Na úvod uvedu na pravou míru mýtus, který se občas objevuje. Aplikace, které pro svůj běh vyžadují GNOME, lze provozovat třeba i v KDE. Jen je zapotřebí mít GNOME nainstalované (se všemi potřebnými knihovnami, což ověří váš balíčkovací systém při instalaci programu), nikoliv ale spuštěné. A tak můžete z prostředí KDE spustit třeba GNOME Office.
Je to kancelářský balík, který pro svůj běh používá GNOME a je na tom podobně jako KOffice. Celý balík je složen z několika samostatných aplikací a chybí aplikace pro tvorbu prezentací. V pravém slova smyslu se však nejedná o několik úzce spolupracujících aplikací jako jsou např. součásti OpenOffice.org, tyto aplikace mají jednotící prvek, a to GNOME. Pokud potřebujete psát texty pomocí pokročilého textového editoru, nabízí se Abiword. Jedná se o velmi dobrý program s bohatými funkcemi a navíc je to program velmi rychlý a malý. Jeho rozhraní je v podstatě standardní a nemělo by vás ničím překvapit. O jeho úspěchu svědčí i to, že se stal součástí balíčku aplikací, které jsou instalovány na linuxovou verzi OLPC (projekt přinášející počítače do rozvojových částí světa). Navíc zvládá ISO standard v podobě OpenDocument formátu. Projekt vznikl v roce 2002 a v současné době je podporována řada platforem jako jsou například Microsoft Windows (verze 95 a vyšší), unixové systémy či nativní port pro MacOS. Jeho funkce nejsou navíc nějak omezeny, protože podporuje tzv. zásuvné moduly, které umožní přidávat nové, v programu neintegrované funkce.
Funkci tabulkového kalkulátoru v balíku GNOME Office zastává program Gnumeric. I v tomto případě se jedná o velmi pokročilý program, který podporuje řadu funkcí, umí si poradit s OpenDocument formátem i Microsoft Office OpenXML. Verze 1.0 byla vydána na Silvestra roku 2001. Od té doby došel až do současné verze označené číslem 1.8.3. Jako základ pro návrh funkcí byl vzat Microsoft Excel a vývojáři přidali i několik unikátních. Navíc si Gnumeric získal dobrou pověst i u statistiků a vědců, kteří si pochvalují jeho sadu speciálních funkcí. Nejmarkantněji je to asi vidět například u tvorby grafů, kdy si Gnumeric zvolil vlastní způsob návrhu, který nemá nikdo jiný. Graf vidíte jako celek a můžete si vše nastavit naráz, nemusíte procházet jednotlivými kroky. Existuje ve verzi pro Linux a pro Windows.
Pokud se dnes podíváte na nejpoužívanější kancelářské balíky, neměl by v nich chybět i program na správu elektronické pošty. U GNOME Office to má na starosti Evolution. Jedná se o velmi dobrý program, který již nějakou dobu nabízí velmi špičkové rozhraní naplněné funkcemi, které jsme zvyklí vídat spíše u placených produktů. Nabízí prostředí pro kalendář, adresář kontaktů a správu e-mailů. Jeho hlavní zbraní v boji s ostatními klienty je integrovaný konektor umožňující připojení na Microsoft Exchange server. Je tedy skutečným „Outlookem“ a je to vlastnost, kterou zdaleka ne všechny programy nabízejí (často ani ty placené ne). Jeho cílová skupina se tak rekrutuje hlavně z řad firem, které mají své řešení postavené na platformě Microsoft Windows serveru s Exchange. Microsoft si totiž nechává zaplatit nejenom za Microsoft Exchange Server, ale i za klienta Microsoft Outlook, který je buď součástí Microsoft Office nebo se dá pořídit i samostatně. Pokud provozujete Linux, máte i svůj Outlook (zdarma a v Linuxu nativně). Ale existuje dokonce i port pro Windows. Jinak je Evolution standardním programem své kategorie a nabízí funkčnost, kterou byste v této kategorii programů asi očekávali. Často je Evolution doporučován spíše než Mozilla Thunderbird, zvláště proto, protože již disponuje některými funkcemi, které Thunderbird zatím buď nemá nebo jsou pouze ve vývojových verzích (nejčastěji je tím míněna kalendářová aplikace). Protože vývoj Mozilla Thunderbirdu za poslední roky postupuje rychle, spoustu funkcí už má. Nutno však bez nadsázky říci, že Evolution všechny tyto funkce má a měl je dříve.
Poslední aplikací hodící se do balíku nazývaného kancelářský je aplikace schopná zajistit vrstvu mezi aplikací a daty, nazvaná GNOME-DB. Zapomeňte však na něco přívětivého – jedná se spíše o knihovnu funkcí, která práci s daty zjednodušuje. Na tvorbu rozhraní se dá využít program Mergeant ze stejného balíku. Navíc je k dispozici projekt Glom, což je něco jako Microsoft Access či OpenOffice.org Base, jen s tím rozdílem, že ke svému chodu vyžaduje databázový stroj PostgreSQL a umí pracovat jen a pouze s databázemi, které si sám vytvoří. Jinak je vytváření rozhraní k databázi docela jednoduché a intuitivní.
Aby byl výčet kompletní, je ještě nutno zmínit minimálně 3 aplikace, které jsou postaveny na knihovně GTK+ a jsou opravdu velmi povedené a masově využívané. Prvním pojmem je grafický editor GIMP. Tento program má spoustu odpůrců i uživatelů, kteří jej bezmezně milují. Velmi často slýchávám označení „Photoshop pro chudé“. Skutečně se jedná o projekt, který za nulovou cenu přináší kvalitu profesionálního produktu. Jenže druhým dechem musíme dodat, že některým uživatelům na něm vadí hlavně to, že má trochu nestandardní ovládání a hlavně roztříštěné uživatelské rozhraní. Původně byl GIMP připravován pouze pro Linux, později byl portován i na jiné platformy, z nichž je patrně nejpoužívanější na Microsoft Windows. Ovšem tam u začátečníků naráží na to, že když jej spustíte, máte na obrazovce minimálně 2 samostatná okna a klasická koncepce jednoho velkého okna s nabídkami prostě u GIMPu chybí. Že úplně stejně vypadají aplikace určené pro MacOS? Windows uživatelé si nemohou zvyknout. Osobně jsem se přes tento nedostatek dostal již velmi dávno a na GIMP nedám dopustit. Umožňuje mi svobodně pracovat na úpravách všemožných fotografií a navíc efektivně. Nejedná se o nějakou jednoduchou aplikaci, jejíž ovládání pochopíte za pět minut. Jenže za pět minut se také nenaučíte provádět nějaké úpravy fotografií. v souvislosti s GIMPem se sluší připomenout také práci českého grafika Jakuba Steinera (známého pod přezdívkou jimmac), který právě pomocí GIMPu vytváří ikony, které jsou použity i v GNOME. Jak jsem si přečetl na jeho stránkách, do dnešního dne jich má na kontě už 6000.
Ze stejné grafické branže je i další program – Inkscape. Jedná se též o grafický editor, tentokrát však vektorové grafiky. S klasickou fotografií umí také pracovat (načíst ji a zmenšit či zvětšit a pár dalších drobností), jeho základ však vychází z tvorby vektorové grafiky ve formátu SVG, která je primárně určena na web. V Inkscape tak snáze vytvoříte jednoduché diagramy, pozvánky, letáky či vizitky na jednu stránku. Pokud potřebujete vytvořit obal na CD či DVD, pozvánku na narozeninovou party – je Inkscape přesně pro vás. Zvláště ve spojení s úložištěm svobodných obrázků nazvaném Open Clipart Library (nabízející více než 14 500 volně použitelných obrázků) je to opravdu vynikající nástroj, který se dobře ovládá a je snadno pochopitelný. Postupně se z něj stává velmi uznávaný program, rozšířen je na platformě Linux, Mac OS X a Windows.
Do trojice grafických nástrojů spadá ještě i projekt Dia. Jedná se o vcelku unikátní program, který nemá moc příznivců, protože není úplně přívětivý. Jedná se o program, jehož hlavní a jedinou náplní je pomocí vám při tvorbě různých diagramů a schémat. Nejenom vývojové diagramy, ale také mnohem zajímavější Org charty neboli tvorba schémat s organizační strukturou firmy. Existuje pro Linux i pro Windows. Dají se v něm vytvářet opravdu všemožné věci a osobně jsem jej několikrát použil pro účely grafického ztvárnění nějaké struktury.
Hodně používanou aplikací je také multimediální přehrávač Totem, vývojové prostředí GNOME Devtools, správce multimédií Rhythmbox nebo správce osobních či firemních financí GnuCash. Aplikací vycházejících z GNOME je samozřejmě velké množství a není cílem tohoto článku dělat nějaký jejich ucelený seznam (který najdete zde). Spíše jsem chtěl zmínit to, že i když nějakou aplikaci používáte a nemusí to být zrovna přímo v GNOME a v podstatě o tom ani nemusíte vědět.
