Hlavní navigace

Hodnocení roku 2020: co se povedlo

25. 12. 2020
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Uvedení AMD Ryzen 5000 a Radeon RX 6000, uvedení Apple M1, 7nm a 5nm u TSMC, vydání Intel Xe, rostoucí podpora AV1/AVIF, představení formátu H.266, vydání LibreOffice 7.0 a současné ekologické snahy.

AMD, Ryzeny 5000 a Radeony RX 6000

Dr. Lisa Su
Autor: AMD

Dr. Lisa Su

Nebylo by vhodné dnes začínat větou ve stylu, že rok 2020 byl rokem AMD. Ano, tato společnost dodává spousty čipů do herních konzolí Xbox a Playstation a i s nejnovější generací si zajistila lukrativní odbytiště. Ano, uvedla na trh špičkové procesory i grafické karty. Zdá se, že po letech strádání se jí pod vedením Lisy Su, která už svou disertačku zasvětila tématu výroby čipů (technologie silicon-on-insulator), daří vše, na co sáhne a limitují ji jedině omezení u jejích výrobních partnerů. Ale kdybychom rok 2020 označili za rok AMD, pak kolik z předchozích 50 let bychom museli označit za roky Intelu? S jistotou myslím můžeme říci, že většinu a debata by se vedla jen kolem toho, jak převažující tato většina je.

Faktem tak je, že AMD se velmi daří a je to vidět zejména ve srovnání s léty hubenými, v dobách kolem architektury Bulldozer. Pokud se člověk jako zákazník dostane k nákupu Ryzenu řady 5000 či Radeonu řady RX 6000, pak má šanci postavit si extrémně výkonné PC, na špici současných možností a přitom za to neutratit tak enormní množství peněz jako bývalo zvykem v letech kralování například CPU Intel HEDT (CPU i za 50 tisíc Kč) + GPU Nvidia Titan (GPU i za 70 tisíc Kč). Dnes se bavíme o kladech roku 2020, takže pomiňme smutnou realitu, ve které je jak Ryzen 5950X, tak Radeon RX 6900 XT víceméně nedostatkovým zbožím. Ty produkty jsou na trhu, byť v množství malém.

Uvědomme si totiž, že bez konkurenčního tlaku AMD by nenastaly dvě věci: Nvidia by nemusela využívat horší 8nm proces Samsungu – ve vyjednáváních o 7nm výrobě s TSMC to zkusila s pozicí silnějšího a TSMC ji vypoklonkovala pryč, neb i díky AMD měla beztak převis poptávky. Došlo tedy na snižování cen a současné GeForce už nestojí tak nemravné ceny, jako tomu bylo před pár lety (byť rozdíl je méně markantní než u CPU).

V druhém případě bychom bez AMD neměli – a je to mé přesvědčení – na běžné desktop platformě Intel až 10jádrové procesory (Core i9–10900) a v HEDT platformě až 18jádrové (Core i9–10980XE). Intel byl úspěchy AMD donucen rapidně zvýšit počet jader ještě na 14nm procesu, s čímž opravdu v době 4jádrových procesorů Skylake či 10jádrových procesorů Broadwell-E skutečně nepočítal. Dnes Intel dostal jak běžnou platformu – reprezentovanou procesorem Core i9–10900K – tak HEDT platformu – reprezentovanou procesorem Core i9–10980XE – na samotnou hranici možného. Tam, kde v návrhu počítal s 4×CPU, nakonec dostal 8×CPU a po přidání několika pinů do socketu 10×CPU. Tam, kde minimálně do dneška počítal s ne více než 8–12 jádry (22nm Haswell-E a procesor Core i7–5960X, případně 14nm Broadwell-E), nabízí nyní 18 jader a víc už nezvládne v socketu uživit. Navíc HEDT CPU nestojí ~50 tisíc Kč, ale zhruba polovinu této částky. Stále je to více peněz za horší procesor, než nabízí konkurenční AMD, ale je to obrovský posun, který by bez rostoucí AMD nenastal. Buďme letos za AMD hodně vděčni.

Apple M1

Apple M1
Autor: Apple

Apple M1

O tuhle položku na seznamu kladů roku 2020 jsem sám se sebou svedl lítý boj. M1 z něj vyšla vítězně, nicméně mi dovolte hned na úvod připomenout to, co občas trousím jako poznámku v článcích a co se tímto stává hořkou realitou: Apple je bohatá firma a může si dovolit přeplatit kohokoli, když na to přijde. A úspěch či selhání čipové firmy dnes zcela výhradně stojí a padá s tím, jestli se dostane k TSMC, případně jak velký kus koláče z jejích výrobních kapacitu si urve. A Apple letos urval hodně velký kus všem.

Procesor Apple M1 je první vlaštovkou, která by sama o sobě nebyl nijak úžasná. Nebyla by vlastně vůbec zajímavá, kdyby ji pro něj měl vyrábět Intel svým 14nm procesem, protože v takovém případě by šlo o čip s přinejlepším polovičním počtem CPU/GPU jader a určitě také horší energetickou charakteristikou. Jenže Apple je fakt bohatá firma, takže výroba Apple M1 probíhá nejlepší světovou technologií, 5nm procesem u TSMC. A už teď víme, že Apple bude na 5nm a 7nm technologiích u TSMC vyrábět v příštím roce obrovské množství čipů, od iPhonů přes iPady až po Macbooky či Macy. Drží tak údajně až 80 % výrobních kapacit TSMC a všichni ostatní (včetně hladové AMD) budou dělit zbytek koláče.

To ale nic nemění na tom, že Apple M1 je ve výsledku velmi zajímavý čip, který dle mého názoru jistě představuje prvotní krok měnící dekády existující paradigma, že do desktopu patří velké procesory. Éra Intelu je velmi diskutabilní téma (blíže si o něm povíme v dílu věnovanému průšvihům tohoto roku), éra Intelu u Apple je pasé.

7nm + 5nm EUV u TSMC

TSMC
Autor: TechPowerUp

TSMC

Dobře, zkusme si tedy představit ideální vývoj v roce 2021. AMD nadále vyrábí své Zen 3 procesory na 7nm TSMC procesu, případně dopilovává Zen 4 na 5nm TSMC procesu, což je věc chystaná zhruba na rok 2022. Určitě budou klesat ceny i 16jádrových CPU AMD, která jsou současnou špičkou běžného desktopu, ale jejichž cenovka se pohybuje nepříjemně kolem 20 tisíc Kč. Možná se Zen 4 (5) výhledově dojde i na více jader v běžném CPU, ale to vše se odvine od toho, jaké bude mít AMD u TSMC k dispozici výrobní podmínky (viz Apple výše).

Dále lze předpokládat, že Apple nebude mít problém vedle M1 uvést i jeho větší variantu, již delší dobu se hovoří o velkém Apple ARM CPU s 32 jádry. Proč ne, k něčemu takovému nepochybně iMacy a Macbooky Pro směřují. A v tu chvíli, kdy TSMC spustí pro Apple sériovou výrobu, bude v jejích továrnách ještě těsněji.

Vedle toho si představme Nvidii … tedy, pardonne-moi … Nvidii si nepředstavujme. Ta, zdá se, nemá nyní dveře u TSMC otevřené a bude se muset spokojit s továrnami Samsungu. Ten ale také připravuje pokročilejší výrobní procesy, již před časem se hovořilo o 5nm procesu. I kdyby byl horší než varianta od TSMC (nejspíš bude), půjde i pokročilejší proces než současný 8nm FinFET Samsung.

TSMC mezitím mimochodem pilně pracuje na dokončení vývoje první varianty 3nm výrobního procesu. Jak na 7nm, tak nyní 5nm a později 3nm proces budou postupně naskakovat všichni výrobci, kteří mají u TSMC nasmlouvané wafery, tedy vedle AMD, Apple jde zejména o Qualcomm (ten už si kvůli Applu musel výrobu Snapdragonu 888 zajistit 5nm procesem u Samsungu), Mediatek, případně další, kterým vláda USA přístup k TSMC nezařízne, jako se to stalo dceřince Huawei zvané HiSilicon.

A pokud se do těchto prakticky rozebraných kapacit vejde Intel s nějakými svými CPU či GPU, jedině dobře pro něj. Jeho 14nm továrny kapacitně nezvládají, všechny varianty 10nm mají daleko k velkoobjemové sériové výrobě (o tom příště) a tak potřebuje outsourcovat výrobu k TSMC a Samsungu (jiní výrobci moc v úvahu nepřipadají).

Jiný slovy: svět nejpokročilejších počítačových čipů v roce 2021 stojí a padá s tchaj-wanskou společností TSMC. Tečka. A vlastně by to mělo spíš zaznít mezi negativními věcmi v dalším článku.

Vydání Intel Xe

Intel Xe Server GPU
Autor: Intel

Intel Xe Server GPU

Rozhodně ale ještě nekončíme, vraťme se na pozitivní notu. Intelu se totiž jedna věc letos celkem povedla. Není to dokonalé, je ještě co dohánět, ale překročil kritickou fázi, která mu v segmentu GPU činila 20 let problémy: konečně dostal slušnou a škálovatelnou GPU architekturu do reálných výrobků. Řeč je o Intel Xe, resp. 12. generaci Intel GPU. Prvně se objevila s mobilními procesory Tiger Lake a míří výhledově i do serverů či OEM sestav jako přídavná grafika. Nemá ambice porazit GeForce či Radeony, ale má ambice odskočit stávajícím GPU stavějícím na letité GPU architektuře. A až Intel odladí ovladače, bude to super – na Linuxu o tak zásadní problém nejde, ale na Windows jsou zatím s Xe nemalé problémy v renderingu AAA her. Držme palce.

Rostoucí podpora AV1 a AVIF

GIMP 2.10.22 export do AVIF
Autor: David Ježek, podle licence: CC BY-SA 4.0

GIMP 2.10.22 export do AVIF

Velkým tématem roku 2020 byl video formát AV1, resp. jeho statická varianta AVIF pro fotografie. Vývoj podpory AV1 (případně AVIF) v produktech jde přibližně tempem, které bylo nastíněno zastřešující organizací Alliance for Open Media před lety. Máme na trhu první produkty podporující hardwarové dekódování tohoto formátu: Radeony i GeForce poslední generace, GPU Intel Xe v procesorech Tiger Lake či ARM SoC jako Mediatek Dimensity 1000. Podpora se objevila v GIMPu, v FFmpegu, v darktable, v Avidemuxu atd.

Co zatím drhne, je rychlost komprese do tohoto formátu. Ta i u nejrychlejších kodérů jako Intel SVT-AV1 v nastaveních s ne-nejvyšší kvalitou encodingu stojí za starou bačkoru. Ale rok 2020 posunul podporu AV1 do fáze, kdy nás čeká už jen jeden jediný, poslední průlom: hardwarové encodery v ARM SoC, GPU, CPU apod. AV1 už dnes přehrajeme prakticky všude, ve všech typech zařízení, pokud jsou dostatečně nová (TV, smartphony, desktopy atd). Já osobně se čtyřjádrovým Core i5 sice stále používám x265, ale v tuto chvíli jsem už spíše začal kupit videa, která to snad už vydrží na dostatečně rychlý kodér pro AV1, i kdyby šlo „jen“ o nějakou pokročilejší verzi rav1e v rámci mého oblíbeného FFmpegu.

Otázkou tak pouze zůstává, zdali se AV1 rozjede na plné tempo dříve, než přijde H.266 a dobře použitelný projekt x266.

Představení formátu H.266

H.266

H.266

A když už jsme u H.266 alias VVC, nesmíme jej opomenout. Přes všechno, co patentoví trollové a jim podobní příživníci napáchali se všemi těmi patent pooly na H.265/HEVC, je letošní oznámení video formátu H.266 krokem vpřed. Já považuji AV1 za sice skvělý projekt, ale svět filmu, resp. Hollywood, potřebuje svoji jistotu. A pokud jde třeba o budoucí vydání sedmdesátkových filmů jako Baraka či Ben Hur, které před pár lety prodělaly nový sken a remaster do 8k rozlišení, chci tyhle skvosty kinematografi (ač je to nyní hypotetické) mít pro svůj 8k DLP projektor a 180palcové/4,5metrové plátno k dispozici v nejvyšší možné kvalitě bez ohledu na to, zdali jej poskytovatel obsahu nabízí ve svobodném formátu AV1 (AV2), nebo v patentově chráněném H.266. Softwarové patenty mě jako Evropana netrápí, stejně tak netrápí lidi z VideoLAN a dalších uskupení, která vyvíjejí otevřené implementace těchto patentovaných video formátů. Další zefektivnění H.265, které vysloveně cílí na 8k rozlišení, je tak dobrou zprávou.

Vydání LibreOffice 7.0

Ačkoli to v záplavě jiných zpráv moc nevyniká, přesto nemohu na seznamu kladných věcí, které rok 2020 přinesl, vynechat kancelářský balík LibreOffice ve verzi 7.0. Ta totiž přinesla nejen lepší běh a lepší nástroje v mnoha oblastech, ale zejména také výrazně vylepšenou podporu pro MS OOXML, tedy všechny ty docx / xlsx / pptx.

Není to stále dokonalé, však si dal před lety Microsoft setsakra záležet, aby specifikaci OOXML natolik zkomplikoval, že nikdo jiný na téhle planetě plnou implementaci nevyvine, ale sedmičková řada LibreOffice je v tomto znatelným skokem vpřed.

Tam, kde s šestkovou řadou člověk otevíral prezentace s rozpadlým uspořádáním snímků, dnes věci vesměs sedí na svých místech, fungují a maximálně se řeší to, že autor prezentace použil písmo, které na Linuxu v LibreOffice nemáme. Také naopak export z Impressu do .pptx následně otevřený v PowerPointu dopadá obvykle o dost lépe než u šestkového Impressu a debatu bychom mohli vést snad jen nad tím, jestli je větší šílenství exportovat v LibreOffice do .pptx, nebo otevírat .odp v MS Office. Za mě patří všem tvůrcům LibreOffice za řadu 7.x opravdu velký dík

LibreOffice 7.0 logo
Autor: LibreOffice

LibreOffice 7.0 logo

Současné ekologické snahy (jakkoli občas křečovité)

Tímto posledním dnešním kladem roku 2020 jistě mnohé rozezlím. Ale dejte mi šanci to vysvětlit: zastávám názor, že tuhle planetu jsme zplundrovali a zamořili už dost a netřeba více k její likvidaci přispívat. Já to třeba řeším tak, že už pořizuji hardware jen z druhé ruky, tedy komponenty, které už někomu dosloužily (a je lepší, když ještě budou sloužit u mě, než aby šly na recyklaci). Tím navíc nezvyšuji poptávku u výrobce, protože pro mě nemusí vyrobit žádnou novou komponentu (jsou výjimky: např. datová úložiště).

Nemusíte se mnou souhlasit, dokonce si můžete ťukat na čelo,  nevadí. Ale i proto letos kladně hodnotím vyhlášení Microsoftu, že tato společnost nejen upraví svůj chod tak, aby byla uhlíkově neutrální, ale dokonce do roku smaže svoji historickou uhlíkovou stopu od roku 1975, kdy byla založena.

DT2021 tip


Ve výsledku kladně hodnotím i snahu byrokratů z Brusselu sjednotit nabíječky. Faktem totiž je, že přikládat levná nekvalitní sluchátka a levnou nabíječku ke každému smartphonu v době, kdy je lidé obměňují často každé dva roky, je zbytečné plýtvání. Já osobně mám dnes celkem 3ks 10W USB-C nabíječek, ale samozřejmě pouze 1ks telefonu prostě proto, že ke každému novému modelu měl výrobce potřebu tuhle věc přibalit. Špuntová sluchátka už ani nepočítám, dostal bych se nejméně na 5ks, která nikdy nikdo nepoužil, nepoužívá a nepoužije. Přesto byla v Číně vyrobena, dovezena lodí do Rotterdamu, odtud kamiónem do Prahy a odtud dodávkou přepravní služby ke mě domů. Za to jsem si já připlatil nenulové množství Kč a planeta za to zaplatila nenulovým množstvím CO2 v atmosféře. Přitom to celé bylo, je a bude zbytečné.

Když jsem naposled prolezl všechny zapadlé šuplíky v rámci širší rodiny, nashromáždil jsem zhruba 30 různých nabíječek majících spousty různých konektorů, ale přitom často stejné nabíjecí proudy a napětí. Samozřejmě nelze zaměňovat 18V nabíječku na akumulátorový vysavač s 5V nabíječkou pro smartphone, ale právě ty konektory byly a jsou problém dodnes. A všechny ty nadstavby nad USB-C konektorem typu Qualcomm QuickCharge jasně ukazují, že lze míti teoreticky jedinou univerzální nabíječku v USB pásmu napětí/proudů, která může v případě, že se s nabíjeným zařízením domluví, posílat jiné hodnoty napětí/proudů, než je obecný USB standard (v jehož rámci ostatně máme i Power Delivery).