"Hlavní praktickou výhodou Galilea je vysoká přesnost přibližně na jeden metr."
Vysokou presnosti Galilea myslite nejspise to, ze se do civilniho GPS signalu pridava vetsi umyslny sum (statisticky rozptyl) nez do signalu Galilea. Vojensky GPS signal ma samozrejme presnost v radu centimetru. Vedle nej Galileo az tak presny neni, ale divil bych se, kdyby Galileo take nemelo svuj vojensky signal.
Galileo má mít pět módů:
* veřejná služba (nešifrovaná, zdarma) - přesnost metr
* komerční (šifrovaná, placená) - přesnost na centimetry (otázka na kolik přesně)
* "safety of life" - vysoká přesnost, pro letadla
* vojenská (šifrovaná) - zřejmě vysoká přesnost :-)
* search and rescue - vysoká přesnost, možnost oboustranné komunikace (!!!)
Vysokou presnosti Galilea myslite nejspise to, ze se do civilniho GPS signalu pridava vetsi umyslny sum (statisticky rozptyl)
Tohle uz se dlouho nedela. Nicmene, ten prepinac ve Washingtonu, potazmo Boulderu, urcite porad je.
Pokud jde o objektivni presnost navigace a verejne znamy plan obsazeni pasem, tak je to nasledovne:
1. vsichni (GPS/NavStar, GLONASS, BeiDou, Galileo; ignorujme ted SBASy a lokalni sluzby) maji vicemene podobnej rozsah nosnejch 1.1..2.5GHz;
2. vsichni vysilaji velmi podobnym vykonem;
3. lisi se sirka a obsazeni pasem.
Z 1.&2. plyne, ze presnost sledovani nosne maji vsichni vicemene podobnou (tj. nebudou tam nasobne rozdily). Z 3. plyne, ze kdo zabral nejsirsi pasmo (byt stejnym vykonem, tj. slabsi hustotou vykonu), ten bude mit lepsi presnost kodu. Pro naivni prijimace a aplikace bez vychytanejch korekci muze bejt presnej kod opravdu vyraznou vyhodou a tim, co definuje presnost uzivatele -- typicky pro low-end, jako jsou turisticky, automobilni a telefonni GNSS prijimace, se tahle vyhoda uplatni. Zde se da tedy objektivne rict, ze #1 co do sirky pasma je v soucasnosti Galileo a Beidou. Galileo ma dale lepsi hodiny, takze po doplneni na plnou konstelaci by to mel bejt skutecne nejlepsi system.
Dale ale vim takrikajic z nulte ruky, nebot jsem sam takovy signaly generoval a v soucasnosti vysilaj pres druzice, ze ne pouze to, co je v oficialnich signalovejch planech, se skutecne vysila ;-)
Přesnost se zlepšuje tím, že se vysílá ještě jeden signál na jiné frekvenci (u GPS na 1.2 GHz) a tím se dá uhádnout, o kolik signál ohnula ionosféra (jestli to dobře chápu, chová se jako prostředí s vyšší „optickou“ hustotou). Jenže ten je nějak šifrovaný, ale dá se použít pro crosskorelaci pokud máš druhou stanici u které znáš polohu.
To zalezi, o jakem druhu presnosti se bavime. To, co jsem psal vyse, predpoklada stav, kdy ionosfericke korekce byly provedeny (at uz na zaklade vicefrekvencniho mereni, nebo dobreho modelu) a resime ciste "jitter" (sum) polohy.
GPS/NavStar sice jedno ze dvou zakladnich pasem sifruje, ale ten tajnej kod neni prilis rychlej, proto se to da normalne prijimat a vicefrekvencni prijimace to normalne prijimaj bez ztraty pouzitelnosti, tj. i *bez* druheho referencniho prijimace.
Vysilani v alespon dvou vzdalenych pasmech pouzivaji vsechny dosavadni systemy, proto jsem tenhle aspekt nekomentoval, protoze v tom nema zadnej vyraznou vyhodu nad jinejma. (Resp. hovorime-li o kodovych merenich, pak i ionosfericka korekce nad kodovou pseudovzdalenosti bude vykazovat umerne zlepseni u sirokopasmovejsich signalu.)
Hlavním problémem u diferenciální GPS ani tak není ionosféra, ale počítání polohy pevné a pohyblivé GPS z různých satelitů (chyba v čase a poloze) a to i v případě, že se oba přijímače nachází blízko u sebe. Prostě jeden nebo druhý přijímač začne přijímat nebo ztratí některý satelit v jinou dobu (překážka, horizont, natočení antény).
To posila. Ale pokud referencni Rx a uzivatelsky Rx vidi jinou mnozinu druzic, jednak dojde k urcitemu ochuzeni dany uz jenom tim zmensenym prekryvem, dale pak jsou tam ale mnohem vaznejsi systematicky odchylky dany proste tim, ze nektery plovouci parametry v systemu jsou z chudsi soustavy rovnic min presne vypocteny.
Nicmene tenhle pristup dneska plati uz za ponekud zastaralej, o dost lepsi jsou metody, kdy se ze site pozemnich stanic vybere nakej rozumnej pocet v malejch stovkach ks, co mozna rovnomerne kolem Zeme rozlozenejch a pocitaj se parametry celyho systemu ze vsech prijimacu; jeden estimator bezici skoro v realnem case z toho dela odhady ruznejch posuvu mezi kodem a fazi a driftama hodin aj. a to pak posila postrannim kanalem uzivateli. Bez vetsich vychytanosti a s pouzitim GPS/Navstar presnost nekde okolo jedne vlnove delky, tj. ~decimetr.
