Hlavní navigace

Jak získat Linux?

27. 4. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Přijdete ke kamarádovi a ten má spuštěný počítač. Pracuje s ním, brouzdá na internetu a ukazuje vám nějaké programy. Vše se vám líbí a tak seberete odvahu a požádáte jej o CD, abyste mohli mít i doma stejné prostředí. Kamarád vypálí CD a to vám dá. Není to nezákonné? Tohle přece nemůže myslet vážně!

Pokud váš kamarád provozuje operační systém od Microsoftu, patrně by se tímto jednáním dopustil nějakého nelegálního chování. Jenže v případě Linuxu je to jeden z možných způsobů, jak se k Linuxu dostat. A nemusíte se bát žádného postihu.

Příklad druhý. Provozujete malou firmu, která má dohromady pět počítačů a tři notebooky. Přinesete si jedno CD nebo DVD od kamaráda a postupně z jednoho média nainstalujete systém na všechny počítače. Opět to není žádný problém a vše je legální, jde-li o Linux.

V dnešním díle našeho začátečnického seriálu vám popíšu několik způsobů, jak Linux získat. Existuje totiž několik základních kanálů, jak můžete Linux získat. Kanál první a asi nejpoužívanější – prosté stažení z internetu. Tento způsob je pohodlný, ale přináší s sebou úskalí toho, že si na zdroj, ze kterého půjde udělat CD nebo DVD s Linuxem, chvíli počkáte. Pokud se totiž jedná o klasické CD, je jeho velikost asi 700 MB a jeho stažení (podle rychlosti vašeho internetového připojení a také v závislosti na rychlosti, kterou nabízí server na druhé straně, který může být v krátké době po vydání nové verze vaší distribuce docela přetížen masou stahovačů) může trvat několik hodin. V případě DVD se přesouváme do řádu hodin, protože plné DVD má až 4,7 GB (více než 6× tolik, co CD). Pokud máte doma připojení jen pomocí mobilu nebo pomalejší sítě, asi tento způsob nezvolíte.

Zároveň si musíte uvědomit, že i toto stažení vám samozřejmě ubírá z vašeho případného limitu pro stahování dat, který je obvykle nastavován na měsíc. V zásadě platí, že pokud máte rychlejší připojení (řekněme 4 MB a více) a bez limitu, je toto způsob nejjednodušší. Obvykle stačí spustit stahování (třeba přes noc), a to je vše. Existují také distribuce, jejichž obraz CD/DVD je poměrně malý a nenaplňuje kompletně CD nebo DVD. Je tam jen nějaký základ nutný pro instalaci. V jejím průběhu jste dotázáni, zda disponujete internetovým připojením a některé dodatečné balíčky jsou z internetu staženy přímo bez nutnosti mít je na instalačním médiu.

Do počítače si obvykle stáhnete jeden velký soubor, který má příponu ISO. Drtivá většina programů dodávaných k vypalovačkám či samostatné programy na vypalování jej podporují. Ve vašem programu vyberte volby, které umožňují vypálení média (ať už CD nebo DVD) z obrazu disku. Poté je vaše médium vypáleno a na médiu se objeví vaše kýžená linuxová instalace. Někdy se může stát, že vámi stažený obraz z internetu není kompletní, případně obsahuje chyby, což se může projevit právě při vypalování, mnohdy také až po spuštění, když například nejdou načíst některé soubory apod. Pokud se s podobným chováním setkáte, měli byste se pokusit stáhnout obraz ještě jednou a celou proceduru zopakovat.

Pokud však nedisponujete rychlým internetovým připojením či snad vypalovačkou CD nebo DVD, i tak máte stále možnost Linux nainstalovat. Zmiňovaná možnost – od kamaráda, je ta první, kterou můžete použít. Některé distribuce se dají sehnat i jako CD/DVD příloha některých odborných časopisů. Doporučuji projít aktuální čísla počítačových časopisů ve vaší trafice a možná se vám podaří něco objevit.

Řada linuxových distribucí také nabízí tzv. krabicové verze. Jsou k dispozici v kamenných obchodech a obsahují nějaký manuál a lisovaná instalační média, obvykle také nějakou specializovanou nebo rozšířenou verzi. Musí prostě být důvod, proč koupit krabicovou verzi za peníze místo stahování z internetu. Takže vede kvalitně zpracovaná příručka, případně „v ceně“ dodávané aplikace, za které se jinak platí.

Existují také odborné knihy, které nějakou linuxovou distribuci obsahují jako přílohu na médiu dodávanému ke knize. To je třeba příklad distribuce Mandriva , která tento model u nás provozuje již několik let. U knih si však dávejte pozor na dobu vydání, není problém sehnat knihy, které jsou třeba dva roky staré a jako přílohu obsahují médium s distribucí, která je již značně zastaralá. Ano, linuxová distribuce z roku 2006 se v počítačovém světě jeví jako zastaralá. Na seznámení to může být dobré, pokud se však rozhodnete dát Linuxu šanci, zkuste se poohlédnout po poslední verzi vaší distribuce.

Dalším kanálem jsou specializované internetové obchody, které vám nabízejí službu vypálení vámi vybrané distribuce na médium a zaslání na vaši adresu. Nebo se pro ni můžete také zastavit v jejich kamenném obchodě. Dobrým zdrojem lisovaných médií mohou být odborné výstavy, kde řada vystavovatelů z řad sestavovatelů linuxových distribucí média nabízí nebo za mírný poplatek prodává. Tento poplatek samozřejmě není za systém jako takový, je to poplatek, který pokrývá náklady na výrobu média a jeho distribuci.

CS24_early

Kanálem, který není zase až tak úplně častý, ale i u nás už je možno se s ním setkat, je výrobce počítače. Obvykle se jedná o předinstalovanou verzi linuxové distribuce. Výrobce ji třeba nějak poupravil k obrazu svému. Občas se však setkáváme s tím, že v honbě za co nejnižší cenou se výrobce rozhodne použít Linux, který však nijak nenainstaluje a figuruje tam jen z toho důvodu, aby si prodejce mohl udělat čárku v tom, že prodal počítač s operačním systémem. Znám některé uživatele, kteří po spuštění svého nového počítače „s Linuxem„ nevěřili svým očím, protože jim výrobce dodal předinstalovaný Linux, který ovšem neměl vůbec rozběhlou grafickou část a bylo zapotřebí ji poměrně složitě nastavovat, atd. Pokud tedy kupujete počítač s Linuxem, přesvědčte se, že funguje a že je nastaven. Již docela dost výrobců to umí a v některých případech to také znamená ušetření oproti počítači s jiným operačním systémem. Ale to hlavní je, že výrobce daný Linux na svém stroji podporuje.

Jak získáváte svou distribuci?

Pokud si nekoupíte opravdu nějakou speciální krabicovou verzi se speciální smlouvou, můžete dané médium použít k instalaci na tolika počítačích, na kolika se vám zlíbí. Nemusíte řešit, jestli jich je deset nebo sto. Ani když v budoucnu rozšíříte své vybavení na 500 počítačů. Vše může být nainstalováno a legálně provozováno z jednoho instalačního média. Žádné triky a podmínky. A to je největší rozdíl oproti masivněji rozšířeným Windows. Nemusí to však nutně znamenat, že pokud používáte Linux, je automaticky vše zdarma a legální. I v Linuxu se můžete dopouštět porušování zákona.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pracuje na pozici IT architekta pro firmu zabývající se zpracováním ropy a výrobou produktů z ní. Navrhuje rozličná řešení a jejich integraci do firemní infrastruktury na základě firemních standardů bezpečnosti nebo plánů obnovy.