Hlavní navigace

GNOME: lehké představení

Svatopluk Vít

Tento díl našeho začátečnického seriálu bude pro tentokrát hovořit o desktopovém prostředí GNOME. Prapůvodní impuls pro to, proč vzniklo, byla snaha vytvořit nového konkurenta pro KDE, který měl problém s využíváním nesvobodné knihovny. Je to však dnes stále „jen“ pouhá alternativa či náhražka za KDE?

Když si dnes budete s linuxovými uživateli povídat o používání Linuxu na právě vašem počítači, dříve či později se téma stočí na desktopové prostředí. Utváří totiž hlavní styčný bod mezi vámi a vaší linuxovou distribucí. Obvykle (tedy v největším počtu případů) narazíte na KDE nebo GNOME. Podíváme-li se na tato prostředí používaná v Linuxu střízlivým okem, musíme konstatovat, že jsou obě velmi povedená a podobná v komfortu, který nabízejí. Klasicky se pak nabízí už jen otázka: „Volíš Losnu nebo Mažňáka?“;

Historie GNOME se začala psát v roce 1997. V roce 1996 se začala šířit módní vlna KDE, jenže ta byla trochu bržděna tím, že byla vyvíjena pomocí uzavřené knihovny Qt, což se samozřejmě některým uživatelům nezamlouvalo. Odpovědí byly dva projekty a to Harmony toolkit (svobodná knihovna nahrazující Qt) a právě GNOME. Zatímco Harmony přestal v roce 2000 existovat (Qt byla vydána pod svobodnou licencí), GNOME existuje dále. Našlo si svou stálou základnu uživatelů, kteří na něj nedají dopustit.

GNOME1

Jeho nosným prvkem je knihovna GTK+, která byla prapůvodně vyvinuta pro grafický editor GIMP. Qt samozřejmě není pro běh GNOME nutná a nezměnilo se to ani ve chvíli, kdy byla Qt uvolněna pod novou licencí. Důležitým „přesvědčovacím“ faktem je samozřejmě i to, že GNOME je plně lokalizováno do češtiny. Čeština totiž patří k podporovaným jazykům.

Jako všechny svobodné projekty, setkalo se i GNOME v minulosti s tím, že jeho vývoj a operace nebyly nijak dobře spravovány a v projektu vládl chaos. Proto v roce 2000 vznikla nadace, která má za cíl to změnit. Jejím hlavním úkolem je koordinace vydávání nových verzí a určování, co se stane integrální částí GNOME. Jméno GNOME je akronymem GNU Network Object Model Environment. Podle dnešních vývojářů už však název neurčuje, co tento projekt nabízí, a toto jméno považují za zastaralé. Navíc se můžete setkat s tím, že původním akronym GNOME je nahrazován jen podobou slova Gnome.

GNOME2

Výchozím okenním správcem je Metacity. Samozřejmostí je změna vzhledu pomocí grafických témat (zkuste art.gnome.org či www.gnomelook­.org). Abychom dostáli zpravodajské povinnosti – poslední stabilní verze má číslo 2.22 a objevila se v březnu 2008. Na září 2008 je plánována verze 2.24. V podstatě všechny větší distribuce mají či nabízejí možnost GNOME využívat. Snahou GNOME také je, aby všechny v něm běžící aplikace měly jednotný vzhled a ovládání včetně klávesových zkratek.

Z pohledu uživatele zvyklého na Microsoft Windows či KDE asi nejvíce překvapí, že ovládací lišta není ve výchozím zobrazení dole, ale nahoře. Základním stavebním kamenem je program Nautilus, což je správce souborů. Zvládá běžné operace se soubory (kopírování, přenášení atd.) a jde mu to velmi dobře. K základním součástem patří třeba program Gedit, což je jednoduchý textový editor. Jako internetový prohlížeč by používán Galeon, v novějších verzích jej nahradil Epiphany.

GNOME3

V poslední době také občas slyším nářky uživatelů, kterým přijde ovládání základních dialogových oken trochu nelogické (zvláště si stěžují na dialogové okno pro ukládání/otevírání souborů). Osobně si myslím, že se na ně dá zvyknout. Chcete-li vidět tato okna v akci, zkuste si spustit GIMP, který právě stejná okna využívá (i když máte jen KDE). Panuje zde však i názor, že v touze vývojářů, aby bylo GNOME co nejjednodušší na ovládání, dochází ke zjednodušení velkému a uživatel pak už nemá možnost volby (pokud mu něco nevyhovuje). I tak lze využití GNOME doporučit, nebudete o žádné funkce ochuzeni.

Určitým faktem, proč používat toto desktopové prostředí (bez toho, že byste jej někdy používali a byli jeho fanoušky), je, že systémové zdroje, které GNOME potřebuje pro svůj běh, nejsou tak zatěžovány a lze to paušalizovat na tvrzení, že vám stačí slabší počítač než pro běh KDE. Samozřejmě existují i mnohem vhodnější desktopové prostředí, které jsou odlehčené více. Bavíme se však o dvojce nejpoužívanějších. Pokud použijete distribuce Debian, Fedora nebo Ubuntu, budete mít GNOME jako výchozí desktopové prostředí.

V dalším díle se podíváme podrobněji na aplikace běžící pod GNOME, namátkou GNOME Office, Evolution nebo Totem.

Našli jste v článku chybu?
22. 6. 2008 10:56
Mazání souborů -- Nautilus → Upravit → Nastavení → Chování → Nabízet příkaz Odstranit, který nepoužívá Koš. Náhledy -- jsou standardně zapnuté, nastavit se dají v Nautilus → Upravit → Nastavení → Náhled
22. 6. 2008 9:50
JKK (neregistrovaný)
1. Je zcela prokazatelnou nepravdou, že GNOME cituji: "systémové zdroje, které GNOME potřebuje pro svůj běh, nejsou tak zatěžovány a lze to paušalizovat na tvrzení, že vám stačí slabší počítač než pro běh KDE" GNOME je rozhodně nenažranější než KDE. Stačí se podívat na zatížení procesoru při překreslování okna atd... Souvisí to taky s bodem 2. 2. GNOME používá (bohužel to musím říct) velmi zaostalou knihovnu grafickou knihovnu GTK+. Stačí si otevřít GTK+ file/save dialog (zmiňovaný…