Jakékoli plýtvání je špatné, ale špatné je i současné CO2 náboženství. Veselé Vánoce!
To se definovalo víceméně samo. Tupé přepočítání nějaké aktivity na CO2 bez ohledu na prospěšnost a užitek, a víra, že za vše špatné co do stavu planety může právě CO2, produkované touto činností. Přitom se fatálně pomíjí, co všechno a v jakém množství produkuje CO2, že to není primární skleníkový plyn, a že planetě mnohem víc ubližují jiné aktivity člověka. Namátkou odlesňování, plundrování půdy, betonování a asfaltování, nadbytečný transport, války (a jejich chemická stopa), přelidnění... Ale nejčkon je víra v jediné a spasitelné CO2, tak se jede CO2 a vesele se plundruje dál.
CO2 je jen jeden z mnoha indexů, které se sledují.
Co možná nevíte - aspoň to tak vypadá z Vašeho příspěvku - je to, že se, stejně jako každý jiný index dává do váhy s prospěchem. Ačkoliv si spousta primitivnějších jedinců myslí, že se z toho stalo náboženství, není tomu tak. Řeší se hlavně to, jestli stejného výsledného prospěchu nelze dosáhnout s menšími dopady.
To, že snížení emisí CO2 se projevuje na zvětšení jiných problémů (některé jste zmínil), se ví taky. Každý z těchto dopadů lze dál také řešit - a řeší se. Možná už ne za takové popularity, ale neznamená to, že se to ignoruje.
Pokud se chceme posunout dál, je poměrně účelné zaměřit se na nejmasovější a zároveň poměrně jednoduše řešitelný problém. Z části dojde k tomu, že se průšvih přesune do jiné oblasti, ale z části dojde k celkovému technologickému posunu. Zajímá nás ten posun vpřed - ten zůstane i poté, co se budeme vypořádávat s dalšími problémy.
Vezměte si automobilový průmysl. Auta sice dnes prd vydrží, musí se jich vyrábět mnohem víc, než když z linek sjížděly obrněné transportéry s neomezenou životností. Na druhé straně, zjistili jsme, že i tradiční paliva lze spalovat s mnohem vyšší účinností, zjistili jsme, že lze řídit jakost auta jako celku (k čemu je auto, které má nesmrtelný motor, když mezitím zrezne a nevyhovuje z hlediska bezpečnosti?)... Elektromobily zatím nejsou vůbec životaschopné, ale připravila se spousta technologií, ze kterých určitě bude některá v budoucnu k užitku. Dobíjíme je za cenu obrovských ztrát při přenosu energie, začasté vyrobené spalováním uhlí či plynu. Zároveň však umíme vyrábět spoustu energie s nízkými emisemi, umíme štěpit jádro v poměrně hodně bezpečných elektrárnách... Učíme se vyrábět elektřinu lokálně a učíme se ji efektivně skladovat.
To všechno jsou posuny, které jsou vyprovokovány sledováním hloupých čísel, jako je CO2. Až nebude kam jít dál ve sledování CO2, budou se sledovat jiná čísla - v té době zase nejpalčivější.
Pokud byste měl vzít celou ekologii jako celek hned dopředu, zjistíte, že nemůžete změnit vůbec nic.
O NOXech se drive tolik nevedelo a dala se prednost reseni CO2 a PM, doporucuji si precist neco o te historii. Take ty NOXy nejsou jedna sloucenina. Vozidlo s vyssimi hodnotou muze byt mene skodlive nez s nizsi. Doporucuji vsem se podivat, jak se to bude pravdepodobne resit pro nove Euro 7. Tedy nove, pred sedmickou prijde asi jeste nejaka revize sestky.
Pokud se nepletu, tak koncentrace NOxů a SOxů v ovzduší se tu měří od doby, co pamatuju (90. léta), a ví se o jejich nebezpečnosti, zejména v době inverze. Že spalovací motory s "přiškrceným" CO2 produkují víc NOxů, to se ví taky dávno. Pro lidské zdraví je to paradoxně horší.
Co je ovšem pořád tím hlavním paradoxem, to je bazírování na CO2 u individuální dopravy, která tvoří drobnou část celkové lidské produkce CO2, přičemž celoevropskou produkci CO2 vč. evropského průmyslu s komíny v Asii hravně překoná jedno škytnutí aktivní sopky, a že jich na světě pár je. Prostě se to vzalo za úplně špatný konec, a ještě z toho vzniklo novodobé náboženství. Vracet do toho zpět racionalitu je obtížný úkol.
25. 12. 2020, 15:59 editováno autorem komentáře
To je hezké. Ale všiml si někdo třeba:
- Čelní skla těch aut jsou víceméně čistá, ale hlavně že máme splněn podíl biosložky? Zjevně prošli motýle a dalšé hmyz evolucí, že se tak dokonale dokáží vyhýbat silnicím.
- Zakazujeme taky kde co včetně hloupých brček. Dokážete jmenovat jediný z top pěti znečišťovatelů ať už oceánů nebo obvzduší, se kterým se v EU nesmí obchodovat, případně na jejichž zboží je uvaleno nezanedbatelné clo?
- Veškeré ty úžasné změny a regulace na autoprůmysl mu akorát kazí konkurenceschopnost vůči těm, kterým je nějaká ekologie u zádele?
- Vzorová Energiewende je totální propadák, a to i z pohledu uhlíkových emisí?
- Můžete prosím uvést jak se učíme energii efektivně skladovat? Ano, bylo tu za poslední dva roku několik konceptů, jejichž smysl končí získáním několika investorů, kteří neměli na střední škole fyziku, ale byl by nějaký i reálný příklad?
25. 12. 2020, 18:38 editováno autorem komentáře
Aha, takto tedy. No, já zde budu svou reakci dosti tlumit, protože na tohle téma bychom mohli vést debatu nejspíš přesahující 1 milión znaků textů. Já samozřejmě odmítám tupé přepočítávání pouze na CO2, protože to je metrika nevypovídající vůbec nic podstatného a dá se snadno zmanipulovat. Obecně se snažím držet toho, že zbytečně netvořím spotřebu produktů či služeb tam, kde je zas tak moc nepotřebuji, nebo je mohu nahradit věcí z druhé ruky. Nikdy bych se nevydal cestou, abych (to je konkrétní narážka na jednoho konkrétního člověka) "jakoby kvůli svému YT kanálu" zakoupil Teslu Model 3 a tvářil se u toho všelijak sofistikovaně. Elektro auta ve výsledku považuji v současné podobě za dosti neekologickou věc, ale nevidím do toho tak hluboko, abych si dovolil vyvrátit předpoklad, že vývojem té technologie nedojdeme k úžasně čistému přepravnímu prostředku. Ostatně kdo si pamatuje jak smrděly všechny ty Avie či Moskviče a Škody 1000 před desítkami let a srovná se současnými auty, které ja jednu nádrž dají 1000+ km, ten jistě nebude nesouhlasit. Vadí mi spíše jiné věci, třeba plundrování Indonésie kvůli palmovému oleji, plundrování Amazonie kvůli sóje pro dobytek atd atd atd. Pořád tvrdím, že raději uvidím v krajině jeden další Temelín, než 500 vrtulí, jejichž recyklace po konci životnosti také nebude zrovna příjemná záležitost. Ale až Lukašenkovi bouchne ta jeho ruská elektrárna, co máme za humny, tak si třeba vzpomenu na to, jaké hřiby rostly v roce 1986, když jsem byl malej capart a proč jsme je tehdy nesbírali.
A takto bych mohl pokračovat dál a dál a dál a ...
Kdybych to takto napsal už do článku, tak to od řady čtenářů schytám za to, že příliš velká část textu jsou jen moje názory, nedostatečně oddělené od faktů atd atd atd :-). A ano, je to rejpanec. Se současnými ruskými elektrárnami až takový problém ale nemám, řízení provozu té elektrárny v Bělorusku je jiná kapitola.
Kdyz nastupuje dogma. Vyroba baterii ve vysledku zatezuje vice, nez paleni benzinu, ale dogma kaze jinak. Elektroauto oproti benzinu je v nedotovane podobe o polovinu drazsi, vazi o pul tuny vic, a po 6-ti letech dojedete tak akorat do hypace. Pritom nova baterka stoji po tech 6-ti letech 400000, coz je vic nez zustatkova hodnota toho auta. Takze pujde do srotu po 5-ti az 8-mi letech, zatimco dnes mame prumerny vek benzinovych aut u nas 20 let. Tomu rikam odpad a uhlikova stopa. A kdyz maj lidi a vyrobci vlastni rozum a odmitaji to, misto rozumu opet dogma. Zvyhodneni elektroaut funguje tak, ze se nasadi pokuty na vyrobu spalovacich. Naridi se nasazovat baterie i do autobusu - ale montuje se do nich naftove topeni, a nemuzou jezdit jinde nez po meste. Proc ? To uz je lepe naridit trolejbusy. Drat je vzdy ekologictejsi a lze jej snaze vyrobit i recyklovat nez baterii. Btw, vyroba lithiovych baterii sama je nejvetsi pruser pro ekologii, a az se Bolivijci naserou a budou pro tezbu lithia trvat na ekologii, vyroba v podstate skonci.
Mě by třeba zajímalo, jestli je počítáno s tím, že když to elektroauto stojí třeba 2x až 3x víc než běžné benzínové auto, tak to znamená, že musím odpracovat 2-3x více hodin v práci, abych na něj vydělal. A každá hodina hodina mojí práce znamená nějaké emise. Takže abych vydělal na 2-3x dražší elektroauto, tak musím odpracovat 2-3x víc hodin a tou svou prací pak vyprodukuju 2-3x víc emisí.
Blbosť. EV si niekto kto zarába pod 50K mesačne asi nekúpi.
"tak musím odpracovat 2-3x"
Pokial viem, na HPP sa pracuje ~40 hodín mesačne. Pracovať 80 alebo 120 hodín týždenne není moc reálne.
A keby aj bolo, tak tá práca sa aj tak raz musela spraviť, a je jedno či ju spraví 1 človek (1x80h za mesiac) alebo 2 ľudia (2x40h).
s tema bateriema to neni tak horky jak lidi strasi: https://www.youtube.com/watch?v=6jFWWJtYZyA
Suhlasim s vami. Spotreba sa musi prepocitavat presne na g co2 a ak to prekrocite, doplacate. To, ze auta skoro nic nevydrzia a kazia sa neraz uz v zaruke, o tom sa mlci. Tiez sa mlci o tom, ze jednoduche nahradne diely sa zalievaju do plastovych puzdier, aby vas nenapadlo nahodou nieco tam opravovat. Treba to vymenit ako celok a stare predsa vyhodit. Priklad zapalovacia "lista" = su v nej zaliate zapalovacie cievky, ktore sa dovtedy dali menit po kuse. Takto ked sa vam pokazi, musite si kupit listu. Je to drahsie, neekologickejsie, ale servis na tom zarobi. Dalsie veci napr. palivove cerpadlo, skrinka s relatkami zatavenymi do jedneho plastoveho puzdra (co sa obcas podari opravit), zadne loziska spolu s nabojom, naprava bez vymenitelnych gumovych casti. V kombinacii s hroznou kvalitou aut poslednej doby, kde je cielom, aby sa auta "tocili" a posilnovala sa ekonomika, to ma od akejkolvej ekologie velmi daleko. Uz len vyroba takeho auta + preprava auta ku zakaznikovy spravy velke emisie. A co sa tyka dopravy, ta je celkovo velmi zle riesena, ked veci, co si vieme dopestovat, radsej nechame vozit zo spanielska alebo juznej ameriky.
Opravdu jsem nečekal, že na Rootu najdu shit v podobě environmentální tlačenky. (Uhlíkový) environmentalismus se skutečně stal náboženstvím, jak to připomíná Humanoid i třeba Ondřej Neff: https://video.info.cz/cesko/je-tu-klimahysterie-a-ideologicke-tresteni-gretu-zneuzili-a-precenujeme-jeji-vyznam-rika-publicista-neff-42034.html
Velice zajímavý je tento článek špičkového jaderného fyzika: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-diskuze-s-organizatory-stavky-pro-klima
I tento: https://www.osel.cz/10885-degradace-hnuti-za-klima-v-cesku-je-nejspise-uplna.html
Pane Ježku, stejně jako pánové Neff a Wagner tvrdím: Nevěřím tomu vašemu zelenému ekonáboženství ani slovo, neboť se totálně zdiskreditovalo svým přístupem k jaderné energetice. Cokoliv toto hnutí tvrdí, nemá cenu ani popsaného listu papíru.
Nakonec mohu hrdě prohlásit, že na našem LinuxEXPRESu NIKDY taková lejna prezentována nebudou, neboť se zaměřujeme opravdu jen na open-source a free software, nikoliv náboženství, a dále, náš šéfredaktor má i v těchto otázkách jasno a troufám si tvrdit, že stojí na té "správné" straně barikády. Na straně rozumu a faktů, ne náboženství.
Já si hlavně myslím, že nejhorší je věci takhle zbytečně vyhrocovat a používat nálepky jako „tlačenka“, „náboženství“, „hnutí“ a stavět hned „barikády“ a vytvářet dojem dvou na krev znepřátelených stran ve válce. Přesně takový přístup dokáže konstruktivní, technickou a zajímavou debatu změnit ve zbytečnou emočně vypjatou hádku.
Dobrý, souhlasil bych, kdyby ovšem strana propagátorů nejela často na vlně emocí a hysterie. Tam pak není ani pro diskuzi prostor. Pro ně je to dogma a ostatní lžou. Takových témat je ve společnosti bohužel víc a víc. Celkově se racionalita vytrácí, a bohužel to postihuje i IT svět. Přesah bude čím dál větší.
Tenhle argument taky není v pořádku, protože vytváří dojem, že existuje nějaká sjednocená „strana“. Není to prostě jen tak, že existují lidé s různým názorem?
Poukazovat na to, že „oni řvou“ a je tedy v pořádku řvát taky, je rovněž úplně špatně. Debata se má vést vždy bez „oni“ a v klidu. Jinak nemá smysl se jí vůbec účastnit.
Nejedná se ani tak o stranu jako právě o onen sdílený fanatismus. A s fanatismem se diskutovat nedá.
(Znám lidi, které toto házení hrachu na zeď naopak baví. Neberou to ale jako diskuzi, nýbrž jako trolling. Jeden se vyžívá v ničení jehovistů svými biblickými znalostmi, druhého baví intelektuální spory s ekofanatiky, a kolikrát přinese něco k lepšímu - třeba zjistil, že absolvent nějakého VŠ ekooboru a fanatický environmentalista neví, jak vzniká příliv a odliv.)
<ęm>Nejedná se ani tak o stranu jako právě o onen sdílený fanatismus. A s fanatismem se diskutovat nedá.
Ona je otázka, s kým diskutujete. Vědci fanatici nebývají a své názory umějí korigovat podle zkušeností. Je to základ jejich práce.
Máte potřebu se prát s kdejakým aktivistou, který třeba opravdu nevidí za roh? Ten aktivista má možná mělké znalosti, ale snaží se něco měnit na základě poznání, který má. Vy si můžete vybrat. Buďto budete taky něco měnit - a na základě Vašeho poznání, nebo Vám zbude jako jediný cíl "bojovat proti".
[quote]
Ona je otázka, s kým diskutujete. Vědci fanatici nebývají a své názory umějí korigovat podle zkušeností. Je to základ jejich práce.
[/quote]
Pokud nechci rejpat do vysoce zpolitizované ClimateGate, tak třeba pojem "String Wars" Vám něco říká? Nebo třeba SUSY a LHC? Gordon Kane s jeho řadou predikcí si taky získal svou pověst.
Vědci jsou lidé jako všichni ostatní, byť jsou trénování na vědecké metody, tak jsou pořád lidé, jako všichni ostatní smrtelníci.
BTW: Taky se říká, že chybné teorie nekončí experimentem, ale obvykle s koncem kariéry fyziků kteří na nich pracují.
26. 12. 2020, 12:53 editováno autorem komentáře
Tak zaprvé nejsem p. Valach, jen jsem vstoupil do jeho vlákna. To je možná matoucí. Já zde jen popisuju praktiky a techniky bojovníků z CO2 náboženství. Odpovídají přesně významu toho slova "náboženství", protože základem je víra v nevyvratitelnou hypotézu, nikoli fakt. Co má slova mohou změnit? Přesně to, jak k problému přistupujete - zlehčování nebezpečně precedentních postupů. Řvaní jakýchkoli fanatiků by nemělo být principiálně vyslyšeno, vyslyšeno má být jen argumentování a diskuze. Pokud se budou rozhodnutí s obrovským dopadem dělat na základě tisíckrát vyřvaných mýtů, půjde to s náma od desíti k pěti. A jak jsem psal, je toho kolem nás čím dál víc a já osobně to vidím jako velice nebezpečné.
Vidím, že se nikdo ani za mák neobtěžoval podívat se aspoň na to málo z odkazů, co jsem byl schopen poskytnout. Pro zarputilé ekofanatiky jen dodávám, že bohužel se touto otázkou v naší redakci věnujeme dlouhodobě a spolupracujeme se studenty, kteří jsou na "druhé straně barikády" a vlně ekofanatického bujení nastavují zeď. Mimochodem, jsou to studenti MFF UK...
shit, enviromentální tlačenka, náboženství, ekonáboženství, lejna, správná strana barikády ... jak píšete ... ukázková strana rozumu a faktů.
Ale ne, teď vážně. Zmínil jsem v zásadě tři věci. Tou první byl můj úvodní odstavec, kde píšu v zásadě o tom, že nevidím důvod likvidovat planetu víc, než je nutné a tomu jsem přizpůsobil přístup k IT technice. Svůj názor Vám nevnucuju, nehlásám žádné evangelium, před kterým musíte padnout na kolena a začít uctívat. Máte něco konkrétního proti?
Ve druhé části připomínám vyhlášenou aktivitu Microsoftu, u které jsem přesvědčen, že má smysl a její výsledek může být nejhůře neutrální, možná pozitivní. Tuto strategii Microsoftu jsem nevymyslel a neprosazuji ji, jen o ní informuji. Máte něco konkrétního proti?
Ve třetí části připomínám aktivitu v EU rámci, která možná povede (i když asi ne až tak významně) k omezení zbytečné výroby nabíječek. Za pravdu jim dává Apple a nyní i Samsung, kteří přestávají přibalovat nabíječky a sluchátka ke svým telefonům (čert vem, že k tomu má Apple spíše finanční motivy). Máte něco proti?
Nějak v tom zkrátka nespatřuji žádná lejna, ekonáboženství, špatnou stranu barikády. Tak to klidně upřesněte, vím, že se s Vámi dá diskutovat normálně... https://www.root.cz/zpravicky/prirucka-libreoffice-online-prelozena-do-cestiny/
Máte plné právo si Linuxexpres vést jak chcete a psát striktně o opensource/free sw. Já jsem názoru jiného, myslím si, že v širším kontextu tohoto sub-oboru je vhodné informovat o všem souvisejícím, od ekologických dopadů IT a snah o jejich omezení, přes patentové problémy, byrokratické zásahy až třeba po to, jak se z IT víc a víc blbne. Ne proto, abych splnil nějakou kvótu, ne proto, abych "honil imprese", ne proto, abych "hlásal nějaké náboženství", ne proto, abych překrucováním faktů měnil pohled čtenářů na svět. Ale proto, že to spolu souvisí.
Jinak třeba Ondřeje Neffa jsem měl v oblibě jako autora tu a tam výborných povídek, zhruba v 90. letech v Ikarii. Ale roky je z něj už spíš jen "přeceňovaný cvakálista", který se dodnes dle mého třeba nevyrovnal s Radkou Tezaur ... https://www.paladix.cz/clanky/odpoved-neffovi.html .
Jinak díky za připomenutí, na Oslu jsem už nějakou dobu nebyl, je čas to dohnat...
Sjednocování konektorů a nabíječek je naprosto marginální problém. Daleko víc byste přispěli k ekologii (si myslím), kdybyste prodloužili životnost těch svých zařízení. Tedy každý mobil, počítač, televizi etc. co používáte, používali třeba o rok, dva či tři déle. Tím byste tu přírodu ušetřili asi mnohem víc.
To, jakou mají životnost zařízení, a jakou cenu, je dáno nabídkou a poptávkou. Jakkoliv si každý povzdechne, že by měl raději přístroj delší dobnu a klidně si za to i připlatil - když dojde ke konfrontaci s realitou, je to už jiné. Přístroje by nestály o pár procent víc, ale o desítky či stovky, protože kromě čisté výrobní ceny, zdražil by se i celý řetězec služeb: kapacity na výrobu náhradních dílů, servisy, ... Takže zatím je potřeba se smířit s tím, že si během deseti let raději koupíme tři mobily po deseti tisících, než jeden za padesát.
Snaha o sjednocení nabíječek není úplně tak nelogická. Je to poměrně jednoduché zařízení, kde jsou jen omezené možnosti, co vymyslet. Víceméně jediné, co lze (šlo) vymyslet je komunikace přístroje s nabíječkou. Aby si přístroj mohl říct, jaké napětí (a tím pádem proud) právě požaduje. Starší nabíječka nemá na komfort uživatele žádný zásadní vliv.
Je proto lepší přemýšlet o tom, co lze skutečně změnit, než snít o tom, že by přístroje měly být dokonalé, navždy supportovatelné a servisovatelné. Možná jednou přijde i to (ačkoliv to moc nevypadá - i auta se dnes mění stejně jako mobily).
O desítky či stovky procent víc? To je blbost, levné tlačítkové telefony mají výměnné akumulátory dodnes, měly je levné Androidy a není důvod, proč by je nemohly mít i současné lepší modely. To jen ta hloupá honba za IP68 a skutečnost, že je výrobně levnější to celé slepit dohromady, než tomu dát kostru a šroubky a prapodivná nutnost to celé obalit gorilím sklem to takhle kazí. Přidáním nosné konstrukce a šroubků plus měnění akumulátorů ne jhen v autorizovaných servisech neprodraží cenu telefonu na 50 tisíc Kč. To je optika Apple, kde 2/3 ceny tvoří zisk téhle korporace, nikoli reálná hodnota vložená do produktu (o těch nových levnějších dvanáctek to možná už není tak markantní). Ale holt nějak se na skleněnou megazákladnu v Cuppertinu vydělávat musí.
O desítky či stovky procent víc? To je blbost, levné tlačítkové telefony mají výměnné akumulátory dodnes, měly je levné Androidy a není důvod, proč by je nemohly mít i současné lepší modely.
No vidíte, já myslím, že důvod je. Lidé to chtějí. Já taky chci lehký, placatý, s maximálním rozlišením. Nechci mít pocit dutého plast a nechci kopyto, jako dřív, které jsem mohl rozšroubovat, vyměňovat barerku - a "užívat si" staré funkce léta letoucí.
Optimum je tam, kde prodávající realizuje nejvyšší zisk. Tam se přesně lámou preference spotřebitelů, jakkoliv u piva tvrdí něco jiného. Zatím se zdá, že cesta k optimu nevede před opravovatelná zařízení.
Pak je tu ještě otázka záruk. Záruky byly, a ve většině zemí jsou, půlroční či roční. Nějakým dost podivným omylem se v ČR uzákonila dvouletá záruka - která se nyní mírně zkorigovala na efektivně jednoroční. Žádná země nedošla k tomu, že by výrobek, jakýkoliv, měl garantovaně fungovat delší dobu. Když ano - je to jen dobře, dělá to dobré jméno výrobci, o které se musí starat sám ve svém zájmu. Co by ale bylo potřeba, aby po dobu záruky (ať už je jakákoliv), byla vyměnitelná a dostupná baterie. Pokud to nejde technicky, měl by to výrobce v této době zajišťovat servisně, na své náklady.
Já to třeba řeším tak, že už pořizuji hardware jen z druhé ruky, tedy komponenty, které už někomu dosloužily (a je lepší, když ještě budou sloužit u mě, než aby šly na recyklaci).
Chválím. Já staré komponenty vždy někomu daruji a jsem příjemně překvapen, jak dlouho ta sestava ještě běží. Některým sestavám už táhne na 12 a ti lidé to stále využívají k plné spokojenosti (Core2Quadro - ale za to si Intel může sám, když vyráběl čtyřjádra ještě cca 8 let po té).
Faktem totiž je, že přikládat levná nekvalitní sluchátka a levnou nabíječku ke každému smartphonu v době, kdy je lidé obměňují často každé dva roky, je zbytečné plýtvání.
Tak ono je především plýtvání ta obměna každé dva roky. Sjednocená nabíječka pomůže, ale je to jen taková kapka v moři. Mnohem více by pomohla opravitelnost výrobků a dostupné komponenty. A samozřejmě změna chování zákazníka.
majících spousty různých konektorů
Ano, toto je největší bolest USB od začátku. Spousta konektorů. Takže mám plný šuplík USB kabelů, ale když potřebuju nějaké zařízení připojit, tak zrovna tento (typicky usb mini) kabel buď ještě nemám nebo se používá. Tohle má šanci USB-C, ale obávám se, že to dopadne jak v tom xkcd - tj výsledkem bude +1 k počtu sjednocených "standardů".
Obměna každé 2 roky je debilní mýtus, kterého se svět z nějakého důvodu chytl. Nechápu proč. Nicméně plánovaná životnost je faktor, který nelze opomíjet. Já poslední smartphone měnil po 3letech, protože v předchozím už zdegradovala baterka. Současný doufám vydrží déle (úspornější SoC, o 1/3 větší kapacita akumulátoru, navíc Nokia). Ano kdyby předchozímu šla snadno koupit nová baterka, bylo by to lepší. Jinak nejmladší komponenta v mém PC je stará necelých 7 let, nejstarší pak cca 17 let. Foťáky, které používám, mají staří 28 - 50 - 90 let. Vývojka je recepis starý 130 let. TV máme zhruba 15 let starou, jen letos dostala dvbt2 set-top box. Co ještě? Právě mám na sobě mikinu, kterou jsem dostal o Vánocích 2001 :-).
Já poslední smartphone měnil po 3letech, protože v předchozím už zdegradovala baterka.
No já mám stále svou Nokia 3310 Classic a už ani nejsem schopen dohledat, kdy jsem si to pořídil (tj někdy před rokem 2008). Baterka je stále tak na týden, ale horší se to. Tento telefon jsem nahradil až v průběhu tohoto roku. Jednou se tam měnil display. Už ani nevím proč. Tj více než 12let v aktivní službě.
iPad 3 (2012) má baterku stále na 8h Youtube provozu, ale všechno ostatní už šlo do kopru. Appky nedostávají aktualizace, naposledy vypověděl službu ibanking. Takže ten půjde až přestane běžet YT. Možná příští rok. Tj 9 let ve službě.
Můj první smartphone je Xiaomi Mi A1, dva roky starý. Baterka cca na týden, s e-rouškou to šlo významně dolů. Zatím neexistuje žádný důvod se poohlížet po jiném.
nejstarší pak cca 17 let
A je to bedna, že? :-)
Já používám chieftecy z roku cca 2006.
Foťáky, které používám, mají staří 28 - 50 - 90 let.
A já píšu na hliněný destičky :-D Jinak nevím, jestli znáš tenhle kanál, opravuje audiotechniku z roku 1930. Osobně nejsem sběratelem ničeho, raději se věcí zbavuji, ale některé plně funkční kousky z jeho sbírky bych si nechal líbit. Ne jako exponát, ale pro běžné používání.
OK, pokud se budeme věnovat archeologii, tak mám ještě "v provozu" dva další mobily: jedním je Nokia 112, kterou jsem kupoval v červnu 2014 a dodnes mi na stole slouží jako SMSkové potvrzovátko pro internetové platby (nahrazovala starší Samsung, který mi roku 2013 umřel na promočení během letního orkánu v Praze). V ní je založena moje úplně původní Paegas SIM z roku 2001. Slouží s původním akumulátorem,jehož výdrž je stále ještě OK (a kdyby nebyla, mohu dokoupit nový, jelikož ten telefon je jinak OK). Druhým telefonem pak je Alcatel 302 z roku 2001, ale ten udržuji při životě jen z čiré nostlagie, před asi 5 lety jsem mu kvůli tomu dokoupil novej noname NiHm akumulátor, který už je taky KO, ale tak nějak je mi líto to vyhodit. Za více než 19 let s mobilními telefony jsem koupil 5 přístrojů, z nichž ten poslední letos v říjnu. To je v průměru necelých 4 a 3/4 roku na přístroj, což doufám ta nová Nokia nezhorší.
Těch 17 let není bedna (mám Fractgal Define R3 starý asi 8 let(?)), je to zvuková karta M-Audio s Envy24HT. Hraje slyšitelně líp než onboard Realtek. Jinak nejstarší komponentou asi bude napájecí kabel bedny, možná pořád jedu na původním kabelu z roku 1994, ale to ber jako spíš žert.
K audio technice jen tolik, že já jsem svoji hranici poznal před cca 17 lety. Tehdy můj bratr v rámci prací na diplomce (dělal soft pro měření fyzikálních veličin přes zvukovou kartu) zabředl do konstrukcí elektronkových zesilovačů, pročež trávil čas tím, že si enchával navíjet vlastní trafa, nakupoval elektronky a navrhoval konstrukci zesilovače, vše na bázi učebnice z roku snad 1910-1920, přesně už nevím, na jejíž dodání z fakultní knihovny čekal snad měsíc, protože ji musely knihovnice vykutat z nějakého hodně zaprášeného archívu (a nepochybně ho za to z duše nenáviděly :-)) - to byla mez, na kterou jsem se já nikdy nepustil.
Jinak když tak nad tím přemýšlím, já také nic nesbírám. Třeba ty foťáky nemám proto, abych si je vystavil ve vitríně a machroval na návštěvy, já s nimi opravdu fotím. Moje představa je taková, že i zvěrstva jako ... https://www.ebay.com/itm/VERY-RARE-LEICA-M6-SULTAN-OF-BRUNEI-WITH-GREAT-SERIAL-NUMBER-HB-250/302753095603?hash=item467d7d9fb3:g:2m0AAOSwHf5bDREF&autorefresh=true ... se mají potlouct a poškrábat při běžném používání, ne někde vystavovat na piedestalu jako artefakt hodný orgasmického obdivování.
Ony televizory taky odcházejí a ještě odcházet budou. Když se podíváte na technologie od katodové trubice, přes plazmu, LCD, LED až k nejnovějším *LED, tak prostě zobrazovací jednotka tolik nevydrží.
Standardy se vyvíjejí překotně, ale z části je to dané tím, že z neefektivně přeplněného pásma analogovým vysíláním postupně přecházíme na multiplexy, do kterých se vejde víc a víc. Tempo vývoje bude zpomalovat, tím jsem si jistý. Brzy už bude životnost televizoru více omezující, než standard, ve kterém je vysíláno.
STB jsou řešení, ale z hlediska ergonomie jsou dost naprd. Zde by mohlo být prospěšné mít nějaký standard pro oddělitelný zobrazovač od přijímací části a aspoň částečnou zaměnitelnost. To není v zájmu výrobců, ale zrovna legislativa by takový tlak mohla začít vytvářet. Jenže to je taky diskutabilní. Podívejte se, jaký tlak se vyvinul na automobilky, aby šel vývoj vpřed. Na jedné straně úspěch - pohonné jednotky se vyvinuly neuvěřitelně. Na druhé straně, vzrostly servisní náklady, roste zákonné pojištění - neb každá drobná oprava jde do desetitisíců, často statisíců. Zákonodárci mohou tlak iniciovat, ale neumějí zavčas najít moment, kdy splnil svůj účel a je potřeba polevit. U aut se brzy dopracujeme k tomu, že budou fungovat jako čističky vzduchu ve městech, u televizorů by regulace určitě vedla k podobným paradoxům.
Uspokojivou dlouhodobě fungující zobrazovací technologii jsme asi nikdy neměli. CRT obrazovky vydržely víceméně 10 let, pak saedoba jejich žhavení začala prodlužovat a přidružily se často i jiné problémy. Plasma byla zajímavá, řekl bych až nadčasová technologie, ale odsouzená k zániku. LCD jsou fajn, mají sice nějaká technologická omezení, ale jinak jejich trvanlivost mě dnes udivuje - a to jak velká LCD CCFL TV, tak třeba postarší monitory, co mají u mě naběháno 10+ let (z toho polovinu doby 12+hod/den). OLED nevím, nejsem aristokrat, co měsíčně utratí za leštěnku na stříbro tolik, co průměrný Čech za jídlo, takže nemohu soudit. Ale obecně soudím, že LCD-LED/QD/atd či white-OLED panely mají šanci při rozumné míře užívání dát 10+ let provozu také.
Já analogové vysílání nepovažoval za neefektivní a přeplněné. Ano, dnes máme v podobných frekvenčních rozsazích pásem naměstnány desítky stanic, ale 90% z nich vysílá doslova sra*ky a těch pár zajímavých často zaniklo (např. Z1). A když sněží, tak člověk místo relativně přirozeně vypadajícího jemného zazrnění obrazu kouká na kostičky a vypadané snímky videa. Nevím, jestli je to cesta k lepšímu, ale vždy když se podívám na to slavné 2K/4k DVB-T2 vysílání zblízka a vidím jen relativně šikovně upscalovaný PAL doplněný a řezavě ostré logo TV, nevidím v tom nic technicky pokročilejšího.
Navíc už brzy narazíme na strop. Ani Popelka, ani Vinnetou prostě v 8k nebudou ani kdyby se Norové či kdokoli jiný, kdo zaplatí restaurování a rescan stavěl na hlavu: 35mm negativ už tolik detailů nenese. To leda tak 65mm negativy velkých filmů, ale i pro ně je něco lehce přes 8k konečná - možná se z toho vydoluje 10k či 12k, ale 16k už ne. Leda nějakým AI-upscalingem, což je dle mého jen cesta do pekel.
Mimochodem Samsung kdysi pro TV vydával tzv. Evolution kit, kterým bylo možné počítač v té TV povýšit na novější generaci. Ale nějak od toho upustili.
Že je spalovací motor časově omezená technologie, víme. Jednoho dne prostě dojde ropa, kterou lze s rozumnými náklady vytěžit. Dokud budou třeba američani či kanaďani s frakováním a břidličnou ropou schopni dolovat další materiál z matičky Země, tak to asi ještě nějakou chvíli pojede, ale myslím, že ještě v tomto století prostě ropa nebude k dispozici. Ne za ceny, které si bude moci dovolit běžný smrtelník. Na druhou stranu se domnívám, že v tkovém roce 2085 budeme vidět jako palčivější problém nedostatek pitné vody či obecně vody v krajině, ale raději už tuhle myšlenkovou linii ukončím, než mě zas někdo obviní z ekonáboženství.
@David Ježek
Taky jsem měl nejraději plazmy, v dojmu z obrazu se jim doposud nic nevyrovnalo. LCD a LED mě dráždí nepříjemným vyvážením, se kterým se nic nedá dělat. LCD nevykreslí černou, LED zase svítí monochromaticky. Ale to jen na okraj, když už jste se zmínil.
Co se týče životnosti, pár LCD/LED mi rukama prošlo; degradace obrazu v čase je velká, zejména homogenita pole jde do kopru.
4k-8k také považuji za strop, který ještě lidské oko ocení. Víc, než 16k, domnívám se, by přinesl obsah v nativních 48 fps (+/-, vycházím z kinoformátu).
Mimochodem, na celkový dojem, pokud chcete srovnávat projekci 35 mm filmu, tak tomu se ještě 4k projekce nevyrovná, ale 4k/48fps už ano. Je to samozřejmě jiný typ zážitku, ale dojem si už odnášíte stejný. Poslední léta moc nechápu, proč se lidé chodí obdivovat do biografů filmům, které vypadají hůř, než za filmové éry.
Ekonábožensví - to si tak neberte. Článek jste napsal OK, tohle už je projekce postojů komentátora. Nicméně, otázku paliv si trh vyřeší. Jakmile shnilé předestilované prehistorické mrtvolky dojdou, svět najde něco nového a adaptuje se rychle. Motivace bude velká a bude přirozená. Spotřebitel bude součástí vývoje - ne jako dnes, kdy je potřeba za cenu dotací spotřebitele prosit, aby novou technologii vyzkoušel. Role států bude spíš v tom, aby ohlídaly, že nové technologie nebudou ohrožovat zdraví lidí - exhalacemi nebo jiným přímým vlivem.
Otázka spotřebovávání neobnovitelných zdrojů - to už je něco jiného. Celosvětově není řečeno, komu patří. Jestli danému státu, nebo jestli šťastlivci, který bohatsví vykopal na pozemku, který někdo z jeho předků omylem koupil. Pokud nemáme "celosvětově" vyjasněnou ani tuto otázku, nemá smysl si klást otázku, zdali chceme Zemi vyždímat do mrtě, nebo ne. Spousta lidí by Vám řekla, že v tom problém nevidí, že poklady Země jsou tu pro nás, a že současný svět a komfort takového uvažování bychom si nikdy nemohli dovolit, kdyby se naše civilizace nevyvinula z uhlí, zemního plynu a ropy.
Osobně zastávám názor, že je nutné legislativně zajistit, aby nedocházelo k přímému ohrožování lidí. To, jestli se mají spotřebovávat neobnovitelné zdroje - to si myslím, že lidstvo zjistí přirozenou cestou. Se ztenčujícími se zásobami poroste cena a vznikne něco nového. Může to být omezení spotřeby, může to být dramatické zefektivnění strojů a distribuce energií, může to být zužitkování technologií, které se nám zatím zdají nerentabilní, nebo technicky nedosažitelné. Určitě ale nedojde k tomu, že by ze dne na den zhasla všechna světla a nebylo jak nastartovat motory.
Ano, to jsem zapomněl napsat, ta naše letitá TV má samozřejmě homogenitu podsvícení už viditlelně mizernou (zejména je to vidět na černé ploše/bez signálu). Ale při sledování videa/TV to člověk vůbec nevidí (a to já jsem hodně rejpavej).
Nerozumím, jak má souviset 4k a 48fps s filmem. Filmy se z 99,999% točily posledních 100 let s 24 políčky za sekundu, takže tam právě v kině, kde promítají filmové kopie, má možnost si vychutnat i to drobné poblikávání a řekněme motion blur, který to sebou logicky přináší. Mě to vyhovuje, jsem na to navyklý a na hokejové přenosy á la Hobbit HFR si zvykat nehodlám.
Jinak legislativně něco zajistit je jedna věc, reálná vymahatelnost či jen snaha o vymáhání dodržování zákonů je věc zcela jiná. Viz ten Bhópal nebo viz teď u nás ta Bečva.
Samozřejmě nedojde k tomu, že by najednou lidstvo zjistilo, že nemá "co natankovat do nádrže". Ale dokud bude 1% mocných na planetě prožírat zdroje jako 50% těch chudších, tak budeme na sestupné křivce. Tolik názor můj.
Nerozumím, jak má souviset 4k a 48fps s filmem. Filmy se z 99,999% točily posledních 100 let s 24 políčky za sekundu, takže tam právě v kině, kde promítají filmové kopie, má možnost si vychutnat i to drobné poblikávání a řekněme motion blur, který to sebou logicky přináší.
Rozumím. Chtěl jsem říct, že z kina si odnesete dobrý pocit z projekce z filmu @24 fps. Pokud se jedná o digitální projekci, tak pocitově "dobré pokoukání" je už/až při projekci 4k @48 fps. Nevím, jestli se to dá nějak objektivně vysvětlit, ale sám si to zkuste. Vyhledejte si promítání v 48 fps a posuďte. Rozhodně budete mít lepší dojem, než z 8k @24 fps. (Taky vyhledávám filmové projekce, mám to rád)
Ale dokud bude 1% mocných na planetě prožírat zdroje jako 50% těch chudších, tak budeme na sestupné křivce. Tolik názor můj.
Bez sarkasmu. To je stejné, jako říct, že dokud nebude v noci svítit slunce, bude tma. Možná to není příjemné, ale je to fakt, se kterým je potřeba pracovat, ne se užírat, jaké by to bylo, kdyby to nebylo.
S tím prožíráním zdrojů to taky není tak úplně triviální. Je to sice nerovnoměrně rozložené - a jistě můžeme i mluvit o tom, že ty rozdíly jsou nespravedlivě obrovské. Na druhou stranu: co může extrémně bohatý se svými penězi udělat? Buďto je, obrazně řečeno, nacpe do slamníku, kde mu shnijí. Přestanou být součástí ekonomiky a přestanou vyjadřovat hodnotu v ekonomice. (Kdybyste bohatým spálil peníze, nastala by deflace - stejně, jako když je nacpou do slamníku.) Tím pádem by přestaly fungovat jako něco, co činí rozdíly mezi extrémně bohatým a jen "spravedlivě" bohatým či chudým. Nebo: jsou ekonomicky činné, uložené jako investice. Jakákoliv investice dává lidem práci - i kdyby to mělo být vození exotických potravin přes půl světa, aby byly čerstvé každý den k snídani. Možná je to plýtvání, ale plýtvání do práce zástupů lidí... Ani v jednom případě není velký rozdíl mezi tím, jestli bohatsví drží menší procento lidí, nebo jestli je rozloženo mezi všemi. Dokonce lze uvažovat o tom, že kdyby vůbec nebyli bohatí, nic nového by nevznikalo a bylo by i méně pracovních příležitostí i méně výzkumu.
Jestli v něčem vidím problém já, tak je to přístup k bohatsví Země (a asi jednou i k bohatsví Všehomíra). To je jmění, ke kterému jeho vlastník - ať už je to některá země, nebo jednotlivec - přišel zcela náhodou a má jen štěstí, že mu bylo umožněno s ním disponovat. Jeden má ropu, druhý zlato, diamanty, třetí moře plné ryb. A někdo nemá vůbec nic. Je utopií doufat v to, že tato bohatsví se dostanou ze soukromých rukou do rukou států a je utopií na druhou doufat, že prospěch z něj bude sloužit spravedlivě všem lidem na planetě... Tak tedy pracujme s tím, co máme.
Tak měnit hardware je hlavně zapotřebí ve chvíli, kdy výrobce přestane poskytovat bezpečnostní aktualizace. A to je přesně ta chvíle, kdy se začínají smát majitelé dražších zařízení a plakat ti, co měli pocit, jak strašně ušetřili. Záměrně neříkám iOS vs Android, protože Google a Samsung to docela zlepšili.
Skoda ze pan Jezek neposle nabijecky dal za rozumny oeniz, aby poslouzily nekomu jinemu, kdo by pak nezvedal poptavku. Ja osobne mam nabijecky dve mobil a tablet a jednu mam doma a jednu v praci, takze jsem neutralni. Potreboval bych treti na cesty, abych nezapominal a kdyz odcestuje pritelkyne, tak jsem bez nabijecky a nabijim přes pomale usb
Lehce nechapu kde všichni nabijecky berou, ze maj plny supliky. A kdyz po nekom takovem nejakou chci (i za drobny peniz), tak nikdy nikdo neda. Podle me se jedna o hoax.