Hlavní navigace

Ivan Langer: otevřené formáty podporujeme

11. 4. 2007
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Před časem jsme vám slíbili vyzpovídat ministra informatiky Ivana Langera. Jak to bude s otevřenými formáty? Jak je to s poskytováním grantů na zajímavé projekty? Využívají se peníze z fondů EU? Co si myslí o softwarových patentech? A co projekt INDOŠ, měl smysl?

Kdo je Ivan Langer?

Ivan Langer se narodil v Olomouci, kde absolvoval Slovanské gymnázium. Po následném splnění vojenské služby se v témže městě přihlásil ke studiu na Lékařské fakultě Univerzity Palackého, na niž nakonec získal titul MUDr. V revolučním roce 1989 se stal členem univerzitního a celostátního stávkového výboru studentů. Později studoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a posléze Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na níž získal titul Mgr.

Zastávání významných politických funkcí započal jako tajemník ministra spravedlnosti. O něco později se stal členem Poslanecké sněmovny ČR, následně pak místopředsedou ODS, místopředsedou Poslanecké sněmovny, ministrem vnitra a také informatiky.

A koníčky? Rád hraje hry v nichž se vyskytuje míč snad jakéhokoliv typu, od golfu přes tenis až po házenou či basketbal, rád chodí do divadla, poslouchá hudbu a má rád i výtvarné umění. Váží si názorů W. Churchilla, R. Reagana a M. Thatcherové. Na lidech má rád, když jsou optimističtí a mají sílu překonávat překážky.

Otázky na úvod

Pane ministře, jaký počítač a jaký operační systém používáte? Jaké programy používáte? Máte nějakou oblíbenou počítačovou hru?

Používám notebook Dell s operačním systémem Windows XP a běžným softwarem Office. Počítačové hry nehraji.

Umíte si změnit přihlašovací heslo ve vašem operačním systému?

Ano, umím.

Spam je vnímán jako celosvětová hrozba. Kolik spamů dostanete denně vy? Jak byste trestal spamery, kdybyste měl tu možnost?

Denně na mou soukromou adresu obdržím cca 10 – 20 nevyžádaných e-mailů typu spam.

Langer

(Zdroj: Langer.cz.)

Otázky ke státní správě a OpenSource

Uvažuje státní správa o zavedení otevřených elektronických standardů pro komunikaci s občany? Jaké standardy chcete používat? Budou to uzavřené formáty Microsoft Office nebo formáty OpenDocument doporučené EU? Jak se hodláte postavit k doporučení Evropské komise k používání ISO standardu (ISO/IEC 26300 OpenDocument) ve státní správě, tedy doporučení místo dokumentu .DOC používat .ODF?

V rámci interoperability se veřejná správa bude muset přiklonit k otevřeným formátům, protože to je jediný způsob, jak dosáhnout toho, že elektronické dokumenty budou čitelné i za deset či dvacet let. A nebude docházet k nepříjemným situacím, ke kterým dochází dnes, tedy že dokumenty vytvořené před deseti lety a uložené ve formátu doc mohou dnes být pro některé uživatele nečitelné.

Používání uzavřených formátů Microsoft Office se všeobecně považuje za bezpečnostní riziko (je znám případ ze Slovenska, kdy funkcí „vrátit opravy“ bylo možno číst citlivé informace ze zveřejněných smluv). Jak se na to díváte jako ministr vnitra?

Uživatel by měl znát, jak různé aplikace fungují. Tím se „nebezpečnost“ aplikací výrazně sníží. Nicméně my podporujeme používání otevřených formátů ve veřejné správě.

Plánujete podpořit používání svobodného otevřeného softwaru ve státní správě v oblastech, kde je to vhodné (snížení celkových nákladů, zvýšení bezpečnosti, lepší kontrola/audi­tovatelnost, nezávislost na jednom konkrétním dodavateli [vendor lock-in])?

Ano. Podporujeme využívání otevřeného formátu, což se projevuje například při vypisování veřejných výběrových řízení. V této věci také vláda loni na podzim vydala usnesení.

Projekt INDOŠ byl zajímavý a ambiciózní projekt, ale jeho realizace má mnoho otazníků. Jak se na to díváte s odstupem času vy? Byl jste jeho propagátorem, litujete toho?

Ten projekt, i když nebyl dokončen, pomohl mnoha školám získat připojení k internetu, a já doufám, že ty školy, když už jednou internet mají, budou mít vlastní programy, jak jej dál provozovat, používat a využívat.

langer.jpeg

(Zdroj: Langer.cz.)

Bude nástupnická organizace ministerstva informatiky poskytovat granty na zajímavé projekty? Pomáhá nějak ministerstvo při získávání peněz z fondů EU?

Ministerstvo informatiky je tzv. Národním kontaktem pro evropské programy eContentplus, CIP, Safer Internet Plus. Při aktuálních výzvách k předkládání projektů do jednotlivých programů pořádáme informační dny, kdy je vždy přítomen relevantní projektový úředník Evropské komise. Poskytujeme také podporu v oblasti spolupráce projektových partnerů v rámci konsorcií. Pomáháme žadatelům v orientaci mezi jednotlivými programy a v případě jasné představy o budoucím projektu jsme schopni doporučit odpovídající granty nebo evropské fondy a programy v oblasti ICT. Očekáváme, že výzvu k programu eContenplus vypíše Evropská komise v květnu nebo na začátku června. Z tohoto důvodu je k tomuto programu plánovaný informační den na 15. května 2007 za účasti projektového manažera K. Olsona. Akce bude pořádána u příležitosti XIII. ročníku evropské konference Informační systémy v zemědělství a lesnictví.

Dále připravujeme ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu informační den k Rámcovému programu CIP, kde vzhledem ke schvalovacím procedurám pracovního programu na rok 2007 na úrovni EK nebylo doposud stanoveno datum. Předběžně počítáme s pořádáním infodne na červen.

Hlavní pokrok, o který se zasadilo ministerstvo informatiky, je vnímán v oblasti „elektronického podání” a všeobecně minimalizace komunikace s úřady a běhání mezi nimi. Budou tyto programy zmrazeny, nebo se v nich bude pokračovat?

O zmrazení nemůže být řeč. Možnost podávat elektronická podání je zakotvena v právních předpisech a tyto právní předpisy rozhodně nebudou měněny v neprospěch elektronické komunikace. Naopak stále více právních předpisů, nově vznikajících nebo novelizovaných, možnost elektronické komunikace připouští.

Významnou úlohu v případě elektronických podání hraje portál veřejné správy, přes který prošlo již více než milion elektronických podání, což představuje téměř 10 milionů zpracovaných formulářů. K transakční části portálu jsou v současné době připojeny Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), Ministerstvo dopravy, daňová správa Ministerstva financí, Krajský úřad Středočeského kraje a Generální ředitelství cel. Hlavními službami, které v tuto chvíli určují provoz na transakční části portálu, jsou služby ČSSZ a eTesty Ministerstva dopravy.

Vámi zmiňované běhání mezi úřady bude významným způsobem minimalizováno díky projektu Czech POINT, který zahajuje činnost již v tomto roce. Projekt Czech POINT je označení pro český podací ověřovací informační národní terminál. Jde o asistované místo výkonu veřejné správy, místo univerzální, na němž by občan do budoucna měl získat veškeré informace o údajích, které se o něm vedou jménem státu v centrálních registrech. Měl by právo z těchto registrů a na tomto místě získat ověřené výstupy během několika minut. Tento projekt by měl přispět k tomu, že úřady nebudou přetíženy tím, že musí poskytovat neuvěřitelné množství výpisů z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku a dalších zdrojů.

Uvažujete o bezplatné (či velmi levné) státní certifikační autoritě pro elektronické podpisy? Uvažujete o propagaci tohoto způsobu komunikace?

Ne, o státní certifikační autoritě pro elektronické podpisy v současné době neuvažujeme. Její vybudování a provozování by rozhodně nebylo „levnou“ záležitostí, ba právě naopak, jednalo by se o částky minimálně v desítkách milionů Kč, spíše však vyšších. Je však nutné prehodnotit, zda pro každé podání má občan potřebovat elektronický podpis. Zjednodušení komunikace s úřady řešíme prostřednictvím datových schránek v návrhu zákona o e-governmentu.

Pokud jde o cenu těchto služeb, tedy cenu kvalifikovaných certifikátů, v současné době nejlevnější stojí 190 Kč s platností na jeden rok, což je částka, která stěží někoho zatíží. Na trhu působí tři komerční subjekty, které předmětné služby nabízejí, a je možné konstatovat, že jsou bez problémů schopny uspokojit potřeby trhu. A to i dostupností, neboť provozují tzv. registrační autority na celém území ČR. Stát činnost těchto subjektů v oblasti elektronického podpisu žádným způsobem nedotuje.

Komunikaci s elektronickým podpisem propagují nejlépe samy aplikace, které občanům, podnikatelům, ale i úředníkům umožňují ji používat – například aplikace pro příjem daňových přiznání, pro komunikaci s ČSSZ nebo elektronické podatelny, které již fungují v naprosté většině úřadů. Pro všechny zájemce je na portálu veřejné správy dostupný e-learningový kurz pro používání elektronického podpisu. V letošním roce na portálu ještě přibude zcela nová aplikace pro vytváření a ověřování elektronického podpisu, kterou si budou moci všechny úřady zdarma stáhnout a používat.

Existuje expertní skupina, která se zabývá softwarovou bezpečností? Kdo vypracovává doporučení a standardy pro používání počítačů na úřadech?

Již v roce 2001 tehdejší ÚVIS vydal metodický pokyn, jehož obsahem jsou pravidla, zásady a způsob zabezpečování kontroly užívání počítačových programů. Tato pravidla převzalo i ministerstvo informatiky a jsou zveřejněna na jeho internetových stránkách.

Langer_01.JPG

(Zdroj: JiriJanecek.cz.)

Co nás pálí

Ministr Mlynář kdysi tvrdil, že softwarové patenty podporují inovace. Panuje ale obava, že si větší firmy nechají patentovat triviální řešení a potom budou pomocí právních nástrojů likvidovat konkurenční firmy. Jaký je váš názor?

Zda jsou patenty správné či nikoliv, je věcí diskuse. Já osobně na to nemám vyhraněný názor, ale domnívám se, že by se měly patentovat věci převratné, a ne běžné postupy.

Jakým způsobem chcete zajistit korektnost webových stránek státní správy, aby byly přístupné bez nutnosti používat MS-Internet Explorer, a aby byly přístupné pro lidi se zrakovým postižením?

Již v roce 2004 vydalo Ministerstvo informatiky metodický dokument „Pravidla pro tvorbu přístupného webu“. Tento dokument, na jehož vzniku se podíleli přední čeští odborníci v této oblasti včetně zástupců Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), byl prvním krokem k vytváření „přístupných“ webových stránek – tedy s použitím libovolného prohlížeče a zejména s ohledem na hendikepované spoluobčany. Ačkoliv zmíněný metodický pokyn má pouze doporučující charakter, mnohé úřady se k této aktivitě přihlásily a uvádějí na svých webových stránkách informaci o tom, jak požadavky tohoto dokumentu naplnily.

root_podpora

Další krok v této oblasti byl učiněn novelizací zákona o informačních systémech veřejné správy, která mimo jiné ukládá úřadům, aby informace na jejich webových stránkách byly v nezbytném rozsahu přístupné i osobám se zdravotním postižením. Na tuto zákonnou povinnost bude navazovat vyhláška, která upraví formu zveřejnění těchto informací. Tato vyhláška bude svými požadavky navazovat na zmiňovaný metodický pokyn, ovšem její dodržování bude pro úřady – na rozdíl od metodického pokynu – povinné.

Protože ministerstvo chtělo mít pro vytvoření této vyhlášky co nejvíce informací, na jejichž základě by mohlo stanovit vyhláškou vhodné požadavky, vypsalo minulý rok veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, jejímž cílem je důkladné prozkoumání této oblasti (porovnání pravidel pro tvorbu přístupného webu a celkové situace v ČR v této oblasti s požadavky WCAG 2.0 a průzkum u jednotlivých skupin obyvatelstva), specifikování nových pravidel přístupného webu a zhodnocení finanční náročnosti jejich implementace. Výstupy z tohoto projektu budou sloužit jako podklady pro tvorbu vyhlášky.

Děkuji za rozhovor.

Odkazy

Jste spokojeni s prací ministerstva informatiky?

Byl pro vás článek přínosný?