Dnes je budoucnost: tablety máme, faxy už dávno ne

21. 10. 2015
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Autor: Universal Studios
Chtěli jste někdy vědět, jak vypadá budoucnost? Dnes je to správné datum. Dnes je 21. října 2015, tedy den, do kterého ve druhém díle Návratu do budoucnosti skočil s DeLoreanem Marty McFly, aby zachránil budoucnost svých dětí. Máme jedinečnou příležitost porovnat třicet let starou předpověď se současností.

Filmová trilogie Návrat do budoucnosti je sice stará téměř třicet let, ale dodnes patří ke klasikám, které my geekové milujeme. Chytrá kombinace sci-fi a komedie, která má spoustu nápadů a nepostrádá švih, stále baví i současnou generaci. Stále fandíme Martymu, smějeme se potrhlosti doktora Browna a milujeme nadčasový design DeLoreanu. Kdo z vás nechtěl mít někdy vlastní proudový kapacitátor?

Ve filmech se postupně cestuje časem mezi roky 1985, 1955, 2015 a 1885. Tedy o třicet let do minulosti, třicet let do budoucnosti a konečně sto let do minulosti. Všimněte si třetího zmíněného roku: 2015. Sem Marty skočí ve druhém díle na doktorovu naléhavou žádost, aby zachránil budoucnost svých dětí. Tato budoucnost má konkrétní datum: 21. října 2015. To je právě dnes!

Skočí do naší současnosti, takže se můžeme podívat, jak se předpověď roku 2015 liší od skutečnosti.

Autor: Universal Studios

Můžeme se společně podívat do budoucnosti, jak ji před třiceti lety verneovsky navrhli Robert Zemeckis a Bob Gale a porovnat ji s naší realitou. V některých věcech se film netrefil (jak to u podobných předpovědí bývá), někde je naopak v odhadu neuvěřitelně přesný. Nahlédněme společně do budoucnosti.

Co opravdu máme

Film se velmi obdivuhodně trefil do mnoha aspektů našeho života. Zobrazuje překvapivě věrně elektroniku a mnoho technických vymožeností, stejně jako současný životní styl. Nejprve si tedy probereme ty předpovědi, za které by se nemusel stydět ani ve filmech zmiňovaný Jules Verne.

Nositelná elektronika ✓

Takzvané wereables jsou sice v plenkách, ale začínají nám postupně pronikat do životů. Brýle, chytré hodinky, různé sportovní náramky a podobné vymoženosti jsou už k vidění okolo nás. Film zároveň velmi dobře ukazuje současnou realitu všudypřítomné elektroniky: během večeře si lidé nepovídají, všichni čumí do vlastního světa.

Wereables hýbou světem, Marty starší má na ruce chytré hodinky, Marty junior má chytré brýle a při večeři se všichni věnují internetu a ne lidem okolo sebe. Realita dnešních dnů.

Autor: Universal Studios

Ploché televize ✓

Ve filmu je na několika místech vidět plochá televize, která se skutečně dnes stala naprostým standardem. Zároveň jsou vidět stovky nesmyslných televizních kanálů nebo filmy s nekonečným počtem pokračování. Tohle máme bohužel taky.

Plochá televize, miliony šílených kanálů a obsah na vyžádání. Tohle máme všichni doma!

Autor:

Video hovory ✓

Věc naprosto běžná, která pronikla nejen do počítačů, tabletů a mobilů, ale skutečně i do televizí. Není problém zavolat svému šéfovi z obýváku a dostat přes televizi padáka.

Video hovory jsou běžné, máme je v mobilech, tabletech, počítačích i televizích.

Autor:

Internetové bankovnictví ✓

Marty starší používá ve svém obýváku vzdálený přístup do banky, což je dnes už také běžná věc. Stejně jako zneužití platebních karet.

Bez online bankovnictví si neumíme představit běžný život. Všechno děláme přímo z domova a platby kartou jsou běžnou věcí. Stejně jako jejich zneužívání.

Autor:

Tablety ✓

Když Marty přiběhne na náměstí v budoucím Hill Valley, opět se opakuje scéna s příspěvkem na opravu hodin na radnici, které před 60 lety poškodil blesk. Zatímco v roce 1985 se peníze ještě vybíraly do kasičky, v budoucnosti dobrovolník drží v ruce tablet s připojenou čtečkou platebních karet. Přesně takový tablet, jaký máte pravděpodobně v tašce.

Na opravu radničních hodin je možné přispět pomocí tabletu, velmi podobného těm dnešním.

Autor:

Foťáky s rozpoznáváním obličeje ✓

Kompaktní digitální fotoaparáty jsou stále ještě běžnou věcí, i když mobily začínají vyhrávat. Přesto jsou tady, máme je, umí zoomovat a umí rozpoznávat lidský obličej a ostřit na něj.

Digitální kompakty skutečně ovládly svět, i když jsou v poslední době vytlačovány mobily. Ve filmu je vidět i automatické ostření na rozeznané obličeje, které je také už dlouho běžnou součástí výbavy fotoaparátů.

Autor:

Hry ovládané pohybem ✓

Marty v baru předvádí dvěma klukům, jak se hraje na prastarém automatu. Ti neskrývají pohrdání nad tím, že se hra musí ovládat rukama. I v tomto směru se film obdivuhodně trefil, ovládání her pomocí zařízení jako Kinect je dnes v obývácích běžnou věcí. Mimochodem: jeden z těch kluků je dnešní slavný herec Elijah Wood.

Kluci (ten vlevo je Elijah Wood) ví, že joystick je pro děti. Dnešním hrám vládne Kinect.

Autor:

Čtečky otisků prstů ✓

Identifikace pomocí otisku prstů je také v posledních letech rozšířenou věcí, i když k nám pronikla především přes mobilní zařízení: notebooky, tablety a mobily. Koupit zámek dveří otvíraný otiskem si také můžete.

Lepší mobily dnes disponují senzorem pro otisky prstů, stejně tak tablety nebo notebooky. I takový zámek na dveře si můžete pořídit.

Autor:

3D filmy ✓

3D filmy jsou velkým tahákem, na který se snaží diváky do kin přilákat velké blockbustery, ale i poměrně malé filmy. Často je to také to jediné, co může konkrétní film divákovi nabídnout. Navíc nemusí chodit ani do kina, 3D televizi si můžete užívat i v obýváku. Ve filmu byly ukázány také hologramy, které sice už také umíme, ale vlastně dnes už nikoho moc nezajímají. Jen ty agresivní reklamy bohužel máme.

3D filmy a filmy s nekonečným počtem pokračování jsou skutečně dnešní realitou. Jen ty hologramy nikdo ve skutečnosti nechce.

Autor:

Drony s kamerami ✓

Během řádění výtržníků na náměstí kolem poletuje dron s logem USA Today a vše natáčí. Létající kamery jsou dnes skutečně běžnou výbavou televizních štábů, které s nimi dokáží pořizovat velmi zajímavé záběry.

Dron je také trefa do černého, televizní společnosti je běžně používají. Jen nejsou antigravitační, ale vrtulové.

Autor:

Co máme tak nějak napůl

Část předpovědí se úplně nepovedla, ale nedá se ani říci, že zmíněné technologie vůbec nemáme. Jen jsou k dispozici v trochu jiné podobě nebo zatím nejsou dostatečně rozšířené do našich běžných životů. Tomu se říká předběhnout dobu a možná se dočkáme v roce 2055.

Odpadky místo paliva ±

Cestovat na „energii z odpadků“ skutečně umíme, jmenuje se to bioplyn. Bohužel to není tak pohodlné a přímočaré jako ve filmu: nestačí do nádrže nasypat slupky od banánů a zbytek piva z plechovky a vyrazit k babičce. 

Umíme vyrobit bioplyn, ale naše auto to nezvládne. Bylo by ale fajn jet k babičce na slupku od banánu.

Autor:

Létající auta ±

Létající auto rozhodně není tak běžné, jak film zobrazuje. Silnice, křižovatky a pneumatiky stále ještě používáme. Neznamená to ale, že by nic podobného neexistovalo. S vlastním řešením se snaží na trh prorazit americká Terrafugia nebo slovenský AeroMobil.

Létající auta taky bohužel nemáme. I když se o ně někteří snaží, takhle jednoduché to ještě dlouho nebude.

Autor:

Hoverboard ±

Prkno bez koleček, které se vznáší ve vzduchu, skutečně existuje a je dokonce opravdu růžové. Funguje ale bohužel jen do chvíle, kdy se na něj někdo postaví. Vznáší se pomocí elektromagnetů a používá lasery pro měření vzdálenosti nad povrchem a následnou regulaci výkonu magnetů. Bohužel se na něm ale neprojedete.

Hoverboard bychom moc chtěli, ale máme smůlu. I když se o něj mnoho lidí pokouší, létat se s ním takhle pohodlně nedá.

Autor:

Dehydratované jídlo ±

Podle filmu bychom si měli bohatě užívat dehydratovaného a následně rehydratovaného jídla. Pravdou je, že třeba těstoviny nebo rýže se takto přepravuje a používá. Nepoužíváme ale běžně nic tak složitého jako je dehydratovaná pizza nebo jiná kompletní jídla. Naopak se spotřebitelé začínají čím dál víc orientovat na místní produkci, takže nás snad nic podobně zvrhlého nečeká.

V posledních letech je viditelný spíše odklon od prefabrikované stravy, dehydratujeme jen rýži a těstoviny. Nic tak šíleného jako rehydratovaná pizza nás k večeři nečeká.

Autor:

V čem se předpověď úplně zmýlila

Bohužel ani Návrat do budoucnosti není dokonalý a v některých odhadech se film úplně plete nebo vynechává podstatného, co dnes běžně používáme a co ovlivňuje výrazně náš současný život.

Mobilní telefony ✗

Film úplně minul mobilní telefony. Neobjevuje se v něm ani jeden. Kvůli telefonování s v něm musí do telefonní budky, což je věc už dnes téměř nevídaná. Kdo by ale před třiceti lety odhadoval, že všichni budou nosit po kapsách levné superpočítače, které budou umět fotit, posílat zprávy, telefonovat, natáčet video, přehrávat filmy, pouštět hudbu…

Telefonní budky už nemáme, naopak máme mobily, které film úplně vynechává. Nikdo už dnes nehledá drobné a nejbližší budku. Jsou vůbec ještě někde?

Autor:

Faxy ✗

Film je naopak plný faxů, které jsou součástí každé místnosti v domě a nosíme si je i v kufříku. Přestože ve své době byl fax skutečně výborným pomocníkem, který zejména firmám zjednodušoval a zrychloval komunikaci, dnes je dávno v propadlišti dějin.

Fax je dnes naprostou minulostí. Přestože ve své době znamenal revoluci, dnes je relikvií, kterou mladí už ani neznají.

Autor:

Samozavazovací boty ✗

Pořád ještě používáme tkaničky nebo suché zipy. Přestože Nike má patent na podobné boty, zatím zůstává jen u něj. Otázkou spíš zůstává, jestli něco takového vlastně potřebujeme a jestli se něco tak krásně jednoduchého jako bota má proměnit v baterií napájené zařízení plné senzorů a mechanizmů.

Tkaničky a suchý zip, to je to, co stále vládne dnešním botám. Buďme rádi, alespoň se jim nevybije baterie.

Autor:

Omlazovací kliniky ✗

Doktor Brown na začátku filmu Martymu vysvětlí, že si skočil na omlazovací kliniku, kde mu udělali generálku. Vyhladili mu vrásky, opravili vlasy, vyměnili krev a slezinu. Prý mu tak přidali 30 nebo 40 let života. Přestože dnes umíme odstraňovat vrásky a napíchat botox prakticky do celého těla, takové omlazovací kliniky jsou stále ještě hudbou budoucnosti.

Dostáváme se k tomu, co nemáme: omlazovací kliniky, kde by nám vyměnili krev a slezinu a přidali 40 let života.

Autor:

Oblečení ✗

Oblečení se za třicet let zas tak moc nezměnilo. Nemáme dvojité kravaty ani mluvící vesty. Dokonce se nám ani nezkracují rukávy na bundách, ve kterých nemáme integrovaný fén. Naštěstí.

Naštěstí nosíme prakticky pořád stejné oblečení, nemáme v něm integrované rádio ani fén.

Autor:

Rotopedy v restauracích ✗

Možná by to pro lidstvo bylo přínosné, ale rotopedy ani jiné cvičební pomůcky v barech nemáme. I v 21. století platí stejné pravidlo: alkohol za rotoped nepatří.

V baru nikdo na rotopedu nejezdí, což je možná škoda. Všimněte si automatu v pozadí: Pac Man už se nehraje, je to rarita k nezaplacení!

Autor:

LaserDisc ✗

Slyšeli jste někdy vůbec o technologii LaserDisc? Šlo o první optické médium vůbec. Mělo v průměru 30 cm, bylo oboustranné a zaznamenávalo se na něj video i zvuk. Analogově. V Evropě se nerozšířily vůbec, v Americe jen velmi málo a svou malou chvíli slávy zaznamenaly jen v Asii. Poté nenávratně zmizely ze scény a byly nahrazeny digitálními potomky, kterým už ale také zvoní hrana. LaserDisc dnes rozhodně nenajdete ani uvnitř velkých balíků v zapadlé uličce v Hill Valley.

LaserDisc zmizel v propadlišti dějin dřív než vstoupil pořádně na scénu. Kdo by taky stál o 30cm optický disk s mizernou kvalitou analogového záznamu?

Autor:

Předpovědi se vždycky pletou

Historie nás naučila, že předpovídat budoucnost je vždycky ošemetné. Můžeme totiž vycházet ze současnosti a extrapolovat další vývoj z toho aktuálního. Těžko si tedy dokážeme představit rozšíření technologií, které vypadají jako šílený výmysl ještě šílenějšího vědce z béčkové knížky. Kdo by před pár lety předvídal dnešní chytré telefony?

Školení Kubernetes

Sám jsem měl před lety v ruce knížku s názvem „Svět v roce 1950“, která vyšla někdy na konci 19. století. Popisovaly se tam věci jako létající motorky, robotické kuchyně nebo jezdící chodníky. O dalších šedesát pět let později se této představě jen usmíváme.

Kdo ví, co nám přinese další vývoj. Víme jen to, že Marty s doktorem Brownem nám to neprozradí. Tak tedy vzhůru do budoucnosti!

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.