Označení Pixel nenesou jen telefony od Googlu, ale také desktopové prostředí pro Linux. I když to se píše velkými písmeny, protože jde o zkratku Pi Improved Xwindows Environment, Lightweight. Prostředí bylo vyvinuto speciálně pro Raspberry Pi a jeho hlavní distribuci Raspbian. Varianta Raspbianu s tímto prostředím byla uvedena letos v září a dnes už je doporučována jako hlavní.
Možná si říkáte, že určitě nejde o zbrusu nové prostředí a máte pravdu. PIXEL je osekané a do určité míry přepracované prostředí LXDE se správcem oken Openbox. Už samotné LXDE je na dnešní poměry velmi nenáročné, nicméně Raspbian chce jít ještě dál. Mj. proto, aby prostředí obstojně fungovalo i na nejméně výkonné a nejlacinější variantě Raspberry Pi Zero, která má oproti základní variantě ještě o dost méně výkonu.
Raspbian přichází na běžné počítače
Jako malý vánoční dárek vývojáři Raspbianu uvolnili PIXEL pro architekturu x86, tedy pro běžné počítače, Macy apod. K dispozici je obraz postavený na Debianu Jessie. Ve skutečnosti jde víceméně o Raspbian bez několika málo součástí, které se jinde nemohou šířit (Minecraft nebo Wolfram Mathematica). K dispozici je pouze 32bitový obraz o velikosti cca 1,4 GB, který stačí umístit na flash disk nebo DVD a nabootovat z něj.
Zdůrazněme, že jde o experimentální verzi, se kterou může být ještě hodně problémů. A nakonec jinak než na vyzkoušení distribuci použít nejde, protože chybí možnost instalace na pevný disk (ale provedené změny lze ukládat na flash disk). Na druhou stranu se zřejmě vývojáři opravdu snaží zjistit, zda by o takovou distribuci byl zájem. Obraz dokonce vyšel na DVD posledního vydání The MagPi Magazine, oficiálního magazínu Raspberry Pi.
Klasický desktop v 75 MB RAM
Jak prostředí vypadá? Ve zkratce lze říct, že opravdu jednoduše. Veškeré zbytečnosti byly odstraněny a k dispozici je pouze horní panel, který okupují nabídka aplikací, vybraní zástupci aplikací, indikátory pro síť, zvuk a Bluetooth, hodiny a také jednoduchý monitor využití procesoru. Nabídka aplikací je klasická rozbalovací, kterou můžete znát z LXDE, MATE nebo i Xfce. Zkrátka léty ověřená klasika. S rozhraním by tedy neměl mít problém skoro žádný uživatel, i méně zkušenému uživateli na zorientování stačí pár minut.
Úplně nejvíc ale Raspbian potěší (ne)spotřebou operační paměti. Plně naběhnutý systém si vezme jen cca 75 MB, což je u systémů připravených pro běžné uživatele nevídaná hodnota. Pro srovnání, lehkotonážní distribuce s LXDE si berou kolem 100 MB, spotřeba takového Lubunxu (Ubuntu s LXDE) už se pohybuje spíš kolem 200 MB.
Raspbian tak pohodlně běží i na počítačích s 512 MB operační paměti. To je u této distribuce považováno za neoficiální minimum, protože tolik mají všechny varianty Raspberry Pi kromě té úplně první. Systém by měl běžet i s 256 MB RAM, ale zde už můžete narazit na problémy. Samozřejmě ani 512 MB dnes moc nestačí na prohlížení webu, protože webové prohlížeče jsou opravdu nenažrané, ale pár karet se do paměti vejde.
Skvělé je, že zahrnuté aplikace jsou také velmi nenáročné. Typicky si berou jen několik málo MB, takže můžete mít otevřených třeba i deset aplikací a systém zvládá. Alespoň co se RAM týče. Jak to bude zvládat procesor, už je jiná otázka. Vzhledem k tomu, jak málo si bere samotné prostředí, zbývá dost paměti i na provoz trošku náročnějších aplikací jako LibreOffice.
Prostředí dále potěší možnostmi přizpůsobení. Sice tu nejsou (alespoň ne uživatelsky přístupné) žádné vzhledy nebo tak, ale uživatel má možnost přidat další panely, přizpůsobit jejich pozici, velikost, složení atd. Opět, prakticky stejně jako třeba v MATE nebo Xfce. Z menších nedostatků zmiňme chybějící klikátko pro nastavení zobrazení (Raspberry Pi ho obvykle samo správně nastaví) nebo přítomnost pouze správce balíčků, chybí uživatelsky přívětivější katalog aplikací. Ale to nejsou zásadní věci.
Má PIXEL/Raspbian větší potenciál?
Věřím, že by se Raspbian s prostředím PIXEL pro běžné počítače mohl uchytit, samozřejmě hlavně pro ty starší. Ne že bychom tu neměli lehkotonážní prostředí a distribuce, ale ty mnohdy docela skomírají a jsou aktualizovány jednou za uherský rok. Oproti tomu vývoj Raspbianu je kvůli Raspberry Pi stále velmi živý. A vývojáři na velké skupině uživatelů Raspberry Pi měli možnost zjistit, co je pro takový málo výkonný počítač a jeho uživatele dobré. Tak velkou testovací skupinu asi neměla žádná jiná lehkotonážní distribuce.
A můžeme se na to podívat i z druhé strany. Pro řadu lidí je Raspbian vůbec první zkušenost s Linuxem, protože na Raspberry Pi Windows zkrátka nerozjedete. Takové uživatele by mohla zaujmout možnost tentýž systém, se kterým se na Raspberry Pi sžili, rozběhnout třeba na stařičkém notebooku. Oznámení zmiňuje také školáky, kteří s Raspberry Pi pracují ve škole a poté by Raspbian se stejnými nástroji mohli rozběhnout i doma bez Raspberry Pi.
Přestože Debian samozřejmě má větev x86, takže by nebylo třeba vyrábět nové balíčky, portace na novou platformu až tak jednoduchá není a bude vyžadovat hodně času. Bylo by potřeba hlavně zobecnit některé části, které byly napsány nebo nakonfigurovány na míru pro Raspberry Pi. A také se ujistit, že alespoň ten rozšířený hardware bude ve výchozí instalaci bez problémů fungovat.
