Názory k článku Digitální video pod Linuxem (2) editory videa

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 3. 1. 2001 9:11

    Jakub Velímský (neregistrovaný)

    Rád bych se zeptal, jestli se některému čtenáři podařilo
    rozběhnout Windows Media Player pod Wine v Linuxu. Případně jaký jiný program lze použít pro přehrávání audio a video streamů pro WMP z Internetu (aktuálně třeba zprávy ČT na http://www.nase-ct.cz , nebo některá internetová rádia).

  • 3. 1. 2001 11:48

    Izak (neregistrovaný)

    mel by to umet aviplay (avilib), (asf). S asx vytvarim asf pomoci "asfrecord" - je v jednom zip pro windows i pro linux (prikazova radka) a celi soubor stahne a ulozi na disk.
    Vse najdete na http://freshmeat.net

  • 3. 1. 2001 12:23

    Petr Beranek (neregistrovaný)

    Je tu nekolik problemu, ktere by mel autor clanku jeste objasnit

    1. OpenDML AVI - jakykoliv pokus o prehrani 30 GB AVI souboru skoncil neuspechem.

    2. DV AVI - existuje nejaka aplikace ktera umi batch capturing a zpetne nahravani do kamery ?

    3. jaka je maximalni rychlost zapisu na disk s MJPEG striznou (libovolnou)?

    4. jak funguje editace - lze pouzit TV vystup karty, bez ktereho se skoro neda pracovat ?

    5. vypalovani XVCD ? ta VCD palici aplikace to samozrejmne vypali spatne (DVD palici program na linux neexistuje)

    dalsi vec - MPG1 enkoder Main Actoru stoji za *****, v testu enkoderu skoncil z 21 programu na 19 miste. Prvni se umistil Tsunami MPEG Encoder (freeware), za nim Cinemacraft MPEG Encoder.
    Osobni dojem - ty ctverecky u VCD jsou PRISERNE !!! jak tohle muze nekdo oznacit za kvalitu ?

    vetsina profesionalu a laiku si udela jednoduchy zaver:
    az se linux presune ze stadia
    hledam-stahuju-kompiluju-nefunguje-opravuju-rekompiluju-zkousim-zjistujuzejetonanic-bootujuwindows
    do stadia
    instaluju-spoustim-funguje, prejdou na linux naprosto vsichni

    predevsim to VYZADUJE linux verze nebo kvalitni ekvivalenty (co do funkci a kvality vystupu)
    Adobe Premiere (dodava se s Dc30+)
    Adobe After Effects
    Minerva Impression (Dodava se s DC1000)
    Nero 5.5
    Gear DVD Pro
    Cinemacraft MPEG Encoder (je realtimovy)
    ovladace pro vsechen hardware - hlavne
    DC10+, DC30+, DC1000, AV MASTER a ostatni videostrizny
    (TV tuner doufam nikdo nepouziva)

    nakonec odkaz na ovladac DC10+ na Linux
    http://www.cicese.mx/~mirsev/Linux/DC10plus/

    ovladac na DC30+ se mi objevit nepodarilo

  • 3. 1. 2001 12:51

    Izak (neregistrovaný)

    Na linuxu se pocital titanic .... takze asy pozit na video lze, SGI veskery svuj soft predelava na linux (vecina je uz hotova) srovnavate nesrovnatelne hracky ALA Windows se svetem spickovych UNIX aplikaci.
    Tnto clanek se zabiva programy, ktere jsou bud zdarma nebo amaterske (Main Actor) Broadcat2000 se pouziva i v profi prostredi (jak jsem se dozvedel na internetu) nabizi vam sprovozneni za 500$ -Bcast200 + titulkovac (mozna maji pro Bcast nejake svoje kodeky fakt nevim) a vse to bezi na ALFACH (bo PC jsou "jen" 32 bit. smejdy a vase slavne win. na necem co se da nazvat PC vubec nebezi (ty NT na alfach jsou vysmech)).
    Neni problem nejakou firmu kontaktovat a oni vam udelaji profi nealinearni striznu.
    Vas problem je, ze si tento soft nemuzete ukrast. A onech 500$ je zababku (jen mit tu alfu).
    Jeste lepsi soft bude asy drazsi (rek bych rak v radech 100 000 kc) vsak se skuste zeptat nekoho s CT kolik stal soft k tomu SGI. Mozna by mohl autor clanku udelat pruskum a zjistit co pobezi na linux za nejaky cas.

    PS: Broadcat 2000 prozatim je spise poloprofesionalni, ale je to slibny projekt.
    Vam bezproblemove fujnguji windows ? :-)

  • 3. 1. 2001 16:32

    Petr Beranek (neregistrovaný)

    na linuxu se pocital Titanik ???? No to snad ne. Nebudeme prece ovladani renderovacich jednotek pres sit nazyvat pocitani filmu, ze ? Protoze pochopitelne pocital procesor, a ne linux :-) Tohle lze samozrejmne zprovoznit na libovolne siti. Spis se Lucas nenamahal vyhazovat penize za X desitek licenci Irixu. Na ovladani cele farmy se samozrejmne pouzil SGI se Softimage, na zbytku bezel pouze sitovy renderer (ktery existuje pro vetsinu platforem) a stoji podstatne mene.

    Alpha, SGI ... jiste.....urcite mate doma minimalne 4 kusy od kazdeho :-)))) A urcite si kazdy clovek v tomhle state behem roku 2001 taky nejake koupi, ne ?
    (btw - Irix ze nepada ? znam asi 30 zpusobu jak sestrelit Origina zcela bez problemu (spolu se vsemi uzivateli samozrejmne, a nepomuze mu ani genialni architektura)

    Navic - cena Adobe Premiere se jedna 1/5 ceny JEDNE zakazky - takze nechapu kde vsichni linuxaci berou tu zoufalou teorii ze to co neni GNU je WAREZ. Lidi programy dokonce i kupuji - to je vec, ze ?

    mimochodem, zabyvame se AMATERSKYMY programy - proto kazdy vyrobce prida ke strizne software, ktery tuto striznu vyuziva. Neverim tomu, ze si normalni uzivatel pocitace bude umet zprovoznit neco pod linuxem sam.
    Pod Windows vezme cd, nainstaluje a muze s tim zacit pracovat.

    Budete se divit, ale 99% lidi chce sednout a pracovat, a ne neustale debugovat/kompilovat jadro/kompilovat programy a snazit se neco zprovoznit. To neni na praci, ale na hrani.

    pokud jde o Irix - rozdil mezi irixem a linuxem je stejny jako mezi linuxem a windows - naprosto jiny system. Kazdy kdo pouziva Irix dele nez 5 minut rozdil okamzite pozna (a chce mit Kremika doma :-))
    Takze se neohanejte Irixem, ktery je nekolikrat lepsi nez vsechny distribuce linuxu dohromady (nehraje roli cena, ale kvalita).

    Ad unix - MacOS je taky unix (BSD), a vyvinul se z nej velice uspesny a prijemny system. Az TAKHLE bude vypadat linux, tak ma sanci se rozsirit i do domacnosti.

    pokud jde o windows - Windows 2000 me NEPADAJI a videostrizna funguje naprosto bez problemu.

    Pokud se tyce CT, SGI tam maji celkem 4, software maji Softimage 3.5 a Matadora - takze se asi moc nerozsoupli.
    Pokud jde o cenu, tak tu sdelit nechteji :-)

    PS: profesionalni strizna za 500 dolaru ? hmmm
    Rozdil ceny Windows a Linux like pocitace je tech 5000 Kc za W2000 Professional, coz se na cene strizny asi moc neprojevi. Ja totiz nepredpokladam ze vsechny programy portovane na Linux budou GNU - obvykle stoji naprosto stejne jako jejich verze pro Windows.

    Predpokladam, ze vetsina lidi bere tyhle clanky ve smyslu ze JIZ to jde, ale ze ma cenu jeste pockat na poradne vychytani bugu a portovani programu (vylepsovani Linuxu). Windows na to mely cas od roku 1993, na Linuxu se s tim zacalo v roce 1999 (s prolomenim CSS sifry))

  • 3. 1. 2001 23:07

    Lubomír Čevela (neregistrovaný)

    1. Přiznám se, že opravdu nevím jak přehrávat AVI soubory o velikosti 30GB. V článku jsem jen uvedl, že Broadcast 2000 nepodléhá 2GB limitu u souboru MOV. Pokud použijete na svém Linuxu některý souborový systém podporující větší velikost souborů než 4GB (např. Reiser FS), pak můžete renderovat výsledné video o velikosti desítek GB.

    2.Batch capturing neboli dávkové grabování videa Broadcast 2000 podporuje. Lze ho stejně jako většinu Linuxových programů ovládat pomocí scriptů. Stačí spustit Broadcast s parametrem "-b" a s argumentem, který obsahuje název Vašeho scriptu. Více je v jeho manuálu. Zpětné nahrávání videa do kamery (pod Linuxem) umožňují přes TV výstup karty LML 33 a DC10+.

    3.Maximální rychlost zápisu na disk s MJPEG střižnou je daná maximální rychlostí Vašeho hardware a vyladěnosti Vašeho Linuxu. Podle mně by na vyladěném systému se zapnutou podporou Ultra DMA 66 by neměla být příliš rozdílná od Windows NT.

    4.Bez TV výstupu karty se v amatérské oblasti podle mně pracovat dá. Záleží na Vašich nárocích, zvyklostem a velikosti Vašeho monitoru :-). U karet LML 33 a DC10+ by měl podle autorů ovladačů TV výstup fungovat normálně.

    Prosím, nepovažujte tyto články za výzvu k diskusi na téma zda je lepší používat Windows nebo Linux. Jejich účelem je vnést do dané oblasti (Linuxové) trochu více světla. Profesionál pravděpodobně nakoupí u firmy poskytující jemu profesionální servis. Články jsou určeny spíše amatérům a možná také trochu firmám, které se danou tematikou zabývají. Asi nejvíce bych uvítal doplnění článku typu: "Mám DC10+ od Pinnacle. Chodí s Broadcastem tak a tak..." To by mohlo pomoci někomu, komu standardně dodávaný ke kartě (velmi jednoduchý) program "Studio Family" nestačí a nechce kupovat "Adobe Premiere". To byl samozřejmě příklad. Uvítám jakékoliv zkušenosti z rozcházením a provozem MJPEG a Fire-Wire (DV) karet pod Linuxem. Příští díl seriálu by měl být totiž věnován hardware a není bohužel v mých možnostech vyzkoušet vše co je na trhu dostupné.

  • 4. 1. 2001 0:00

    Petr Beranek (neregistrovaný)

    tohle bude bohuzel velice rychle

    DC30+ - nenasel jsem ovladac pro linux

    Soyo 1394 radic - neni ovladac, standardni ovladac pro OHCI je nefunkcni

    DC10+ - vicemene funguje, ale pouze s lavtools ktere jsou na ni specialne prekompilovane. Tzn musi se nahravat lavtools a parametry.

    Broadcast 2000 - AVI mi to vubec nenacetlo (40 minut zaznamu, delka 30 GB, MJPEG codec, zvuk PCM), program pri otevreni vzdycky vytuhl. Ovsem MPEG2 zkopirovany z DVD to vzalo zcela bez problemu, stejne jako vsechny mpegy komprimovane TMPEGEM.

    Main Actor - nebyl schopen nacist cele AVI, jen prvni 4 GB. Rerendering do 352x288 bezkompresni RGB je o cca 20% pomalejsi nez pod Windows 2000. Po dojeti na konec souboru se program kousl, to same plati obcas pri importu klipu.

    btw - LML33 je v podstate obycejna DC30/DC10 karta, jenom je asi 3x drazsi (stejny chipset, stejne vlastnosti..)

  • 4. 1. 2001 14:08

    Zdenek Kabelac (neregistrovaný)

    Tak jsem si tento clanek precetl a protoze se jiz sam nejaky
    ten patek timhle zabyvam, tak muzu akorat pridat tento nazor.

    Na linuxu se zatim moc digitalizovat neda - i na mem 570MHz
    Celeronu (dualnim nicmene linux zatim druhe CPU nedokaze v tomto pripade vyuzit pro rozlozeni zateze) se neda v rozumne
    kvalite grabovat - co lze je napr. s xawtv grabovat pri
    kvalite MJPEG komprese okolo 60% - tam uz se ztraci celkem
    malo framu, ale kvalita 60 je uz dosti mizerna a silne se v ni projevuje blikani jasu, ktere pro kazdy frame je uz viditelne jinaci. Nadejne zacina vypadat qtrecompress, ktery by mel umet pouzit Windowsi dll v Debianu bude snad brzo balik (spolu s aviplay). Ale at to vezmu z jake stranky chci, zatim bezkonkurence nejlepsi vysledky mam pri grabovani ve Windows s programem VirtualDub - tomu snad nelze co vytknout (az na to, ze to proste obcas pada, ale kdyz vi clovek na co se nema mackat, tak se s tim da zit). Tady bez problemu stiha tento stroj (s Win98 a tedy jednim CPU) komprimovat 25fps s 50% zatezi CPU pri pouziti DivX q=910 a zhruba stejne tak pri MJPEG kompresi navic tady nejsou problemy s nahravanim ve stereu (u linux se me zatim s xawtv toho nepodarilo docilit).
    Pri kvalitnim signalu je tato kvalita u DivX dostatecna a neni videt rozdil mezi videm a avi s pocitace. Pri nahravani s televizniho signalu vsak dosti zalezni na kvalite signalu a ruzne sumy se v tom neprijeme projevuji. DivX ma pouze tu nevyhody, ze se video pomerne spatne edituje, ale zase se Vam zrejme nestane, ze narazite na 2GB limit nebot i s nekomprimovanym stereo zvukem by jste se meli u normalniho filmu vejit do tohoto limitu. No nezbyva nez doufat, ze v nejake ne prilis vzdalenem casu tohle bude mozne i s Linuxem.

  • 4. 1. 2001 19:23

    Petr Beranek (neregistrovaný)

    Co mate porad s nejakym 2 GB limitem ? zadna takova vec neexistuje - neni problem nahrat AVI az do maximalni velikosti volneho mista na disku. (a i kdyby, VirtualDub pri nahravani rozdeluje soubory po zvolene velikosti)

    ad mpeg4 - nelze ho pouzit pro zaznam televizniho signalu, to je naprosto jasna vec. Komu neco rika pojem pulsnimky, vi o cem je rec.

    Takze s videokodeky jsme na linuxu tak rikajic "na suchu", jedine co lze bez problemu prehrat je MPG a bezkompresni AVI.

  • 5. 1. 2001 11:52

    Peter Kmet (neregistrovaný)

    Bola tu rec o podporovanych video kartach, vie niekto poradit ci bol pre linux vytvoreny ovladac na MJPEG kartu AV Master, pripadne kde sa da ziskat ?

  • 8. 1. 2001 12:09

    Vaclav Dvorsky (neregistrovaný)

    Dobry den, zajimalo by mne, jestli nema nekdo zkusenost s pripojenim digitalni kamery SONY DCR-TRV125E http://katalog.sony.cz/kat_search.asp?in=14&kategorie=Videokamery&cena=nerozhoduje&kod=&slovo= k pocitaci s Linuxem?
    Ma digitalni vystup a prave mne moc zajima, jestli je nutna nejaka zvlastni karta nebo je mozne kameru zapojit napr. treba do USB..

  • 17. 1. 2001 10:55

    Robert Matray (neregistrovaný)

    Zdravim,
    Pouzivam podobnu kameru. Mam doma kartu: MPC1394 (http://www.opalmultimedia.sk/_zpADS.html) a nainstalovany MGI VideoWave III pod windows. Chodi to bez zavahania a da sa s tym konvertovat do kodekov, ktore mam nainstalovane. (Pozor grabuje cca. 1,7GB na 7 minut zaznamu v AVI formate, ktory sa napr. Adobe Premiere 5 nepaci)
    Co sa tyka linuxu, neskusal som, no neviem cim by som mal zacat - ovladace, soft?
    Bye