GNOME 50 přechází na Wayland a vylepšuje vzdálenou plochu

Z GNOME (týká se to především kompozitoru Mutter a prostředí GNOME Shell) byla definitivně odstraněna podpora pro X11. GNOME se tak úplně odstřihlo od X.org v roli zobrazovacího serveru a dokončil se tím proces přechodu na Wayland, který trval více než deset let. V minulé verzi už byla podpora pro X11 ve výchozím stavu vypnutá, ale distribuce si ji ještě mohly zapnout, pokud to z nějakého důvodu považovaly za užitečné. V této verzi už je ale kód s podporou X11 zcela odstraněný.

Díky tomu se kód Mutteru pročistil o necelých 30 tisíc řádek kódu, ale společně s dalšími komponentami tato změna přinesla pročištění o vysoké desítky tisíc řádek kódu. Relativně nejvíc díky této změně „shodilo“ GDM, v kterém mohli vývojáři odstranit 40 % kódu.

Nijak se to ale nedotýká podpory běhu aplikací, které X11 vyžadují, skrze XWayland. Ta zůstává zachována a počítá se s ní i do dalších let, protože některé aplikace, které se už ani nevyvíjí, Wayland nikdy podporovat nebudou.

Vylepšení vzdálené plochy

Po odstranění podpory pro X.org je jediným integrovaným řešením pro vzdálenou plochu GNOME Remote Desktop, který používá protokol RDP. Není náhodou, že se zrovna v tomto vydání dočkal většího počtu zlepšení.

Nově podporuje třeba přesměrování webkamery, takže lokální webkameru budete moct používat i na vzdáleném stroji. Podporované je nově také zero-copy hardwarové renderování pomocí Vulkanu a VA-API, což by mělo výrazně pomoct s výkonem. Přihlášení ke vzdálené ploše lze nově ověřit pomocí Kerberosu. U vzdálené plochy na stroji, který nemá fyzický monitor, už nedojde k ukončení sezení, když se systémová služba gnome-remote-desktop zastaví nebo restartuje.

Variabilní obnovovací frekvence a neceločíselné škálování jako výchozí

GNOME už nějakou dobu podporuje variabilní obnovovací frekvenci, pokud ji umožňuje hardware. Dosud to ale vývojáři nepovažovali za dostatečně odladěné, aby to mohlo být ve výchozím stavu zapnuté, ač to některé distribuce už zapnuly. To se nyní mění a i v upstreamu je nyní variabilní obnovovací frekvence zapnutá.

Za zmínku stojí, že při zapnuté variabilní obnovovací frekvenci nyní pracuje kurzor na frekvenci, která je nezávislá na obnovovací frekvenci aplikací. Může se tak vykreslovat mnohem plynuleji, i když samotná aplikace má vykreslování pomalejší.

Ve výchozím stavu je teď v upstreamu zapnuté také neceločíselné škálování. Opět se jedná o něco, co už některé distribuce mají zapnuté nějaký čas. Byla to totiž věc, po které se dlouhou dobu volalo. Obzvláště stolní 4K monitory mají typicky DPI takové, že při škálování na 100 % je rozhraní příliš malé a při škálování na 200 % zase příliš velké. Nyní si může uživatel nastavovat škálování po 25 % a už není třeba to zapínat mezi experimentálními volbami.

Rodičovská kontrola

V tomto vydání byla výrazně vylepšená rodičovská kontrola. Jde konečně spolehlivě sledovat čas u obrazovky, nastavovat denní limity a večerku s tím, že po dosažení se zamkne obrazovka. Nově má rodič možnost limit jednorázově prodloužit, pokud je to potřeba. Připravený je také backend pro filtrování webového obsahu, ale zatím mu chybí rozhraní pro nastavení.

Vývoj rodičovské kontroly sponzoruje Endless, což je nezisková organizace, která se dlouhodobě věnuje nasazování linuxového desktopu ve vzdělávání. Nějaká úroveň rodičovské kontroly se v této oblasti považuje za samozřejmost a jak se zmiňuji v závěru článku, pomalu se podobné požadavky začínají promítat také do legislativy.

Vylepšená podpora Nvidie

Nvidia dnes opravdu drtivě dominuje mezi grafickými kartami pro desktopové počítače, které se často pořizují za účelem hraní. I proto se v tomto vydání vývojáři zaměřili na ladění problémů s ovladači Nvidia jako třeba časování snímků. To celé přispělo k tomu, že v některých hrách se na RTX 5090 FPS zvýšilo až o 12 %. Plynulejší by mělo být také samotné desktopové prostředí a přepínání oken.

Aplikace

Papers

Prohlížeč dokumentů Papers má zcela přepracovanou a rozšířenou podporu pro anotace. Nejenže umí do dokumentu vkládat textové poznámky jako předchozí řešení, které zdělil po Evince, ale umí také pracovat s textem v dokumentu: podbarvit, přeškrtnout, podtrhnout a to dokonce i vlnovkou, takže pokud si pasáže, s kterými nesouhlasíte, podtrháváte stejně jako náš bývalý prezident, nyní to můžete dělat přímo v Papers. Kromě toho můžete do dokumentu i libovolně kreslit různými barvami.

Nautilus

Správce souborů Nautilus (aka Soubory) má v nové verzi obecně nižší spotřebu paměti a rychlejší načítání náhledů. Rozhraní pro hromadné přejmenovávání souborů bylo přepracované tak, aby se intuitivně ovládalo. V nabídce náhledu nově přibyla položka Titulky, která umožňuje nastavit další informace, které se kromě názvu u ikony souboru zobrazí (například čas poslední změny, vlastník, velikost). Ve vyhledávacích filtrech je teď také možné vybrat více typů souborů.

Kalendář

GNOME Calendar patří mezi aplikace, které v posledních vydáních dostávají pravidelně nejvíce změn. V této verzi má přepracovaný seznam účastníků schůzky, což je mezikrok na cestě k plnohodnotné správě pozvánek, která se v budoucnu plánuje. Přepracováno bylo také rozhraní pro rychlé přidání události a měsíční náhled. Události je nově možné exportovat do formátu ICS.

GNOME Circle

Circle představuje soubor aplikací, které nejsou přímo součástí GNOME, ale dodržují stejná designová pravidla, souzní s jeho filozofií a využívají jeho infrastrukturu. Za posledního půl roku v něm přibyly tři aplikace:

• Gradia – nástroj na úpravu a anotaci screenshotů.
• Sudoku – asi netřeba popisovat, prostě aplikace na hraní sudoku.
• Constrict – nástroj na komprimaci videa, aby se vešlo do nastaveného datového limitu.
• Sessions – minutková aplikace, která slouží jako pomocník při technikách typu pomodoro.

Pro vývojáře

GTK 4.22

Verze grafického toolkitu GTK, která vyšla společně s GNOME 50, má jako největší novinku nativní podporu pro vykreslování SVG pomocí GtkSvg. GTK se tak v tomto zbavuje externí závislosti a vlastní řešení oproti tomu předchozímu přináší mimo jiné podporu pro SVG animace. Vývojáři nicméně upozorňují, že GtkSvg by se mělo používat pouze pro vykreslování důvěryhodných souborů jako třeba ikon. U nedůvěryhodných souborů „z venku“ by se měla i nadále používat sandboxovaná knihovna Glycin.

Libadwaita 1.9

Kromě GTK vyšla také doplňková knihovna Libawaita, která ke GTK přidává věci specifické pro designový jazyk GNOME. Největší novinkou je přidání widgetů pro postranní panel AdwSidebar a AdwViewSwitcherSidebar.

Mutter DevKit

Mutter DevKit byl uvedený před půl rokem jako nástroj, který má vývojářům pomáhat s vývojem GNOME Shellu a kompositoru Mutter. V tomto vydání přináší řadu užitečných funkcí. Podporuje HiDPI a neceločíselné škálování, velikost virtuálního displeje se mění dynamicky podle velikosti okna, je nově podporováno více displejů v jednom sezení a schránka je sdílená s hostem, aby bylo možné do nástroje jednoduše kopírovat.

Lokalizace

Dá se říct, že překlady samotného rozhraní GNOME jsou do češtiny přeložené kompletně, ač čistě statisticky klesly na 98 %, protože do GNOME přibyl nástroj Foundry, který je momentálně do češtiny zcela nepřeložený. Vzhledem k tomu, že se jedná o nástroj pro vývojáře, u kterých se alespoň pasivní znalost angličtiny očekává, nejedná se o větší problém. Že se i toto vydání překlady do češtiny udržely tak vysoko, především díky Danieli Ruskovi a Patrikovi Sivkovi. Patrik se navíc tento týden usadil na křeslo koordinátora českého týmu překladatelů, které bylo delší dobu neobsazené.

A nadále platí, že úzkým hrdlem není ani tak samotné překládání, ale kontroly překladů. Aplikace, které nejsou přímo součástí GNOME, ale jsou k němu přidružené, často čekají i měsíce na to, než se jejich překlady do češtiny zkontrolují a zařadí.

Překlady do slovenštiny zaznamenaly mírný pokles z 94 na 91 %, ale je to opět z velké části dané přidáním nástroje Foundry, který se nepodařilo zatím přeložit ani do slovenštiny. Dokumentace GNOME pak na rozdíl od češtiny zůstává do slovenštiny i nadále nepřeložená.

Na co se (ne)těšit

Největší novinkou tohoto vydání měla být podpora pro ukládání a obnovení sezení, které umožňuje kromě desktopu uložit také stavy aplikací a později, třeba po restartu, je obnovit. Adrian Vovk z Red Hatu měl implementaci hotovou, ale v praxi se ukázalo, že synchronní přístup nebyl vhodný. Na GTK hackfestu na FOSDEMu na začátku února se tak vývojáři vrátili zpátky k návrhu. Nový přístup by měl být asynchronní a s jeho testováním by se mělo začít už v rané fázi vývojového cyklu GNOME 51, aby se včas ověřila jeho funkčnost a aplikacím bylo k dispozici nové API včas.

Těsně po vydání GNOME Foundation také oznámila, že rozjíždí GNOME Fellowship, placené stipendium pro někoho, kdo bude pracovat na důležitých věcech, na kterých by se jinak nepracovalo. Má se jednat o 12 měsíců placené práce na plný úvazek pro jednoho člověka nebo 12 měsíců na poloviční úvazek pro dva lidi. Stipendium je sponzorované přímo z příspěvků uživatelů. Loni se podařilo slušně nakopnout Friends of GNOME, které má dnes už téměř tisíc pravidelných přispěvatelů. Bude zajímavé sledovat, co se za ty peníze podaří vytvořit.

Dá se také čekat, že GNOME v podzimním vydání nějak odpoví na zákonné požadavky, které od systému pro koncové uživatele vyžadují mechanismus, kterým se nastaví věková kohorta uživatele a ta bude dále přes systémové API k dispozici aplikacím, které by podle toho měly upravovat své chování. Aktuálně takový požadavek registrujeme z Brazílie, Colorada a Kalifornie, ale předpokládá se, že přibudou další státy. Vsuvka (ne) v nadpisu se týká tohoto, protože to komunitu do určité míry rozděluje.

Požadavek se zdá v současné podobě relativně neškodný: nechává nastavení na administrátorovi (rodiči), nesděluje se přesný věk, ale jen věková skupina a to jen lokálně aplikacím. Někteří v komunitě to ale vidí jen jako nastartování mechanismu, jehož pravidla se budou v budoucnu postupně utužovat, a proto by měl být odmítnutý hned na začátku.

Nicméně byznysová logika je v tomto neúprosná. Prodejci hardwaru se kvůli tomuto nebudou vystavovat riziku postihu a pokud linuxová distribuce tyto požadavky nebude splňovat, nebudou počítače s ní na daný trh vůbec dodávat. Navíc pro ně nemá smysl dělat různé nabídky pro různé země USA nebo EU, takže nevyhovění zákonu v Kalifornii zpravidla znamená stažení systému z celých USA. Pokud tedy GNOME a distribuce, které jej používají, chtějí být na počítačích předinstalované, musí tohle řešit.