Názory k článku Jak je to vlastně s tou svobodou programů?
-
Xerces (neregistrovaný)Copak o to, nam to jasne je, ale kdyz uz si dal autor takovou praci aby teda vysvetlil jak je to s tou svobodou a vyvratil nektere fudy, tak by v zaveru nemel sirit fud dalsi o tom, ze stahovani audiovizualnich del je snad nejaka cernota :-) Snad to uvede na pravou miru v nejakem dalsim peknem clanku o legalnosti/nelegalnosti pouzivani audiovizualnich del se svobodnym sw. :-)
-
Zetto (neregistrovaný)Stahovani AV del u nas NENI kradez. Za ty dila si platime vzdy, kdyz kupujem cokoli, u ceho je uveden autorsky poplatek. Neni to dira v zakonu, ale je to tak nastavene.
A i kdyby to bylo jinak, tak to porad neni kradez, ale porusovani autorskeho zakona. To ze se nam snazi jiste pochybne organizace vtlouct do hlavy ze je to spatne/nemoralni/nelegalni je vec jina a z meho pohledu dosti nechutna. -
mic (neregistrovaný)Stahovanie AV diel JE kradez. Ale nie je to nelegalne. Ak autor/distributor/??? nechce aby sa to dielo tak sirilo tak ma na to pravo a by mal by si to pravo respektovat aj napriek tomu, ze ti legislativa umoznuje to pravo porusovat.
(autor tohto prispevku priznava, ze to pravo porusil, ale snazi sa polepsit) -
Rejpal (neregistrovaný)"...a by mal by si to pravo respektovat aj napriek tomu, ze ti legislativa umoznuje to pravo porusovat."
Ehm, to je trošku jinak. Legislativa tady právo autorovi neubírá (protože bez ní by neměl žádná, před vznikem autorského zákona byla všechan díla de facto "volná"), jen mu ho nepřiznává do extrému. Stejně tak by se dalo hovořit o tom, že by autoři a distributoři zase měli respektovat práva uživatelů, ale to taky většinou nedělají. BTW, pokud něco je krádež, tak to už z definice nemůže "nebýt nelegální". Nanejvýš můžete prohlásit, že některé pasáže naší legislativy vidíte jako křivdu na některých občanech, ale takových míst v zákoně je hromada a vždycky máte právo obrátit se na parlament. Tak ho využijte. -
mic (neregistrovaný)Asi si nepochopil ako som to myslel (asi som nenapisal dostatocne). Nejde o to, co tvrdi zakon. Preco sa vsetci ohanaju tym, ze zakon to dovoluje? Ak ti zakon dovoli dojst do obchodu a zobrat si tam pomaranc (teraz by sme to nazvali kradez), tak to bude podla teba spravne? To iste mas pri roznych dielach. Clovek vytvori dielo a ma pravo si urcit podmienky za akych sa dielo bude pouzivat. Ak s nimi nesuhlasis, tak si ho nekupuj. Ked si autor povie, ze jeho hudba sa moze pocuvat iba ak si dole hlavou, tak nech to tak je. Akurat ze potom si jeho dielo asi nikto nekupi:-)
Teda, autor ma urcite prava. A moze si urcit v principe lubovolne zaobchadzania (pokial neporusuju zakony napriklad). IMHO autori musia respektovat prava uzivatelov? Ake prava ma uzivatel? Akoze ja nahram nahravku a teraz musim respektovat prava uzivatela a nemozem mu to zakazat si stiahnut? Autor by mal respektovat uzivatelov (uzivatelov, nie prava), pretoze ak to nebude respektovat, tak ho uzivatelia prestanu pocuvat (kedze respektuju jeho prava).
Skratka. Stahovanie povazujem za kradez, kedze je to proti voli autora.
Moj nazor sa neopiera o pravny system, ale o to, co autor povazuje za spravne. -
Rejpal (neregistrovaný)
"Preco sa vsetci ohanaju tym, ze zakon to dovoluje? Ak ti zakon dovoli dojst do obchodu a zobrat si tam pomaranc (teraz by sme to nazvali kradez), tak to bude podla teba spravne?"
Takový zákon by samozřejmě byl špatný a bylo by na místě ho změnit.Clovek vytvori dielo a ma pravo si urcit podmienky za akych sa dielo bude pouzivat.
Samozřejmě, od vzniku autorského zákona v dněšním slova smyslu před téměř přesně třemi sty lety ("An Act for the Encouragement of Learning, by vesting the Copies of Printed Books in the Authors or purchasers of such Copies, during the Times therein mentioned", 1709, Spojené Království) to tak je, s drobnými výjimkami stanovanými týmž zákonem (volná užití a podobně).Teda, autor ma urcite prava. A moze si urcit v principe lubovolne zaobchadzania (pokial neporusuju zakony napriklad). IMHO autori musia respektovat prava uzivatelov? Ake prava ma uzivatel?
Nejspíše taková, jaká stanoví zákon?Akoze ja nahram nahravku a teraz musim respektovat prava uzivatela a nemozem mu to zakazat si stiahnut?
Můžete skladbu chránit technickými prostředky. V tom Vám nikdo nemůže zabránit. Tím samozřejmě ovlivníte mnohem více lidí, a vyložené bootleggery to stejně nezastaví. Ti nejspíše škodí mnohem víc, než jednotlivci, kteří pokud si něco oblíbí, tak si to stejně velmi často nakonec koupí, už kvůli takovým věcem, jako je médium s pořádný booklet, a normálnímu celkem přirozená potřeba revanšovat se autorovi, kterou od bootleggerů nemůžete očekávat nikdy. Je to prakticky totožné dilema, jako zda zakázat nebo povolit občanům držet střelné zbraně. Zabrání to odhodlaným zločincům páchat zločiny, nebo ne? Pomáhají vůbec střelné zbraně "civilům" se ubránit (co do statistik zločinů), nebo ne? Myslite, že na tom se lidé taky někdy shodnou? Já tomu tedy nevěřím.Skratka. Stahovanie povazujem za kradez, kedze je to proti voli autora. Moj nazor sa neopiera o pravny system, ale o to, co autor povazuje za spravne.
Můžete to považovat za nesprávné, ale ne všechny nesprávné věci jsou trestné činy. Je poměrně samozřejmé a snadno pochopitelné, že právo nedefinuje morálku, et vice versa. -
anonymníto je ovsem pouze tvoje predstava
autorske dilo je vysledkem prace, chces-li vyuzivat neci prace, mel by ses mu odmenit, dotycny ma pravo na odmenu za svou praci, vyse teto odmeny je na vasi (ne)dohode, on nabidne, tu bud prijmes nebo odmitnes
vyuzivas-li cizi prace a neposkytens dotycnemu odmenu, ktera mu za ni nalezi, okrades ho prave o tu odmenu a zadna matrice vybuchovat nemusi, stejne jako kdyz se nechas ostrihat u kadernika a odejdes bez placeni, tak ho okrades, prestoze jsi tomu kadernikovi nic fyzickeho neodcizil
je zajimave, jak jsou nekteri lidi hloupi a nechapou takove jednoduche skutecnosti -
Ondrej \'SanTiago\' Zajicek (neregistrovaný)> autorske dilo je vysledkem prace, chces-li vyuzivat neci prace, mel by ses mu odmenit, dotycny ma pravo na odmenu za svou praci
To je ovsem pouze tvoje predstava. V realite je mnoho pripadu, kdy je zcela bezne, ze se vyuziva cizi prace, aniz by za to dane osobe nalezela odmena. -
Zetto (neregistrovaný)"je zajimave, jak jsou nekteri lidi hloupi a nechapou takove jednoduche skutecnosti"
To neni o hlouposti, ale o tom jak podobne ciny spolecnost vnima. Pro me je uplne normalni pokud nekdo pouzije plody me prace pro svuj osobni ucel (aniz by na tom vydelaval), me to nic nestoji.
Dovedes si predstavit, kdyby vynalezce kola chtel za svuj vysledek prace od kazdeho kdo kolo pouzije nejakou odmenu? Nastesti byla v historii spousta hlupaku, kteri tuhle jednoduchou skutecnost nechapali a diky nim jsme se mohli dostat tak daleko ;-) -
Zetto (neregistrovaný)Tak jeste jednou a pomalu. Tu moznost legalne stahovat si platime tim, ze pri nakupu zarizeni, ktere mohou prijit do styku s autorskym obsahem, zaplatime jistou castku navic. Tyto penize by pote meli prijit (po nejake magii pri rozdelovani a odecteni "nakladu") prave autorum).
Kradez byla, je a vzdycky bude takova, ze na jedne strane neco pribude na strane druhe neco ubyde. -
anonymníano, platis si za moznost legalne stahovat, ale ne kazde stahovani je legalni
ono legalni stahovani (spravne se to jmenuje pravo na kopii pro osobni potrebu) si platis jen pro legalne verejne sirena dila, nikoli nelegalne sirena dila z warezu, zakon skutecne nefinancuje warez ani ho necini legalnim, kdyz na to prijde, u soudu ti to vysvetli -
Zetto (neregistrovaný)Mohl by jsi prosim dat odkaz na nejaky paragraf, podle ktereho muzu byt stihany za to, ze si z ftpka nekde z netu stahnu treba simpsnovy? Nikdo tady nemluvil o statem financovanem warezu, ani o jeho legalnim sireni.
Tim "legalne verejne sirena dila" jsi mel na mysli co? Nejaky priklad, nejak nevim co si pod tim mam predstavit. -
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora...
Ano, i knihy jsou považovány za dílo a je možné pořídit si kopii pro vlastní potřebu dle paragrafu 30 autorského zákona (398/2006 Sb.).
-
wark (neregistrovaný)Kopii pro osobní potřebu si můžete udělat u děl, která byla v ČR vydána. Tedy na výše uvedeném příkladu Simpsonových: pokud byl ten který v ČR odvysílán, můžete si ho nahrát z televize, stáhnout nahrávku někoho jiného apod. Zcela v souladu se současnou legislativou.
Krom toho některá díla autorským zákonem chráněna nejsou, a dále existují zákonné licence, které umožňují určitá užití děl - to jen pro úplnost. -
JK (neregistrovaný)Autor svobodné licence se nevzdává svých práv. Stále vlastní "copyright" a distribuuje tzv. "copyleft". Autor je pořád autor a má z toho vyplývající práva. Je to jen o tom, co "dovolí" dalším uživatelům. Jednou vydanou aplikaci pod svobodnou licencí již sice nemůže vzít zpět, ale můž aplikaci vydat pod tolika různými licencemi, jak se mu jen zlíbí!
-
anonymníGPL v3 umoznuje pouzit GPL kod v closed source programe
Ustanovenie o odvodenom diele je precizovane v v3, tak, ze ak mozno oddelit kod vzniknuty z GPL kodu a zvysny kod treba zverejnit len le modifikacie GPL kodu. T.j ak napises medzivrstvu medzi GPL kodom a proprietarnyn kodom, musis zvrejnit len kod medzivrstvy (parseru). GPL v2 ma to len vo vyklade prava a povinnost v3 to ma priamo v texte zmluvy -
Nic takového samozřejmě GNU GPL 3 nedovoluje. Před časem byl kvůli tomu problém u jaderných modulů – to sice byla GPLv2, ale od té doby se skutečně nic nezměnilo. Doporučuji si licenci prostudovat. Jinak je to samozřejmě u licence LGPL, která umožňuje linkovat svobodný kód proprietárním – používá se především u knihoven.
Ta Vaše mezivrstva má totiž problém – GPL je virální a protože ona hypotetická mezivrstva využívá kódy (minimálně hlavičkové soubory) z GPL software, musí být také GPL. Licence se pak také logicky přenáší i na ten následující kód, který mezivrstvu používá.
Přesně takhle (s mezivrstvou) fungují například ovladače NVIDIA a jejich šíření společně s jádrem je i přesto nelegální. Stallman neuznává proprietární software, takže takový ústupek v GPLv3 by byl zcela proti jeho přesvědčení.
-
anonymníTo ovšem znamená, že teoreticky můžu do uzavřené aplikace dostat GPL kód a nemusím zveřejnit zdrojové kódy této aplikace pod GPL (musím pouze zveřejnit kódy pluginu, který poskytuje rozhraní GPL aplikaci). Tedy se dostáváme opět na začátek této diskuze. Plugin představuje mezivrstvu mezi uzavřenou aplikací a GPL kódem.
Pokud se pletu, prosím opravte mě. -
RuDa (neregistrovaný)Pletete se, protože jsou odlišné výchozí podmínky.
Ve vašem příkladu je uzavřená aplikace (closed source) s možností připojovat pluginy, přičemž rozhraní pro připojování pluginů bude zřejmě zveřejněno pod nějakou free licencí. Jak napíšete plugin je už váš problém, rozhraní, které v ní použijete, je free.
Odlišná situace je u GPL aplikace, kde by rozhraní pro pluginy bylo také pod GPL - pokud takové rozhraní použijete ve svém pluginu, musí kvůli virálnosti GPL být GPL i celý plugin.
Jde tedy o licenci rozhraní, které připojujete ke svému modulu/pluginu/..., pokud je pod GPL, musí i váš kód být GPL.
Jestliže se vrátíme k příkladu s jádrem: jádro je GPL, rozhraní je GPL; mezivrstva používá GPL rozhraní, mezivrstva musí být GPL; ovladač používá GPL mezivrstvu, ovladač musí být GPL.
Nebo plugin: aplikace je closed, rozhraní je free: rozhraní je free, plugin je free/closed/... (pokud to umožňuje licence u rozhraní, může to být samozřejmě licenčně omezeno podobně jako u GPL, např. že pluginy musí být bezplatné nebo se zdrojovým kódem nebo ...).
Jestli nepochopíte ani tohle, Bůh s vámi. :-) -
anonymníodvolavam sa GPL v3 clanok 5.
5. Conveying Modified Source Versions.
A compilation of a covered work with other separate and independent works, which are not by their nature extensions of the covered work, and which are not combined with it such as to form a larger program, in or on a volume of a storage or distribution medium, is called an “aggregate” if the compilation and its resulting copyright are not used to limit the access or legal rights of the compilation's users beyond what the individual works permit. Inclusion of a covered work in an aggregate does not cause this License to apply to the other parts of the aggregate.
http://www.gnu.org/licenses/gpl.html
S tou medzivstvou to uz bude kompilacia nezavislych kodov, ktore zo svojej podstaty nie su rozsirenim povodnej prace. To je nesporne. Trosku problem je, ci nie su programy spojene za ucelom vytvorenia vacsieho celku. -
Ano, ta pasáž tam samozřejmě je, ale týká se distribuce nezávislých programů. V podstatě to říká, že neporušíte licenci tím, že na jedno DVD nahrajete GPL software a proprietární. V linuxové distribuci tak mohou být vedle sebe balíčky Gnome a Adobe Readeru (pokud to umožňuje jeho licence), protože ty programy na sobě nejsou založeny a není možné je považovat za vylepšení jednoho druhým.
-
Vasek (neregistrovaný)BSD je svobodnejsi nez GPL, protoze Vas (narozdil od GPL :-) nenuti, aby jste svuj modifikovany kod vydavali opet pod tou samou licenci. Vlastne Vas nenuti vubec k nicemu. BSD kod muzete upravit jak chcete a pak uz jen treba za tezky prachy prodavat binarku (vid Microsofte :-).
-
Sten (neregistrovaný)U Creative Commons je uvedeno, že je uvedena do souladu jen s americkým právem, zatímco u GPL to není. Ono je to ve skutečnosti obráceně. GPL je uvedena do souladu jen s americkým právem a u nás možná ani nelze použít (ale žádný soud na toto téma nebyl, takže není jasné, jestli lze či nelze).
Naproti tomu Creative Commons se snaží být v souladu s právními systémy co nejvíce zemí, takže pokud jednou udělíte CC licenci, použije se ta právní verze, která nejlépe vyhovuje cílové zemi. Na rozdíl od GPL (která žádné varianty nemá) u CC existují i varianty pro kontinentální právo (ale už ne specificky pro české), takže s CC by teoreticky měl být u našeho soudu daleko menší problém než s GPL. -
Clock (neregistrovaný)"Abychom byli vyvážení, musíme zmínit i úskalí licence. Je jím totiž tzv. virálnost." Me pride, ze viralnost je spis vyhoda. Muze autor uvest, na zaklade jake uvahy dospel k nazoru, ze viralnost v GPL je uskali a ne vyhoda? Nejlepe pokud mozno primo dukaz ze viralnost je uskali :]
-
binary_runner (neregistrovaný)To je jednoduche. Predstavte si firmu, ktera chce na GPL software stavet rozsahlejsi reseni. Vystavuje se riziku, ze po ni nekdo bude pozadovat zdrojaky jejich aplikace, ktera je s GPL softwarem jen pomerne uzce provazana. Stejne tak, se pripravuje o konkurencni vyhodu, pokud upraveny kod GPL aplikace dava k dispozici ve stejnou dobu, jako aplikaci na trh - pravdepodobne muze dat kod k dispozici s jistym spozdenim, ale me GPL v tomhle prijde nejasna. V obou pripadech je vysledek kontraproduktivni - pokud ma firma snahu aktivne prispivat, nejspis ji to pripravi o cast zisku, ktery by pouzila na dalsi vyvoj.
-
Predstavte si firmu, ktera chce na GPL software stavet rozsahlejsi reseni.
Pak musí souhlasit s licencí, která je pro ni závazná.
Vystavuje se riziku, ze po ni nekdo bude pozadovat zdrojaky jejich aplikace...
To je samozřejmě pravda, ale je to jen na té společnosti, jestli použije GPL kód. Nikdo je přece nenutí stavět svůj software na práci někoho dalšího. Pokud si chtějí ulehčit práci, musejí dodržet dané podmínky.
Vy stavíte onu firmu do pozice oběti, což je podle mě špatný postup – já jako autor původního kódu mám právo určit (morální i zákonné), za jakých podmínek jej může někdo používat. Z GPL plyne mnoho práv, ale také nějaké povinnosti. A ten, kdo chce můj kód využít, jej musí nechat otevřený i s vylepšeními, které do něj přidal. To je deklarováno předem a Vy s tím musíte souhlasit nebo svůj projekt nezaložíte na mém. Volba je na Vás.
-
Clock (neregistrovaný)"Vystavuje se riziku, ze po ni nekdo bude pozadovat zdrojaky jejich aplikace, ktera je s GPL softwarem jen pomerne uzce provazana."
Tak daj aplikaci taky pod GPL ne? Pokud jsou nazoru ze zdrojaky by se meli strezit a ne davat ostatnim tak at si je taky od ostatnich neberou a nepouzivaj GPL programy.
Neni zde mozne brat a nedavat. Proto je prave GPL viralni. Stejne jako ve spolecnosti existuji ochranne mechanizmy proti vychcankum (napr. krast je ilegalni), stejne tak ma ochranny mechanismus GPL. -
LENIN POWER! (neregistrovaný)Problem s GPL je ten, ze nikdy nemuzete poradne integrovat closed source soft.
rekneme ze mate GPL framework a delate v tom aplikaci na zakazku. Aplikace muze byt GPL taky to nikomu nevadi, vy ji data zakazniku az zaplati a zakaznik ji sirit pravdepodobne nebude a i kdyby, tak to uz neni muj problem. Problem je ze nektere potrebne moduly jsou closed source, ktere sice muzete slinkovat s aplikaci, ale tu pak dal nesmite sirit. Takze legalne nemuzete dat tu aplikaci zakaznikovi.
Pochopitelne na to dnes vsichni kaslou. -
Naprosto konkrétní příklad - redakční systém Joomla. Ten umožňuje vytvářet třetím stranám rozšíření. Protože je však dle výkladu GNU GPL každé rozšíření dílem odvozeným (Joomla je šířena pod GNU GPL, kterou zdědila po svém předchůdci), musí být i tato rozšíření šířena jako GNU GPL.
Existuje docela dost rošíření (více než 2500). Problém s virálností je v tom, že takové rozšíření, které za něco stojí a na kterém by se dalo něco vydělat, je vlastně limitováno licencí. Najděte nějaký právní způsob, jak zachovat svá práva a požadavky na to, aby daný subjekt, který si od vás zakoupí licenci na použití řešení jako je např. rozšíření pro internetový obchod, neměl možnost váš výtvor zase šířit dále. V nejhorším případě to skončí tak, že licenci prodáte jen jednou a zbylé tisíce uživatelů si jej pak mohou zcela legálně stáhnout od toho prvního, upravovat a šířit dál bez toho, aniž byste vy, měl jakoukoliv možnost to ovlivnit.
Jinými slovy, jak zabránit třeba tomu, aby vaši práci někdo od vás nekoupil za 30 USD a na svých stránkách za 20 USD přeprodával dál?
To je virálnost GNU GPL v praxi. Exiistují vývojáři, kteří vyvinou 10 rozšíření, z toho by chtěli jedno placené, které jim zaplatí další náklady na 9 zbylých. S GNU GPL nemohou. Mnozí se to snažili nějak obejít, protože asi je vám jasné, že rozšíření není úplně tak samostatný projekt, je to vždy dílo odvozené a GNU GPL to prostě přikazuje dělat takto. -
Mně osobně to moc nevadí, spíše je problém v tom, že Joomla vznikla na základě Mamba, tudíž také licenci přijala a nelze ji změnit. Problém s licencí nemají vývojáři jádra Joomly, jde spíše o samostatné vývojáře.
Víme, že existují modely financování, které fungují (dobrovolné příspěvky). Jde jen o to, mluvit i o tomto, protože pak se někteří lidé cítí poškozeni. Ale to je jiná věc, jsou zase tisíce jiných, kterým to vyhovuje a máme volbu v tom, co budeme používat. -
Clock (neregistrovaný)Pomerne smesna mi prijde predstava ze by nejaky objekt mel byt nelegalni. Zatim jsem se setkal pouze s tim, ze nelegalni by bylo nejake jednani.
Chtelo by to asi upresnit co tim "nelegalnim linuxem" mel autor na mysli. Ze by jeho naprogramovani bylo nelegalni? Jeho sireni? Jeho stazeni? Jeho pouzivani? -
Tohle je samozřejmě prezentace Microsoftu, který straší. Viz třeba http://money.cnn.com/magazines/fortune/fortune_archive/2007/05/28/100033867/
Je zde prostě názor Microsoftu, že freesoftware v čele s Linuxem porušuje patenty Microsoftu (více než 200). Dosud nevysvětlil kde, jak a proč. Ale na to biohužel někteří lidé slyší - radší Linux ne, protože co když na tom něco je? Budeme mít problémy?
Proto je v článku tato zmínka. -
Thunder.m (neregistrovaný)Tvořím projekt, který bych rád prodával ostatním, využívá některé PHP knihovny a některé GPL programy (Debian, ffmpeg, vlc, mplayer, atd...), ale samozřejmě je společně nedistribuuji, uživatelům předávám jen mnou vytvořené soubory, chtěl bych jim nechat možnost upravovat si zdrojový kód (jsou tam i některé programy v C), ale zároveň chci aby mi za každou instalaci na jiný počítač zaplatili (ne však jako OEM, ale dle počtu pc na kterých SW v danou chvíli je nainstalován), dále nechci aby měli možnost toto dále přeprodávat dalším subjektům, doporučíte mi nějakou licenci se kterou to jde?
-
phi (neregistrovaný)ctu a koukam prvni bota, public domain neni totozny s open source, ctu dal, a vidim naprosto nerealisticky priklad: podnikatel si necha vytvorit aplikaci na zakazku a pak programator zemre (zrejme prilis silne tloukl hlavou do zdi pri cteni tohoto clanku ) a podnikatel je v ..., protoze si nezadal vyvinuti aplikace pod open source. no, co k tomu dodat. aplikace na zakazku obvykle nejsou open source a obvykle je soucasti smlouvy predani zdrojaku vcetne dokumentace. naopak, stafetove predavani, obzvlaste webovych aplikaci, je naprosto bezne.
tak co s timhle clankem? nevim jestli je to jen momentalni ulet, nebo dlouhodoba indispozice autora, ale doporucuji necist, pokud jsou v nem takove zjevne chyby (ci zavadejici formulace) tak tam budou nejspise i dalsi, ne tak zjevne, a ctenar prijme blud v domneni ze nacerpal moudro.
no proste hanba, hanba, hanba. -
Rejpal (neregistrovaný)
"aplikace na zakazku obvykle nejsou open source a obvykle je soucasti smlouvy predani zdrojaku vcetne dokumentace."
To klidně může být open source/free software. :-) Zadavatel si to může objednat pod GPL, pod GPL to dostane a jakožto jediný uživatel si pak sám určí, jak s tím bude nakládat. ;-) -
LENIN POWER! (neregistrovaný)No ja co tak obcas letmo sleduji ceskou it scenu, tak neni neobvykle ze zakaznik zaplati kompletni naklady na vyvoj a nejenze nedostane zdrojaky, ale navic muze aplikaci pouzivat jen na dohodnutem poctu pocitacu nebo ji nemuze dal sirit (a to i bezplatne) svym partnerum.
Otazka je proc uzavrel tak nevyhodnou smlouvu. Ja bych zmenil dodavatele SW, ale to oni vetsinou nechteji protoze je ten software stal uz hodne penez. No a pokud neumreli, tak jeste dodnes skakaji tak jak jejich dodavatel SW piska.
Jinak LAMP programatori rostou v Indii. Jsou jich tam mraky a pracuji i za $600/mesic. Prace je stejne (ne)kvalitni jako zbytek LAMP patlalu ve svete. Akorat pracovni moralka je dost mizerna, chce to je mit porad na IRC a davat bacha jestli se neflakaji. 10 indu vyjde jako jeden amik. Za cenu 2 amiku si koupite jednoho supervisora a 10 indu. Pekne to cutuje costy :) -
LENIN POWER! (neregistrovaný)To bude asi jina grupa. Tyhleti delaji LAMP a J2EE. J2EE komplet i s projekt managementem za $15/h, rusove chteji $20/h. Pritom kvalita je stejna jako kdekoliv jinde ve svete. Az se to vic rozkrikne tak asi nikdo nebude chtit platit 1500 kc/h coz po mne chtely 2 cesky firmy delajici software. U amiku ty nejlevnejsi delaji za $50/h. Normalni bezna sazba je ale okolo $150.
Akorat ty vseobecne rusove ti potrebuji moc bejbysitingu, nejsou schopni pracovat samostatne. Asi holt deformace z dob komunizmu.
Jinak jsou taky dobry staty v jizni americe nebo v latinske americe, tam se taky daji koupit IT sluzby velmi lacino.
Jo globalizace, to je dobry pro podnikani. Taky indove jsou dobri protoze dost klikaji na reklamy, nic pochopitelne nekupuji takze blokace podle geoip setri u kupovane ppc reklamy naklady. -
Miloš (neregistrovaný)Jestli to není tím, že v Indii jsou životní náklady podstatně nižší, než v USA. Jinak nevím, čemu se divíte. Celá globalizace je přeci postavena na snaze vyrábět tam, kde je nejnižší životní úroveň a tedy nejnižší platy a prodávat tam, kde je nejvyšší úroveň a tedy nejvyšší ceny. No a na tom rozdílu kdosi vydělává. Důsledkem pochopitelně bude, že časem se situace obrátí. Bejt vámi, už se na to připravuju ...
ČLÁNKY DO MAILU