Přišel jsem jakýmsi způsobem do kontaktu s oběma "živými" distribucemi, tak bych se pokusil o malé srovnání ze svého pohledu. Předem ovšem říkám, že jde o srovnání dvou zcela odlišných světů a trochu mi chybí, že se autor článku omezil na technické popisy a ne více na to, co je "za".
Danix je skutečně velmi živý komunitní projekt, jak je možno přesvědčit se na jeho webu a zejména na kanále #danix IRC sítě FreeNode, na kterém se koncentruje veškeré aktuální dění kolem distribuce. Vedle širší vývojové základny je jeho předností také návaznost na známý Knoppix, i když v poslední době bylo učiněna řada emancipačních kroků. Distribuce se zaměřuje hlavně na začátečníka - tedy jakýsi "linuxový předkrm" pro klasického BFU. Z kapacitních důvodu tedy musíme oželet některé programy zaměřené spíše na "náročného diváka", například TeX (který jsem já osobně oželel velmi hlasitě :-)). Sympatický je i aktuální důraz na co možná důsledné používání Free Software všude kde je to možno (ideálem je podle autorů CD, které by bylo "100% free"), jakož i orientace na uživatele, který je klasickými linuxáky (někdy se mi chce říci spíš "takylinuxáky") odbýván pověstným "man, man, rtfm, rtfm". Řada kluků z DanixTeamu také pracovala na různých projektech v rámci našeho Edunixu a Danix je leckde použit i jako školní distribuce (desktopy na žákovských počítačích) právě pro svoje zaměření na uživatele, který není *NIX guru. Pro budoucnost Linuxu má bezpochyby význam získat co nejvíce uživatelů ve sférách dosud nezatížených předsudky - tedy mezi dětmi. A právě zde může Danix prokázat neocenitelné služby.
DanixTeam není žádná uzavřená lóže a jedinci ochotní přikládat ruku k dílu jsou vítáni - zejména testeři a autoři dokumentace. IMHO i někdo, kdo by občas opravil chybky a doladil již uvolněné verze, jelikož hlavní proud vývoje Danixu letí dravě vpřed... Pokud byste měli zájem s něčím pomoci, rozhodně na web nebo IRC kanál přijďte - můžete zjstit, že prospěšná věc může někdy být i velká zábava ;-)
SlaX je zcela jiný svět. Je na něm patrná intence "já a můj Linux stále se mnou" a z toho plyne i odlišný cílový okruh uživatelů. Při sledování tohoto cíle obsahuje 2 geniální myšlenky:
1) Ďábelsky jednoduchý remastering. Díky skriptům, které pan Matějíček vytvořil a jakýmsi způsobem udržuje, je možné vytvořit poměrně snadno vlastní verzi CD. Stačí někde nainstalovat Slackware a překopat si ho k obrazu svému, pak skripty spustit a výsledné ISO vypálit. Pro hloubkové kutění je samozřejmě nutno poněkud pohax0rovat i skripty samotné, to však není problém, jelikož je jich málo a jsou celkem přehledně napsány.
b) Modularita. Pokud chcete přidat do svého CD nové funkce, programy apod. nemusíte vůbec měnit originální systém - pouze k němu připojíte modul (v podstatě komprimovaný ISO image), který potřebné soubory doplní. Moduly je možno vytvářet i samostatně. Typickým příkladem může být můj vlastní případ - potřeboval jsem živé CD, ze kterého by mi běhal TeX a jeho podpůrné programy. Jelikož z Danixu zmizel a já potřeboval v TeXu české prostředí a řadu neběžných věcí, sáhl jsem po SlaXu a TeX jsem vytvořil jako modul - v podstatě jsem nainstaloval celé CD TeXLive, které se po vytvoření modulu smrsklo kompresí asi na něco málo přes 300 MB, což se dalo v pohodě připálit k originálnímu SlaXu (a což jsem neučinil, protože jsem hračička a i ten SlaX jsem si překopal tak, že by ho asi jeho tvůrce ani nepoznal). Čistě teoreticky by takto bylo možno vytvořit CD, které by obsahovalo valnou část celého archívu CTAN.
Daruj nám dobrý počítač na páteři bez limitů přenosu po celem světě, s fyzickým přístupem v Brně a bude to hned lepší.
UPC nám dává limity na přenosy, počítače jsou pro nás drahé.
Nicméně už se na tom pracuje...
Co se týká serverovny už jsme dokonce s někým domluvení, akorát nám chybí lepši železo na server. Divil by ses, ale prací na Danixu jsme si moc nevydělali :). Nějaká stará MB mi právě jede poštou, pokud dojde ok, bude to 1200 athlon on vděčného uživatele a možná mi dnes jiný člověk donese 256 MB RAM a 40GB harddisk.
S tím zkusíme hned něco dělat a přestěhujeme vývoj z našich pracovních stanic na internetový server, včetně takových věcí jako veřejně přístupné SVN archivy apod.
Pokud chceš BETA verzi testovat, nebo se podílet na vývoji jako ostatní, musíš být pravidelně na IRC. Tam si vše říkáme, rozdělujeme si práci. Nejsme uzavření, jenom musíš zvednou nohy (IRC klienta) a přijít. Nemá asi cenu dávat beta verzi někomu, kdo nám nedá zpětné informace, kdo s námi není v kontaktu.
Ja na SLAX vlastni server nepotrebuji (i presto ze mam).
Lidi po celem svete mi nabizeji vlastni prostor pro zrcadleni slaxu, i v cechach existuje spousta projektu (vetsinou na akademicke pude) poskytujicich mirroring, na spouste z nich je uz i Danix davno mirrorovan.
Takze kvuli prenosum si rozhodne hlavu lamat nemusite :) to jsem si jisty :)
A i kdyby, nedavno tady na rootu probehla reklamni kampan Globe internet, kteri nabizeli server housing na 10 MBit/s (sdilene) lince za celkem slusne ceny, bez omezeni datovych toku.
Ja jsem beta verzi SLAXu releasnul jen jednou, a vim ze vickrat bych to uz neudelal. Problem je predevsim v tom, ze lidi pak akorat otravuji s tim ze "nefunguje mi mys!!!!" apodobne, ale jen malo z nich napise "nefunguje mys protoze je chyba na radce 123 v souboru /usr/bin/xconf" ... Beta verzi nema smysl mezi BFU sirit, to je plytvani vlastnim casem.
BTW: Uz se tesim az z Danixu bude firma jako RedHat nebo Mandrake, Linux pro BFU vzdy byl a bude dobrym generatorem penez :)))
<cite>Takze kvuli prenosum si rozhodne hlavu lamat nemusite :) to jsem si jisty :)</cite>
David tady má na mysli spíš problém "poslední míle", protože konečnou podobu (iso image) dává Danixu právě on a jakožto homeworker je odkázán buď na možnosti, které mu nabízí kabelový operátor (s limitem na přenos dat), nebo na spolupráci s kolegy, kteří mají možnost spojení ve škole apod. Jakmile se Danix dostane na nějakou primary site, není pak problém rozkopírovat je na mirrory. Pamatuju ještě doby, kdy se to přetahovalo BitTorrentem a podobnými prostředky (jednu dobu byl primary site i na edunix.cz, který byl tehdy připojen vzduchem na 256 kbps). Ostatně, když jsem s Michalem Hepplerem (t.č. druhým hlavním vývojářem Danixu) spolupracoval na původní edunixácké distribuci, připomínalo to někdy špatnou detektivku nebo béčkový špionážní film - CDčka s prací jsme si chodili vyměňovat na parkoviště... :-)
<cite>Ja jsem beta verzi SLAXu releasnul jen jednou, a vim ze vickrat bych to uz neudelal. Problem je predevsim v tom, ze lidi pak akorat otravuji s tim ze "nefunguje mi mys!!!!" apodobne, ale jen malo z nich napise "nefunguje mys protoze je chyba na radce 123 v souboru /usr/bin/xconf" ... Beta verzi nema smysl mezi BFU sirit, to je plytvani vlastnim casem. </cite>
Tazatel "ufo" se asi ptal kvůli možnosti aktivního podílu na vývoji. Možná, že dobrým řešením by bylo něco jako CVS, Subversion nebop BitKeeper - kdo tomu rozumí, ví jak se k tomu dostane a BFU si počkají na ostrou verzi...
Myslím, že cílem DaNixu není být pohlcen, koupen, nebo nevím co zahraniční firmou. V tom případě by totiž zcela jistě přestal sledovat /plnit/ svuj cíl, býti vhodnou distribucí pro školáky v českých školách, seznamovat školní mladež s bohatým a širým světem svobodně šířeného SW, podněcovat jejich touhu po poznání. A na závěr myslím že DaNIx není v pozici /např. je příjemné nezatěžovat se finanční otázkou/, kdy si může vybírat své partnery, přesto si myslím že býti spojován s určítm společenstvím se v konečném důsledku může ukázat jako kontraproduktivní.
V. Januš
přesně tak, Danix byl celkově zamýšlen jako "dar" malému Danečkovi, kterej se narodil ve stejnou dobu. A nejem Danečkovi, ale spolu s ním celé jeho generaci. Danečkovi se líbí gcompris, obzvlášť ty rybičky, ale ještě neumí tahat myškou, tak je loví na monitoru prstem :)
Než se to naučí, tak doufám budeme mít i Gcompris namluvený do češtiny. Nechcete se tohoto úkolu někdo ujmout? Třeba to s vámi mohou dělat i vaše děti :)