Využití myšlenkových map je poměrně široké – programátor jistě ocení možnost si problém graficky rozdělit do dílčích částí, na kterých pak může pracovat relativně izolovaně. Ostatně pokud se podíváme na to, jak vypadá program vytvořený v objektově orientovaném jazyce, můžeme v něm vytušit více či méně zdařilou myšlenkovou mapu.
Další možnosti využití jsou například v oblasti vzdělávání, kde mohou pomoci porozumět složitějším psaným textům nebo si vytvořit lepší představu o historických souvislostech, o kterých se studenti právě učí. Právě to, že myšlenkové mapy dokáží upozornit na hlubší souvislosti a poskytují celkový přehled o daném tématu je vnímáno jako pedagogicky velice ceněné. Pokud navíc koncovým uzlům dáme nejen název, ale přiřadíme jim také určitý obsah, může vzniknout zajímavá učebnice jako například HyperPhysics, který slouží pro výuku fyziky na střední škole a na nefyzikálních oborech vysokých škol.
Další oblast využití může být při poradách a konferencích, brainstormingu a dalších, dnes tak populárních oblastech a činnostech. Jak ale vytvořit správnou myšlenkovou mapu?
Jak na to
Předně potřebné říci, že žádný, univerzálně platný recept neexistuje. Snad s výjimkou soustavnosti. Pokud se rozhodnete pro práci s nimi, je potřeba se připravit na to, že zřejmě pro začátek budou spíše ztrátou času a něčím, co vás bude spíš zdržovat. Efektivní mapy je možné tvořit, jen pokud jste dostatečně trénovaní nebo máte před sebou úkol, pro jehož řešení se tento nástroj hodí obzvláště dobře. Zde je na místě říci, že myšlenkové mapy se nehodí na jakoukoli práci – zkuste vytvořit myšlenkovou mapu z pohádky o perníkové chaloupce nebo z některého z večerníčků. Buď se v ní nikdo nevyzná nebo zdegeneruje na téměř lineární řetězec.
Obecně se mluví o pěti bodech, které je dobré na začátku začít používat:
1. Začněte ve středu papíru hlavním námětem
2. Využijte obrázků, symbolů, kódů
3. Vyberte hlavní témata a zdůrazněte pomocí velkých a malých písmen
4. Využijte barev
5. Vytvořte si svůj osobní styl tvorby myšlenkových map
V době počítačů je možné připojit určitá specifika, které se nabízejí při využití moderních softwarových produktů. Například není třeba se bát reorganizace návrhu – nikdy nemusí být kořen grafu kořenem navěky. Do uzlů je možné vkládat obsah, například v podobě URL odkazů nebo přímo poznámek v něm. Řada programů umožňuje některou úroveň uzlů zabalit a bez újmy na přehlednosti tak máte all in one řešení.
Asi nejdůležitějším pravidlem je ale bod pátý – důležité je se do tvorby pustit a vytvořit si svůj osobitý styl. Pokud si myšlenkové mapy oblíbíte, jistě zjistíte, že čas a energie do nich vložené se vám bohatě vyplatí a vrátí.
Programové vybavení
O některých programech jsme se již zmiňovali v nedávném článku, proto se nyní zaměříme na dva programy, kterým pozornost věnovaná nebyla. Možností je ale samozřejmě daleko více. Příkladem zajímavého využití myšlenkových map pro tvorbu prezentací může být například Prezi.
XMind
Jedním se zajímavých řešení pro práci s myšlenkovými mapami je XMind, který se snaží změřit se na komerční sféru a využití ve firmách. Nejedná se tedy o open-source aplikaci – pro domácí užívání je zdarma, dražší, ale pro firmy použitelnou verzi je pak možné pořídit za 40 Euro (školy či neziskové organizace mají nepatrnou slevu). K dispozici je pro všechny běžné operační systémy a nabízí možnost pokročilého sdílení, prezentace na internetu nebo kooperace více uživatelů.
Nabízí přehledné a funkční ovládání, které je možné realizovat jak klávesnicí, tak také myší – jednotlivé objekty lze strukturalizovat, připojovat k nim příznaky, kroužkovat je měnit jejich barevnost. V placené verzi je pak řada dalších funkcí, které slouží především k firemní interakci a správě projektů.
VYM
Pokud je na vás XMind příliš složitý a robustní a nebo pokud nechcete být obtěžováni registracemi a placenými funkcemi, můžete sáhnout po VYM. Cílovou skupinou jsou především ajťáci, což je patrné již z domovských stránek aplikace. Práce je rychlá, pohodlná a přímočará. Jako podstatný nedostatek mohu uvést skutečnost, že pokud se chcete spolehnout jen na klávesové zkratky, pak se mapy začnou poměrně rychle překrývat a je nutné si je ručně organizovat myší. Dalšími negativy mohou být nemožnost snížit hloubku stromu, menší grafické možnosti nastavení nebo chybějící navigátor. Naopak pozitivy jsou jednoduchost, rychlost a možnosti exportu dat do různých formátů.
