Vlákno názorů k článku Hodnocení roku 2020: co se povedlo od Heron - Já to třeba řeším tak, že už pořizuji...

Gratuluji, tak jste dal do souvislosti téměř ultimátní krytí IP68 s dávným levným telefonem, který si na žádné krytí nehrál ani náznakem. Víc nezvládnete?

Mno, co se týče toho oddělitelného zobrazovače od přijímací části - něco takového se mi doma válí. Jmenuje se to set-top box a monitor. Ale pravda, těch velkých monitorů by mohlo být víc. Ještě že např. 42'' 4K LG je za docela normální peníze, ale jak je to s většími úhlopříčkami, to netuším.

Uspokojivou dlouhodobě fungující zobrazovací technologii jsme asi nikdy neměli. CRT obrazovky vydržely víceméně 10 let, pak saedoba jejich žhavení začala prodlužovat a přidružily se často i jiné problémy. Plasma byla zajímavá, řekl bych až nadčasová technologie, ale odsouzená k zániku. LCD jsou fajn, mají sice nějaká technologická omezení, ale jinak jejich trvanlivost mě dnes udivuje - a to jak velká LCD CCFL TV, tak třeba postarší monitory, co mají u mě naběháno 10+ let (z toho polovinu doby 12+hod/den). OLED nevím, nejsem aristokrat, co měsíčně utratí za leštěnku na stříbro tolik, co průměrný Čech za jídlo, takže nemohu soudit. Ale obecně soudím, že LCD-LED/QD/atd či white-OLED panely mají šanci při rozumné míře užívání dát 10+ let provozu také.

Já analogové vysílání nepovažoval za neefektivní a přeplněné. Ano, dnes máme v podobných frekvenčních rozsazích pásem naměstnány desítky stanic, ale 90% z nich vysílá doslova sra*ky a těch pár zajímavých často zaniklo (např. Z1). A když sněží, tak člověk místo relativně přirozeně vypadajícího jemného zazrnění obrazu kouká na kostičky a vypadané snímky videa. Nevím, jestli je to cesta k lepšímu, ale vždy když se podívám na to slavné 2K/4k DVB-T2 vysílání zblízka a vidím jen relativně šikovně upscalovaný PAL doplněný a řezavě ostré logo TV, nevidím v tom nic technicky pokročilejšího.

Navíc už brzy narazíme na strop. Ani Popelka, ani Vinnetou prostě v 8k nebudou ani kdyby se Norové či kdokoli jiný, kdo zaplatí restaurování a rescan stavěl na hlavu: 35mm negativ už tolik detailů nenese. To leda tak 65mm negativy velkých filmů, ale i pro ně je něco lehce přes 8k konečná - možná se z toho vydoluje 10k či 12k, ale 16k už ne. Leda nějakým AI-upscalingem, což je dle mého jen cesta do pekel.

Mimochodem Samsung kdysi pro TV vydával tzv. Evolution kit, kterým bylo možné počítač v té TV povýšit na novější generaci. Ale nějak od toho upustili.

Že je spalovací motor časově omezená technologie, víme. Jednoho dne prostě dojde ropa, kterou lze s rozumnými náklady vytěžit. Dokud budou třeba američani či kanaďani s frakováním a břidličnou ropou schopni dolovat další materiál z matičky Země, tak to asi ještě nějakou chvíli pojede, ale myslím, že ještě v tomto století prostě ropa nebude k dispozici. Ne za ceny, které si bude moci dovolit běžný smrtelník. Na druhou stranu se domnívám, že v tkovém roce 2085 budeme vidět jako palčivější problém nedostatek pitné vody či obecně vody v krajině, ale raději už tuhle myšlenkovou linii ukončím, než mě zas někdo obviní z ekonáboženství.

@David Ježek

Taky jsem měl nejraději plazmy, v dojmu z obrazu se jim doposud nic nevyrovnalo. LCD a LED mě dráždí nepříjemným vyvážením, se kterým se nic nedá dělat. LCD nevykreslí černou, LED zase svítí monochromaticky. Ale to jen na okraj, když už jste se zmínil.

Co se týče životnosti, pár LCD/LED mi rukama prošlo; degradace obrazu v čase je velká, zejména homogenita pole jde do kopru.

4k-8k také považuji za strop, který ještě lidské oko ocení. Víc, než 16k, domnívám se, by přinesl obsah v nativních 48 fps (+/-, vycházím z kinoformátu).

Mimochodem, na celkový dojem, pokud chcete srovnávat projekci 35 mm filmu, tak tomu se ještě 4k projekce nevyrovná, ale 4k/48fps už ano. Je to samozřejmě jiný typ zážitku, ale dojem si už odnášíte stejný. Poslední léta moc nechápu, proč se lidé chodí obdivovat do biografů filmům, které vypadají hůř, než za filmové éry.

Ekonábožensví - to si tak neberte. Článek jste napsal OK, tohle už je projekce postojů komentátora. Nicméně, otázku paliv si trh vyřeší. Jakmile shnilé předestilované prehistorické mrtvolky dojdou, svět najde něco nového a adaptuje se rychle. Motivace bude velká a bude přirozená. Spotřebitel bude součástí vývoje - ne jako dnes, kdy je potřeba za cenu dotací spotřebitele prosit, aby novou technologii vyzkoušel. Role států bude spíš v tom, aby ohlídaly, že nové technologie nebudou ohrožovat zdraví lidí - exhalacemi nebo jiným přímým vlivem.

Otázka spotřebovávání neobnovitelných zdrojů - to už je něco jiného. Celosvětově není řečeno, komu patří. Jestli danému státu, nebo jestli šťastlivci, který bohatsví vykopal na pozemku, který někdo z jeho předků omylem koupil. Pokud nemáme "celosvětově" vyjasněnou ani tuto otázku, nemá smysl si klást otázku, zdali chceme Zemi vyždímat do mrtě, nebo ne. Spousta lidí by Vám řekla, že v tom problém nevidí, že poklady Země jsou tu pro nás, a že současný svět a komfort takového uvažování bychom si nikdy nemohli dovolit, kdyby se naše civilizace nevyvinula z uhlí, zemního plynu a ropy.

Osobně zastávám názor, že je nutné legislativně zajistit, aby nedocházelo k přímému ohrožování lidí. To, jestli se mají spotřebovávat neobnovitelné zdroje - to si myslím, že lidstvo zjistí přirozenou cestou. Se ztenčujícími se zásobami poroste cena a vznikne něco nového. Může to být omezení spotřeby, může to být dramatické zefektivnění strojů a distribuce energií, může to být zužitkování technologií, které se nám zatím zdají nerentabilní, nebo technicky nedosažitelné. Určitě ale nedojde k tomu, že by ze dne na den zhasla všechna světla a nebylo jak nastartovat motory.

Ano, to jsem zapomněl napsat, ta naše letitá TV má samozřejmě homogenitu podsvícení už viditlelně mizernou (zejména je to vidět na černé ploše/bez signálu). Ale při sledování videa/TV to člověk vůbec nevidí (a to já jsem hodně rejpavej).

Nerozumím, jak má souviset 4k a 48fps s filmem. Filmy se z 99,999% točily posledních 100 let s 24 políčky za sekundu, takže tam právě v kině, kde promítají filmové kopie, má možnost si vychutnat i to drobné poblikávání a řekněme motion blur, který to sebou logicky přináší. Mě to vyhovuje, jsem na to navyklý a na hokejové přenosy á la Hobbit HFR si zvykat nehodlám.

Jinak legislativně něco zajistit je jedna věc, reálná vymahatelnost či jen snaha o vymáhání dodržování zákonů je věc zcela jiná. Viz ten Bhópal nebo viz teď u nás ta Bečva.

Samozřejmě nedojde k tomu, že by najednou lidstvo zjistilo, že nemá "co natankovat do nádrže". Ale dokud bude 1% mocných na planetě prožírat zdroje jako 50% těch chudších, tak budeme na sestupné křivce. Tolik názor můj.

Nerozumím, jak má souviset 4k a 48fps s filmem. Filmy se z 99,999% točily posledních 100 let s 24 políčky za sekundu, takže tam právě v kině, kde promítají filmové kopie, má možnost si vychutnat i to drobné poblikávání a řekněme motion blur, který to sebou logicky přináší.

Rozumím. Chtěl jsem říct, že z kina si odnesete dobrý pocit z projekce z filmu @24 fps. Pokud se jedná o digitální projekci, tak pocitově "dobré pokoukání" je už/až při projekci 4k @48 fps. Nevím, jestli se to dá nějak objektivně vysvětlit, ale sám si to zkuste. Vyhledejte si promítání v 48 fps a posuďte. Rozhodně budete mít lepší dojem, než z 8k @24 fps. (Taky vyhledávám filmové projekce, mám to rád)

Ale dokud bude 1% mocných na planetě prožírat zdroje jako 50% těch chudších, tak budeme na sestupné křivce. Tolik názor můj.

Bez sarkasmu. To je stejné, jako říct, že dokud nebude v noci svítit slunce, bude tma. Možná to není příjemné, ale je to fakt, se kterým je potřeba pracovat, ne se užírat, jaké by to bylo, kdyby to nebylo.

S tím prožíráním zdrojů to taky není tak úplně triviální. Je to sice nerovnoměrně rozložené - a jistě můžeme i mluvit o tom, že ty rozdíly jsou nespravedlivě obrovské. Na druhou stranu: co může extrémně bohatý se svými penězi udělat? Buďto je, obrazně řečeno, nacpe do slamníku, kde mu shnijí. Přestanou být součástí ekonomiky a přestanou vyjadřovat hodnotu v ekonomice. (Kdybyste bohatým spálil peníze, nastala by deflace - stejně, jako když je nacpou do slamníku.) Tím pádem by přestaly fungovat jako něco, co činí rozdíly mezi extrémně bohatým a jen "spravedlivě" bohatým či chudým. Nebo: jsou ekonomicky činné, uložené jako investice. Jakákoliv investice dává lidem práci - i kdyby to mělo být vození exotických potravin přes půl světa, aby byly čerstvé každý den k snídani. Možná je to plýtvání, ale plýtvání do práce zástupů lidí... Ani v jednom případě není velký rozdíl mezi tím, jestli bohatsví drží menší procento lidí, nebo jestli je rozloženo mezi všemi. Dokonce lze uvažovat o tom, že kdyby vůbec nebyli bohatí, nic nového by nevznikalo a bylo by i méně pracovních příležitostí i méně výzkumu.

Jestli v něčem vidím problém já, tak je to přístup k bohatsví Země (a asi jednou i k bohatsví Všehomíra). To je jmění, ke kterému jeho vlastník - ať už je to některá země, nebo jednotlivec - přišel zcela náhodou a má jen štěstí, že mu bylo umožněno s ním disponovat. Jeden má ropu, druhý zlato, diamanty, třetí moře plné ryb. A někdo nemá vůbec nic. Je utopií doufat v to, že tato bohatsví se dostanou ze soukromých rukou do rukou států a je utopií na druhou doufat, že prospěch z něj bude sloužit spravedlivě všem lidem na planetě... Tak tedy pracujme s tím, co máme.

Tohle je ale krysi zavod. Neco co mohlo fungovat, kdyz byla miliarda lidi, ale je to cesta do pekel, kdyz je lidi 7 miliard. Je to jen ruzove nalakovana hladova zed.

Už skoro 8 (7,835 mld).