeném Lightroomu, co třeba Darktable?

Darktable se autorovi nelíbí. Podle zdůvodnění z článku to vypadá, že hlavně proto, že mu nedal šanci natolik, aby pochopil, že jeho síla (v porovnání třeba s Rawtherapee) je právě v tom, že si uživatel může snadno vybrat tak malou nebo velkou část, jakou potřebuje, jaká mu vyhovuje a jaká odpovídá jeho oblíbenému workflow.

jenže síla lightroomu je právě v tom, že tohle jeho uživatel dělat nemusí a místo sady wtf modulů s bambilionem nastavení má pár tahátek, které mu dají rychle dobrý výsledek.

Darktable ovšem nesežere autorská práva.. nebo aspoň jejich část. Lightroom jelikož má už AI, tak Adobe má právo použít to co vy jste tam vložil....
Těch pár hejbátek něco stojí. Aby třeba klient, kterého dejme tomu nafotíš, jednou nedělal nevědomky reklamu na pilulky s erekcí třeba v USA, Anglii a tak...

Kdykoli vidím někoho něco upravovat v Lightroomu a podobných nástrojích, jasně mi to ukazuje, že bych v něm trpěl přesně stejným problémem jako v Rawtherapee: obrovská hromada táhlíček, u kterých není jasné, co přesně s obrazem dělají, jaké transformace se přesně aplikují a už vůbec ne v jakém pořadí.

Oproti tomu v Darktable jasně a přehledně vidím, které moduly - a tedy jaké transformace - a v jakém pořadí se na fotku aplikují. Příjemným důsledkem je, že si můžu z jedné fotky vybrat konkrétní sadu pár modulů, jejichž parametry chci zkopírovat ke všem dalším, které byly focené za stejných nebo dostatečně podobných podmínek. Pro mne je to obrovská výhoda a ten neprůhledný "intuitivní" model je pro mne utrpením.

Jsem moc vděčný tomu, že mne před necelými dvěma lety okolnosti v podstatě donutily se na darktable podívat důkladněji a pochopit jeho logiku.

to je sice hezký, jak to máte vy, ale většinový fotograf/grafik, který chce řešit jaké transformace v jakém pořadí se aplikují, si pustí photoshop nebo affinity photo, ti co to řeší v lightroomu nějaké pořadí modulů fakt srdečně nezajímá a bohatě jim stačí, že dostanou rychle slušný výsledek s minimem námahy, aniž by museli řešit, který modul pro nastavení bílé použít.

Schází video editor tipu AAE, nebo Sony Vegas... Davinci Resolve na Linuxu si dělá co chce a na ubuntu obrovský problém rozjet..
Adobe prostě nemá na své produkty až takového soupeře. Photoshop, Lightroom, atd. foto editory pod linuxem fungují v modu virtuální plochy Lutris nastavené na EA hry jako SW: Fallen order (stačí skopírovat nastavení) a jede to jako po másle.
Ale video prostě mrtvé.... TO schází hodně...

Ja Resolve pouzivam na strihanie videa. Nova verzie funguje pre mna OK a to mam AMD grafiku.

Mě teda chybí ekvivalent pradávné Picassy - slušný správce fotek s editorem co nechává originál na disku.

Existuje dneska něco podobného (Linux, Windows)? Picassa vypadala velmi light, a na pozadí to umělo automatickou detekci obličejů, tagování, fungovalo to, bylo to velmi rychlé a funkční. Dodnes hledám schopnou desktopovou appku pro galerii s výhodami (hlavně správa metadat - zadávání, vyhledávání, automatizace kde to jde).

Na první dobrou mne napadá digiKam.

Bit-perfect audio s ext usb DAC.

Android: 5 min + 230 Kc pripadne nikdy (dle mobilu a vyrobce)

Windows: 15 minut (foobar2000, nebo deadBeef, Tidal)

Linux: 2 dny pokusu nahradit pulseaudio za pipewire, 3 dny studovani manualu alsa + pipewire a prochazeni manualu. Na konci je staticke nastaveni bitrate v alsa+pipewire, ale na vyhradni rezim to porad nema. Samotny DAC/DAP ma jako OS linux a USB audio je funkcni na prvni pokus bez nejakych driveru a konfiguraci (ale jen s default vzorkovanim a mixerem).

Obdobna nocni mura podpora BT sluchatek s LDAC/aptX via pulseshit a default mixer.

Dalsi "legrace" - vetsina window manager a aplikaci pro GUI si uklada do nastaveni absolutni cesty misto $HOME/.....

=====
Bit-perfect audio s ext usb DAC.

Android: 5 min + 230 Kc pripadne nikdy (dle mobilu a vyrobce)

Windows: 15 minut (foobar2000, nebo deadBeef, Tidal)

Linux: 2 dny pokusu nahradit pulseaudio za pipewire, 3 dny studovani manualu alsa + pipewire a prochazeni manualu. Na konci je staticke nastaveni bitrate v alsa+pipewire, ale na vyhradni rezim to porad nema.
=====

Pokud výhradním režimem myslíš Wasapi exclusive, pak téměř přímým ekvivalentem je vypnout danou zvukovku v PA/PW a použít přímý výstup do alsy (hw:cardname). Dokonce bych si tipnul, že u wasapi (exclusive) se alsou tehdy inspirovali, použili i termín "period", který se jinde nevyskytuje (aspoň jsem jej u jiného audio API neviděl). Vypnutí zvukovky je v PA triviální (PW jsem zatím nepoužíval) a od té chvíle není potřeba PA vůbec řešit, nikdy ji nebude blokovat.

Téměř přímým jsem řekl proto, že alsa neumí nastavit prioritu pro exclusive, takže když je hw:cardname jednou zabrané např. PA/PW, jiný proces to nemůže přerušit a vzít si ji pro sebe. Proto to úvodní vypnutí dané zvukovky v PA/PW.

Naopak bitperfect/low-level audio je IMO to nejlepší, co linux nabízí. Detailní informace o libovolné zvukovce, detailních parametrech USB zvukovky, informace o parametrech aktuálního streamu do driveru (rate, samplesize, buffer/period size, detaily xrunů), nic z toho ve windows neexistuje.

Diky moc, dam tomu reseni ciste s alsa jeste sanci.

Beru to hodnoceni spis jako problem v ovladani a UI. Mam ruzne Debian based distribuce doma i v praci, a u kazde je to nejak jinak a pritom porad z pohledu end-user IMO celkem obskurne resene.

Kdybych to mohl vybrat jednou provzdy primo jen v menu UI aplikace, kterou tu hudbu prehravam, byla by to znacka ideal.

Pokud ma clovek audio zarizeni vicero (ext DAP+DAC, ext DAC, interni karta, monitor s HDMI) a do toho jeste ruzny vystupni hw (bedny, BT a USB sluchatka), kam potrebuje dostat jednak mixer s promenlivou kvalitou (videokonferencni sw, bezny zvuk z browseru, zvuky UI a aplikaci typu calendar a e-mail) a druhak i HD audio k izolovanymu a kvalitnejsimu poslechu, pak se kolikrat po restartu nebo dist-upgrade v linux OS nestaci divit.

Mozna me to proste jednoho dne donuti upgradovat na drazsi externi DAP s poradnym zesilovacem, ktery ma podporu Tidal i Tidal offline, abych furt nemusel prepinat mezi ruznymi PC a hw prehravaci, a PC pak prestanu k poslechu pouzivat uplne a bez ohledu na ruzne OS.

Pokud máš více zařízení a vstupů a potřebuješ to různě mixovat, pak trochu nechápu ten požadavek na bit-perfection - to z principu nelze. Ale samozřejmě lze vyčlenit konkrétní zařízení a ta ponechat pro přímý přístup jedním klientem.

Přesně pro tyhle účely vzniklo pipewire (jakožto náhrada pulseaudia, které z mně neznámého důvodu nechtěli vyvíjet dál - že by to souviselo s jeho asociálním zakladatelem?). IMO už je PW dál než windows mixer (např. grafy) a ten odstup jenom poroste. PW už podporuje i překvapivé vychytávky, jako feedback pro async UAC2 v USB gadgetu (kdy se linuxové zařízení chová jako USB device - zvukovka). PW se začíná používat i v profesionálních embedded-linux zařízeních na malých armech se spoustu I/O audio rozhraní, mimo jiné protože s nízkou režií umí adaptivní resampling mezi master-clock rozhraními (o tom windows mixer nikdy ani neslyšel).

5. 1. 2025, 09:59 editováno autorem komentáře

Pro běžné používání jsem s PW také spokojený, přesně z důvodů, co píšete. S minimální dodatečnou konfigurací a řekněme standardními UAC zařízeními to chodí velmi dobře. Dynamicky to přepíná vzorkovací frekvence podle aplikace/klienta tak, že zdroj hraje v nativní frekvenci (a je bit perfect - resp. dopadované nulami v případě 16 bitů). Samozřejmě pokud těch klientů hraje víc najednou a musí to míchat zdroje z různými frekvencemi, pak to pricipálně nejde a resampluje to podle prvního klienta.
Relativně dobře fungují i emulační vrstvy PW pro PulseAudio ze starších klientů i JACK z DAW (Reaper, Mixbus), pokud člověk nepotřebuje vymačkat úplně nejlepší výkon s nejkratšími buffery (pak má smysl buď přímo ALSA, nebo dedikovaný JACK démon a hrát si prioritami).

Praktické problémy vidím v podstatě dva. První je ten, že celý ten subsystém má super složité nastavení, což je bohužel opět daň za určitou míru flexibility a kompatibility. Statické části (systémové šablony, uživatelské overridy), dynamické části přes session manager jako WirePlumber. Takže když se běžný uživatel dostane do potíží, a je potřeba dohledat řešení, případně udělat i nějakou manipulaci (např. rozdělení vícekanálové zvukovky na samostatná stereo zařízení), tak to může být spousty zkoušení a připadat úplně na palici. Zvlášť když se třeba nějakou volbu vrací nebo nuluje ta dynamická část.
Druhý problém pak je v tom, že tam byl posledních pár let poměrně dynamický vývoj, spousty věcí se přidávalo, bylo hodně fixů - jak obecných, tak v součinnosti s nějakými konkrétním HW, reagovalo to na změny ve věcech okolo BT atd. A tam to naráží klasicky na nějaký release cyklus u standardních distribucí. Pokud má někdo třeba Ubuntu LTS, starší Debian nebo klon RHEL, SUSE Leap atp. kvůli jiným činnostem, tak se to k němu ty upstream opravy hned nedostanou. PW je závislost pro bambilion dalších balíčků a jen tak to normální uživatel nevymění - není to jako nainstalovat poslední VLC z Flatpaku.
Vím sám, jak jsem řešil na stejném HW hromadu workaroundů se starým PW v RHEL9 a jak to chodí v podstatě out-of-box v rolling Tumbleweedu.
Ale to se samozřejmě netýká jen PW, to samé v bleděmodrém je třeba MESA, grafické karty a OpenGL, Vulkan atp.

Linuxovemu desktopu chybi uzivatelska privetivost. Ja odesel od mrtve Mandrivy pres windows k macos a nelituji. Vybalim novy stroj, pripojim externi disk, odkliknu ze ho chci pouzivat pro zalohovani a mam kazdou hodinu zalohu. Na linuxu si budto udelam vlastni zalohovani nebo vyberu jedno z milionu ne moc uzivatelsky privetivich reseni ktere musim nakonfigurovat… ve srovnani s macos znamena svoboda vyberu spousta prace navic. Chci sdilet knihovnu fotografii z telefonu s pocitacem? Na macos v pripade toho spravneho telefonu otazka jednoho kliknuti, na linuxu dored netusim jak bych to udelal. Mesicne platim za icloud, vyberu co chci zalohovat (kontakty, fotky,…) a funguji, na linuxu musim zvolit poskytovatele a pak resit pro kazdy typ dat zalohovani…. Ve finale svoboda znamena praci a jelikoz cas je to nejcennejsi co v zivote mam radsi nebudu sedet u pocitace ale stravim ten cas s rodinou, konicky,…

Chci sdilet knihovnu fotografii z telefonu s pocitacem

Nejjednodušší je asi: na linux nainstaluješ docker a do něj nextcloud a když ti funguje appka na telefonu s tím co máš doma, tak s trochou štěstí máš něco jako je vykastrovaný iCloud. Pokud ten nextcloud nainstaluješ na nas a máš ho přístupný z venku, tak ho máš jen impotentní - ne úplně vykastrovaný…

nextcloud jsem zkousel docela davno, umi to treba vyhledavat na zaklade metadat? Treba chci najit fotku babci s jeji vnouckem na oslave narozenin...

prý jo, ale nemám to rozběhlé, tak nevím jak moc to funguje/nefunguje

zkusím to zapnout

Já jsem stále na IBM ThinkPadu R51e s Ubuntu 8.04. Na ThinkPadu jsem maximalizoval konfiguraci (CPU Pentium M 780@2.26GHz a 2GB RAM) a jedu na tom staré hry přes Dosbox + na tom programuju podle knížky Linux - začínáme programovat od Neila Matthewa a Richarda Stonese :-) Skvělý počítač, s výbornou ergonomií a klávesnicí který má navíc výhodu v tom, že neotevře žádnou moderní webovou stránku takže WiFi používám jen na přenosy souborů z Macbooku, který mám na vše ostatní včetně obsluhy obrovské Lightroom knihovny a úpravu fotek. Až čučím, co všechno dneska stále jde udělat na tom ThinkPadu. Takže co by dneska potřeboval podle mě linuxový desktop? Za mě nic, vystačím si s Ubuntu 8.04 na všechno, na co Linuxový desktop mám.

Co mu chybí - to co má super vymyšlené apple a o trochu hůř ms a google:

Ekosystém a provázanost. A to oboje maximálně uživatelsky přívětivé a funkční

+ funkční podpora od “výrobce”

U apple si objednám hovor, zavolají mi na čas který zadám a řeším

A tak podobně. Před funkční tiskárnou si v roce 2025 fakt nikdo na prdel nesedne…

Něco Linux má, ale moc to neumí: KDE Connect

Linux sám se o spojení s telefonem nesnaží, a to přitom běží na stejném kernelu. Windows přitom podporu má (chaty, hovory, notifikace) a někteří výrobci (Samsung) přidávají i něco navíc (sdílení obrazovky telefonu na PC, tj. můžu pracovat i z něj).

Tak zrovna tohle je super příklad frustrační kompozice - KDE Connect pracuje na principu očekávání a zklamání…

Ale za to na tom principu funguje docela spolehlivě :-)

3. 1. 2025, 17:17 editováno autorem komentáře

Tyhle ekosystémy jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Jejich ekonomický smysl je samozřejmě přikovat uživatele k vendorovi. U těchto věcí si říkám, jak náročné by bylo se z toho ekosystému dostat, kdybych do něj kompletně zapadl. A odpověď je zpravidla: velmi těžké.
Mám známé, kteří dnes reálně nejsou schopní opustit ekosystém Applu, protože tam mají moc peněz utopených v aplikacích, nakoupený hardware, který si rozumí jen s tím, data ve službách od Applu, takže i když na dílčí věci nadávají čím dál víc, stejně nikdy neodejdou, protože náklady toho jsou příliš vysoké.

Já bych mohl prakticky okamžitě přejít z Androidu na iPhone, nebo z Linuxu na Windows, protože integrační nástroje, které používám, nezávisí na konkrétním vendorovi. Ano, vyžaduje to víc snahy, není to možná tak dokonalé, ale za tu svobodu mi to stojí.

Ne každý je ochotný opustit pohodlí a fungovat zas spartánsky, když už to jednou okusil. Ale jinak ty aplikace umírají, ať už doopravdy (v nové verzi OS nefungují), nebo jsou nové koupitelné prvky výrazně silnější než dosavadní, takže můžou naskočit noví hráči a vaše dosavadní investice do této app klidně v desítkách tisíc korun byla spláchnuta do kanálu. Stejně tak ten hardware zestárne, bude už moc pomalý, nový OS na něj nepůjde nebo ho rozbijete/ztratíte.

Na tom něco je - u mě by šlo o dvě věci - hromadu fotek napříč uživateli, kterou bych musel řešit (nextcloud výše je docela řešení - sice ne tak dobré, jako je iCloud, ale řešení to je) a různé služby ke kterým přistupuju/přis­tupujeme přes apple id - tam by asi byl problém pokud jsem tam zadal to jejich “skrýt můj email” nebo jak se to jmenuje.

Otázka je kolik takových služeb reálně používám. Zase tak moc toho (u mě) není

Pokud bych si chtěl všechno řešit po svém, asi bych se snažil “tunit” ten nextcloud

Ale zase - to řeší jen mě. Dovedeš si asi představit, jak bych přesvědčoval všechny své kontakty na nextcloudtalk (nebo jak se to jmenuje)

Bez nějaké formy koexistence z icloudem bych asi fungovat nemohl

A už vůbec si nedovedu představit udržovat system pro tolik věcí od apple co se kolem mě motá - televize, desktop, tablety, telefony, hodinky aktuální a zabezpečený jako “koníček” i pro další uživatele - nejsem ajťák profesí

Ps. existuje vůbec něco jako Apple Watch ultra na čem by běžel nějaký otevřený system?

Otevřený systém, aspoň na úrovní macOS, neběží ani na iPad Pro, který má stejný procesor. Apple prostě potřebuje vytřískat co nejvíc peněz a nahrává mu, že Google dodnes nebyl schopen zařídit plný Linux na Androidu. Přitom virtualizaci ten OS umí mnoho let a využívá ji.

No - a vo tom to bohužel je. Líbilo by se mi mít doma všechno u sebe na svém železe a na otevřeném systému, ale bylo by to hoooodně zajímavý…

Tak zrovna Nextcloud Talk se vysvětluje velmi jednoduše. Prostě člověku pošlu link, on ho otevře v prohlížeči, zadá přezdívku a jedeme. Používám běžně s lidmi, kteří nejsou techničtí a ani moc netuší, co Nextcloud je.
Jinak ne na všechno jsou otevřená řešení, ale jen prostá diverzifikace je z tohoto pohledu přínosná. Mám telefon od Samsungu a donedávna jsem měl i hodinky, ale přechod na Garmin proběhl hladce, protože do ekosystému jsem nebyl nijak zamčený. Garmin sice není otevřená platforma, ale kdybych teď chtěl vyměnit telefon od Samsungu třeba za iPhone, nemám problém. Na rozdíl od Apple Watch.

Ok, tak asi byla někde chyba u mě - ale moc jsem tomu nedal, tak talk by třeba šel. Já s tím skončil při pokusech s compend (sdílený rozpočet) a podobně. Mám nextcloud jako zálohu na fotky a na zálohu svých věcí mimo iCloud

Garminy jsem proti Apple Watch hodně dlouho vybíral, ale vyhrálo pohodlí a provázanost služeb.

Použitelnost Windows.

1) KMail trochu na úrovni, aspoň jako Outlook Express.
2) ostrost písma (proti Windows působí vše rozpitě).
3) HW podpora, stará nemoc.

To by me zajimalo ktera vlastnost z Outlooku chybi? Teda ja nepouzivam KMail, jsem zvykly na claws, ale co koukam ostatnim pres rameno tak Outlook je stale priserny nepouzitelny mailovy software...

Jestli se nepletu, tak problém bylo PDF preview, interpretace složitějších HTML mailů a zamrzání...

Outlook je především stále příšerněji nepoužitelný mailový software.
Čím více se to přesouvá na O365 a do cloudu, tím je to horší.

LibreOffice není jediný kancelářský balík použitelný na linuxu.

ONLYOFFICE má výbornou kompatibilitu s MS Office, takže pokud někdo potřebuje častěji spolupracovat s lidmi co trvají na MS Office, tak můžu doporučit. Podmíněné formátování je jednoduché na použití (ale to mi přijde i v tom LibreOffice, takže nevím o co autorovi jde).

Druhá věc je, že mezi různými verzemi MS Office jsou momentálně takové problémy s kompatibilitou, že nejspíš ani LibreOffice to už moc nezvoře. Ale ONLYOFFICE je na tom pořád znatelně líp.

3. 1. 2025, 18:49 editováno autorem komentáře

Mně osobně tedy podmíněné formátování v LibreOffice Calcu nedělá takové problémy, jako to v MS Excelu - a dneska to říkám podruhé. (Poprvé to bylo po boji s excelovou plánovací tabulkou, kterou bylo potřeba předělat na rok 2025.)

Když jsem v zaměstnání, musím pro normální použití po zapnutí 3 monitorů v debian 12 udělat následující kroky:
1. nastavit v display mangeru "do not mirror"
2. prohodit pomocí myši 2. a 3. monitor
3. odhlásit se a znovu přihlásit.

3. 1. 2025, 19:08 editováno autorem komentáře

Já jsem na Linuxu cca od 2002. Pouze kolem roku 2018 jsem měl krátké intermezzo s macOS a mbpro. Strašně rád jsem se vrátil zpět. GNOME je macOS na steroidech a mě konkrétně nic na Linuxu nechybí: Office mám v cloudu, hry jedou v pohodě přes proton, hudbu jistí spotify a vývojářské nástroje jedou nejlépe v Linuxu. Poštu řeším thunderbirdem, na komunikaci mám slack a pohádky dětem pustím také v pohodě. Až na ten vývoj jsem v podstatě běžný Franta uživatel a v tomto je Linux dnes naprosto komfortní platforma.

Mám dva stroje: PC s Windows a NB s Linuxem.
Nehraju hry, neprogramuji (nemám potřebu dlouze kompilovat), a oba počítače používám v režimu něco mezi kanceláří a zábavním centrem.
Kupodivu mi (různými cestami!) na obou vykrystalisovala obdobná sestava aplikací: LibreOffice + Thunderbird (na kancelářské věci), Firefox (na internet), XnView + GIMP + Inkscape + Darktable (na fotky), AviDemux + OpenShot (na videa), Audacity (na audio), VLC + Kodi (na multimédia); Double Commander, když potřebuji prolistovat soubory. Liší se textový editor (PSPad na Windows, BlueFish na Linuxu).
Obojí prostředí je pro mne standardní desktop. Každé má své mouchy, ale tak nějak mi nic podstatného nechybí. U každého nadávám -- zejména ve chvíli, kdy si včas neuvědomím, že jsem přešel od jednoho k druhému.
Možná tu budu za kacíře, ale podle mne Linuxovému desktopu nic podstatného nechybí - nebo ne víc, než Windows. Jde spíše o správnou volbu systému: když chci Photoshop/Lig­htroom, zůstanu na Windows nebo Macovi, když chci upravovat fotku v RAWu, Linux s Darktable/Raw­therapee postačí, když chci dělat s modely v Blenderu, je Linux silná preference.
Ale pokud si vystačím s běžnými kancelářskými programy a prohlížením internetu...
Když si s tím vystačím, pak je Linux čím dál lepší volba, pak jsou Windows čím dál horší volba. Linuxovému desktopu totž jedna podstatná věc nepřebývá: stále těsnější integrace s různými šmírovacími účty, neustálá komunikace s rodnou firmou, nutnost mít účet někde registrovaný, komunikovat se servery výrobce a různými cloudy - i v případě, že nic z toho přímo nepotřebuji využívat.
Pevně doufám, že tohle si linuxové desktopy udrží. Pak je velká šance, že nemalá část běžných kancelářských uživatelů naň emigruje ze stále zvědavějších a obtěžujících Windows.

(Poznámka: Psáno ve stavu mírné frustrace z instalace Windows 11 na nový stroj.)

Nativní podporu windows aplikací a minimalizaci případů, kdy se uživatel setká s terminálem na 0. Jen tak se běžný uživatel nepřesune hned zpátky k windows

3. 1. 2025, 22:12 editováno autorem komentáře

Fedora:

Jdu do aplikace Videos. Pustim video -> 'Unable to play. Windows Media 9 decoder is required".

Otevre se Find in Software -> Unable to find Windows media9 decoder. Please see the documentation:

https://fedoraproject.org/wiki/PackageKit_Items_Not_Found#Missing_Codec

Jdu do dokumentace : Third party repositories might contain software that has been not been included in the official Fedora software repository.

https://docs.fedoraproject.org/en-US/quick-docs/setup_rpmfusion
-> page not found.

A to mame prosim pekne rok 2025. Co to jako je?

To samé na Ubuntu (24.04). Nabídne instalaci bad-codecs (1), bad-codecs (2), good-codecs, webová stránka eshopu Ubuntu, kde si můžu kodek koupit. Ta stránka (celý eshop) je 404 Not Found na jejich webu. První volba bad-codecs ale fungovala (tipl jsem od boku).

A ještě srovnání s Windows: Vyskočilo chybějící kodek, klikl jsem koupit, otevřel Microsoft Store, koupil za 24 Kč ($1), nainstaloval a jelo. Pak jsem po přeinstalaci klikl znovu koupit, ve Store se přihlásil, změnil tlačítko z Koupit na Nainstalovat, nainstaloval (už podruhé nekupoval). Tohle Linux nikdy nebude schopen mít.

4. 1. 2025, 00:31 editováno autorem komentáře

Hír: https://github.com/devangshekhawat/Fedora-41-Post-Install-Guide

Kodeky na Fedoře jsou obecně osina v zadku, co komunita + RH nejspíš zámérně nijak solidně nedokumentuje kvůli licencím. Zase mě mile překvapilo, že RHEL-klony (minimálně Alma) mají tohle dokumentované poněkud líp. Stejně třeba Debian. Mint by pak měl umožňovat instalaci kodeků by default.

Ty jo, Windows Media 9... To musí být nějaké letité video, ne? Jinak ta situace ve skutečnosti tak špatná není. Z aktuálně široce rozšířených kodeků není podporovaný jen H.265.

I tak ale asi půjde výchozí video přehrávač pryč. Dneska stejně každý instaluje VLC, které jde ve Fedoře nainstalovat na pár kliknutí a přehraje vše, takže nějaký předinstalovaný přehrávač je tak trochu nadbytečný.

No je to eroticky film z roku 2011 stazeny z torrentu.

;oD
Už podle kodeku to je nějaká čuňárna - ale že až taková...

"není podporovaný jen H.265"

Tzn ten zdaleka nejpouzivanejsi ... lol. Ne ze by na tom widle byly lip, ale ty obrazky a videa a muziku ... neumely nikdy, tam se dycinky muselo neco doinstalovat.

Apple II "prodal" Multiplan.

IBM PC "prodal" Lotus 1-2-3.

Windows prodaly MS Office.

Pokud šlo o OS X, nebyla klíčová investice Microsoftu, ale garance, že na něj portne MS Office.

Desktop Linuxu reálné chybí akorát současný "industry-standard" kancelářský balík, tedy MS Office. Pak by s adopcí problém nebyl, zejména když W11 odseknou dost strojů bez TPM 2.0 (byť i MS v dokumentaci víceméně ofiko počítá s obejitím omezení). Jenže MS tohle ví, proto bych s Office pro Linux dlooouho nepočítal. A to říkám při vědomí, že Microsoft je nemalý přispěvatel do vývoje Linuxu + má část svých nástrojů jako FOSS (VS Code, kde osobně používám VS Codium fork). Jenže pořád tu chybí Office, který uživatele drží na Windows / Macu. A ne, FOSS alternativy v mnohém nedostačují, stejně jako webové Office. Jakmile člověk potřebuje nástroje plně kompatibilní s MS Office, případně třeba konkrétní funkce Solveru, nemá na výběr.

"5 samyc" viem napísať aj v libreoffice, aj iwork.

Nechápem, prečo sú v týchto diskusiach všetci takí poweruseri ms office, že potrebujú 1:1 klon ms office.

4. 1. 2025, 09:32 editováno autorem komentáře

Minimálně za sebe: nelineární Solver + kompatibilita. Plus fakt, že je to pohodlný, neb s tím dělám prakticky od samýho začátku. Jasně, můžu se přeučovat na iWork (a třeba prezentace v něm dělám), jasné, můžu svoje workflows "nějak" přizpůsobit LibreOffice / OnlyOffice, ale je to práce navíc. Práce, kterou mi nikdo nezaplatí a stejně bude očekávat výstupy v MS Office formátech.

Ten prechod nie je zas tak ťažký a namáhanie si šedej kôry mozgovej spomaluje stárnutie.

Ja bych chtel videt, jak k Calcu pripojis SQL databazi odbornice ... pochlub se. To je v libovolnym korporatu naprosto nogo zona i pro toho nejposlednejsiho z poslednich.

Připojovat SQL databázi k Calcu/Excelu mi přijde jako natolik nesmyslný nápad, že je úplně jedno, v čem bych to nedělal.
IMHO tyhle dvě věci k sobě vůbec nepatří.
(A v našem korporátu by to zcela určitě neprošlo přes bezpečáky - jak jde o přístupy k databázím, jsou velmi přísní.)

Jako ze si ty data do toho excelu pokazdy kdyz chces aktualni ... prepises rucne a vsechny sumy ktery potencielne udela to query na serveru budes pocitat z tabulek o miliardach(rucne prepsanych) zaznamu taky v excelu.... Uzasnej napad.

Mimochodem, jelikoz to zjevne netusis, tak excel je taky oficielni nastroj na zobrazovani dat z olapu. Tohle by bylo jeste vic uchvancancujici nez SQL.

Ale jo, ty si na to napises vlastni aplikaci ktera bude generovat MDX. (a ano, exitujou takove, ale excel to umi taky).

Ta pozice MS Office taky pomalu eroduje. Jsme firma o 20 tisících zaměstnancích a MS Office má z důvodu specifických věcí pár desítek lidí, zbylé tisíce jedou na Google Docs a bohatě to stačí. MS Office hraje ve firmách pořád prim, ale vidím kolem sebe čím dál víc firem, které prostě používají něco webového, a ten trend sílí.

Třeba někdy pochopím, k čemu technické nebo rovnou specificky IT firmy potřebují obecný Office. (A je jedno, jestli MS nebo Libre, Web nebo cokoliv.)

Každý případ, který jsem doposud viděl, byl značně neefektivní způsob, plný chyb a vždy by byla lepší jednoduchá (a tedy levná) appka psaná na míru daného problému. Pokud se jedná o pekárnu, tak chápu, že tam IT nebo progy asi nemají, ale IT firma?

Tak ono to neni jen o tom, ze tu appku jednou napisete... ale ono to taky musite udrzovat. Ono to je nejaka (vnitrni) rezie, co ani z pohledu IT firmy penize nevydelava, ale pozira... kdyz uz jsme u te efektivity.

Pokud je ta změna způsobená změnou procesu, tak se musí změnit i pracovní postup v těch Officech. A zde je výhoda té malé appky, protože je malá, tak je to jednodušší a lidé se s tím naučí rychleji pracovat. Naopak mít to v Office způsobí, že lidé začnou psát informace do různých náhodných míst, takže po x letech to má každé oddělení úplně jinak a získat z toho data prakticky nejde.

A interní appky se neupdatují jen tak pro nic za nic. Viděl jsem mnoho interním apek napsaných ještě kdysi dávno v CGI a fungují dodnes. A není na tom nic špatného.

Ms office je nejrozšířenějsí kvůli tomu, že s ním dnes umí tak nějak pracovat prakticky každý a zaplatit si ho je jednodušší, než nutit zaměstnance (kteří nechtějí) se přeučit na něco jiného. Ani IT firmy nejsou jen o ajťácích.

MS Office je nejrozšířenější kvůli tomu, že ve škole děcka nic jiného nenaučí a alternativám házejí klacky pod nohy.

Zrovna dneska jsem musel synkovi vysvětlit, že tu prezentaci, co dostal za úkol přes Vánoce, si budeme muset upravit už v zadání - a že to pak ve škole vysvětlím, pokud by odmítali pochopit, že na Ubuntu ten MS Office nechodí pořádně ani ve Wine, a webová varianta některé vychytávky neumí. (Ale tihle to pochopí - už mají s mými dětmi dost zkušeností...)

To si treba predstav, ze takovej sef it firmy chce treba videt nejakej prehled/graf na tema ktery zakaznici kolik platej, kolik clovekohodin zerou ... atd. Budes na to vyrabet aplikaci? A kazdy 3 nedele znova, protoze tam bude chtit neco pridat a odebrat? lol ...

I kdyby ty opice staly 100k, bude to porad levnejsi nez napsat hello world.

Vím, že se tohle liší firmu od firmy, ale u nás třeba nikdo z běžných lidí neumí pokročilý věci v MS Office (jednu překladatelku jsem musel naučit i Alt+Tab) a programátoři na to mají za ty roky svoje funkce nebo používají běžné nástroje, kde to naskriptují nebo jen naklikají a embedují do firemního intranetu. Běžný člověk stejně nemá účet do databáze, i když ve firemním informačním systému ta data přístupná má (musel by si je ale pokaždé znovu exportovat aktuální).

EDIT:
> sef it firmy chce treba videt nejakej prehled/graf

Šéf IT firmy má tunu programátorů, jednoho vybere, řekne všeho nech a udělej mi tohle. Náš se třeba naučil Python od Chat-GPT, řekl si IT o účet do SQL databáze a vyjíždí a upravuje si data podle sebe. Už před 10 lety při přechodu na předchozí firemní systém jsem ho naučil VBA makra v Excelu, aby si data přerovnal a naimportoval sám, protože jsme měli 2 lidi, co jsme vzali, nechytali se a vyhodili jsme je ve zkušební době (jeden odešel sám, týden do toho koukal a pak šel do Bohnic).

7. 1. 2025, 00:31 editováno autorem komentáře

To si treba predstav, ze takovej sef it firmy chce treba videt nejakej prehled/graf na tema ktery zakaznici kolik platej, kolik clovekohodin zerou

Všichni moji dosavadní šéfové si to napsali sami. Jsou to přece jen šéfové IT firem, že.

Protože IT firma nedělá JEN technickou dokumentaci. Drtivá většina dokumentů jsou obecné kancelářské dokumenty typu propagační materiály, smlouvy, administrativní formuláře, atd.
A Office má prostě nejlepší napojení na IS správy kontaktů a vztah s dodavateli, nejlepší porpojení s databázemi, a nejlepší napojení na webové systémy správy dokumentů jako SharePoint.
Od nějaké velikosti firmy je to prostě to jediné, co dává smysl používat.

Ano to je bohužel problém, jednotný propojený ekosystém, který funguje s AD pro všechny uživatele včetně řešení politik bezpečnosti, to je na Linuxu myslím dost scifi. Než to řešit to individuálním přístupem každý radši půjde na hotové řešení. Takže samozřejmě ta nejlukrativnější část korporátního trhu pak spadne do klína M$. Dneska to už propojují i s AI a Linuxu zase ujíždí vlak...

Taky záleží jak na co. Když vyhodnocuju data z měření, pořád je Excel + Solver de facto industry standard (byť třeba Origin tohle umí líp). Ale MS Office jsou natolik "zabetonovaný", že předávání výsledků jinak by u kolegů způsobilo komplikace navíc (který by se snesly na moji hlavu). Čím pak vzrůstá komplexita problému, tím je větší tendence se držet MS Office.

Svoje věci poměrně spokojeně jedu na OnlyOffice (s tím, že data si obecně zpracovávám Pythonovskými skripty, neb je to mnohem efektivnější), ale jakmile nastává kooperace, poměrně tvrdě se pořád jedou MS Office. V podstatě se ani nedivím.

Jakmile člověk potřebuje nástroje plně kompatibilní s MS Office, nemá šanci ani s MS Office (jiné verse).

no mne nic nechyba.
skor prevysuje.
nastastie mam moznost pouzivat, k vlastnej spokojnosti, distribuciu, ktora mi vyhovuje a v podstate funguje by default.
nehravam moc hier, ak neratam legend of grimrock a shadowrun.
na gog mam tiez par veci a cez lutris funguju, takze tak isto pohoda.

Mám názor ten, že největší problém Linuxu je ten, že na každou věc existuje hodně aplikací, ale žádná z nich nedosahuje potřebné kvality... Vývojáři si jedou oddělené projekty a nespolupracují. Specializovaná aplikace dává smysl u nějaké speciální featury, kde nemá smysl zobecňovat, aby to umělo všechno, třeba takový Wireshark a podobné nástroje, které ve Win nemají konkurenci. Ale od editoru obrázků či fotografií právě čekám, že to bude umět široké spektrum činností od raw úprav až po katalogizaci a exporty do webové podoby nebo úprav s AI a za ty desítky let to bude umět hodně dobře a to i z hlediska intuitivnosti ovládání.

Na Vidlích je těch aplikací sice jen pár, ale prostě jsou dotažené do produkční fáze, umí toho hodně a dá se na ně spolehnout. A tím, že jsou placené, je tam jakoby nějaká záruka a právo požadovat aspoň opravy chyb. Ne, že budu řešit chyby tím, že budu prolézat diskuze někde stackoverflow, protože vývojáři se tím zabývat třeba nechtějí.

Pokud potřebujete editor obrázků s vlastnostmi Photoshopu (od funkcí po cloudové zpracování), potřebujete i vhodný OS.
Je nesmysl hodnotit Linux podle toho, zda proň Adobe má či nemá své produkty. Stejně tak je nesmysl brečet, že na Linuxu nejsou (free) plnohodnotné alternativy k Photoshopu - protože ty nejsou ani na těch Windows nebo na Macovi.

"Linux desktop" by si měl především ujasnit, na jaké židli chce sedět, protože sezení na více židlích se mu evidentně nedaří. To málo, co ještě drží, úspěšně vábí Apple, kdo nechce Apple, tak na toho se poslední roky zaměřuje M$. Všimněte si: GitHub, Copilot, VS Code, WSL... Zvláště poslední zmíněný produkt zcela neguje důvod, proč by měl běžný vývojář používat Linux desktop. Nyní lze provozovat libovolné distro jako subsystém, dokonce je možné integrovat libovolný produkt s GUI tak, že nepoznáte, jestli jede z Windows nebo ze subsystému.
Možná to uživatelé Linux desktopu nevidí, ale Win11 s WSL2 jsou poněkud gamechanger v této letité bitvě.

WSL je dobrý počin, který má jedinou nevýhodu: nachází se v operačním systému, který pomalu spěje do stavu chceme mít registrovaného a hlídaného každého uživatele, a většinu systémových prostředků věnuje činnostem, které uživatel přímo nepotřebuje (včetně sběru telemetrie).

Hlavní výhodou linuxového desktopu je, že si můžete vybrat - a svou volbu změnit. To právě díky oné roztříštěnosti. Apple má sice rozhraní vymazlené, ale bez šance cokoliv podstatně změnit, Windows se mění versi od verse do té míry, že i základní návyky aby člověk upgradeoval se systémem (experimenty s Nabídkou Start...).
Když se mi něco znelíbí v linuxovém desktopu, buď to mohu upravit - nebo změnit distribuci.