Nemyslím si, že by bylo nutné vás napínat – Invex opět nezklamal. Ovšem toho, kdo očekával, že nic převratného nepřinese, že se opět nedočkáme představení žádných bombastické novinek a technologií a že patrně největším přínosem tohoto (vele)trhu je zřejmě možnost setkat se se známými a přáteli na jednom místě.
Na jednu stranu je tento vývoj částečně pochopitelný, firmy si už dávno neschovávají svá esa na výstavy a veletrhy, většina žhavých novinek se dnes, kdy jde většinou především o čas, ohlašuje na Internetu. Na stranu druhou si myslím, že třeba pořadatelům konkurenčního CeBITu se vždy povedlo pár takových „bomb“ získat, takže to není nemožné. Invex rozhodně dobrou pozici měl, ale nějak se mu podařilo tuto šanci doslova prošustrovat.
Řekl bych, že se nepodařilo zastavit odliv velkých vystavovatelů, čemuž napovídá i velikost vystavovací plochy, která poklesla přibližně na úroveň roku 1993!
Tím ovšem nechci říct, že by celý Invex stál za starou bačkoru, to by přece jenom bylo silné tvrzení. Zájemce o informační technologie a výpočetní či komunikační techniku si to svoje najde, jenom mám pocit, že už návštěvník neodchází z hlavou plnou dojmů a pocitů z toho co viděl, zažil a cítil.
Na Invex jsem dorazili něco před devátou hodinou ranní, kdy se otevírají jeho brány. První velkou změnou, kterou jsme zaregistrovali bylo to, že automobily nyní parkují přímo v areálu výstaviště. BVV zřejmě město přitisklo nůž na krk, neboť situace v předchozích letech se prakticky rovnala katastrofě – automobily stávaly doslova všude, dokonce i na zatravněných ostrůvcích mezi pruhy silnice, která výstaviště ovíjí. Musím pochválit pořadatele za koordinaci přijíždějících a odjíždějících vozů, vše alespoň v našem případě probíhalo zcela hladce. Cena parkovného: 100,–/den.
takhle vypadlo jedno z parkovišť v areálu
Jak už jsme si zvykli v letech minulých, nepostihlo nás zrovna nejteplejší počasí. Po zakoupení vstupenky jsme ještě nějakých deset minut podupávali před branou, dýchali si na zkřehlé prsty a těšili jsme se do vyhřátých pavilónů. Cena jednodenní vstupenky: 140,–.
Původně jsem zde chtěl poreferovat pokud možno alespoň v náznacích o celé expozici, jenže nakonec jsem byl rád, že jsme stihli projít pár pavilónů, kde vystavovali naši známí a přátelé.
Nejdříve jsme si zaběhli do pavilónů P a X, kde, stejně jako loni, probíhá Internet Hall, tedy sekce určená pro internetové firmy. Xko bylo „stánkové“ a mohli jste zde najít Mobil server, Computer Press, Ondřeje Neffa a Neviditelného Psa (i když zrovna ve středu se zde nějak nevyskytoval), část Globe a podobně. Pavilón je to maličký, k vidění opravdu nic zajímavého (samozřejmě až na zajímavé lidi :). Péčko je oproti tomu spíše „sloupové“, tedy množství PC různých firem postavených na policích, případně zabudovaných v takových sloupech, s přístupem na Internet. Ideální pro malé firmy, píše se obvykle v prospektech, ideální pro toho, kdo chce odhánět celé dny brouzdáníchtivé děti, říkám já. Je to levné, ale jak pro vystavovatele, tak pro normálního návštěvníka (rozuměj toho, kdo si nechce jenom zadarmo zasurfovat na Netu) je to podle mně k ničemu.
pohled do pavilónu P
Druhou naší zastávkou byl pavilón Y, kde, jak už se téměř začíná stávat tradicí, sídlila akce Cinema Hall. Tato část expozice patří k těm nejatraktivnějším, neboť zde společnost Visual Connection předvádí technologie a produkty z oblasti digitálního videa, počítačových animací, digitální fotografie, multimédií a podobně. K vidění zde byly zejména živé předváděčky špičkových aplikací, které byly použity pro trikové scény, střih či postprodukci megaúspěšných filmů poslední doby. Bez zajímavosti nebyla jistě ani možnost nahlédnout pod pokličku živého vysílání webovské televize Web TV, které vzniká právě zde. V tomto pavilónu bylo podle očekávání stále plno tlačících a tísnících se lidí.
davy lidí proudící mezi jednotlivými pavilóny
Jelikož čas utíkal nebezpečně rychle, zvolna jsme se přesunuli do pavilónu G2, kde se odehrávala část, na kterou jsem byl samozřejmě nejvíce zvědavý, tedy Linux Hall. Podle hesla „poznej svého nepřítele“ :) jsme cestou ještě nahlédli do prostor, kde vystavoval Micro$oft. Davy lidí se zrovna praly o cosi (tuším, že Office 2000), co M$ rozdával zdarma. Docela otřesný pohled, chvilkami to vypadalo, že ke slovu přijdou nože.
miniprezentace firem v Linux Hallu (jak vidno, zájem byl velký)
Vlastní Linux Hall byl možná trošku nešťastně umístěn do pavilónu G2, který byl jinak určen pro firmy zabývající se systémovou integrací. Je jasné, že to zrovna není obor, který by přitahoval davy, takže Linux Hall zřejmě neoslovil náhodné kolemjdoucí, což by jistě nebylo na škodu, ale spíše lidi, kteří o něm věděli a cíleně si ho vyhledali. I přesto byl LH po většinu doby doslova v obležení davů. Přednáškový sál pro asi šedesát lidí, kde se vystřídalo několik kvalitních odborníků (jenom namátkou Pavel Janík, Yenya Kasprzak, Jirka Kosek či Petr Olšák), praskal doslova ve švech a téměř po celou dobu se před ním tlačilo množství návštěvníků, kteří se dovnitř nevešli.
Nemá zřejmě cenu se příliš zaobírat konkrétními přednáškami, jejichž obsah se předpokládám objeví na domovských stránkách jednotlivých lektorů. Za zmínku podle mě stála rozhodně přednáška pana Buchala z Brailcomu, který krátce pohovořil o problematice nasazení Linuxu jako operačního systému vhodného pro nevidomé. Je trošku škoda, že jeho přednáška už neměla tolik posluchačů, kolik by si zasloužila, ale na vině zřejmě byla pozdější hodina konání – přece jenom, mnoho návštěvníků odjíždí dříve, aby se vyhnuli zácpě na stále rozkopané dálnici D1. Pokud by vás tato problematika zajímala detailněji, doporučuji přečíst si cover story z aktuálního čísla Softwarových novin (říjen 1999), která se tímto tématem zaobírá do hloubky. Naleznete zde vyčerpávající informace v rozsahu přibližně patnácti stran textu.
pohled na přednáškový sál v Linux Hallu
Druhou částí Linux Hallu byly prezentace firem či seskupení, které se Linuxem, případně volně šiřitelným softwarem obecně, zabývají. Překvapil mě obrovský zájem o pěticédečkové vydání distribuce Debian. Útlou nenápadnou krabičku si podle mých odhadů z Invexu odnesli desítky, ale možná spíše stovky zájemců. Řekl bych, že kdyby se vyhlašoval nejprodávanější produkt Invexu, byl by Debian horkým kandidátem. Za velice důležitou považuji skutečnost, že případný zájemce se u těchto stánků mohl dozvědět mnoho užitečných informací od skutečně fundovaných odborníků.
Podle mě se Linux Hall, celkem vydařil a nezbývá mi, než doufat, že podobných akcí bude v budoucnu přibývat.
přednáškový sál, diskuze
Invex dnes končí. Vystavovatelé si povětšinou zřejmě zhluboka oddychnou a prospí přicházející víkend. Ze spaní budou vykřikovat věty jako „bohužel, žádné přívěsky nemáme“.
Návštěvníci (vele)trhu si asi budou pár dní vážně pohrávat s myšlenkou, že se to bez nich příští rok obejde, ale během několika týdnů většina z nich zapomene a příští rok vyrazí zase.
Jenže ať dělám co dělám, nemůžu se zbavit pocitu, že Invex, ačkoliv není mrtvý, skomírá. Stále zůstává nezodpovězena jedna otázka: co bude dál?
