GNOME

Jak jsme slíbili, tak i činíme. Je zde první díl recenze GNOME 1.0, ve kterém se převážně zaměřím na to, co GNOME je, jaké aplikace s ním získáte, případně co dalšího si můžete pořídit dodatečně. Další díl nebo možná díly recenze budou o mých pocitech z používání a kladech nebo naopak záporech GNOME. Dopředu upozorňuji, že asi budu trochu srovnávat s KDE, které jsem používal posledních několik měsíců a troufám si říct, že ho celkem důvěrně znám. Také se pokusím v recenzi zhodnotit, jak je nebo není GNOME vhodné pro obyčejného uživatele, kterému by mělo přibližovat Linux nebo případně jiné Unixy.

Pokud vůbec netušíte, co to GNOME je, je vám určen tento odstavec. Ostatní ho mohou s klidným svědomím vynechat, protože se pravděpodobně nic nového nedozví. GNOME (GNU Network Object Model Environment) je tzv. „desktop environment“, tedy volně přeloženo „prostředí pracovní plochy“. Cílem takového prostředí je vytvořit uživatelské rozhraní a jakousi základnu pro běh aplikací, které mají jednotný vzhled a ovládání. Zároveň vytváří platformu pro komunikaci mezi aplikacemi, sdílení jejich dat a podobně. GNOME používá knihovnu GTK+, která vznikla současně s programem GIMP. Cílem GNOME je mimo jiné i sjednocení toho, co se v angličtině výstižně nazývá „look & feel“ (vzhled a pocit) u různých aplikací, což by mělo vést ke snadnějšímu ovládání aplikací od různých vývojářů. Rovněž přímo obsahuje celou řadu nástrojů a programů pro různé účely od konfiguračních utilit přes pomůcky (např. kalkulačka) až po koncové uživatelské aplikace jako je třeba tabulkový kalkulátor Gnumeric.
GNOME není jediným projektem tohoto typu, naopak se poslední dobou vyrojilo několik dalších pokusů o totéž (např. UDE), ale zatím největším konkurentem GNOME je asi K Desktop Environment, krátce KDE. Největší trumf GNOME v tomto „boji“ je zřejmě to, že je kompletně postaveno na free softwaru a knihovnách, zatímco KDE používá grafický toolkit QT norské firmy Troll Tech. Licenční politika pro tuto knihovnu je sice stále otevřenější, nicméně GPL to není :). Na druhou stranu je podle mě KDE ve vývoji o něco dál, což je ale zřejmě dané tím, že je KDE ve stabilní verzi o nějaký ten pátek déle.

Pojďme se teď podívat, co všechno získáte, když si GNOME nainstalujete. První věc, která GNOME odlišuje od jiných desktopů je to, že nemá žádný nativní window manager. GNOME totiž funguje se všemi window managery, pouze některé specifické funkce fungují jenom s kompatibilními WM. Je myslím dobře, že s GNOME nepřijdete o možnost volby WM. Pokud se však budete rozhodovat, jaký WM zvolit, doporučuji se poohlédnout po těch, které jsou „GNOME-compliant“ – momentálně existují čtyři: WindowMaker (od verze 0.16), Enlightenment, Icewm a BlackBox. Enlightenment byl v několika posledních verzí přímo v distribuci GNOME a používám ho i já. Jiné WM jsem s GNOME nezkoušel.

Další zajímavostí GNOME je to, že jako nativní nástroj pro práci se soubory používá grafickou verzi programu Midnight Commander, jehož originální konzolová verze je zřejmě nejpoužívanějším programem tohoto typu na Linuxu. „Okénková“ mutace programu má všechny klasické rysy svého rodiče, jako je například práce s virtuálními file systémy (což znamená, že můžete pracovat třeba s ftp serverem nebo zip archívem stejně, jako kdyby to byl adresář na lokálním disku), byť vzhledem spíš připomíná kfm z KDE nebo Explorera z Windows.

Uživatelské rozhraní sestává z pracovní plochy, na níž mohou být umístěny ikony programů, dokumentů nebo adresářů a jednoho či více panelů. Tyto panely mohou být umístěny na hraně obrazovky nebo v jejím rohu. Na každý panel může být umístěno několik typů objektu: hlavní menu, tlačítko pro spuštění aplikace, uživatelské menu nebo tzv. applet. Appletem se v GNOME nazývá aplikace, která běží pouze v malém okně přímo na panelu. Appletů je k dispozici poměrně velké množství a slouží obvykle buď k zobrazení nějaké hodnoty (čas, vytížení procesoru, volná paměť…), k provádění některých funkcí (mountování disků, přepínání mezi aplikacemi, nastavení hlasitosti, příkazová řádka…) případně jenom pro zábavu (hra „patnáctka“, stažení a skrolování titulků některých zpravodajských serverů).

Pro desktopová řešení je typické to, že s nimi získáte větší či menší množství aplikací, jejichž výhodou je, že mívají podobné ovládání, což usnadňuje orientaci méně zkušeným uživatelům. GNOME není vyjímkou a přiložených aplikací je opravdu požehnaně. Mezi nimi nechybí ty obvyklé, jako je třeba kalkulačka, emulátor terminálu nebo třeba vyhledávání souborů, ani ty méně časté, jako je hexadecimální editor, elektronický vizitník nebo časový plánovač. Nechybí ani hry, kterých je zde celkem dvanáct (mahjong, miny…).
Pro GNOME již existuje celá řada dalších aplikací. Namátkou jenom několik z nich: vývojová prostředí gIDE a Glade, ftp klient gFTP, ICQ klienti gicq a GnomeICU, několik IRC klientů, program pro práci s obrázky Electric Eyes, frontend k PGP GnomePGP a mnoho dalších. Kompletní seznam aplikací si můžete prohlédnou zde.

Tak to by byl základní přehled toho, co GNOME může nabídnout. V příští části recenze se již zaměřím na praktické zkušenosti s provozem…