Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (25.část - další hry pro konzoli NES)

3. 5. 2012
Doba čtení: 28 minut

Sdílet

Dnes si společně popíšeme další „várku“ her vytvořených pro slavnou osmibitovou herní konzoli Nintendo Entertainment System (NES). Většina popsaných her bude pravděpodobně čtenářům známa, protože se jedná buď u dnes již klasické tituly či o hry, kterými byly zahájeny úspěšné herní série.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (25.část – další hry pro konzoli NES)

2. Arkanoid

3. Tetris

4. Flappy

5. M.U.L.E.

6. Herní strategie uplatnitelné v M.U.L.E.

7. Legend of Zelda

8. Final Fantasy

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (25.část – další hry pro konzoli NES)

V osmdesáté šesté části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky si popíšeme dalších sedm her vytvořených pro osmibitovou herní konzoli Nintendo Entertainment System (NES). Tyto hry lze zhruba rozdělit do dvou kategorií – v první kategorii se nachází ty herní tituly, které původně vznikly na jiných platformách, ať již se jedná o video automaty (typickým příkladem je Arkanoid), jiné herní konzole či mikropočítače (Tetris a M.U.L.E.); do kategorie druhé jsou pak zařazeny hry, kterými byly zahájeny úspěšné herní série, které mnohdy úspěšně pokračují i v současnosti (příkladem může být Final FantasyLegend of Zelda). Dnes popisované hry se taktéž odlišují ve svém žánru: Flappy je logická hra, Final Fantasy se zařazuje do žánru RPG (s dalšími prvky převzatými z ostatních herních žánrů), některé prvky RPG najdeme i ve hře Legend of Zelda, M.U.L.E. je dosti výjimečnou strategickou hrou spojenou se simulací ekonomiky v uzavřené společnosti atd.

Obrázek 1: Jeden z předchůdců Arkanoidu – hra Breakout (zde ve variantě naprogramované pro herní konzoli Atari 2600). Grafika hry Breakout je velmi jednoduchá a dosti hrubá (číslice se skóre, počtem životů a úrovní jsou pravděpodobně přímo vykreslovány do pozadí, které má nízké horizontální rozlišení).

Pro čtenáře tohoto seriálu asi nebude žádným velkým překvapením zjištění, že mnoho her určených pro herní konzoli NES je založeno na herních principech, které se ve skutečnosti objevily již o mnoho let dříve, což je především případ hry Arkanoid založené na hře Breakout, která původně vznikla již v roce 1976 jako video automat (již víme, že na návrhu tohoto automatu se podílel i Steve Wozniak). Ovšem herní konzole NES by se pravděpodobně nikdy nestala tak slavnou jen díky tomu, že pro ni existovalo množství různých konverzí her. Pro toto zařízení totiž vznikly i zcela nové hry, především již zmíněná Final Fantasy, které významným způsobem změnily pohled veřejnosti na herní konzole (především v Asii a USA). Firmě Nintendo současně můžeme vděčit i za herní sérii Legend of Zelda, která sice původně nevznikla přímo pro NES, ale pro Family Computer Disk System, ovšem NES byl druhou platformou, na níž byla tato herní série portována.

pc75

Obrázek 2: Úvodní obrazovka hry Arkanoid v monochromatické variantě určené pro osobní mikropočítač Apple Macintosh.

2. Arkanoid

První hrou určenou pro herní konzoli NES, s níž se dnes seznámíme, je hra Arkanoid, kterou pravděpodobně není nutné čtenářům tohoto seriálu nijak podrobněji popisovat. Zajímavá je však historie vzniku tohoto titulu. Herní princip, na němž je Arkanoid postaven, totiž pochází již ze stařičkého video automatu Pong z roku 1972, který byl určený pro dva hráče, z nichž každý ovládal krátkou vertikální úsečku – pálku. Jediným úkolem obou hráčů bylo zabránit tomu, aby míček přepadl za okraj hracího pole (resp. docílit toho, aby přepadl přes okraj u druhého hráče). Existovala i varianta hry Pong pro jednoho hráče, kdy byla druhá polovina hracího pole uzavřena. Ovšem pouhé „odpalování“ míčků jedním hráčem není nijak zábavné a proto se tvůrci navazujících her snažili o nějaká vylepšení. Ta přišla společně s video automatem nazvaným Breakout z roku 1976 (viz též odstavec v předchozí kapitole). Držitel licence na Breakout – tím byla společnost Atari – posléze tuto hru konvertovala i pro svoji osmibitovou herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 3: Úvodní obrazovka hry Arkanoid ve variantě pro herní konzoli NES.

Vylepšení, která nastala ve hře Breakout jsou dvě. Prvním z nich bylo otočení herní plochy o devadesát stupňů, což lépe vyhovuje hře pro jednoho hráče. Druhým vylepšením bylo to, že hráč měl za úkol rozbít míčkem zeď složenou z menších kostiček a potom se přesunout do další úrovně. S dalším vylepšením tohoto typu her přišla společnost Taito v roce 1986 – jednalo se právě o hru Arkanoid (ovšem firma Taito má „na svědomí“ například i další slavné hry Space Invaders či Qix). Základní herní princip zůstal ve hře Arkanoid zachován: hráč stále ovládal horizontální „pálku“ a jeho úkolem bylo rozbití zdi či jiného obrazce složeného z kostiček. Ovšem tvar obrazce se v jednotlivých úrovních lišil a měnily se i vlastnosti kostiček. Navíc bylo možné chytat různé „bonusy“, ať již se jednalo o zvýšení počtu životů, přímý přesun do další obtížnosti, prodloužení pálky, možnost sestřelovat kostičky přímo pálkou či ztrojení míčku. Kromě protivníků, kteří po nárazu do míčku zvětšovaly jeho rychlost byl do hry Arkanoid ještě poměrně násilně zakomponován příběh, ale ten byl pro vlastní hru zcela zbytečný (neoficiální klony Arkanoidu ho celkem rozumně postrádaly).

Obrázek 4: Zcela zbytečný „příběh“ zobrazovaný v originálních verzích Arkanoidu.

Varianta hry Arkanoid pro herní konzoli NES se snažila o to, aby se v×co největší míře podobala variantě této hry určené pro video automaty. Týká se to v první řadě designu jednotlivých úrovní (a pokud mohu soudit, tak byl design skutečně zachován, a to včetně stejného nebo velmi podobného pozadí), ale i způsobu ovládání. BreakoutArkanoid (a ostatně i původní Pong) se totiž nejlépe ovládají nikoli tlačítky či joystickem, ale otočným ovladačem typu paddle, který interně většinou obsahoval potenciometr připojený na jednoduchý A/D převodník. Vzhledem k tomu, že původní ovladač pro NES samozřejmě paddle neobsahoval, byly k Arkanoidu dodávány i speciální ovladače nazvané příhodně Arkanoid Controller – viz též jejich popis uveřejněný zde: http://en.wiki­pedia.org/wiki/Vau­s_Controller. Alternativně bylo možné pro Arkanoid použít i originální ovladač pro NES, záleželo jen na preferencích hráče.

Obrázek 5: Arkanoid pro herní konzoli NES – první obtížnost.

Obrázek 6: Arkanoid pro herní konzoli NES – druhá obtížnost.

Obrázek 7: Arkanoid pro herní konzoli NES – třetí obtížnost.

3. Tetris

Další hrou, jejíž princip pravděpodobně není nutné nijak podrobně popisovat, je hra Tetris, která je někdy považována za vůbec nejúspěšnější počítačovou hru všech dob. O této hře se zmiňuji především z toho důvodu, že je její rozšíření mezi běžné hráče poměrně úzce spojeno právě s herními konzolemi společnosti Nintendo, i když zde NES s velkou pravděpodobností nehrál tu nejdůležitější roli (tu lze přiřknout spíše kapesní herní konzoli Game Boy, o níž se ještě v tomto seriálu zmíníme). Opět se však podívejme alespoň ve stručnosti na postupný vývoj této hry. Autorem koncepce hry Tetris (její jméno vzniklo kombinací slov „tetramino“ a „tenis“) je Alexej Pažitnov (SSSR, dnes USA), který již v roce 1984 naprogramoval první verzi této hry určenou pro počítač Elektronika 60 (pro zajímavost: jednalo se o šestnáctibitový systém s osmi kilobajty paměti a výpočetní rychlostí přibližně 250 000 operací za sekundu, k němuž se mohly připojovat terminály).

Obrázek 8: První obrazovka hry Tetris ve variantě pro herní konzoli NES s informacemi o licenci a rokem vzniku.

Pro další úspěch Tetrisu bylo důležité, že Vadim Gerasimov naprogramoval její port pro počítače IBM PC a kompatibilní, což umožnilo jeho rozšíření nejdříve po Moskvě (kde Pažitnov i Gerasimov pracovali ve výpočetním středisku Akademie věd) a posléze i do dalších měst a zemí. Hra Tetris se tak vlastně neplánovaně (v centrálně plánovaném hospodářství!) stala prvním herním titulem, který byl exportován ze SSSR do dalších zemí. Zajímavé přitom je, že tematika Ruska se v Tetrisu opakovaně objevuje, ať již se jedná o úvodní obrazovky a hudbu (licencované varianty Tetrisu), tak i o použití znaku Я namísto R v titulku některých variant této hry (včetně TETЯISU Františka Fuky pro Speccy). Kromě konverze Tetrisu na počítače IBM PC byla z pohledu hráčů důležitá i její úprava pro osmibitové herní konzole společnosti Nintendo, především na již zmíněnou kapesní herní konzoli Game Boy (s níž byl Tetris dodáván), tak i na NES.

Obrázek 9: Úvodní obrazovka Tetrisu s tématikou Ruska.

Varianta hry Tetris pro herní konzoli NES, kterou se dnes zabýváme a která je zobrazena i na okolních screenshotech, obsahovala všechny základní vlastnosti Tetrisu – rychlé spouštění a opětovné zpomalování padajících tvarů, zobrazení statistiky jednotlivých tvarů, zobrazení tvaru, který se objeví v dalším tahu atd. Hra Tetris však byla, ať již v licencované či nelicencované podobně, portována snad na všechny herní konzole, osobní počítače, mobilní telefony atd. Dokonce se s ní můžeme setkat i na tak neobvyklém místě, jako je digitální osciloskop – viz též informace zobrazené na stránce http://www.eeg­gs.com/items/39244­.html. Hraní Tetrisu na „obrazovce“ složené z oken výškových budou taktéž dnes již není nic neobvyklého – http://www.you­tube.com/watch?v=On­CNGNv-Fds&feature=re­lated.

Obrázek 10: Výběr typu hry a doprovodné melodie.

Obrázek 11: Tak kdy konečně padne „dlouhá“ kostka?

4. Flappy

Třetí hra, s níž se v dnešním článku seznámíme, pravděpodobně v současnosti již není tak známá jako oba předchozí herní tituly, ale v době svého vzniku byla dosti populární a potrápit mozkové závity může hráčům dodnes, ačkoli se z technologického hlediska jedná o poměrně jednoduchý program (ostatně jedna z variant této hry vznikla ještě v roce 2007, tj. v podstatě v současnosti, takže se nejedná o zcela zapomenutý koncept). Hra, o níž se zde píše, se jmenuje Flappy. Její první verze určená pro Sharp X1 byla vydána již v roce 1983 společností dB-Soft a pro nás zajímavá je především varianta určená pro herní konzoli NES z roku 1985. Flappy patří mezi logické hry, v níž hráč ovládá postavičku „Flappyho“, jejíž úkol je zdánlivě velmi jednoduchý – přesunout modrý kámen na plošinku, která je taktéž vyznačena modrou barvou. Samozřejmě, že tento úkol není tak prostý, jak by se možná mohlo zdát.

Obrázek 12: Úvodní obrazovka hry Flappy ve variantě pro herní konzoli NES.

Hra je totiž rozdělena do místností (celkem jich je 200) a v každé místnosti se kromě modrého kamene a modré plošinky nalézají i zdi, které mohou hráči pomoci, ale většinou spíše tvoří překážky, dále pak kameny jiných barev, které taktéž mohou či nemusí pomoci a nepřátelé, na něž je možné házet hříbky :-) (po zásahu protivník usne). Na všechny kameny, tj. jak na hlavní modrý kámen, tak i na kameny ostatních barev, působí gravitace. Zajímavé je, že kameny je možné posouvat „o půl políčka“ (což je jeden z poměrně podstatných rozdílů například oproti minule popsané hře Boulder Dash), takže je možné – v mnoha místnostech spíše nutné – vytvářet šikmé stavby z kamenů, jak je to naznačeno na čtrnáctém screenshotu. Po technologické stránce se skutečně jedná o jednoduchou hru, ovšem mnohem důležitější je design jednotlivých místností, který se skutečně povedl (dohrál někdo ze čtenářů skutečně všech 200 místností?). Pro zajímavost a úplnost je možná vhodné dodat, že zhruba ve stejném období, kdy byla vydána hra Flappy pro herní konzoli NES, u nás vnikla varianta této hry naprogramovaná pro československý osmibitový mikropočítač PMD-85.

Obrázek 13: První místnost ve hře Flappy (verze pro NES).

Obrázek 14: Kameny lze stavět i šikmo na sebe, přesto se tato stavba nepřeváží.

Obrázek 15: Druhá místnost ve hře Flappy (verze pro NES).

pc104

Obrázek 16: Pro porovnání – Flappy ve verzi pro PMD-85.

pc104

Obrázek 17: Další screenshot hry Flappy ve verzi pro PMD-85.

pc104

Obrázky 18: Flappy pro PMD-85 potřetí.

5. M.U.L.E.

Čtvrtá hra popisovaná v dnešním článku má velmi neobvyklý název M.U.L.E. a i její herní princip je taktéž neobvyklý a přitom poměrně originální. Název M.U.L.E. je zkratkou pocházející ze sousloví „Multiple Use Labor Element“, ovšem klidně můžeme používat i slovo mula. Hra M.U.L.E. původně vznikla již v roce 1983 pro osmibitové domácí mikropočítače Atari řady 400 a 800 (k nim bylo možné připojit až čtyři joysticky, čehož hra využívala) a za jejím vývojem stála společnost Ozark Softscape v čele s Danem Buntenem. Tento programátor je známý i z vývoje hry Seven Cities of Gold určené pro počítače PC. V případě hry M.U.L.E. se jedná o strategii, v níž však má velký význam ovlivňování ekonomiky uzavřené kolonie založené na planetě Irata (což je slovo Atari napsané obráceně). Kolonii mohli ovládat až čtyři hráči, popř. protihráči řízení počítačem či herní konzolí.

Obrázek 19: Úvodní obrazovka hry M.U.L.E. ve variantě pro herní konzoli NES.

Základem strategické části hry M.U.L.E. byl nákup pozemků/parcel na planetě Irata. Na jednotlivých parcelách bylo možné buď vyrábět energii či pěstovat jídlo, popřípadě těžit kovy či prvek „crystalin“ (to ovšem jen v nejvyšší obtížnosti s dvanácti koly). Jednotlivé parcely, které bylo možné koupit (a které byly popřípadě nabízeny v dražbě), se od sebe v různých vlastnostech odlišovaly – některé parcely byly vhodnější pro výrobu potravin (většinou se jednalo o pozemky blízko řeky), jiné pro výrobu energie (roviny), pozemky s horami přinášely bohatší těžbu kovů atd. Navíc se počet vyrobených jednotek dané komodity (potraviny, energie, kovy, crystalin) zvyšoval jak se zkušeností hráče (jak dlouho – tj. kolik herních kol – například již vyrábí energii), tak i s množstvím sousedících parcel, které jsou pro výrobu dané komodity určeny (jde o poměrně jednoduchou aplikaci pravidla „economy of scale“).

Obrázek 20: Výběr rasy, kterou bude hráč zastupovat.

Obrázek 21: Mula je koupena a připravena na naložení.

6. Herní strategie uplatnitelné v M.U.L.E.

Z popisu hry M.U.L.E. uvedeného v předchozí kapitole by se tedy mohlo zdát, že se jednalo o celkem jednoduchou „budovatelskou“ strategii. Ve skutečnosti však byla nejdůležitějším prvkem ve hře burza, protože jednotlivé komodity (jídlo, energie, kovy, „crystalin“) bylo možné nakupovat a prodávat jak mezi jednotlivými hráči navzájem, tak i mezi hráči a samotnou kolonií, která například potřebovala kovy pro výrobu nových mul (bez nich nebylo možné osazovat jednotlivé parcely potřebnými technologiemi). Záviselo jen na hráčích, jakou na burze zvolili strategii. Buď mohli vcelku klasicky nakupovat komodity potřebné pro vlastní rozvoj a naopak prodávat vyrobené nadbytečné zboží s vidinou co nejvyššího okamžitého zisku, ale někdy bylo vhodnější zvolit i odlišnou strategii a například vykoupit jeden typ zboží a nechat tak zbytek kolonie „vyhládnout“ se spekulací, že v dalším kole bude cena vykoupeného zboží poptávána za vyšší cenu.

Obrázek 22: V každém tahu si hráč může koupit novou parcelu.

Právě systém směny komodit na burze byl nejzajímavějším prvkem hry M.U.L.E., který navíc někdy vedl i k tomu, že i hráč, který měl zdánlivě největší množství pozemků či peněz mohl ve výsledku prohrát (ještě dvě kola před koncem hry jsem byl většinou v průběžném hodnocení až na třetím místě, ale to se dá lehce dohnat) – to se většinou nestává u klasických „budovatelských“ strategií, kdy i malá výhoda na začátku hry v podstatě dopředu ovlivní veškerý další vývoj (například umístění prvního osadníka do pouště či na malý ostrov ve hře Civilizace/Ci­vilization). Navíc je systém burzy ve hře M.U.L.E. vytvořen z hlediska hráčů velmi jednoduše: hráči si nejprve zvolí, zda budou danou komoditu (například energii) nakupovat či prodávat a potom postupně dochází k dorovnávání ceny mezi nabídkou a poptávkou, podobně jako na reálné burze. Může tak nastat situace, kdy některý z hráčů vyčkává na příznivější cenu (vyšší prodejní, nižší nákupní), což se samozřejmě může nebo nemusí vyplatit. Podobné je to i s cenami pozemků, kdy si hráči musí spočítat, jakou reálnou cenu má pozemek v daném okamžiku – nemá například cenu kupovat drahý pozemek na konci hry, i když za stejnou cenu na začátku hry by se mohlo jednat o výhodnou investici.

Obrázek 23: Výroba energie a jídla, těžba kovů a „crystaline“.

Hra M.U.L.E. se i přes nepříliš velký marketingový úspěch u některých hráčů stala takřka legendou, takže není divu, že vznikly i její další varianty určené například pro on-line hraní na Internetu.

Obrázek 24: Jeden z nejdůležitějších momentů ve hře – nákup a prodej komodit na burze.

7. Legend of Zelda

Jednou z nejznámějších herních sérií souvisejících s osmibitovou konzolí Nintendo Entertainment System je nepochybně i herní série Legend of Zelda. Jedná se o hry postavené na návrzích Shigera Miyamota, který již v době, kdy Legend of Zelda vznikla (psal se rok 1986, nedávno se tedy oslavilo neuvěřitelné čtvrt století existence této herní série), pracoval přímo pro společnost Nintendo a podílel se mj. i na vzniku takových přelomových her, jakými bezesporu byly tituly Super Mario Bros či Donkey Kong. Vznik herní série Legend of Zelda byl pro osmibitovou konzoli NES a taktéž pro celou společnost Nintendo velmi důležitý – od vzniku první hry Legend of Zelda až do současnosti totiž bylo prodáno téměř 70 milionů her patřících do této série a zajímavé je, že už původní hra Legend of Zelda určená přímo pro NES se stala čtvrtou nejprodávanější hrou pro tuto herní konzoli (prvenství si drží Super Mario Bros.).

Obrázek 25: Úvodní obrazovka hry Legend of Zelda ve verzi pro herní konzoli NES.

Zatímco Shigeru Miyamoto se dnes stal téměř legendou v oblasti návrhu her, o hudební doprovod se postaral Koji Kondo, jeden z nejtalentova­nějších hudebníků tvořících pro NES i s jejím poměrně netypickým zvukovým subsystémem. Příběh vkomponovaný do hry Legend of Zelda je poměrně jednoduchý – jedná se o záchranu princezny Zeldy z rukou Prince Temnoty Ganona/Ganondora, který ji zajal. Celý děj se odehrává ve fiktivní zemi Hyrule a vlastní herní systém v sobě obsahuje několik různých herních prvků: adventuru, řešení různých hlavolamů, řešení bočních úkolů (questů) a najdeme zde i některé rysy RPG her. Za 26 let doby trvání této herní série došlo k průběžným změnám jednotlivých postav, některá témata zůstala zachována, jiná se však změnila.

Obrázek 26: Legend of Zelda ve verzi pro herní konzoli NES.

Obrázek 27: Legend of Zelda ve verzi pro herní konzoli NES.

Obrázek 28: Legend of Zelda ve verzi pro herní konzoli NES.

8. Final Fantasy

S trochou nadsázky je možné říci, že svět uživatelů počítačů se dělí na dvě skupiny: jedni si pod zkratkou FF nejdříve představí Firefox, druzí si vzpomenou na herní sérii Final Fantasy. Tato herní série vznikla ve společnosti Square, která vytvářela komerční videohry již od roku 1983. Z její rané produkce můžeme jmenovat například hry The Death Trap a Will: The Death Trap II. Jednalo se o adventury se statickými obrázky. Ovšem tyto hry nebyly po komerční stránce příliš úspěšné, takže společnost Square stála v roce 1987 prakticky před krachem. Posledním vydaným titulem měla být hra Final Fantasy (prosinec 1987), avšak díky velkému úspěchu této hry (téměř 400 000 prodaných kopií) se namísto krachu společnost Square stala velmi úspěšnou a později si mohla dovolit i přechod ke konkurenci: na platformu PlayStation (příběhy jednotlivých her ze série FF však není nutné znát dopodrobna, začít lze prakticky s jakýmkoli dílem).

Obrázek 29: Výběr postavy, za níž se bude hrát (tento systém již nebyl v dalších částech FF použit).

Existovalo hned několik důvodů velkého úspěchu Final Fantasy. Především se jednalo o poutavý a rozsáhlý příběh s pro Evropana dosti zvláštní mytologií (o to je však zajímavější). Dále hra zaujala ve své době revolučním systémem soubojů, které byly rozděleny na tahy s tím, že jednotlivé postavy bylo možné „naprogramovat“. Od některých dalších RPG her se FF odlišovala i systémem kouzel (není založený na maně, ale na úrovních kouzelníka). Společně se sérií Legend of Zelda se i herní série Final Fantasy zasloužila o to, že lidé začali vnímat herní konzole z poněkud jiného úhlu – již se nejednalo o „krabičky“ s několika prostoduchými střílečkami, ale o zařízení, na nichž je možné hrát hry, jejichž vyřešení může trvat i několik měsíců a vyprávěný příběh může být stejně kvalitní jako příběh v leckteré knížce.

Obrázek 30: Scrollující prostředí hry (které tak není dělené na jednotlivé obrazovky, na rozdíl od hry Legend of Zelda).

Seznam všech her v hlavní řadě série Final Fantasy:

ict ve školství 24

Rok Název
1987 Final Fantasy
1988 Final Fantasy II
1989  
1990 Final Fantasy III
1991 Final Fantasy IV
1992 Final Fantasy V
1993  
1994 Final Fantasy VI
1995  
1996  
1997 Final Fantasy VII
1998  
1999 Final Fantasy VIII
2000 Final Fantasy IX
2001 Final Fantasy X
2002 Final Fantasy XI
2003  
2004  
2005  
2006 Final Fantasy XII
2007  
2008  
2009 Final Fantasy XIII
2010 Final Fantasy XIV

Obrázek 31: Svět je rozdělený na jednotlivé dlaždice, což je (nejenom) pro RPG hry typické.

Obrázek 32: Obchod se zbraněmi.

9. Odkazy na Internetu

  1. Shigeru Miyamoto< /br> http://www.mo­bygames.com/de­veloper/sheet/vi­ew/developerId,36620/
  2. Shigeru Miyamoto< /br> http://en.wiki­pedia.org/wiki/Shi­geru_Miyamoto
  3. The Final Fantasy
    http://www.the­finalfantasy.com/
  4. Book:Final Fantasy series
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Bo­ok:Final_Fanta­sy_series
  5. The World of Final Fantasy
    http://www.mo­bygames.com/fe­atured_article/fe­ature,18/secti­on,114/
  6. Final Fantasy Style
    http://www.mo­bygames.com/fe­atured_article/fe­ature,18/secti­on,116/
  7. List of Final Fantasy video games
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Lis­t_of_Final_Fan­tasy_video_ga­mes
  8. SQUARE ENIX CO.
    http://www.square-enix.com/
  9. Square Enix : Corporate history
    http://www.square-enix.com/jp/com­pany/e/history/
  10. VirtualNES
    http://www.vir­tualnes.com/
  11. VirtualNES Download
    http://www.emu­lator-zone.com/doc.php/nes/vir­tuanes.html
  12. HalfNES: A NES Emulator written in Java
    http://code.go­ogle.com/p/hal­fnes/
  13. NES ROMs
    http://www.fre­eroms.com/nes­.htm
  14. Nintendo NES Emulators
    http://www.emu­lator-zone.com/doc.php/nes/
  15. Sega Master System Hardware
    http://www.smspo­wer.org/Develop­ment/Documents
  16. SMS/GG hardware notes
    http://www.smspo­wer.org/upload­s/Development/smstech-20021112.txt?sid=28c­370e1fcac51d5774319979bf­96f4c
  17. Sega Master System Museum
    http://alexkid­d.com/
  18. Jadeite's Sega Master System Museum
    http://rp_gamer­.tripod.com/SMS/1­.html
  19. YM2414 FM Operator Type-LL (OPLL) Application Manual
    http://www.smspo­wer.org/maxim/Do­cuments/YM2413Ap­plicationManu­al?sid=28c370e1fcac51d57­74319979bf96f4c
  20. Sega Master System (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Se­ga_Master_Sys­tem
  21. Sega Card (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Se­ga_Card
  22. Sega Master System VDP documentation
    http://www.smspo­wer.org/upload­s/Development/msvdp-20021112.txt?sid=28c­370e1fcac51d5774319979bf­96f4c
  23. bee – The Multi-Console Emulator
    http://www.the­beehive.ws/
  24. Sega Retro: H.E.R.O.
    http://segare­tro.org/H.E.R­.O.
  25. Sega Retro: The Castle
    http://segare­tro.org/The_Cas­tle
  26. Sega Retro: Star Force
    http://segare­tro.org/Star_For­ce
  27. Sega Retro: Girl's Garden
    http://segare­tro.org/Girl's_Gar­den
  28. Sega Retro: The Black Onyx
    http://segare­tro.org/The_Blac­k_Onyx
  29. Catalog of non-gaming Vectrex demos
    http://vectrex­.wikia.com/wi­ki/Catalog_of_non-gaming_Vectrex_de­mos
  30. Nebula Commander
    http://www.clas­sicgamecreati­ons.com/nebula­.html
  31. ParaJVE – Parabellum's Java Vectrex Emulator, version 0.7.0
    http://www.vec­trex.fr/ParaJ­VE/
  32. Vectrex System History – The Mini Arcade
    http://vectrex­museum.com/vec­trexhistory.php
  33. GCE Vectrex: unique system, unique subculture. Part 2. Unique subculture
    http://lady-eklipse.livejou­rnal.com/
  34. Novinky.org: PSPVE v1.0.2 (Emulátor konzole Vectrex)
    http://psp.no­vinky.org/view­.php?cisloclan­ku=2008060010
  35. 3 Generations of Game Machine Architecture
    http://www.ata­riarchives.or­g/dev/CGEXPO99­.html
  36. Atari 5200
    http://www.ata­riage.com/sof­tware_search.html?Sys­temID=5200
  37. Atari 5200 Hardware and Accessories
    http://www.ata­riage.com/5200/ar­chives/hardwa­re.html
  38. Atari 5200 Screenshots
    http://www.ata­riage.com/sys­tem_items.html?Sys­temID=5200&Item­TypeID=SCREEN­SHOT
  39. History of video game consoles (second generation): Wikipedia
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/His­tory_of_video_ga­me_consoles_(se­cond_generati­on)
  40. Atari 5200: Wikipedia
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_5200
  41. 6502 – the first RISC µP
    http://ericcle­ver.com/6500/
  42. The Video Game Console Library: Fairchild Channel F
    http://www.vi­deogameconsole­library.com/pg70-fairchild.htm
  43. Jerry Lawson
    http://www.vin­tage.org/2006/ma­in/bio.php?id=1586
  44. Fairchild Semiconductor F8
    http://www.nyx­.net/~lturner/pu­blic_html/F8_in­s.html
  45. Fairchild Channel F 101: A Beginner's Guide
    http://www.rac­ketboy.com/re­tro/fairchild-channel-f-101-a-beginners-guide
  46. Lowell O. Turner: This old microprocessor
    http://www.nyx­.net/~lturner/pu­blic_html/OldCPU­.html
  47. VC&G Interview: Jerry Lawson, Black Video Game Pioneer
    http://www.vin­tagecomputing­.com/index.php/ar­chives/545
  48. Fairchild Channel F
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Fa­irchild_Channel_F
  49. The Great CPU List Part II: Fairchild F8, Register windows
    http://jbayko­.sasktelwebsi­te.net/cpu2.html#Sec2Par­t2
  50. Fairchild F8
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Fa­irchild_F8
  51. 6+ Nostalgic Emulators For Vintage Video Gaming Enthusiasts (1972–1980)
    http://www.ma­keuseof.com/tag/6-nostalgic-emulators-vintage-video-gaming-enthusiasts-19721980/
  52. Channel F
    http://www.gi­antbomb.com/chan­nel-f/60–66/
  53. MESS Wiki
    http://www.mes­s.org/
  54. O2 Homepage
    http://www.the-nextlevel.com/o­dyssey2/
  55. Magnavox Odyssey2 (1978), Philips Videopac G7000 / C52 (1979)
    http://www.mes­s.org/sysinfo:o­dyssey2
  56. The Video Game Critic's Odyssey 2 Reviews
    http://videoga­mecritic.net/od­d.htm
  57. Computer Closet Collection: Magnavox Odyssey2
    http://www.com­putercloset.or­g/MagnavoxOdys­sey2.htm
  58. PHILIPS Videopac C52
    http://old-computers.com/mu­seum/computer­.asp?c=1060
  59. O2 Tech. Manual V.1.1 (PDF dokument)
    http://www.ata­rihq.com/danb/fi­les/o2doc.pdf
  60. Magnavox Odyssey2
    http://www.game-machines.com/con­soles/odyssey2­.php
  61. Magnavox Odyssey2 (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/O­dyssey2
  62. Magnavox Odyssey2 Games (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Lis­t_of_Videopac_ga­mes
  63. The FPGA Videopac Project
    http://www.fpga­arcade.com/vi­deopac.htm
  64. Last minute addition: Odyssey 2 (P824×) VDC chip!
    http://ploguechip­sounds.blogspot­.com/2009/10/last-minute-addition-odyssey-2-p824×.html
  65. Space Invaders (Killer List of Video Games)
    http://www.arcade-museum.com/ga­me_detail.php?ga­me_id=9662
  66. Spy Hunter (Killer List of Video Games)
    http://www.arcade-museum.com/ga­me_detail.php?ga­me_id=9742
  67. Spy Hunter (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Spy_Hun­ter
  68. DP Interviews … Bob Whitehead
    http://www.di­gitpress.com/li­brary/intervi­ews/interview_bob_whi­tehead.html
  69. Atari Age: Video Chess
    http://www.ata­riage.com/sof­tware_page.html?Sof­twareID=1429
  70. Moby Games: Video Chess
    http://www.mo­bygames.com/ga­me/video-chess
  71. Wikipedia: Video Chess
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Vi­deo_Chess
  72. The Video Game Critic's Atari 2600 Reviews A
    http://videoga­mecritic.net/2600a­a.htm
  73. Classic gaming: Atari 2600 – Bezerk
    http://classic­gaming.gamespy­.com/View.php?vi­ew=GameMuseum­.Detail&id=13
  74. Classic gaming: Atari 2600 – E.T. the Extra-Terrestrial
    http://classic­gaming.gamespy­.com/View.php?vi­ew=GameMuseum­.Detail&id=290
  75. The Video Game Critic's Reviews With „ET“ Icon
    http://videoga­mecritic.net/i­con_ET.htm
  76. Atari 2600 ROMs
    http://www.ata­riage.com/sys­tem_items.html?Sys­temID=2600&Item­TypeID=ROM
  77. Atari 2600 ROMs – #, A through E (582K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_A-E.zip
  78. Atari 2600 ROMs – F through J (298K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_F-J.zip
  79. Atari 2600 ROMs – K through P (432K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_K-P.zip
  80. Atari 2600 ROMs – Q through S (539K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_Q-S.zip
  81. Atari 2600 ROMs – T through Z (260K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_T-Z.zip
  82. Top 10 Best-Selling Atari 2600 Games
    http://retro.ig­n.com/articles/903/903­024p1.html
  83. Top 100 Games Hits (past week) Atari 2600 VCS
    http://www.ata­rimania.com/top-atari-atari-2600-vcs-_G2_7.html
  84. Visitor Top 25 Total Downloads
    http://www.ata­rimania.com/pge­mainsoft.awp?ty­pe=G&system=2
  85. Atari 2600 FAQ
    http://www.ata­riage.com/2600/fa­q/index.html
  86. Atari 2600 Consoles and Clones
    http://www.ata­riage.com/2600/ar­chives/consoles­.html
  87. Atari 2600 Programming (odkazy)
    http://www.ata­riage.com/2600/pr­ogramming/index­.html
  88. Design case history: the Atari Video Computer System
    http://www.ata­riage.com/2600/ar­chives/design_ca­se.html?Syste­mID=2600
  89. Atari 2600 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_2600
  90. Schémata zapojení Atari 2600 (překresleno)
    http://www.ata­riage.com/2600/ar­chives/schema­tics_pal/index­.html
  91. Schémata zapojení Atari 2600 (skeny původních schémat)
    http://www.vin­tagegamingandmo­re.com/atari-2600-schematics
  92. Adventure for the Atari 2600 Video Game Console by Warren Robinett
    http://www.wa­rrenrobinett.com/ad­venture/index­.html
  93. Mapa hry Adventure
    http://www.wa­rrenrobinett.com/ad­venture/adv-map1.gif
  94. Jay Glenn Miner Interview Pasadena, September 1992
    http://www.ra­bayjr.com/jay_mi­ner.htm
  95. Magnavox and the Odyssey systems
    http://www.pong-story.com/odys­sey_other.htm
  96. Magnavox Odyssey First home video game console
    http://www.pong-story.com/odys­sey.htm
  97. The Odyssey in France
    http://www.pong-story.com/ody­pubfr.htm
  98. Magnavox Odyssey at old-computers.org
    http://www.old-computers.com/mu­seum/photos.as­p?t=1&c=883&st=2
  99. Magnavox Odyssey Series (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mag­navox_Odyssey_Se­ries
  100. MAGNAVOX ODYSSEY (1971)
    http://balduin­.wordpress.com/2007/10­/15/magnavox-odyssey-1971/
  101. Magnavox Odyssey FAQ
    http://www.pong-story.com/o1faq­.txt
  102. Richard Hewison – Level 9: Past masters of the adventure game
    http://www.sin­clairlair.co.uk/le­vel9.htm
  103. Level 9 Computing
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Le­vel9
  104. Worm in Paradise – Level 9 (CZ recenze)
    http://sincla­irzxspectrum.cz/sof­tware/recenze/wor­m_in_paradise­.php
  105. World of Spectrum: Jewels of Darkness
    http://www.wor­ldofspectrum.or­g/infoseekid.cgi?id=0011­293
  106. World of Spectrum: Hry společnosti Level 9
    http://www.wor­ldofspectrum.or­g/infoseekpub­.cgi?regexp=^Le­vel+9+Computin­g+Ltd$&loadpic­s=1
  107. Adventure International
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ad­venture_Inter­national
  108. Stránky o firmě Infocom a jejích hrách
    http://www.csd­.uwo.ca/Infocom/
  109. atari.fandal.cz
    http://atari.fan­dal.cz/games.php
  110. Zork I: The Great Underground Empire (Moby games)
    http://www.mo­bygames.com/ga­me/dos/zork-the-great-underground-empire/review­s/reviewerId,4465/
  111. Zork I (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Zor­k_I
  112. Zork I Walkthrough
    http://www.ga­mefaqs.com/pc/5644­46-zork-i/faqs
  113. Zork I: The Great Underground Empire
    http://www.csd­.uwo.ca/Infocom/zor­k1.html
  114. Zork II: The Wizard of Frobozz (Moby games)
    http://www.mo­bygames.com/ga­me/dos/zork-ii-the-wizard-of-frobozz
  115. Zork II (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Zor­k_II
  116. Zork II: The Wizard of Frobozz
    http://www.csd­.uwo.ca/Infocom/zor­k2.html
  117. Zork III: The Dungeon Master (Moby games)
    http://www.mo­bygames.com/ga­me/zork-iii-the-dungeon-master
  118. Zork III (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Zor­k_III
  119. SAGA – Scott Adams Grand Adventure
    http://www.msa­dams.com/index­.htm
  120. Player 4 Stage 1: The Productivity Eaters
    http://www.the­doteaters.com/p4_sta­ge1.php
  121. Textovky.cz – Textovkářův ráj
    http://www.tex­tovky.cz/
  122. Scott Adams (game designer, Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Scot­t_Adams_(game_de­signer)
  123. Interview with Scott Adams (Adventure Classic Gaming)
    http://www.ad­ventureclassic­gaming.com/in­dex.php/site/in­terviews/129/
  124. Scott Adams game interpreter
    http://www.ifar­chive.org/inde­xes/if-archiveXscott-adamsXinterpre­ters.html
  125. Ohlédnutí za herní historií: Textovky
    http://www.slu­necnice.cz/ti­py/ohlednuti-za-herni-historii-textovky/
  126. BASIC Computer Games (published 1978) – Hammurabi
    http://atariar­chives.org/ba­sicgames/show­page.php?page=78
  127. Hamurabi – zdrojový kód v BASICu
    http://www.dun­nington.u-net.com/public/ba­sicgames/HMRA­BI
  128. Hamurabi (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ha­murabi
  129. Hammurabi naprogramovaný v JavaScriptu
    http://www.ham­murabigame.com/ham­murabi-game.php
  130. Empire – hratelné demo (připojení přes telnet)
    http://198.212­.189.111/
  131. Empire Classic (video game)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Em­pire_Classic_(com­puter_game)
  132. Wolfpack empire (moderní verze hry Empire)
    http://www.wol­fpackempire.com/de­fault.htm
  133. FOCAL (programming language, Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/FO­CAL_(programmin­g_language)
  134. Forty Years of Lunar Lander
    http://techno­logizer.com/2009/07­/19/lunar-lander/
  135. Category: Timelines of video games (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ca­tegory:Timeli­nes_of_video_ga­mes
  136. Dennis M. Ritchie – home page
    http://cm.bell-labs.com/who/dmr­/index.html
  137. Space Travel: Exploring the solar system and the PDP-7
    http://cm.bell-labs.com/who/dmr­/spacetravel.html
  138. Yes, A video game contributed to Unix Development
    http://people­.fas.harvard.e­du/~lib215/re­ference/histo­ry/spacetravel­.html
  139. Space Travel (video game)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Spa­ce_Travel_(vi­deo_game)
  140. Computer and Video Game History
    http://inventor­s.about.com/li­brary/inventor­s/blcomputer_vi­deogames.htm
  141. OXO (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/O­XO
  142. Tennis for Two (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ten­nis_for_Two
  143. Who really invented the video game?
    http://www.ata­rimagazines.com/cva/v1n­1/inventedgames­.php
  144. The Video Game Revolution
    http://www.pbs­.org/kcts/vide­ogamerevoluti­on/history/ti­meline.html
  145. The First Video Game?
    http://www.bnl­.gov/bnlweb/his­tory/higinbot­ham.asp
  146. První část schématu analogového „počítače“ se hrou Tennis for Two:
    http://www.bnl­.gov/bnlweb/his­tory/images/Vi­deogameSchema­tic1.jpg
  147. Druhá část schématu analogového „počítače“ se hrou Tennis for Two:
    http://www.bnl­.gov/bnlweb/his­tory/images/Vi­deogameSchema­tic2.jpg
  148. MUD (stránka jednoho z tvůrců hry)
    http://www.mud­.co.uk/richar­d/mud.htm
  149. MUD1 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/MUD1
  150. Text-based game (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Text-based_game
  151. Text mode games
    http://www.tex­tmodegames.com/
  152. Why Text-Mode Games are Cool
    http://www.tex­tmodegames.com/ar­ticles/why-text-mode-games-are-cool.html
  153. The Dragon Ate My Homework
    http://www.wi­red.com/wired/ar­chive/1.03/mud­s.html
  154. Hunt the Wumpus
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Hun­t_the_Wumpus
  155. A Brief History of „Rogue“
    http://www.wichman­.org/roguehis­tory.html
  156. Rogue (video game) (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ro­gue_(computer_ga­me)
  157. Roguish Charm
    http://www.1up­.com/features/es­sential-50-rogue
  158. Colossal Cave Adventure Map
    http://www.spi­tenet.com/cave/
  159. Colossal Cave Adventure
    http://www.ric­kadams.org/ad­venture/
  160. Here's where it all began…
    http://www.ric­kadams.org/ad­venture/a_his­tory.html
  161. David Kinder's guide to Adventure downloads at the Interactive Fiction Archive
    http://www.ric­kadams.org/ad­venture/e_dow­nloads.html
  162. Everything you ever wanted to know about …the magic word XYZZY
    http://www.ric­kadams.org/ad­venture/c_xyz­zy.html
  163. Colossal Cave Adventure jako Java Applet
    http://www.as­trodragon.com/zplet/ad­vent.html
  164. Colossal Cave Adventure
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Co­lossal_Cave_Ad­venture
  165. iPod Adventure Game
    http://hamimi­ami.com/ipod/ad­venture/index­.html

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.