Starsi open source projekty mi prisly mnohem uzitecnejsi. Byly celkove mensi, lepe napsane a lepe pochopitelne. Nekonzistence v rozhranich byly reseny dobre komentovanymi #ifdefy. Uzivatelska dokumentace byla sice pouze v man pages, ale pouzitelna. Kod byl vice komentovan, a dalo se v nem vyznat.
Nyni kdyz clovek rozbali nejaky .tar.gz ze sourceforge, je to vice nez z poloviny balast, dodany "jen tak", aby se naplnily nejake zbytecne formalni standardy. README, INSTALL, COPYING obsahuji povetsinou zcela genericke kecy, a ani se nevyplati je cist.
Dokumentace je sice duplicitne asi v 5 ruznych formatech, ale temer vzdy neuplna a obsoletni. Temer nikdy (az na par cestnych vyjimek) tam neni popis vysokourovnove filozofie programu, zpusob rozdeneni a fungovani jeho komponentu- maximalne se popise vnejsi API (casto jeho neaktualni verze), a doufaji ze to staci.
Zdrojaky sice na zacatku obsahuji odkaz na GPL (nebo v horsim pripade je tam cela ukecana licence copypastnuta- jeste ze to aspon gzip vyhodi z archivu), ale temer nikdy neobsahuji zadne informace o tom, proc se funkce a definice ve zdrojaku obsazene jejich autor rozhodl dat prave do tohoto souboru, proc jej tak pojmenoval, a co ma modul delat.
Instalace casto pouziva krom prekladace dalsi externi programy, a spoleha na jejich konkretni verze. Zavislosti jak na nich tak na systemovem API jsou "reseny" makry v autoconfu (takze vubec).
Tento shit byl minen jako nastroj na odstraneni nekompatibilit v API, ale ve svem dusledku vytvari nove ztavislosti, a snizuje tlak na odstraneni tech starych. Vubec, autoconf je NEJVETSI OSTUDOU unixoveho sveta.
Mozna jsem pesimista, ale doba kdy open source byla legrace je podle mne uz pryc.
Např. Links nemůže používat nejnovější auto-kdovíco 2.57 (už asi stejně neni nejnovější), musíme mít 2.13, takže když kompiluju něco !=links tak přeinstaluju auto-kdovíco na 2.57 a když links tak zase zpátky 2.13. Jsou to sračky.
Dřív se psal pro každý procesor program znova. Pak lidi přišli na to, že by se mohl udělat systém, který toto zunifikuje.
Takže dneska se program může psát pro každý unifikující systém znova.
Napsání programu pro procesor znova mělo aspoň efekt v rychlosti. Tohle nemá efekt žádnej.
