Hlavní navigace

DVD-RAM v linuxu

22. 9. 2005
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Máte doma mechaniku, která umí DVD-RAM, ale nevíte, k čemu je to dobré a jak to v Linuxu zprovoznit? Článek o historii, výhodách a práci s DVD-RAM.

Historie

Standard DVD-RAM byl definován už v roce 1996 a může za něj DVD Forum. Standard definoval jak mechaniky, tak samotná média. Ta se začala na trh dostávat v roce 1998.

Na rozdíl od tradičních DVD nebo CD jsou data na DVD-RAM uspořádána jinak. Pravděpodobně alespoň tušíte, že se na CD informace ukládají do spirály od středu ven. Na tradičním nosiči je tedy jediná stopa, která se vine po celém povrchu CD.

Ne tak u DVD-RAM. Toto médium je spíše podobné hard disku a obsahuje stopy, které mají podobu kruhových oblastí se společným středem. Tyto stopy jsou ještě dále děleny na jednotlivé sektory. Schématicky rozložení zobrazuje následující obrázek:

DVD-RAM schéma

Schématické zobrazení média

DVD-RAM médium poznáte na první pohled. Kromě toho, že je to na něm napsáno, jsou na něm jednotlivé stopy a sektory snadno pozorovatelné běžným zrakem. Abyste viděli, že vám nelžu:

DVD-RAM foto

Reálná fotografie média

Co je potřeba

Pro práci s médiem DVD-RAM je potřeba jednak médium, které stojí přibližně stokorunu, jednak vhodná mechanika. Ta musí s médii umět pracovat. Já vlastním LG 4163B. Ceny podobných zařízení se dnes pohybují kolem patnácti stovek, takže není problém si je pořídit.

Můžete se setkat se dvěma druhy médií. Záleží na tom, jakou mechaniku jste pořídili. Existují jednak klasické placky, jak je znáte, jednak varianty, které mají pevný obal, podobně jako třeba diskety, s nímž se vkládají přímo do vypalovačky. Výhodou druhého typu je delší životnost médií, která nemůžete upatlat ani poškrábat. Samozřejmě se u nás hůř shánějí jak mechaniky tak média.

Jak to uchodit

DVD-RAM má jednu vlastnost, která je vlastně tou nejdůležitější. O ní jsem se ještě nezmínil. DVD-RAM umí packet writing. To sice není tak šokující, ale zajímavější je to, že umí packet writing hardwarově.

Mechanika s vloženým médiem se proto tváří jako úplně normální disk a není potřeba používat žádné ovladače, kompilovat jádro, stahovat moduly ani nic podobného. Prostě mechanice posíláte příkazy pro zápis a ona se s tím už nějak popere.

Prvním krokem je vytvoření souborového systému. Protože se jedná o běžné blokové zařízení, můžete si vybrat dle vlastních sympatií. Běžně se používá UDF, ale můžete využít třeba Ext2FS, vfat nebo RaiserFS. Pokud chcete použít UDF, musíte si doinstalovat balíček udftools.

O UDF a jeho použití na běžných médiích jsme psali v článku UDF – Unit Designed for Fighting.

Princip je každopádně stejný:

$ mkfs.ext2 /dev/dvd 

Mechanika bude chvíli blikat a bude se vytvářet souborový systém. U mě to trvalo 1 minutu a 9 sekund.

Zařízení /dev/dvd je u mě obyčejný link na zařízení /dev/hdd, jen kvůli lepší přehlednosti. Kdo si má pořád pamatovat, co je kde připojeno.

Dalším krokem je vytvoření nového mount pointu pro RAMy. Vytvořil jsem si vedle /mnt/dvd ještě adresář /mnt/dvd-ram. Soubor /etc/fstab teď vypadá následovně:

/dev/dvd     /mnt/dvd     iso9660     noauto,user,ro,mode=0666 0   0
/dev/dvd     /mnt/dvd-ram     ext2        noauto,user,rw           0   0 

Důležitý je parametr rw, kterým vnutíte systému režim read-write, v němž je možno na médium zapisovat. V případě RAM je potřeba také odstranit parametr mode, který určuje virtuální práva na některých souborových systémech, hlavně iso9660.

A teď už stačí jen

$ mount /mnt/dvd-ram 

a můžete vesele zapisovat. Máte na to něco přes 4 GB respektive 9.4 GB u dvouvrstvých mé­dií.

Rychlost práce s DVD-RAM

Abych zjistil, jak rychle to chodí, použil jsem jednoduchý test pomocí dd. Při čtení jsem se dostal na průměrnou rychlost 3.75 MB/s. Zápis byl už o něco horší a běžel rychlostí 0.7 MB/s.

Ačkoliv je médium třírychlostní, zápis probíhá mnohem pomaleji. Je to ale dáno tím, že mechaniky při zápisu rovnou samy záznam kontrolují. To je sice mnohem pomalejší, ale zároveň bezpečnější. V případě, že chcete dělat inkrementální zálohy, je to pro vás bezpečnější a pár minut nehraje roli.

CS24_early

Výhody a nevýhody proti běžným médiím

Výhody

  • Dlouhá životnost médií – minimálně 30 let
  • Vydrží více než 100 000 zápisů proti běžným 1000
  • Není potřeba ovladačů ani specializovaného software
  • Jednoduché použití
  • Automatická kontrola záznamu

Nevýhody

  • Dražší média
  • Nutná podpora mechanikou
  • Pomalý zápis

Závěrem

Využití DVD-RAM vidím hlavně v ukládání relativně malých záloh. Pokud potřebuji jednorázově uložit několik GB dat, použiju běžnou metodu a data vypálím na levné médium.

Díky tomu, že je práce s DVD-RAM extrémně snadná, je možno zálohovat častěji, a tím zvýšit bezpečnost vlastních dat. V tom je hlavní výhoda DVD-RAM.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.