Seriál Grafické karty a grafické akcelerátory

V dnešní, již poslední části seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme věnovat možnému budoucímu vývoji v oblasti akcelerované počítačové grafiky i možnostem vývoje grafických karet ve stylu Open Source. Také si uvedeme rozlišení v grafických režimech u vybraných typů počítačů a zrekapitulujeme všechny dosud vydané díly.

V dnešní, již předposlední části seriálu si popíšeme grafické možnosti některých historicky významných počítačů, na které v předešlých částech tohoto seriálu nezbylo místo. Z hlediska generování grafiky je jistě velmi zajímavá herní konzole Atari 2600, stejně jako její nástupce Atari 5200. Kromě toho si popíšeme grafické schopnosti počítače Atari Falcon 030 a počítačů Amiga.

V dnešním dílu si podrobněji popíšeme dva základní způsoby řízení vektorových displejů. První, historicky starší způsob používá analogové řadiče, druhý způsob už řadiče digitální. Posléze si ukážeme připojení osciloskopu a běžné televizní obrazovky k řadičům vektorových displejů. Nakonec si ukážeme velmi zajímavě pojaté řízení vektorového displeje pomocí běžných grafických karet typu VGA, SVGA apod.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech budeme pokračovat v popisu použití vektorových displejů a k nim příslušejících řídicích obvodů. Ukážeme si některé v minulosti i v současnosti navrhované a vyráběné grafické karty určené pro generování obrazu na vektorových displejích. Nezapomeneme ani na popis jediné herní konzole, která vektorový displej využívala - Vectrex.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se podíváme do daleké minulosti, kdy se pro zobrazení počítačové grafiky používaly (samozřejmě kromě tiskáren a plotterů) kromě dalších zařízení i vektorové displeje. A jelikož je počítačová grafika prakticky od svého počátku spjata s hrami, ukážeme si použití vektorové grafiky na známých hracích automatech.

V předchozím pokračování tohoto seriálu jsme si ukázali, jakým způsobem je možné vytvořit jednoduchou grafickou kartu, která neumí nic jiného než zobrazení rastrového obrázku uloženého ve video paměti. Dnes návrh grafické karty dokončíme, protože se budeme věnovat způsobům zobrazení rastrových snímků na televizním monitoru i analogovém VGA či SVGA monitoru.

Šestadvacátý díl seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se poněkud vymyká předchozím dílům. Nebude zde řeč a nějaké již existující komerčně vyráběné grafické kartě či grafickém akcelerátoru, ale o návrhu vlastního grafického subsystému. Vzhledem k zaměření tohoto serveru se nebudu zabývat přílišnými podrobnostmi, spíše si ukážeme některé zajímavé aspekty, které je zapotřebí při návrhu vlastní grafické karty vyřešit.

V dnešním, už pětadvacátém pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech navážeme na předchozí díl, protože se budeme věnovat zajímavé architektuře pro hi-end počítačovou grafiku - technologii Onyx2 Infinite Reality. V současnosti jsou na bázi této architektury postaveny další, samozřejmě mnohem výkonnější systémy, například Onyx350, Onyx3000 a Onyx4 Visualization System.

Ve čtyřiadvacátém pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme zabývat způsobem zobrazení třírozměrné grafiky pomocí výkonných grafických subsystémů pracovních stanic. Zavítejte tedy do exklusivního světa, kde jsou počítače stále ještě dražší než vily s bazénem.

Dnešní pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnováno problémově orientovanému programovacímu jazyku Cg, který může být použit pro programování pixel shaderů i vertex shaderů na moderních grafických akcelerátorech s GPU. Při popisu jazyka Cg se zaměříme především na práci s uživatelsky vytvořenými funkcemi, práci s vektory a maticemi, využívání knihovních funkcí a tvorbu podmínek i programových smyček. Nebudou chybět ani ukázky pixel a vertex shaderů napsaných pomocí Cg.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech bude podrobněji popsán způsob programování pixel a vertex shaderů pomocí k tomu specializovaných programovacích jazyků.

V dnešní části seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme vertex a pixel shadery, které mohou být na moderních grafických akcelerátorech využity k programovému vytváření velkého množství působivých grafických efektů.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme funkce programovatelných 3D grafických akcelerátorů a grafických akcelerátorů určených pro komprimaci a dekomprimaci videa.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme funkci specializovaných bloků moderních grafických čipů, které provádějí výpočet lineárních transformací a osvětlení. Dále se budeme zabývat popisem grafických akcelerátorů, které jsou určeny pro zobrazování objemových dat, tj. těles složených z takzvaných objemových elementů - voxelů.

Celý dnešní díl seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnován problematice grafických akcelerátorů určených pro vykreslování prostorových těles, jejichž povrch je složen z plošných polygonů, speciálně trojúhelníků. Probereme si i jejich časový vývoj od relativně jednoduchých systémů k systémům složitějším.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme zabývat různými typy grafických subsystémů (obzvláště grafickými kartami a akcelerátory), které podporují vykreslování rastrové grafiky, tj. zejména takzvaných bitmap, pixmap, spritů a ve specifických případech i monochromatických a vícebarevných kurzorů myši. Také se povíme úvodní informace o grafických akcelerátorech speciálně určených pro vykreslování prostorové polygonální grafiky.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme princip práce grafických akcelerátorů určených pro urychlení vizualizačních a grafických algoritmů. Zaměříme se zejména na akcelerátory navržené pro vykreslování plošných vektorových primitiv, rastrových obrázků a zpracování videa.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme zabývat popisem základních funkcí grafických karet typu SVGA. Tyto grafické karty nabízely velmi široké spektrum funkcí, některé z nich v sobě dokonce obsahovaly zárodek grafických akcelerátorů. Mimo to si řekneme základní informace o prozatím posledních grafických kartách navržených a dodávaných firmou IBM. Jedná se o grafické karty řady IBM 8514/A a XGA.

Celé dnešní pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnováno podrobnějšímu popisu grafické karty VGA, která měla ve své době velký význam jak pro vývoj graficky orientovaných aplikací, tak i herního software a grafických demo programů.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech si budeme povídat o třech velmi zajímavých výrobcích: prvním grafickém akcelerátoru pro počítače řady IBM PC, který se jmenuje PGC, integrované grafické kartě (čipu) MCGA a konečně o slavné grafické kartě VGA, jejíž textové a grafické režimy jsou používány i v dnešní době.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme další známé grafické karty určené pro počítače řady IBM PC: Hercules a EGA, spolu s již poněkud méně známou kartou EGC.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme zabývat grafickými kartami pro počítače IBM PC, které byly dodávány jak firmou IBM, tak i dalšími firmami vyrábějícími periferie pro počítače řady PC.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech si popíšeme universální sběrnici PCI a její pozdější modifikaci ve formě portu AGP. Zejména sběrnice PCI je z pohledu vývoje grafických karet velmi zajímavá, protože na PC v podstatě jako první umožnila vytvářet a zobrazovat grafické informace v poměrně velkých rozlišeních, a částečně tak odstranila nevýhodu obrazové paměti oddělené od paměti operační.

V dalších kapitolách i následujících částech tohoto seriálu bude stručně popsán vývoj grafických karet určených pro osobní počítače typu IBM PC, a to od těch nejjednodušších "malovátek" až po high-endové programovatelné grafické akcelerátory používané v soudobých počítačích. Popis jednotlivých typů grafických karet začneme chronologicky, nejprve se tedy zaměříme na velmi jednoduché karty typu MDA, CGA, Hercules, EGA a VGA a teprve poté si popíšeme modernější 2D a 3D grafické akcelerátory. V tomto dílu si ukážeme způsob připojení grafických karet k počítači.

Dnešní pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech bude věnováno, podobně jako část předchozí, počítačům vyráběným americkou firmou Apple. Řeč bude zejména o legendárním Macintoshi a jeho následovnících. Také si povíme o mikropočítači Apple Lisa, který jako první přinesl ideu multitaskingu a operačního systému s GUI přímo na stoly řadových uživatelů.

V dnešní části seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme věnovat mikropočítačům pocházejícím od známé americké firmy Apple. Tato firma se proslavila především svými revolučními mikropočítači Apple Macintosh, ale i před těmito velice úspěšnými zařízeními vyráběla několik osmibitových modelů, kterými se dnes budeme zabývat.

V dnešním dílu seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech pokračujeme popisem grafických schopností osobních počítačů a grafických stanic založených na mikroprocesorech Motorola řady 68k. Řeč bude zejména o počítačových systémech firmy Atari. Popíšeme si také zajímavý systém Atari ABAQ, který je založený na kombinaci procesorů Motorola řady 68k a transputerů Inmos T800.

Dnešní pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnováno počítačům založeným na procesoru Motorola 68xxx. Detailně se budeme zabývat zejména počítači řady Amiga a příště i přímým konkurentem - počítači Atari řady ST.

Seriál o grafických kartách a grafických akcelerátorech pokračuje povídáním o grafických schopnostech českých osmibitových počítačů. Také si popíšeme některé u nás méně rozšířené zahraniční osmibiťáky, jmenovitě Sharp MZ-800 a Sam Coupé.

V dnešním pokračování seriálu o grafických čipech se budu věnovat popisu grafických subsystémů legendárních osmibitových domácích počítačů Commodore C64, Sinclair ZX81 a ZX Spectrum.