Hlavní navigace

Fedora 31 zahazuje i686 a vylepšuje Wayland

Autor: David Ježek
David Ježek

Nové vydání Fedory není bouřlivé, ale připravuje půdu pro zajímavé věci budoucí. Majitelé 32bitových x86 strojů však mají už jen pár měsíců života Fedory 30, než budou muset přejít na jinou distribuci.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Úvodem

S pravidelností sobě vlastní bylo před pár dny ohlášeno vydání v pořadí již jednatřicáté verze linuxové distribuce Fedora. Ta je stále vnímána mnohými jako určitá testovací oblast pro Red Hat Enterprise Linux. No, možná ji bychom s ohledem na mnohé, ne vždy univerzálně kladně přijímané změny, mohli označit za Nové Mexiko či občas přímo Atol Bikini. Nynější nová verze má ale k takovému označení setsakra daleko.

Finální vydání Fedory 31 znamená verzi Workstation pro desktopy, dále Server pro servery a IoT pro zařízení internetu věcí. Další varianty, které se objevují, již nemají oficiální podporu tvůrců, jde buď o odnože s odlišnými desktopovými prostředími či specifickým určením. Konkrétně se tak objevuje varianta s KDE Plasma, Xfce, LXQt, LXDE, SOAS, případně verze pro designery, robotiku či vědu.

Z architektur je k dispozici obvyklá várka, nově chybí 32bitová x86, která skončila. Upgrade systému je/bude na starších verzích nabídnut skrze GNOME Software. V případě testování vývojových verzí Fedory 31 netřeba dělat nic, balíčky samy doputují ve finální verzi.

Novinky

Jak již naznačily předchozí odstavce, tohle je víceméně konzervativní vydání. Takže vedle prostého konstatování, že Fedora 31 staví na novějším jádru řady Linux 5.3 a desktopovém prostředí GNOME 3.34, toho moc říci nejde. To první znamená zejména podporu nového železa a určitá vylepšení systému projevující se tu či onde svižnějším během, to druhé pak známe už pár týdnů mimo jiné i z Ubuntu 19.10, na kterém bylo zjištěno, že hry na XWaylandu si výkonem již v ničem nezadají s nativním X.Org.

Ono se ostatně od května, kdy vyšla Fedora 30, nedalo stihnout velké množství revolučních novinek. Ostatně je správné, že pro běžného desktopového uživatele se vně nic zásadního nemění. A novinky odehrávající se pod kapotou (systemd, Wayland, PipeWire, …) se jednoho dne projeví, doufejme pozitivně.

Pokud vás zajímají další podrobnosti, které oznámení o vydání neobsahuje, pak lze doporučit blogpost Christiana F.K. Schallera z konce září. Tento vývojář uvádí mezi novinkami podrobněji právě vylepšení Waylandu (mj. Xwayland on demand či běh Firefoxu přímo na Waylandu), vylepšení QtGNOME (osobně mohu doplnit, že většinou mi Qt aplikace už na F30 připadaly lépe integrované než GTK aplikace v KDE Neon), LVFS pro firmwary (letos se připojil Phoenix), výrazně lepší podporou OpenH264 (profily High a Advanced, nicméně repo je ve výchozím nastavení zakázané), Fedora Toolbox, vylepšený režim GNOME Classic, novější Fleet Commander, pokročilejší vývojová verze Pipewire (v plánu je nasadit Pipewire jako výchozí ve Fedoře 33, tedy zhruba za 1 rok odteď – projektu jsme věnovali podrobný článek) atd.

Krátce k instalaci a používání

Jelikož jsem Fedoru 30 několik týdnů používal jako primární OS, přistoupil jsem k jednatřicítce s určitým předpokladem, a ten se naplnil: Fedora je dnes vyzrálou distribucí, jejíž aktuální instalátor je za většiny okolností velmi bezproblémový, svižný, neprudící, na druhou stranu však poměrně strohý na informace o tom, co dělá (ale není jediný takový).

Zabydlení systému je velmi rychlé a dovolím si vyslovit názor, že v procesu prvního spuštění v GNOME týmu někdo přemýšlel a v dnešní cloudové-účtové době se snažil uživateli vše naservírovat pod nos.

Z hlediska repozitářů a softwaru se nic zásadního nemění. Znalec si dokáže aktivovat dodatečné repozitáře během pár vteřin, laik může chvíli tápat a poté přemýšlet třeba nad tím, proč některé repozitáře jsou po výchozí instalaci zakázané (například Steam). Kombinace RPM a DNF, případně Flatpak, činí procesy instalace víceméně bezproblémovými. Osobně kvituji například přítomnost Rawtherapee aktuální verze 5.7 v repozitářích v době psaní článku, nebývá to vždy obvyklé.

O GNOME 3.34 se říká, že je zase o něco rychlejší než předchozí verze. Nemohu soudit, výkonově na Core i7–4790 s dostatkem RAM, Intel iGPU a SSD nespatřuji žádný rozdíl (ve virtuálu na stejném stroji v jiném OS je to stále bída).

Celkově platí totéž, co pro třicítku: Fedora je dobrá distribuce pro běžné uživatele, kteří netouží ponořit se až po lokty do konfiguračních souborů, ale s obvyklým dodatkem, že GNOME 3.xx nevyhovuje každému.