Po článku jsem si říkal, poděkuj autorovi, zpětná vazba je hutný přínos a mluvit o ní nemůže být na škodu. Ale pak jsem uviděl reakce......
Polemizovat o komunismu nebudu, zkušený Honza (TM) by mě stejně nebral v potaz (podle mě za d - b-ko kryté před egem a-kem).
Pro nostalgiky sice otevřený kód už nikdy nebude soubor dat několika lidí, kteří to měli pod palcem, ale legrace podle mě teprve začíná :-). Osobně se teď cítím skvěle. Zaujme mě nějaký projekt, navštívím je doma, nasaji atmosféru, něco napoví i jak se dostanu ke zdrojákům.... Poté si přečtu README (v install bývají většinou generické kecy - ale autoconfig, znamenající pro mě trojkombo configure checkinstall installpkg mi přijde velice fajn), zkusím nainstalovat. Jde-li vše hladce, bodíky pro ně. Pokud mě projekt neoslovuje, nejde přeložit, chová se nepřístojně.... Jdu jinam. Slepý přirozený výběr (TM) v akci. Projekty vznikají, vyvíjejí se, přerůstají své možnosti, zanikají; z trosek vyrůstají nové, z chyb poučenější, ... Prostě příroda - a to já rád. :-)
Obvykle si clovek moc vybirat nemuze, protoze to co potrebuju, a co prekryva pozadovany feature set resi jeden, maximalne dva projekty. Kdyz je zahodim jako nepouzitelne (vetsinou z duvodu malo flexibilni konfigurace, velmi neefektivni implementace, nebo celkove nestability), a rozhodnu se ze to napisu sam, puvodni zdrojaky mi nepomuzou. Obsahuji prilis mnoho zapouzdreni a nevhodne navrzenych vnitrnich rozhrani, ze implementace z ciste vody, jen podle RFC a tcpdumpu je obvykle snadnejsi. Zdrojaky jsou dobre jen kdyz je tam nejaka nejasnost.
