Hlavní navigace

Grafické karty a grafické akcelerátory (26)

Pavel Tišnovský 31. 8. 2005

Šestadvacátý díl seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se poněkud vymyká předchozím dílům. Nebude zde řeč a nějaké již existující komerčně vyráběné grafické kartě či grafickém akcelerátoru, ale o návrhu vlastního grafického subsystému. Vzhledem k zaměření tohoto serveru se nebudu zabývat přílišnými podrobnostmi, spíše si ukážeme některé zajímavé aspekty, které je zapotřebí při návrhu vlastní grafické karty vyřešit.

Obsah

1. Zobrazení rastrových dat vlastními zobrazovacími prostředky
2. Základní vlastnosti navrhovaného řadiče grafického displeje
3. Implementace řadiče grafického displeje
4. Význam jednotlivých časových úseků
5. Obsah dalšího pokračování tohoto seriálu

1. Zobrazení rastrových dat vlastními zobrazovacími prostředky

Velmi zajímavým a implementačně kupodivu ne až tak složitým způsobem zobrazení obrazových dat (zejména rastrových, tj. bitmap a pixmap) je implementace vlastního grafického subsystému. Tento způsob zobrazení je ze všech dříve popisovaných možností zobrazení snímků na počítačích typu PC nejrychlejší, protože se nemusí provádět žádná mnohdy složitá komunikace ani s hostitelským počítačem, ani s grafickou kartou nainstalovanou v hostitelském počítači. Na přídavné zobrazovací kartě (určené například pro port AGP či sběrnici PCI) je vytvořen výstup na monitor počítače, ať už CRT či LCD, či na televizní monitor (televizní monitor se od běžné televize liší zejména tím, že neobsahuje vysokofrekvenční obvod s anténním vstupem). Nejmarkantnější rozdíl mezi těmito zobrazovacími zařízeními tkví zejména v rozličných metodách míchání barvových a synchronizačních signálů a také v podporovaných rozlišeních.

Mezi hlavní nevýhody tohoto způsobu zobrazování patří nutnost implementace vlastního grafického subsystému či použití nějakého existujícího grafického čipu (grafického řadiče), což poněkud komplikuje obvodový návrh vlastní zobrazovací karty a případně i její programování. Také je nutné vytvořit alespoň základní obslužné rutiny pro výstup grafických informací, mezi něž patří vykreslení jednoho bodu (resp. pixelu v pravidelné rastrové mřížce), úsečky a mnohdy také řetězce znaků.

Mezi významné přednosti patří už dříve zmiňovaná rychlost zobrazení a také nezávislost na monitoru, který je připojen k „běžné“ grafické kartě či grafickému akcelerátoru hostitelského počítače, protože pro výstup je použita samostatná zobrazovací jednotka – jedná se tedy o dvoumonitorový či vícemonitorový systém.

Grafický subsystém lze vytvořit buď na základě vhodného řadiče displeje řešeného zákaznickým obvodem (jedná se například o poměrně známé čipy ADV 478 či Motorola 6845, v dřívějších dobách se však také používaly další čipy), dostatečně výkonným mikroprocesorem či signálovým procesorem, nebo vhodně naprogramovaným programovatelným obvodem typu CPLD či FPGA. Při použití zákaznického obvodu je sice návrh celé zobrazovací karty jednodušší, nepříjemné však je, že se musí přesně dodržet formát dat a časování při čtení obrazových dat z framebufferu. Použití vhodného mikroprocesoru či signálového procesoru DSP (Digital Signal Processor) je mnohem flexibilnější, jedná se však o řešení, které z použitého procesoru využije pouze malou část jeho možností, přičemž výpočetní výkon procesoru je využit pouze z několika procent (vzhledem k nutnosti přesné synchronizace výstupu, kdy není v některých případech možné použít přerušení, které by časování signálů porušilo).

Poslední možnost, tj. využití rekonfigurova­telného (programovatelného) obvodu CPLD, je z hlediska flexibility, přesné synchronizace signálů a efektivity využití plochy (čili počtu logických obvodů) na čipech zdaleka nejvýhodnější. V dalším textu proto stručně popíšu návrh vlastního grafického zobrazovacího subsystému s využitím obvodů z rodiny Xilinx. Tento návrh je založen zejména na práci Chana Elma: General Purpose Display Controller, ve které je však popsána jednodušší verze grafického subsystému s podporou poměrně malého rozlišení 320×240 pixelů s obrazovou frekvencí 50 resp. 60 Hz.

2. Základní vlastnosti navrhovaného řadiče grafického displeje

Navrhovaný řadič grafického displeje (CRTC – Cathode Ray Tube Controller) umožňuje zobrazovat rastrový obraz buď na analogovém monitoru počítače, nebo na televizním monitoru. Místo analogového monitoru je samozřejmě možné použít i LCD monitor, protože tato dvě zobrazovací zařízení používají stejné rozhraní kompatibilní s grafickými kartami typu VGA (neuvažujeme zde digitální rozhraní, které by vyžadovalo další řadič). Zobrazení na běžném televizoru je také možné, ale až po konverzi výstupních signálů buď na kompozitní signál, nebo na anténní VF vstup, jak to ostatně dělaly již domácí osmibitové počítače.

Podle frekvence použitého oscilátoru je možné vytvářet a následně zobrazit rastrový obraz o rozlišení od základních 320×200 pixelů do cca 800×600 pixelů. Při použití televizního monitoru se používá rozlišení 720×576 pixelů, kritický je zde zejména počet obrazových řádků, počet sloupců není, vzhledem k absenci synchronizačních (hodinových) signálů pro jednotlivé pixely, pevně daný, a může se tak pro různé typy televizních obrazovek lišit. Poznámka: mluvíme zde o rozlišení celých televizních snímků, které jsou při zobrazování na televizi rozděleny na dva půlsnímky s polovičním vertikálním rozlišením.

V navrhovaném řadiči jsou podporovány dva formáty pixelů: buď se jedná o pixely zobrazované v 256 stupních šedi, nebo o plnobarevné (truecolor) pixely zobrazované ve formátu RGB. Formát pixelů může být zvolen tak, aby odpovídal internímu formátu pixelů uložených ve framebufferu grafické karty, včetně možné datové výplně mezi jednotlivými pixely. Ve výplni mohou být uloženy další informace o fragmentech ve framebufferu, typicky jejich z-ová hloubka. Pixely (resp. jejich barvy) jsou v průběhu zobrazování čteny přímo z framebufferu, není tedy zapotřebí vytvářet další přídavné fronty (queues) ani jiné typy vyrovnávacích pamětí. Jediným požadavkem je rozdělení framebufferu na přední a zadní barvový buffer, aby se zamezilo současnému přístupu do framebufferu od rastrovací jednotky a od řadiče paměti. Důvodem, proč nebyl použit paletový režim, je zjednodušení návrhu celé grafické karty, protože není zapotřebí implementovat tabulku LUT (do které musí přistupovat jak procesor, tak i grafická karta – viz poruchy v obrazu na kartách VGA).

Rekonfigurovatelný obvod Xilinx může být naprogramován tak, aby četl obrazová data buď z dynamické paměti DRAM, nebo statické paměti SRAM. V případě, že se použije dynamická paměť DRAM, je použito zjednodušeného přístupu do této paměti s výběrem paměťových buněk pomocí signálů RAS (výběr řádku) a CAS (výběr sloupce). Také je možné automaticky generovat prázdné instrukce čtení, pomocí kterých se provádí obnova (refresh) obsahu dynamických pamětí. Pokud se použije konfigurace grafického akcelerátoru s framebufferem uloženým ve statické paměti SRAM, přístup do paměti se značně zjednoduší – používá se jednoduchý výběr dat s posláním jedné adresy a nejsou samozřejmě generovány ani žádné další instrukce čtení pro obnovu obsahu paměti, jelikož tato operace u pamětí typu SRAM postrádá smysl.

Minimální kapacity pamětí pro uložení jednoho snímku v různých formátech pixelů se liší v závislosti na použitém rozlišení. Z jednoduchého výpočtu vyplývá, že pro menší rozlišení, například 320×200 či 256×192 pixelů, je možné použít čipy pamětí o poměrně malé kapacitě, typicky 1 Mb, čímž je možné dosáhnout zmenšení bitové šířky adresové sběrnice se zachováním barevné hloubky zobrazovaného snímku:
320×200×2=128 0­00 B=1 024 000 b.

3. Implementace řadiče grafického displeje

Největší část funkcionality navrhovaného řadiče grafického displeje je obsažena v programovatelném čipu typu CPLD, v tomto konkrétním případě se jedná o čip XC 95108 (PLCC), který je rozsahem svých funkcí i svou rychlostí pro řízení displeje dostačující, alespoň co se týče práce v rozlišeních používaných u VGA monitorů či běžných televizních monitorů. Je samozřejmě možné použít i programovatelné čipy s vyšším výkonem, například čipy typu Xilinx Spartan či Spartan II, výkon i plocha těchto čipů by však nebyla pro zobrazování plně využita.

Čip XC 95108 obsahuje celkem 108 buněk s klopným obvodem typu D a dvěma programovatelnými vstupy IN a jedním výstupem OUT, které dohromady tvoří jeden CLB (Configurable Logic Block – konfigurovatelný blok logických členů). Dále je možné pomocí tohoto obvodu přímo řídit 69 vstupně/výs­tupních portů. Tyto porty jsou využity pro řízení čtení obrazových dat z framebufferu přes k tomu vytvořenou sběrnici. Další vstupně/výstupní porty na čipu XC 95108 jsou využity na výstupu (tj. v režimu output) pro sériové posílání barvových informací o jednotlivých pixelech a pro výstup horizontálních a vertikálních synchronizačních signálů V-sync a H-sync.

GFX 26-1

Obrázek 1: Základní časování při generování rastrového snímku řadičem grafického displeje

Jedním z typických rozlišení je takzvané rozlišení VGA, při jehož použití je frekvence hodinových impulsů nastavena na hodnotu 25,175 MHz. Tato frekvence je poněkud vyšší než hodnota spočítaná prostým vynásobením počtu pixelů ve snímku snímkovou frekvencí. Je tomu tak kvůli nutnosti generování horizontálních a vertikálních synchronizačních impulsů a také pro vytváření tmavých okrajů na obrazovce, ve kterých není žádný obraz vytvářen. Tmavé okraje (nazývané border, overscan, blank lines/columns) jsou vytvořeny na každém obrazovém řádku po pravém i levém okraji obrazovky. Je také vytvořeno několik zcela tmavých obrazových řádků na horním a/nebo spodním okraji obrazovky. Základní časování a průběh signálů při generování snímku jsou patrné z následujících obrázků.

4. Význam jednotlivých časových úseků

Význam jednotlivých časových úseků na obrázcích je následující:

Význam jednotlivých časových úseků při generování rastrového obrazu
Označení Plný název Význam
tht Horizontal Total Time čas nutný pro zobrazení celého obrazového řádku i se zatemněnými okraji
thd Horizontal Display Time čas, po který se zobrazují viditelné pixely na řádku
tshb Start Horizontal Blank časový úsek po který je generován zatemněný levý okraj
tehb End Horizontal Blank časový úsek pro generování pravého okraje
th-sync Horizontal Sync Time časový úsek nutný pro návrat elektronového paprsku na začátek následujícího obrazového řádku
tvt Vertical Total Time čas nutný pro zobrazení celého snímku i s horním a dolním zatemněným okrajem
tvd Vertical Display Time čas, po který se zobrazují viditelné obrazové řádky
tsvb Start Vertical Blank časový úsek pro generování horního okraje obrázku
tevb End Vertical Blank časový úsek pro generování dolního okraje obrázku
tv-sync Vertical Sync Time časový úsek nutný pro návrat elektronového paprsku na začátek (levý horní okraj) nového snímku

Řadič grafického displeje, který je u navrhovaného grafického akcelerátoru reprezentovaný obvodem XC 95108, však není naprogramován pro úlohu, ve které by přesně měřil či sledoval nějaké časové úseky. Místo toho je vhodně zvolena základní frekvence oscilátoru s vestavěným krystalem tak, aby se veškeré delší časové úseky daly z této frekvence jednoduše odvodit, tj. aby všechny časy byly celočíselnými násobky jedné periody oscilátoru.

V navrhovaném řadiči je zvolena přesně taková frekvence oscilátoru, aby se při jednom hodinovém taktu tc vygenerovaly barvové signály a případně i synchronizační signály přesně pro jeden pixel. Tento způsob práce s pixely je sice zřejmý na první pohled, ne všechny řadiče displejů jej však používají. Typické bývají konfigurace, kdy se jeden pixel přenese za polovinu hodinového taktu, což mimo jiné znamená, že synchronizace neprobíhá na úrovni pixelů, ale jejich dvojic (toto řešení bylo použito i u osmibitových počítačů Atari v grafickém módu 8 – v tomto režimu nebylo kvůli tomu možné používat dvě barvy).

Veškeré výše zmíněné časy jsou při tomto nastavení dodrženy pomocí binárních čítačů vytvořených z CLB obvodů na čipu XC 95108. Čítače jsou nastaveny na hodnotu, která odpovídá poměru měřeného času k periodě oscilátoru a čítají směrem k nule (od nastavené hodnoty se po uplynutí jednoho hodinového taktu tc odečte jednotka. Po dosažení nuly je interně, tj. přímo na obvodu, vygenerován signál, který indikuje dosažení měřeného časového okamžiku – viz druhý ilustrační obrázek.

GFX 26-2

Obrázek 2: Průběh signálů generovaných řadičem grafického displeje při přenosu jednoho obrazového řádku

GFX 26-3

Obrázek 3: Průběh signálů generovaných řadičem grafického displeje při přenosu celého snímku

GFX 26-4

Obrázek 4: Způsob měření všech časových průběhů z jednoho zdroje hodinových impulsů tc

5. Obsah dalšího pokračování tohoto seriálu

V dalším pokračování tohoto seriálu dokončíme popis vlastní grafické karty. Budeme se věnovat především způsobům zobrazení rastrových snímků na televizním monitoru i analogovém VGA monitoru.

Našli jste v článku chybu?

12. 9. 2005 8:31

tisnik (neregistrovaný)
Jo sorry, ja jsem se na tu tabulku spatne dival - cetl jsem sloupec Description a tam je samozrejme popsany pouze LSB a MSB pro kazdou barvovou slozku.

11. 9. 2005 15:51

RayeR (neregistrovaný)
U popisu toho konektoru LCD je uvedeno pro kazdou bar. slozku 6 bitu, takze LCD zmakne tech 256k barev jak je to uvedeny na zacatku, ale to neznamena ze se musi vsechny bity vyuzit.
Lupa.cz: Seznam mění vedení. Pavel Zima v čele končí

Seznam mění vedení. Pavel Zima v čele končí

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Root.cz: Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Vitalia.cz: Baletky propagují zdravotní superpostel

Baletky propagují zdravotní superpostel

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Podnikatel.cz: Babiš: E-shopy z EET možná vyjmeme

Babiš: E-shopy z EET možná vyjmeme

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC