Hlavní navigace

Informace v poklusu

Mirek Holý

Dnes navazujeme na dříve zveřejněný článek, který se snažil objasnit, co vlastně jsou informace a v čem spočívá jejich důležitost. Tím ale samozřejmě zdaleka vše nekončí.

Pokud je informace v poklusu, nejspíše se stala obětí procesu zvaného komunikace. Jedná se o proces, kterým systémy získávají informace o svém okolí.

Jednoduše lze komunikaci dělit na případ, kdy komunikují dva subjekty např. si povídáte se skvělou ženou při dobré večeři (dámy si vymění ženu za muže). Druhý extrém je situace, kdy komunikuje jeden subjekt s širokým, heterogenním davem. Jde o komunikaci masovou. Samozřejmě možné je i cosi mezi, dvě skvělé ženy při dobré večeři…

Podívejme se na případ kdy spolu komunikují dva. Zapojím do komunikace trochu moderní technologie. Sedíte u svého počítače a píšete e-mail oné skvělé dívce se kterou jste byli včera na té večeři. Co se vlastně děje? Někdo (Vy) posílá zprávu někomu (už zase ta sexbomba) pomocí internetu (komunikační kanál).

Uvedenou situaci zkusím trochu zesložitět a poté zobecnit. Informační zdroj (Vy) vytvoří zprávu (e-mail), vysílač (Vaše PC) vytvoří signál, který přes komunikační kanál (Internet) dorazí k přijímači (PC příjemce), kde se signál změní na zprávu (e-mail) a ten si přečte ona dívka (příjemce). Po cestě komunikačním kanálem číhá na náš signál „zlý a ošklivý“ šum.

Obecně to vypadá asi takhle:

              zpráva   signál             signál    zpráva
                |        |                  |         |
Informační zdroj->vysílač->komunikační kanál->přijímač->příjemce
                                 |
                                šum

Bystrý čtenář si jistě všiml, že „zlý a ošklivý“ šum některých našich telefonních linek nemá na výsledný e-mail žádný vliv. Vyslaný text „Ahoj XYZ“ je na druhé straně opět „Ahoj XYZ“. Je to proto, že komunikace mezi počítači je mnohem složitější a oni se dovedou domluvit celkem na úrovni. Krásným příkladem působení šumu je dětská hra na tichou poštu. Komunikačním kanálem je zde řada dětí šeptajících si postupně od prvního k poslednímu nějakou zprávu. Čím je řada delší, tím se původní zpráva více liší od výsledku.

Představte si situaci, že se překlepnete v zadání adresáta e-mailu. Shodou okolností tak nešťastně, že e-mail skutečně dojde. Ovšem někomu úplně jinému. Proč? Váš vysílač generuje signál, který může bez problémů převést na zprávu jiný přijímač než oné ženy. Ouha e-mail plný intimností si čte nějaký pobuda. Myslíte si, že se nepřeklepnete, že si kolonku adresát vždy před odesláním e-mailu zkontrolujete. Moc platné to není. Pokud někdo skutečně chce, najde si váš „signál“ a s chutí si všechno přečte.

Nevěšte hlavy, existuje řešení. Váš vysílač vygeneruje takový signál, který dokáže převést na zprávu právě jen přijímač adresáta. Prostě a jednoduše e-mail zašifrujete. Nebojte, nemusíte si vzpomínat na mládí a letní tábory. Dnešní šifrovací nástroje jsou pohodlné a místo Vás luští počítač.

Pokud jde o šifrování zpráv elektronické pošty přečtěte si například nedávno zveřejněný článek zde na Rootu na téma GPG.

Jelikož jsem dneska nakousl šifrování, tak příště o něm bude celý článek.

Našli jste v článku chybu?