Hlavní navigace

Fuchsia není Linux, Google zveřejnil další informace o připravovaném systému

David Ježek

Projekt operačního systému Fuchsia od Google už sice není novinkou, ale firma byla zatím na informace skoupá. Nyní však zveřejnila některé další informace, takže si můžeme říci pár slov o tom, jaký tento systém je.

Doba čtení: 3 minuty

Jaká Fuchsia je

Fuchsia používá tzv. capability-based systém zabezpečení procesů. Postavena je na mikrojádru jménem Zircon, které je derivátem tzv. Little Kernelu, což byl maličký operační systém cílený na embedded trh, za jehož vývojem stál Travis Geiselbrecht, tvůrce jádra Haiku OS. Fuchsia je open-source systém dostupný pod licencemi MIT, Apache 2.0 a tříbodovou BSD.

Ostatně se sluší doplnit, že Travis Geiselbrecht dnes pracuje jako senior software engineer právě v divizi Embedded OS společnosti Google, kde má už téměř tři roky na starosti vývoj operačního systému Fuchsia. Mezi roky 2007 až 2010 pracoval na pozici vedoucího vývojáře jádra v Palmu, předtím rok a půl v Applu, na přelomu století pak ve firmě Be, z jejíhož BeOS vzešel Haiku OS. BeOS jej tak de facto provází celým profesionálním životem v IT světě.

Jádro systému Zircon

Každopádně, částí jádra Zircon jsou i základní ovladače a implementace knihovny libc. Google na přehledovém webu dal již k dispozici jak koncepty fungování tohoto mikrojádra, tak soupis systémových volání, která jsou k dispozici. Co zatím stále chybí, je popis bootovací sekvence a dále pak popis správce zařízení a hostů.

Když přejdeme od kernelu výše, Google poskytl popis základních knihoven, dále pak první prvky aplikačního modelu, popis spouštěcí sekvence, dále třeba jmenné prostory či sandboxing.

V oblasti aplikačních rozhraní už z dokumentace můžeme vyčíst funkčnost blokových zařízení a detaily o souborových systémech (ty mimochodem běží v systému jako služby).

Grafika

Z grafického subsystému stojí za vypíchnutí framework pro grafické ovladače Magma, který dělí věci na systémovou část ovladače (běží pod službou Zirconu pro ovladače) a aplikační část ovladače, která běží v aplikační adresním prostoru – to by odpovídalo modelu tradičních operačních systémů s monolitickým jádrem a Kernel Mode Driver / User Mode Driver částí, akorát s tím rozdílem, že ve Fuchsii obě části běží v uživatelském prostoru. Přesněji řečeno, Magma zajišťuje komunikaci mezi systémovou a aplikační částí ovladače. Podpora API Vulkan je samozřejmostí.

Fuschia dále obsahuje i vlastní fyzikálně založený renderovací stroj Escher. Ten zvládá obligátní skladbu používaných technik jako Volumetric soft shadows, Color bleeding, Light diffusion, Lens effect. Demo si lze vyzkoušet na GPU od Intelu a Nvidie za použití určitých minimálních verzí ovladačů.

Kompozitor nese jméno Scenic a stará se zejména o poskládání grafických objektů z více procesů do výsledného sdíleného grafu scény.

Další části

Subsystém vstupů nese jméno Mozart. Uživatelské rozhraní je „starý dobrý“ Flutter od Googlu cílící na mobilní sféru. Jak je to ve Fuchsii s multimédii zatím v dokumentaci není uvedeno, podobné platí o pro další aspekty, včetně třeba verifikace bootu, aktualizací, kompatibility atd. To vše jsou ale samozřejmě jen přímé součásti systému, který bude umět víceméně vše, co dnes umí systémy jiné, ať již Android / Chrome OS či další od jiných tvůrců.

Kam Google s Fuchsií míří?

To je asi nejzajímavější otázka, nicméně jasná odpověď na ni dnes není a i kdyby byla, nikde není zaručeno, že za rok a den tomu nebude zase trochu jinak. Google nepochybně vyvíjí systém za nějakým účelem (a jistě ne jedním). V loňském článku jsme uváděli, že Fuchsia nemá nic společného s Androidem či Chrome OS. Čas od času se však objevují texty na téma, že Google chystá právě tyto dvě platformy sjednotit pod jeden systém (někdy na bázi Androidu, jindy se zase uvádí že na bázi Chrome OS).

MIF 2018 tip v článku Mikulenka

Ve výsledku pokud se systém pod aplikacemi bude chovat stejně a programy dnes napsané třeba právě pro Android bude možné jedním kliknutím přeložit u pro Fuchsii s využitím všech jejích fines, není podstatné, zdali kupříkladu chytrý telefon poběží na Androidu či na Fuchsii. Jako paralelu ostatně v tomto můžeme připomenout třeba Apple macOS, který s každou hlavní verzí (7/8/9/X) také býval často zcela jiným systémem, až v posledních 10 letech dospěl Apple ke, zdá se, finálnímu řešení.

Historie však učí, že ani u projektů dotažených do takto pokročilého stádia, není jisté, že neskončí v propadlišti dějin. Microsoft měl svoje Windows RT, Mozilla svůj Firefox OS a Google třeba Wave. Nechme se tedy překvapit, kam až Fuchsia jednoho dne vyroste.

Našli jste v článku chybu?