Vlákno názorů k článku Dnes je budoucnost: tablety máme, faxy už dávno ne od nobody - Hoverboard na kterem lze jezdit: http://tinyurl.com/hoverprkno (btw: pomatenej spam...
-
nobody (neregistrovaný)
Hoverboard na kterem lze jezdit: http://tinyurl.com/hoverprkno
(btw: pomatenej spam filtr nepobral url, tak sem pres tinyurl...) -
Ano, takych hoverboardov tu uz bolo: https://www.youtube.com/watch?v=IEBPQO4Vz1I a https://www.youtube.com/watch?v=MMZ2cyNxPwg
-
Karel (neregistrovaný)
Fyzikální průlom ano, ale ovládnutí gravitace to být nemusí. Viz letadla. Těleso těžší než vzduch a přesto to létá. Tam ten průlom byl v pochopení proudění vzduchu a fenoménu, že když stoupá rychlost, tak klesá tlak. Prostý fakt, že na horní straně křídla může být tlak nižší než na té spodní, a to o mnoho nižší, byl docela zásadní průlom v myšlení. A přitom je to vlastně zcela triviální proces. Byť i dnes to řada lidí nechápe a kupříkladu si myslí, že když pomalu foukáte mezi dva listy papíru, tak by měly vlát od sebe, nebo že když kolem vás rychle pojede vlak, tak by vás to mělo odfouknout. Přitom papíry jdou k sobě a vlak si vás bude poměrně silně přitahovat.
Možná nás čeká nějaké další podobné prohlédnutí. Víte například, jak se právě teď pohybujete, když to vztáhneme vůči slunci? To je fofr, co? Nešlo by to nějak využít? Kdybychom šli jen po té gravitaci, tak dodnes létáme leda balonem. A možná ani tím ne, protože i ten jen podvádí s tím, že s rostoucí teplotou plynu při stálém tlaku klesá jeho měrná hustota.
-
Viz letadla. Těleso těžší než vzduch a přesto to létá. Tam ten průlom byl v pochopení proudění vzduchu a fenoménu, že když stoupá rychlost, tak klesá tlak. Prostý fakt, že na horní straně křídla může být tlak nižší než na té spodní, a to o mnoho nižší, byl docela zásadní průlom v myšlení. A přitom je to vlastně zcela triviální proces.
Ono i objeveni tohoto trivialniho procesu je pozdejsiho data, nez prvni letadla. Ta nemela kridla, jake zname dnes, ale jakysi prohnuty tenky profil, ktery najizdel na vzduch a tim vytvarel nosnou silu. A jeste predtim take treba kus hadru natazeny na ramu.
-
Pavel (neregistrovaný)
To se lehce mýlíte. Profil křídel prvních letadel byl dán tím, že proudění vzduchu kolem tohoto profilu bylo možné spočítat analyticky (což tenkrát byla zásadní výhoda daleko převažujicí nižší účinnost těchto profilů). Proudění kolem dnešních profilů bez brutální výpočetní síly nutné k provedení numerických výpočtů nespočítáte.
-
No, on hlavne ty profily ze zacatku vubec nikdo nepocital. Jakasi matematicka teorie kridel se objevila teprve kdesi mezi valkami a tou dobou uz letadla byla delsi dobu v provozu. Uvazte take, ze lidi, kteri ta prvni letadla staveli, nebyli zadni matematici. Pouze chytri lide, v lepsim pripade inzenyri, kolikrat nejspis pouze dobri kutilove. Takze co postavili, bylo spise metodou pokus-omyl.
Tady mate treba SPAD S.VII: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:SPAD_SVII_2.jpg Je tam celkem videt, ze kridlo je v podstate jen mirne zahnute "prkno". S modernimi profily to nema moc spolecneho. S nejakymi Bernouliho rovnicemi a cert vi cim si asi niko hlavu nelamal. A to tehdy ten SPAD bylo sakra moderni letadlo, lepsi asi nikdo nedelal. A treba letadla z dilny pana Bleriota kolikrat pripominaji nacrty Leonarda da Vinciho.
-
j (neregistrovaný)
Oni hlavne prvni letadla (tedy letajici stroje tezsi vzduchu) staveli uz pred par tisickama let v Cine. A inspiraci brali kde jinde, nez u ptaku, prave ptaci kridlo se snazili okopirovat. Nekteri samo i s tim mavanim, dalsi pak prisli na to, ze ptaci umi plachtit, a pak uz byl jen krok k tomu nahradit mavani nejakym jinym zpusobem udrzovani rychlosti.
V moderni historii se pak samozrejme zkouselo a laborovalo, a dela se to i dnes. Protoze realita je takova, ze neumime vypocetne simulovat vse do vsech dusledku, ale vzdy pouze to, co mame milionkrat vyzkouseno.
Ostatne, viz treba serie leteckych nehod, kde se vetsinou pri kazdy prijde na neco, s cim nikdo nepocital ze by se mohlo dit.
-
ebik (neregistrovaný)
Drtiva vetsina leteckych nehod je dnes o tom, ze nastane trojita az ctverita chyba. Kde chybou muze byt technicka zavada, ale i poruseni predpisu pilotem, nebo hruba nepozornost letoveho dispecera. To s cim nikdo nepocita je casteji lidsky faktor - kvalita a pretezovani "lidske soucatky" se totiz meri ze vseho nejhur.
-
Sten (neregistrovaný)
S lidským faktorem se samozřejmě počítá (to je mimochodem smysl vícenásobných kontrol), problém je, že snížit možnost chyby o 100 % lze pouze nekonečným množstvím kontrol. No a čtvery kontroly sice odchytí nějakých 99,9…9 % problémů, ale pořád tam zůstává možnost, že se to nepovede odchytit.
-
Pavel (neregistrovaný)
No, samozřejmě jsem se těm prvním konstruktérům přes rameno nedíval, ale ve škole jsme si ty profily počítali, je to matematika a fyzika poloviny 19. století nebo i starší. A ty profily skutečně používané prvními letci jako by těm spočítaným z oka vypadly.
Kdyby to dělali metodou pokus/omyl, asi by se spíše přibližovali těm moderním profilům, než těm, které používali a které jsou z mnoha příčin nevhodné.
-
Xspy (neregistrovaný)
S velkou pravděpodobností se profily křídel počítaly dřív , než došlo k zásadnímu průlomu kterým byl samohybný kluzák .....
Však v pionýrských dobách letectví , až se to dnes může zdát nepochopitelné , matematické modely a simulace nebyly tím co by nakonec do praxe uvádělo celá dnešní odvětví - viz pokusy bratří Wrightových ..... https://cs.wikipedia.org/wiki/Bratři_Wrightové
ČLÁNKY DO MAILU
